Tag: Východní partnerství
Ukrajina je blíže EU než kdy dříve, Rusko však stále drží trumfy
Ukrajina se stala příkladným vzorem ostatním zemím Východního partnerství. I přes znatelné pokroky však stále nelze mluvit o výrazné prosperitě a stabilitě. Opravdový krok vpřed přijde až s vyřešením otázky konfliktu na východě země.
Visegrád má příležitost převzít otěže evropské politiky vůči Východnímu partnerství
Nezájem nové Evropské komise o Východní partnerství dává příležitost Visegrádské čtyřce, aby využila své přirozené pozice a chopila se iniciativy. Problematický vztah Maďarska s Ukrajinou však tyto šance snižuje.
Unijní podpora demokracie zemí Východního partnerství je důležitá. Do budoucna se má zaměřit na justici
EU podporuje rozvoj demokracie a vlády práva v šesti zemích Východního partnerství prostřednictvím několika finančních nástrojů a podpůrných aktivit. Největší pokrok je znát na Ukrajině. Konkrétně Česko je lídrem v rozvoji místních samospráv.
Budoucnost Východního partnerství: výzvy a příležitosti
Konflikt s Ruskem, problémy s korupcí a nedostatečným prosazováním lidských práv, ale také postupné provádění reforem a rozvoj demokratických institucí. To a mnohé jiné se podepsalo na vztazích Evropské unie s šesti zeměmi Východního partnerství.
Nová Komise se o Východní partnerství nezajímá. Není ale všem dnům konec
Projekt Východního partnerství letos slaví deset let od svého založení. Otázkou je, jak velký prostor dostane v agendě Evropské unie do budoucna. Nastupující předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na něj zatím ve svých plánech zapomíná.
Obchodní politika EU pokračuje i bez Spojených států
Společná obchodní politika je oblastí, kterou se Unie snaží rozvíjet již několik desetiletí. I když se může zdát, že v poslední době je éra liberálního mezinárodního obchodu spíše na ústupu, EU chce i nadále obchodní vztahy se třetími zeměmi rozvíjet.
SPD je hrozbou pro evropskou liberální demokracii, prohlásil ministr Petříček
Ministr zahraničí Petříček dnes diskutoval se senátory o unijních prioritách české zahraniční politiky. Neopomenul blížící se europarlamentní volby, nízkou důvěru a podporu občanů k EU, rozšiřování EU či unijní sousedskou politiku a brexit.
EU v roce 2019: Rozmach bruselské zahraniční politiky
V roce 2019 se bude EU soustředit na překlenovací ustanovení, pomocí kterého chce získat více kompetencí v zahraničněpolitických otázkách, na Balkán, nebo na nápravu roztříštěných vztahů s Washingtonem. Budovat chce i nová partnerství.
V4+Ukrajina, nebo V5? Kyjev se dívá s nadějemi na slovenské visegrádské předsednictví
Spolupráce V4+Ukrajina v posledních letech ztratila na důležitosti. Kyjev přesto věří, že slovenské předsednictví V4 přinese změnu. Ukrajina by ale měla lépe pochopit, jak Visegrád jedná. Měla by si také uvědomit, jaký potenciál tito spojenci mají, píše Hennadij Maksak.
EU v roce 2017 očima českých europoslanců
Zeptali jsme se několika českých europoslanců: Co letos považujete za nejdůležitější mezi tématy, kterým se v Parlamentu osobně věnujete? Připomeňte si s nimi, co se letos dělo.
Evropská unie chce víc spolupracovat s bývalými státy Sovětského svazu. Rusko protestuje
Evropská unie a šestice bývalých zemí Sovětského svazu chtějí posílit spolupráci v ekonomické oblasti. Jednaly o tom v pátek na summitu Východního partnerství v Bruselu. EU zároveň tlačí na Rusko, aby zajistilo územní celistvost postsovětských zemí.
Estonský velvyslanec: Za obranu se musí platit a kyberbezpečnost je jako hygiena
„Donald Trump má pravdu, když říká, že Evropané musí platit za svou vlastní obranu,“ upozorňuje v rozhovoru pro polský EurActiv estonský velvyslanec ve Varšavě Harri Tiido. Jaké jsou estonské priority pro předsednictví v Radě EU? Často se mluví především o digitalizaci, což je oblast, ve které jsou evropskými lídry. Elektronizace státní správy či kyberbezpečnost však nejsou jedinými oblastmi, na které se Estonsko ve druhé polovině tohoto roku zaměří.
