Tag: Východní partnerství
SPD je hrozbou pro evropskou liberální demokracii, prohlásil ministr Petříček
Ministr zahraničí Petříček dnes diskutoval se senátory o unijních prioritách české zahraniční politiky. Neopomenul blížící se europarlamentní volby, nízkou důvěru a podporu občanů k EU, rozšiřování EU či unijní sousedskou politiku a brexit.
EU v roce 2019: Rozmach bruselské zahraniční politiky
V roce 2019 se bude EU soustředit na překlenovací ustanovení, pomocí kterého chce získat více kompetencí v zahraničněpolitických otázkách, na Balkán, nebo na nápravu roztříštěných vztahů s Washingtonem. Budovat chce i nová partnerství.
V4+Ukrajina, nebo V5? Kyjev se dívá s nadějemi na slovenské visegrádské předsednictví
Spolupráce V4+Ukrajina v posledních letech ztratila na důležitosti. Kyjev přesto věří, že slovenské předsednictví V4 přinese změnu. Ukrajina by ale měla lépe pochopit, jak Visegrád jedná. Měla by si také uvědomit, jaký potenciál tito spojenci mají, píše Hennadij Maksak.
EU v roce 2017 očima českých europoslanců
Zeptali jsme se několika českých europoslanců: Co letos považujete za nejdůležitější mezi tématy, kterým se v Parlamentu osobně věnujete? Připomeňte si s nimi, co se letos dělo.
Evropská unie chce víc spolupracovat s bývalými státy Sovětského svazu. Rusko protestuje
Evropská unie a šestice bývalých zemí Sovětského svazu chtějí posílit spolupráci v ekonomické oblasti. Jednaly o tom v pátek na summitu Východního partnerství v Bruselu. EU zároveň tlačí na Rusko, aby zajistilo územní celistvost postsovětských zemí.
Estonský velvyslanec: Za obranu se musí platit a kyberbezpečnost je jako hygiena
„Donald Trump má pravdu, když říká, že Evropané musí platit za svou vlastní obranu,“ upozorňuje v rozhovoru pro polský EurActiv estonský velvyslanec ve Varšavě Harri Tiido. Jaké jsou estonské priority pro předsednictví v Radě EU? Často se mluví především o digitalizaci, což je oblast, ve které jsou evropskými lídry. Elektronizace státní správy či kyberbezpečnost však nejsou jedinými oblastmi, na které se Estonsko ve druhé polovině tohoto roku zaměří.
Média jsou nebezpečná zbraň. Uvědomuje si to Rusko, EU i česká vláda
V poslední době se čím dál více mluví o tzv. dezinformačních kampaních a lživé propagandě ze strany nejrůznějších internetových serverů i ze strany států, zejména pak Ruska. Není divu, sám ruský ministr obrany totiž prohlásil, že média se již stala novou zbraní. Evropská unie bere tuto hrozbu vážně již dva roky. A první úspěchy má za sebou i česká vláda.
Obchodní politika EU pokračuje i bez Spojených států
Společná obchodní politika je oblastí, kterou se Unie snaží rozvíjet již několik desetiletí. I když se může zdát, že v poslední době je éra liberálního mezinárodního obchodu spíše na ústupu, EU chce i nadále obchodní vztahy se třetími zeměmi rozvíjet.
EU v roce 2017: Zahraniční politika
Unie se bude více angažovat ve světě. Zintenzivní spolupráci s Afrikou a představí vlastní pohled na budoucnost Sýrie. Jaká témata se vyplatí sledovat?
Hrozba dezinformačních aktivit získává pozornost EU
Evropský parlament v listopadu schválil zprávu o strategické komunikaci a propagandě třetích stran. Dokument mapuje dezinformační kampaně a nepřátelskou propagandu ze strany Ruska, tzv. Islámského státu a dalších skupin a navrhuje kroky, jak se proti nim bránit. Již před více než rokem vznikla v EU i jednotka Stratcom East, která má za úkol vysvětlovat politiku EU v regionech Východního partnerství a odhalovat a vyvracet dezinformace. V ČR se na boj s dezinformacemi a propagandou bude soustředit Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, které vzniklo při ministerstvu vnitra.
Nizozemsko komplikuje asociační dohodu EU s Ukrajinou
Nizozemský parlament má v nejbližších dnech hlasovat o asociační dohodě mezi EU a Ukrajinou. Situace se však pro Ukrajinu nevyvíjí příliš dobře.
