I když se na květnovém „rozšiřovacím summitu“ EU jaksi zapomnělo na téma rozšíření, západní Balkán zůstává mezi bruselskými prioritami. Na podzim možná dokonce dojde k překročení jednoho nebo dvou zásadních milníků.
Tři země aspirující na členství v EU – Srbsko, Severní Makedonie a Albánie – se rozhodly prohloubit regionální spolupráci vytvořením „mini-Schengenu“. Cílem je zlepšení života a hospodářství v regionu do té doby, než jim EU otevře své dveře.
Severní Makedonie společně s Albánií s nadějí čekala na zahájení přístupových rozhovorů s Evropskou unií, stopku jí však vystavila Francie. Makedonci kvůli tomu půjdou předčasně k volbám.
V Makedonii se v referendu hlasovalo o tom, zda má země přistoupit na dohodu s Řeckem a změnit své jméno. Přes devadesát procent lidí hlasovalo pro, účast ale byla příliš nízká. Co bude dál? EURACTIV.cz se zeptal dvou expertů.
Balkánské země mají znovu perspektivu členství v EU. Unie je ale obezřetná – státy regionu si prý musí nejprve vyřešit své problémy a neshody. Na poloostrově se přitom unijní zájmy střetávají s ruskými.