Francouzi v říjnu zablokovali zahájení unijních přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií, a chtějí reformu celého procesu. Důležitá otázka je, jestli se jedná o legitimní požadavek. Experti se ve svém hodnocení potřebnosti reformy neshodnou.
Tři země aspirující na členství v EU – Srbsko, Severní Makedonie a Albánie – se rozhodly prohloubit regionální spolupráci vytvořením „mini-Schengenu“. Cílem je zlepšení života a hospodářství v regionu do té doby, než jim EU otevře své dveře.
Poslední Evropská rada, která se konala na konci minulého týdne v Bruselu, byla v úterý v Evropském parlamentu terčem silné kritiky, a to hlavně v souvislosti s postojem k Turecku a západnímu Balkánu.
Premiéři zemí V4 přijali deklaraci, v níž vyjadřují podporu rozšíření EU o země západního Balkánu. Po jednání s premiéry ostatních zemí V4 a západního Balkánu to řekl český premiér Babiš. Lídři V4 zároveň ocenili posty získané v nové Evropské komisi.
Finské předsednictví v Radě EU začalo 1. července a velvyslanec Finské republiky v Polsku tvrdí, že Helsinky připravily ambiciózní program přesto, že jde o rušné období obsazování nových postů. Možnosti spolupráce s V4 bude Finsko hledat v oblasti bezpečnosti a v rozvoji infrastruktury, říká Juha Ottman.
Státy Perského zálivu dlouhodobě exportují extremistickou islamistickou ideologii do zemí západního Balkánu. Kosovo je ukázkovým příkladem toho, jak lze zabránit šíření extremismu mezi domácí populací.
Region západního Balkánu představuje kolbiště pro různé zahraniční vlivy, včetně toho tureckého. Země prezidenta Erdoğana sem ovšem proniká jinými způsoby než Rusko nebo Čína.
Čína působí v regionu západního Balkánu výrazněji od roku 2012, kdy byla založena platforma 16+1, která slibuje významné investice. Jsou to však čínské půjčky, které Evropskou komisi znepokojují. Evropská unie musí na novou situaci rychle reagovat.
Jednou ze základních neznámých ohledně budoucnosti Evropské unie je i její další rozšiřování na západní Balkán a přístup k tomuto regionu obecně. Výsledek evropských voleb zatím ovšem odpovědi nepřináší, spíše naopak.
Se změnou priorit v zahraniční politice USA v roce 2001 a stagnujícími hovory o rozšíření Evropské unie se zeměmi západního Balkánu tito dva zahraniční aktéři v regionu oslabili a otevřených příležitostí začali využívat další hráči. Jaké jsou strategie mocností a je pozice EU na západním Balkánu v ohrožení?
Je jasné, že stagnaci rozšiřování EU nelze připsat pouze balkánským státům nebo ruskému vlivu. Váhavý přístup EU narušil politickou vůli obou stran, co se procesu rozšiřování EU týče. Mimoděk se tak otevřely příležitosti i pro novou světovou mocnost – Čínu
Země Visegrádské čtyřky jsou jednotné v otázce rozšíření Unie i NATO o západní Balkán, ačkoliv se celkový konsensus rozpadá v případě Kosova. Deklarace, které se zavazují k politice otevřených dveří, však nejsou následovány konkrétními a rozhodnými kroky.
Ministr zahraničí Petříček dnes diskutoval se senátory o unijních prioritách české zahraniční politiky. Neopomenul blížící se europarlamentní volby, nízkou důvěru a podporu občanů k EU, rozšiřování EU či unijní sousedskou politiku a brexit.
S brexitem a očekávanými evropskými volbami stojí Evropská unie před nejasnou budoucností. Kam do toho všeho zapadá plánované rozšíření členské základny o země západního Balkánu?
V albánském Drači se s eurokomisařem Johannesem Hahnem včera neformálně sešli zástupci západobalkánských zemí. Účastníci se shodli na tom, že do budoucna by mezi státy měla vzniknout společná ekonomická zóna. Řeč přišla i na rozšiřování EU.
Balkánské státy mají nakročeno k EU, ale Unie je zatím vůči rozšiřování skeptická. Podle kancléřky Merkelové je nutné, aby země regionu nejprve prošly reformami. Premiér Babiš si myslí, že konkrétní datum vstupu do EU by je k tomu motivovalo.
Balkánské země mají znovu perspektivu členství v EU. Unie je ale obezřetná – státy regionu si prý musí nejprve vyřešit své problémy a neshody. Na poloostrově se přitom unijní zájmy střetávají s ruskými.
Komise dnes doporučila zahájit přístupová jednání s Makedonií a Albánií. V obou případech ale rozhodnutí o vstupu může narazit u členských států. Turecko se naopak podle Unie vzdaluje jejím hodnotám. Nadále ale zůstává strategickým partnerem.
Unie se otvírá zemím západního Balkánu. Ke vstupu do EU má nejvíce nakročeno Srbsko a Černá Hora, a ačkoli je rok 2025 ambiciózním termínem, podle šéfky unijní diplomacie Mogheriniové je reálný.
Ptali jsme se několika českých europoslanců, co považují za nejdůležitější evropská témata, kterým se budou v Parlamentu příští rok věnovat. Podívejte se s nimi, co se bude dít.