Média jsou nebezpečná zbraň. Uvědomuje si to Rusko, EU i česká vláda
V poslední době se čím dál více mluví o tzv. dezinformačních kampaních a lživé propagandě ze strany nejrůznějších internetových serverů i ze strany států, zejména pak Ruska. Není divu, sám ruský ministr obrany totiž prohlásil, že média se již stala novou zbraní. Evropská unie bere tuto hrozbu vážně již dva roky. A první úspěchy má za sebou i česká vláda.
EU v roce 2017: Zahraniční politika
Unie se bude více angažovat ve světě. Zintenzivní spolupráci s Afrikou a představí vlastní pohled na budoucnost Sýrie. Jaká témata se vyplatí sledovat?
Hrozba dezinformačních aktivit získává pozornost EU
Evropský parlament v listopadu schválil zprávu o strategické komunikaci a propagandě třetích stran. Dokument mapuje dezinformační kampaně a nepřátelskou propagandu ze strany Ruska, tzv. Islámského státu a dalších skupin a navrhuje kroky, jak se proti nim bránit. Již před více než rokem vznikla v EU i jednotka Stratcom East, která má za úkol vysvětlovat politiku EU v regionech Východního partnerství a odhalovat a vyvracet dezinformace. V ČR se na boj s dezinformacemi a propagandou bude soustředit Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, které vzniklo při ministerstvu vnitra.
Nizozemsko komplikuje asociační dohodu EU s Ukrajinou
Nizozemský parlament má v nejbližších dnech hlasovat o asociační dohodě mezi EU a Ukrajinou. Situace se však pro Ukrajinu nevyvíjí příliš dobře.
Komise chce rozšířit digitální trh i za východní hranice EU
Evropská komise pokračuje v jednání ohledně rozšíření jednotného digitálního trhu za východní hranice EU. To by mělo například Bělorusku či Gruzii pomoci s ekonomickým růstem i s vytvářením pracovních míst.
Česko-polské vztahy: strategické, nebo sousedské?
Zdálo se, že v posledních letech se začalo dařit česko-polské vztahy zintenzivňovat a zkvalitňovat. A to jak na poli společenském, obchodním – dle údajů ministerstva průmyslu a obchodu se obchodní výměna s Polskem mezi léty 2000 až 2013 zpětinásobila – tak zahraničněpolitickém. Poslední rok však byl obdobím vyprazdňování česko-polských vztahů a česká diplomacie s tím musí něco udělat, tvrdí ve svém komentáři analytik Vít Dostál.
Sobotka: V uprchlické krizi se spolupráce V4 osvědčila. Předsednictví skupiny přebírá ČR
Visegrádská skupina znásobuje vliv Česka v EU, prohlásil dnes premiér Sobotka při zahajování českého předsednictví této regionální skupiny. Ukázalo se to podle něj při debatách o uprchlické krizi nebo projednávání klimaticko-energetické politiky. Česko chce v roli předsedy posilovat soudržnost a důvěru, mezi konkrétní priority patří energetika, inovace nebo obranná politika.
Think-tank Evropské hodnoty vybírá nejzajímavější evropské analýzy
Čemu se v uplynulých dvou týdnech věnovaly přední evropské think-tanky a akademické instituce? V pravidelném přehledu ty nejzajímavější analýzy pro čtenáře EurActivu zpracovává český think-tank Evropské hodnoty.
5 událostí minulého týdne, které byste neměli přehlédnout
Co Evropě přinesl minulý týden? V lotyšské Rize se konal summit Východního partnerství, Polsko si zvolilo nového prezidenta a ministři zahraničí EU se dohodli na vzniku mise proti pašerákům lidí. Nejen o tom se dočtete v přehledu zpráv, který vám redakce EurActivu pravidelně přináší.
Boj s ruskou propagandou: unijní plán se blíží k dokončení
Už dnes večer má bruselský think-tank představit očekávanou studii o možnostech unijního boje s ruskou propagandou. EU by měl mimo jiné pomoci čelit současné informační válce spojené s konfliktem na Ukrajině. V Bruselu už vzniká speciální jednotka odborníků, kteří si mají s ruskou propagandou poradit. Podrobnosti přinesl server Hlídací pes.
SLEDUJTE S NÁMI – Summit EU: Energetická unie & Ukrajina
Premiér Bohuslav Sobotka se dnes v Bruselu schází se svými protějšky z ostatních unijních zemí. Jednat budou o energetické unii, ale také o Ukrajině, Rusku a pokračování programu Východního partnerství. Na okraj summitu proběhne i jednání o řeckém dluhu. EurActiv dění sleduje na místě.