Tag: vztahy

Aktuálně v EU 25-02-2016

Česko-polské vztahy: strategické, nebo sousedské?

Zdálo se, že v posledních letech se začalo dařit česko-polské vztahy zintenzivňovat a zkvalitňovat. A to jak na poli společenském, obchodním – dle údajů ministerstva průmyslu a obchodu se obchodní výměna s Polskem mezi léty 2000 až 2013 zpětinásobila – tak zahraničněpolitickém. Poslední rok však byl obdobím vyprazdňování česko-polských vztahů a česká diplomacie s tím musí něco udělat, tvrdí ve svém komentáři analytik Vít Dostál.

Rusko rozšiřuje sféru vlivu, zbraněmi jsou plyn a obchod

Prostřednictvím finančních nástrojů se Rusku daří posilovat vliv nejen na území bývalého Sovětského svazu. Dohoda s maďarským premiérem Viktorem Orbánem o stavbě jaderných reaktorů v Paksi a dohady kolem projektu plynovodu South Stream ukazují, že působí i na členské státy Evropské unie. Aktuální dění na Ukrajině a protesty v Maďarsku však odhalují, že pozice Moskvy je křehká a silně závislá na aktuální politické garnituře.

Rekonstrukce Libye

Šest měsíců poté, co libyjští rebelové pozdvihli zbraně proti vůdci země, podařilo se jim konečně plukovníka Muammara al-Kaddáfího svrhnout.

Jak vítězně projít přechodovým obdobím

Mění se arabské jaro v chmurný podzim? Po brutálním potlačení demonstrací v Sýrii, krvavé občanské válce v Libyi a balancování na pokraji chaosu v Jemenu se řady skeptiků rozšiřují.

Restart vztahů Turecko-EU

Před pouhými pěti měsíci ještě žil Usáma bin Ládin, Egypt držel pevně v moci Husní Mubárak a Tunisku vládl tvrdou rukou Zajn al-Abidín ibn Alí.
Rozšíření 03-06-2011

Turecká zahraniční politika a volby 2011: politika (ne)nulových problémů?

Briefing paper analytika AMO Michala Thima "Turecká zahraniční politika a volby 2011: politika (ne)nulových problémů?" analyzuje tureckou zahraniční politiku v předvečer parlamentních voleb, které se odehrají 12. června 2011.

Evropská unie a arabské revoluce: Kde byla, když hřmělo?

V 90. letech se v souvislosti s tragickými událostmi na Balkáně optimisticky nadhazovalo, že přichází hodina Evropy. Skutečnost ovšem pozitivní představy nenásledovala a Evropská unie se prezentovala jako nejednotný a nerozhodný subjekt.

Jednání Medveděva a Obamy o nové odzbrojovací smlouvě

Loni, 5. dubna 2009, deklaroval v Praze americký prezident Barack Obama "závazek Ameriky usilovat o mír a bezpečnost ve světě bez jaderných zbraní". Téměř do roka a do dne byl uskutečněn první krok k naplnění této vize bezjaderného světa. Dne 8. dubna 2010 totiž ruský prezident Dmitrij Medveděv a prezident USA Barack Obama podepsali smlouvu o snížení počtu jaderných zbraní. Přesto kolem budoucího výsledku a úspěchu této smlouvy zůstávají otazníky.

Ukrajinská cesta do Evropy

První zahraniční kroky nového ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče směřovaly do Bruselu. Podle evropských představitelů, například José Manuela Barrosa nebo Jerzyho Buzka, tím Ukrajina vyslala Evropské unii pozitivní signál.
Budoucnost EU 18-11-2008

České předsednictví v Radě EU: názor Ukrajiny

Ivan Kuleba, velvyslanec Ukrajiny v ČR poskytl EurActivu stanovisko své země k nadcházejícímu předsednictví ČR v Radě EU.

Ruské probuzení

Rusko se invazí do Gruzie dopustilo taktického omylu, říká ve svém článku komentátor Respektu Jiří Sobota. Rusko je podle něj "nejnebezpečnější z nově se rodících mocností počátku 21. století" a současná gruzínská krize ukončila naděje, že by se Rusko stalo "fungující součástí Evropy".

Cesta z Evropy

Nová evropská směrnice o návratu nelegálních migrantů do země jejich původu vyvolala bouři v zemích Latinské Ameriky, ale také u mezinárodních institucí a nevládních organizací zaměřujících se na lidská práva. O kontroverzní směrnici píší v Respektu Markéta Pilátová a Jiří Sobota.