Tag: výzkum
Unie chce dát evropským vědcům více peněz. Zájem Čechů je ale zatím nízký
Na výzkum a inovace půjde v příštím programovém období více finančních prostředků. Česká republika však v participaci na programu Horizon 2020 zaostává. Může za to složitost podávání žádosti i nedostatečná informovanost.
Evropská rada potvrdila doporučení, která Komise udělila členským státům. Výzvou pro ČR je důchodová reforma
Premiéři a prezidenti zemí EU se včera sešli v Bruselu, aby zde projednali nejdůležitější témata a výzvy, kterým Unie v současné době čelí. Kromě celonočního hledání kompromisu v otázkách migrace se Evropská rada zaměřila i na hospodářskou politiku.
Evropský semestr: Doporučení pro Českou republiku 2018
Letošní doporučení Evropské komise upozorňují na nízké platy českých učitelů a nezaměstnanost znevýhodněných demografických skupin. Dokument se mimo jiné zaměřuje i na udržitelnost českého důchodového systému a na nedostatky české vědy a výzkumu. Co si o tom myslí čeští odborníci?
Česká věda a výzkum příliš závisí na penězích zvenčí. Zlepšit by se měla i spolupráce firem a vědců
ČR se bude muset vyrovnat s několika výzvami v oblasti vědy a výzkumu. Patří mezi ně závislost na evropských dotacích a potřeba udržet provoz center, která vznikla za peníze z EU. Posílit by se měly vazby podniků a vědecké sféry.
ČR požaduje, aby Komise koordinovala výzkum afrického moru prasat. Na vývoj vakcíny pošle milion eur
Podle českého ministra zemědělství v demisi je nutné, aby byl výzkum afrického moru prasat centrálně koordinovaný Evropskou komisí. Jedná se totiž o celoevropský problém.
Lubor Lacina: EU by měla dávat víc peněz na společný výzkum a obranu. Důležitější než papírování by měly být výsledky
Při realizaci projektů se dnes v EU klade důraz na kontrolu formálních záležitostí. Například v USA se ale soustředí hlavně na výsledky. Pokud jsem slíbil postavit novou výrobní halu, nezáleží na tom, jak jsem ji postavil, ale zda skutečně začne vyrábět a zaměstnávat lidi, říká v rozhovoru Lubor Lacina z Mendelovy univerzity.
Buďme odvážnější a ambicioznější. Europoslanci chtějí změny v Junckerově investičním balíčku
Peníze z Junckerova balíčku, který má v rámci Evropské unie podporovat investice, už podpořily nejrůznější projekty částkou více než 200 miliard eur. Podle europoslanců by ale měly směřovat i k ambicióznějším a rizikovějším návrhům, které pomůžou zmapovat nové investiční oblasti.
Evropský semestr: Doporučení pro Českou republiku 2017
Snížit administrativní zátěž pro podnikatele, zajistit udržitelnost důchodového systému nebo zkvalitnit vědu a výzkum. I letos předložila Evropská komise Česku doporučení pro reformy, které mohou posílit jeho hospodářství. Jak se na vybraná témata dívají čeští odborníci?
Summit EU schválil hospodářská doporučení, ČR má řešit administrativní zátěž
Evropská rada dnes v Bruselu potvrdila závěry pravidelného Evropského semestru. V jeho rámci dostala letos Česká republika od Evropské komise jen dvě doporučení. Přesto českou vládu čeká v následujících měsících mnoho práce zejména v oblasti elektronizace státní správy či v otázce snížení administrativní zátěže pro podnikatele.
Martin Bunček: Máme nejvíce výzkumníků v historii, ale potřebujeme ambicióznější podnikatele
V oblasti výzkumu a inovací na tom Česká republika není vůbec špatně. V některých případech disponujeme dokonce lepším vybavením než v Německu či v USA. Přesto je stále co zlepšovat. Inspirovat bychom se mohli mimo jiné švédským „ministerstvem budoucnosti“. Jednou z cest je i podpora malých a středních podniků. V Česku je však nezvykle velká koncentrace nadnárodních firem, uvádí v rozhovoru pro EurActiv místopředseda Technologické agentury ČR Martin Bunček.
Česká věda a výzkum se neumí prosadit na trzích
Kvalitní výzkum a vývoj bude pro budoucí konkurenceschopnost a ekonomický rozvoj ČR klíčový. I přes jistý posun v této oblasti však máme pořád co zlepšovat. Všímá si z toho i Evropská komise, která kritizuje zejména nekvalitní výsledky a nedostatečnou aplikaci nových technologií do praxe.
Společné prohlášení o záměru předsedů vlád zemí Visegrádské skupiny ohledně vzájemné spolupráce v oblasti inovací a digitální agendy
Společné prohlášení o záměru předsedů vlád zemí Visegrádské skupiny ohledně vzájemné spolupráce v oblasti inovací a digitální agendy „Varšavská deklarace“
Oběhové hospodářství musí pochopit celá společnost, potřeba je prý lepší komunikace
Myšlenka oběhového hospodářství nespočívá jen v lepším zpracování odpadů. Rozumněji by se měly přírodní zdroje využívat například už ve fázi výroby. Aby prosincový balíček Evropské komise přešel do života, bude podle odborníků potřeba zlepšit informovanost a komunikaci mezi všemi zapojenými stranami včetně spotřebitelů.