Komise chce rozšířit digitální trh i za východní hranice EU
Evropská komise pokračuje v jednání ohledně rozšíření jednotného digitálního trhu za východní hranice EU. To by mělo například Bělorusku či Gruzii pomoci s ekonomickým růstem i s vytvářením pracovních míst.
Česko-polské vztahy: strategické, nebo sousedské?
Zdálo se, že v posledních letech se začalo dařit česko-polské vztahy zintenzivňovat a zkvalitňovat. A to jak na poli společenském, obchodním – dle údajů ministerstva průmyslu a obchodu se obchodní výměna s Polskem mezi léty 2000 až 2013 zpětinásobila – tak zahraničněpolitickém. Poslední rok však byl obdobím vyprazdňování česko-polských vztahů a česká diplomacie s tím musí něco udělat, tvrdí ve svém komentáři analytik Vít Dostál.
Sobotka: V uprchlické krizi se spolupráce V4 osvědčila. Předsednictví skupiny přebírá ČR
Visegrádská skupina znásobuje vliv Česka v EU, prohlásil dnes premiér Sobotka při zahajování českého předsednictví této regionální skupiny. Ukázalo se to podle něj při debatách o uprchlické krizi nebo projednávání klimaticko-energetické politiky. Česko chce v roli předsedy posilovat soudržnost a důvěru, mezi konkrétní priority patří energetika, inovace nebo obranná politika.
Think-tank Evropské hodnoty vybírá nejzajímavější evropské analýzy
Čemu se v uplynulých dvou týdnech věnovaly přední evropské think-tanky a akademické instituce? V pravidelném přehledu ty nejzajímavější analýzy pro čtenáře EurActivu zpracovává český think-tank Evropské hodnoty.
5 událostí minulého týdne, které byste neměli přehlédnout
Co Evropě přinesl minulý týden? V lotyšské Rize se konal summit Východního partnerství, Polsko si zvolilo nového prezidenta a ministři zahraničí EU se dohodli na vzniku mise proti pašerákům lidí. Nejen o tom se dočtete v přehledu zpráv, který vám redakce EurActivu pravidelně přináší.
Boj s ruskou propagandou: unijní plán se blíží k dokončení
Už dnes večer má bruselský think-tank představit očekávanou studii o možnostech unijního boje s ruskou propagandou. EU by měl mimo jiné pomoci čelit současné informační válce spojené s konfliktem na Ukrajině. V Bruselu už vzniká speciální jednotka odborníků, kteří si mají s ruskou propagandou poradit. Podrobnosti přinesl server Hlídací pes.
SLEDUJTE S NÁMI – Summit EU: Energetická unie & Ukrajina
Premiér Bohuslav Sobotka se dnes v Bruselu schází se svými protějšky z ostatních unijních zemí. Jednat budou o energetické unii, ale také o Ukrajině, Rusku a pokračování programu Východního partnerství. Na okraj summitu proběhne i jednání o řeckém dluhu. EurActiv dění sleduje na místě.
Co přinesou asociační dohody EU s Ukrajinou, Gruzií a Moldavskem?
Zítra (27. června) podepíší evropští lídři na summitu v Bruselu asociační dohody se třemi zeměmi Východního partnerství. Díky tomu se vzájemně otevřou trhy EU a partnerských zemí. Od dohod se očekává také modernizace a demokratizace ve východních státech. Budoucí členství ale dokumenty východním partnerům nezajistí.
Východní partnerství po pěti letech: kam se vydá?
V rámci speciálu k 10 letům Česka v EU jsme se už věnovali dědictví českého předsednictví v energetice. Letos si EU připomíná pětileté výročí programu Východní partnerství, který by zahájen také během české „vlády“ v Radě EU a který dnes nabývá stále důležitějších rozměrů. Jaká ho čeká budoucnost?
Šéf ukrajinské diplomacie: Ruským cílem je kontrola nad ukrajinskou vládou
„Nejhorším scénářem a cílem Ruska je podle mě nastolení ruské kontroly nad Ukrajinou a ukrajinskou vládou,“ říká ukrajinský prozatímní ministr zahraničí Andrij Deščycja. EurActiv s ním hovořil u příležitosti summitu Východního partnerství, který se na konci minulého týdne konal v Praze. Podle ministra musí Evropská unie zabránit ruské agresi na Ukrajině.