Pokud média přestávají přistupovat k vládě kriticky, část společnosti kvůli tomu zcela ztrácí zájem o to, co se v zemi děje, říká jedna z nejznámějších novinářek v Turecku, která se nikdy nepřestala ptát.
Nejde jen o zkušenosti, jazykové hledisko a kontakty, pobytem v zahraničí získá český student zkušenost sebeprezentace, říká česká europoslankyně za KDU-ČSL Michaela Šojdrová. Mobilita v rámci pobytů člověku zásadně mění život, dodává náměstek ředitelky Domu zahraniční spolupráce Michal Uhl.
Čím více se svět digitalizuje, tím více vzniká potřeba ochrany osobních dat. Je proto mimořádně důležité, že EU nyní sjednocuje pravidla pro jejich ochranu na celoevropské úrovni, říká česká europoslankyně za ANO Dita Charanzová.
Aktuální je bavit se o tom, v jakém typu EU chceme být a zda se umíme najít v některém z modelů, které přicházejí v úvahu, ať je to tvrdé jádro EU, vícerychlostní unie, či model koncentrických kruhů, říká Jan Zahradil.
Polská vláda chce podle kritiků omezit nezávislost soudů, Maďarsko už reformu soudnictví uvedlo do praxe, český prezident Miloš Zeman zase někdy vykládá ústavu velmi kreativně.
Češi chtějí jíst stejně kvalitní potraviny jako Němci. Měla by se kvůli tomu zakázat současná praxe, kdy někteří výrobci nabízejí potraviny s různým složením v Česku, než například v Německu?
Prosazovat elektromobilitu je ve strategickém i ekonomickém zájmu EU, říká europoslanec Luděk Niedermayer. Část z jedné miliardy eur, kterou unie dá na dovoz fosilních paliv denně, bude možné investovat jinde.
Evropa loni zažila víc než stovku teroristických útoků nebo pokusů o ně. Přestože se nejvíc mluví o islámském terorismu, muslimové mají na svědomí jen menšinu teroristických akcí.
Nová společná obrana Evropy by měla doplnit Severoatlantickou alianci. Podle zastánců je to v dnešním rozbouřeném světě nezbytné. Jak by se mělo zapojit Česko?
Česko za miliardy z evropských fondů staví silnice nebo podporuje vědu a výzkum. Už za chvíli bude na stole návrh nového evropského rozpočtu. Kolik peněz z něj Česko dostane?
Evropská unie se začala vážně zabývat problémem dvojí kvality potravin napříč vnitřním trhem. Otázku, která trápí především země střední Evropy, se podařilo prosadit až do výročního projevu předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera.
Přerozdělování uprchlíků podle povinných kvót narazilo nejen na kritiku Česka a dalších zemí. Podobně i šéf Evropské rady Donald Tusk přiznal, že kvóty jsou neefektivní. Nová reforma azylového systému ale v podstatě s kvótami počítá – a navíc s „permanentními“. Podle návrhu by také hraniční země, jako je třeba Itálie, žadatele o azyl pouze zaregistrovaly – a ti by pak byli rovnou přerozděleni do jednotlivých evropských zemí. Kvóty by byly dány počtem obyvatel a výší HDP daného státu.
Změní se chuť „českého rumu“ kvůli tomu, že jeho pití může způsobit rakovinu? To řeší evropské úřady i čeští výrobci tuzemáku. Na tyto i jiné otázky se zaměřila i debata on-line deníku Aktuálně.cz.
Evropská unie zrušila roaming, používání mobilu v zahraničí tak výrazně zlevnilo. Ale obráceně to neplatí: Když budeme volat z Česka třeba do Chorvatska, pořád můžeme zaplatit až 30 korun za minutu. Je to férová cena, nebo okrádání zákazníka? A dá se s tím něco udělat?
Zastropovat, či nezastropovat? To je oč v české debatě o budoucím nastavení zemědělských dotací běží. Zatímco na jedné straně stojí zastánci velkých podniků, na druhé jsou spíše drobní podnikatelé. Do diskuse však vstupuje i ochrana životního prostředí nebo třeba generační obměna venkova.