Evropský rozpočet pro rok 2016 dohodnut
Evropský parlament a členské země se předběžně dohodly na podobě rozpočtu EU pro rok 2016. V komentáři pro EurActiv ji hodnotí český europoslanec a místopředseda Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Pavel Poc (ČSSD/S&D).
Jiří Nantl: Nahnat co nejvíc lidí do technických oborů nedává smysl
„Ani z čistě ekonomického pohledu není zřejmé, proč se při postupu automatizace výroby a zvyšování efektivity práce někdo domnívá, že potřebujeme do průmyslově orientovaných oborů nahnat co nejvíce lidí. Nová řešení s vysokou přidanou hodnotou často vznikají na průsečících oborů,“ říká v rozhovoru o sociálních inovacích a roli společenských a humanitních věd bývalý náměstek ministra školství Jiří Nantl, který působí ve Středoevropském technologickém institutu v Brně.
Svoboda internetu v ČR je mezi státy V4 největší
Česká republika je v oblasti svobody na internetu první mezi zeměmi Visegrádské čtyřky. Ukázal to průzkum Internet Freedom Report 2014: Visegrad Four. Svoboda projevu je v ČR na nejvyšší úrovni, má ale co dohánět v legislativě regulující pravidla na internetu. Velké nedostatky jsou znatelné i v online přístupu k informacím státní správy. Nejhorší výsledky vykázalo Maďarsko, které má podle výzkumu hlavně problém se svobodou projevu.
Jan Mládek: Vědě a výzkumu by pomohlo „malé“ ministerstvo. Chybí politická vůle
„Jeden tlak společnosti působí na lepší aplikaci vědy a výzkumu, druhý na omezování byrokracie.“ Koordinace ze strany státu se pak řeší těžko, říká v rozhovoru ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Jak výzkum a vývoj podpořit? Jak si vede vicepremiér Bělobrádek? Kam směřuje české školství? A proč má Česko „ideální“ podmínky pro rozvoj elektromobility?
Jan Rafaj: Úspory energie jsou ideální zadání pro český aplikovaný výzkum
Stát by se měl postarat o to, aby se výzkumné instituce zaměřily na výzkum možností, jak snižovat energetickou náročnost českého hospodářství. „To je podstata aplikovaného výzkumu, který se má zaměřovat na to, co je pro danou ekonomiku důležité,“ říká v rozhovoru člen představenstva ArcelorMittal Ostrava Jan Rafaj. Kde má český průmysl příležitosti pro snižování spotřeby energie?
Komisi se nelíbí český vědecký „kafemlejnek“
Financování české vědy a výzkumu potřebuje modernizaci a vyšší transparentnost. Nová metodika pro hodnocení vědecké činnosti v ČR je nedostatečná a dochází k ní ke zbytečným prodlevám. Ve specifických doporučeních v rámci tzv. evropského semestru na to českou vládu upozorňuje i Evropská komise.
Operační program pro výzkum může přijít až o deset miliard
Podle ministra školství hrozí Operačnímu programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) ztráta finančních prostředků ve výši až deseti miliard korun. Původně se mělo za to, že by program mohl přijít o 7,5 miliardy. Novinářům to dnes (6. května) sdělil ministr školství Marcel Chládek.
Kvůli omezení imigrace může Švýcarsko přijít o evropské peníze na výzkum
Švýcaři před týdnem v referendu rozhodli, že budou omezovat imigraci. Bern už oznámil, že zatím neotevře svůj pracovní trh Chorvatům. Z EU na švýcarské rozhodnutí začínají přicházet odpovědi. Evropská komise například odložila jednání o švýcarské účasti v programech Horizont 2020 a Erasmus+. V těch se rozdělují peníze na vědu, výzkum a vzdělávání.
Ředitel CEITEC: Čeští vědci nemají vizi
Čeští vědci jsou talentovaní a zruční, ale postrádají schopnost plánovat a nemají dlouhodobou vizi. Souvislost je potřeba hledat i ve financování české vědy a v tom, jaké projekty jsou tu podporovány. V rozhovoru pro EurActiv to uvedl výkonný ředitel středoevropského technologického institutu CEITEC, které sídlí v Brně, Markus Dettenhofer.
Peter Stračár: Investice zvenčí vyžadují přehledné prostředí
„Stabilní a předvídatelné prostředí přitahuje zahraniční investice a také umožňuje nasměrovat více prostředků do výzkumu a vývoje, což jsou dlouhodobé záležitosti,“ říká v rozhovoru Peter Stračár, šéf společnosti GE pro střední a východní Evropu. EurActiv si s ním povídal o konkurenceschopnosti tohoto regionu. Jakým směrem by se měla střední Evropa vydat?