Nové silnice, nádraží nebo školy – na to všechno dostává Česko peníze z fondů Evropské unie. Systém rozdělování evropských dotací se ale po roce 2021 změní a Česko se na to musí připravit. Plzeňský kraj zatím s navrženými změnami příliš nesouhlasí.
Země EU v současné době jednají o budoucí podobě evropského rozpočtu pro období 2021-2027. Skupina států v čele s Českem bojuje za zachování evropských fondů v jejich dosavadním objemu, jiné země pro změnu usilují o jejich snížení.
V Olomouckém kraji existuje celá řada oblastí, kam by v budoucnu mohly směřovat omezené evropské prostředky. Kromě infrastruktury jsou to například zadržování vody v krajině, výzkum, rozvoj sociálního podnikání, oprava památek nebo pomoc znevýhodněným regionům.
Peníze z kohezních fondů EU do budoucna změní svůj objem i zacílení. Nové priority dotací a dalších prostředků z Unie však Moravskoslezský kraj neděsí, „chytré“ a „zelené“ projekty má totiž ve své dlouhodobé strategii. Video bylo původně zveřejněno na Aktuálně.tv...
Příští rok skončí stávající nastavení dotačních podpor a s rokem 2021 čekají evropskou regionální politiku změny. Z dosavadního jednání vyplývá, že EU bude chtít velkou část rozpočtu směřovat do oblasti digitalizace, výzkumu, vývoje či vzdělávání. Souhlasí s tím Zlínský kraj?
Jaké výzvy a příležitosti vyplývají z nového složení Evropské komise a Evropského parlamentu? Odpovídají hosté debaty, kterou 23. září 2019 uspořádal Spolek pro evropskou politiku společně s nadacemi Konrad-Adenauer-Stiftung a Hanns-Seidel-Stiftung.
Evropská unie se snaží snižovat závislost na elektrické energii. V roce 2007 si lídři stanovili cíl snížit do roku 2020 její spotřebu o 20 procent. Jaký je plán Bruselu na následující roky? A je potřeba se uskromnit i při využívání pitné vody? Podívejte se v reportáži.
Z přírody mizí včely, mouchy, motýli i další druhy hmyzu. Od roku 1989 ho vymřely více než tři čtvrtiny. Mohou za to mimo jiné klimatické změny a používání pesticidů. Ty jsou sice v Evropské unii monitorovány, v posledních letech ale vyvstaly obavy ohledně jejich povolování.
Ať už jde o naše počítače, mobily, nebo chytrou televizi, řada běžně používaných výrobků se může stát terčem hackerů. A stejně tak vládní počítače, elektronika na letištích nebo v nemocnicích.
V Česku je rozdíl mezi platy žen a mužů druhý nejvyšší v Evropské unii, v průměru činí 22 procent. U vysokoškolsky vzdělaných pracovníků je to dokonce 29 procent. Jedním z hlavních důvodů je fakt, že ženy často přeruší svoji kariéru kvůli odchodu na rodičovskou dovolenou.
Meziroční růst reálného hrubého domácího produktu (HDP) v Německu, hlavní ekonomice eurozóny, klesá. Stejně tak i průmyslová výroba v Česku. V březnu byla nejnižší od prosince roku 2012. Je to předzvěst další ekonomické krize? „Čeká nás ekonomické zpomalení, které už...
V posledních letech jsme svědky extrémních výkyvů počasí. Jedním z projevů jsou velmi horká léta bez pravidelných srážek – místo nich přicházejí přívalové deště, které ale vyprahlá půda není schopná absorbovat. A nastává sucho. Jak s tím může Česko bojovat?
Praha je hlavním městem satelitní navigace na světě. Od září 2012 tady totiž sídlí Agentura pro evropský globální družicový navigační systém GSA. V těchto místech odborníci z celé Evropské unie pracují na dvou hlavních programech družicové navigace - Galileo a EGNOS.
V Evropě zemře každý rok 33 tisíc lidí na infekce odolné vůči antibiotikům. O antimikrobiální rezistenci a nadužívání antibiotik se obvykle mluví ve spojitosti s častým a mnohdy zbytečným předepisováním ze strany praktických lékařů nebo kvůli hospodářským zvířatům.
Až moc silná vojenská závislost na Spojených státech a rostoucí hrozba z Ruska. To jsou hlavní důvody, proč francouzský prezident Macron volá po vlastní evropské armádě. Podpořila ho i německá kancléřka Merkelová a s nápadem souhlasí také někteří čeští europoslanci.
Rybí prsty s menším obsahem masa u nás než v Německu nebo pizza, která obsahuje náhražku sýra, zatímco na Západě se prodává s mozzarellou. Jde jen o příklady výrobků, které jsou ve stejném obalu, ale na českém a západoevropském trhu mají různé složení.
Evropští lídři se dohodli, že odloží nejzazší lhůtu pro odchod Británie z Evropské unie do 31. října. Díky tomu má britská premiérka více času na to, aby získala mezi poslanci podporu pro svoji brexitovou dohodu. Přesto stále hrozí tzv. tvrdý brexit.
Do roku 2050 budou až čtyři miliardy lidí na světě žít v suchých oblastech, což může způsobit další migrační vlnu. Je to jeden z důvodů, proč by změna klimatu měla zajímat i EU.
Více než 3 miliony mladých lidí v Evropské unii je nezaměstnaných. Přestože politika zaměstnanosti nespadá mezi kompetence EU, evropské kohezní fondy se nezaměstnanost mladých snaží snižovat. Příkladem jsou projekty z Belgie, Francie nebo Nizozemska.
Pokud média přestávají přistupovat k vládě kriticky, část společnosti kvůli tomu zcela ztrácí zájem o to, co se v zemi děje, říká jedna z nejznámějších novinářek v Turecku, která se nikdy nepřestala ptát.
Nejde jen o zkušenosti, jazykové hledisko a kontakty, pobytem v zahraničí získá český student zkušenost sebeprezentace, říká česká europoslankyně za KDU-ČSL Michaela Šojdrová. Mobilita v rámci pobytů člověku zásadně mění život, dodává náměstek ředitelky Domu zahraniční spolupráce Michal Uhl.
Čím více se svět digitalizuje, tím více vzniká potřeba ochrany osobních dat. Je proto mimořádně důležité, že EU nyní sjednocuje pravidla pro jejich ochranu na celoevropské úrovni, říká česká europoslankyně za ANO Dita Charanzová.
Aktuální je bavit se o tom, v jakém typu EU chceme být a zda se umíme najít v některém z modelů, které přicházejí v úvahu, ať je to tvrdé jádro EU, vícerychlostní unie, či model koncentrických kruhů, říká Jan Zahradil.
