Tag: volby Archives

Zlotý se v poslední době propadá, a ani polská akciová burza na tom není dobře. Proč tomu tak je, komentuje analytik ČSOB Jan Čermák.

Podle předběžných výsledků, které nejprve naznačovaly patovou situaci, skončily chorvatské parlamentní volby těsným vítězstvím pravicové koalice v čele s HDZ s odhadovaným ziskem 59 křesel oproti vládnoucím koalici sociálních demokratů se ziskem 56 křesel v rámci 151 členného Saboru. Třetí strana Most získá 19 křesel, o zbývající křesla se rozdělí 4 další strany.

Chorvaté šli v neděli k volbám, kabinet premiéra Sobotky schválil finanční pomoc uprchlíkům a v Rumunsku padla kvůli požáru v tanečním klubu vláda. Co dalšího zažila Evropa minulý týden, se dočtete v pravidelném přehledu.

Co Turecku a jeho ekonomice přinese výsledek nedělních voleb, které vyhrála strana AKP, a získala tak nadpoloviční většinu v parlamentu? Stabilitu nebo problémy?

Parlamentní volby v Turecku jasně vyhrála dosavadní vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), která má dost hlasů na sestavení jednobarevné vlády. Kosovo podepsalo asociační dohodu s EU. Další události přináší přehled připravený redakcí EurActiv.cz.

Oficiální výsledky parlamentních voleb v Polsku potvrdily jednoznačné vítězství konzervativní strany Právo a spravedlnost, která může vytvořit jednobarevnou většinovou vládu. Jak se tím promění kladný vztah Varšavy k EU? A co to bude znamenat pro budoucnost eurozóny?

Jak budou trhy reagovat na vítězství strany Právo a spravedlnost v polských volbách? „Budoucí premiérka Beata Szydlová vypadá dostatečně pragmaticky a pokud následující týdny ukáží, že Polsko nečeká pod její vládou ‚revoluční obrat‘ v kurzu, mohou se trhy zklidnit. Pokud se ale ukáže, že skutečným hybatelem věcí v pozadí zůstává Jaroslav Kaczynski a PiS bere svůj program smrtelně vážně, může největší tlak na polských trzích ještě přijít,“ tvrdí hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.

Polsko se chystá k parlamentním volbám. Jak se možný vítěz postaví k evropské klimatické politice, kterou Varšava dlouhodobě kritizuje? A jaká je v Polsku situace ohledně těžby břidlicového plynu? EurActiv se ptal polské analytičky Aleksandry Lisové, která mimo jiné spolupracuje s Masarykovou univerzitou v Brně.

Před nedělními parlamentními volbami sledují Poláci nevídaný souboj. V něm ztrácí současná šéfka kabinetu a liberální Občanské platformy (PO) Ewa Kopaczová na kandidátku konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS) Beatu Szydlovou. Šance zvrátit skóre není velká, podle posledních průzkumů obě uskupení dělí přinejmenším deset procent. Partaj Jarosława Kaczyńského tak má šanci získat v parlamentu většinu. Pokud se jí to ale nepodaří, může mít problém sestavit vládu.

Syriza zvítězila v řeckých parlamentních volbách. A co výsledek voleb pro Evropu znamená? „Slovo Syriza je sice pro řadu investorů něco jako červený hadr pro býka, v tuto chvíli by ale výsledek měl vyznít spíše uklidňujícím dojmem,“ píše v komentáři hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.

Řecko si zvolilo novou vládu. Země EU se stále neshodly na povinných kvótách pro přerozdělování uprchlíků. Český parlament ratifikoval asociační dohodu s Ukrajinou, Evropská komise zase navrhla nový systém pro řešení sporů mezi investory a státy, který bude použit v obchodní dohodě s USA. Co dalšího přinesl minulý týden?

Zatímco EU musí řešit zcela jiné problémy, za rohem jsou pro Evropu velmi důležité volby. První se budou odehrávat již tuto neděli v Řecku, kde se o první místo pravděpodobně poperou strany Syriza a Nová demokracie. „Poněkud větší rozbuškou“ však podle analytika ČSOB Jana Čermáka mohou být volby v Katalánsku, kde rostou na síle preference stran prosazujících nezávislost tohoto španělského regionu.

Angela Merkelová, která je dnes považována za faktického lídra EU, se za dva roky roky možná opět stane kancléřkou. Pokud k tomu skutečně dojde, jednalo by se o její čtvrtý mandát. Pomalu se tak dotahuje na bývalého kancléře Helmuta Kohla, který ve funkci setrval 16 let. Proč je vlastně Merkelová tak populární? Podle odborníků, které EurActiv oslovil, za to může její rozvážný a klidný přístup, který voličům poskytuje pocit důvěry. To se projevuje i při řešení současné řecké, ale i uprchlické krize.

Papež se vyslovil ke globálnímu oteplování a vlivu člověka na životní prostředí. EU pravděpodobně prodlouží sankce vůči Rusku. V Dánsku proběhly volby s překvapením. Přehled těchto a dalších evropských událostí přináší redakce EurActivu.

Čemu se v uplynulých dvou týdnech věnovaly přední evropské think-tanky a akademické instituce? V pravidelném přehledu ty nejzajímavější analýzy pro čtenáře EurActivu zpracovává český think-tank Evropské hodnoty.

Znovuzvolený britský premiér David Cameron započal slíbené vyjednávání s evropskými lídry o nových podmínkách setrvání země v EU. Hlavy států EU jsou ochotny se s Cameronem o jeho požadavcích bavit, upozorňují ale, že existují hranice, za které nepůjdou. I čeští europoslanci jsou diskusi o nových britských podmínkách otevřeni, musí však být alespoň částečně přínosné i pro ostatní členské země.

Zájem o dění v Evropském parlamentu i v celé EU je mezi Čechy dlouhodobě na bodu mrazu. Češi totiž evropské politice příliš nerozumí. Prostředníky mezi občany a EU by měli být europoslanci, kteří mají evropské procesy srozumitelně vysvětlovat, tvrdí politolog. Odborník na politický marketing však tvrdí, že současné marketingové strategie europoslanců v dané situaci nepomůžou. Češi o politiku prostě nemají zájem.

Rok od voleb do Evropského parlamentu, které byly v případě České republiky poznamenány jednou z nejnižších účastí voličů, se celkové vnímání „Bruselu“ v ČR postupně mění. Podle českých europoslanců za tím stojí i to, že EU stále častěji řeší témata, která jsou pro českého občana důležitá a vyvolávají v něm emoce. V neposlední řadě k tomu přispěl i proevropský postoj české vlády a osobnost české komisařky Věry Jourové.

Co Evropě přinesl minulý týden? V lotyšské Rize se konal summit Východního partnerství, Polsko si zvolilo nového prezidenta a ministři zahraničí EU se dohodli na vzniku mise proti pašerákům lidí. Nejen o tom se dočtete v přehledu zpráv, který vám redakce EurActivu pravidelně přináší.

Parlamentní volby v Británii s překvapením a prezidentské volby v Polsku, také s překvapením. K tomu Komise představila obsáhlou strategii pro jednotný digitální trh. Co dalšího se dělo v minulém týdnu? EurActiv přináší pravidelný přehled.

Velká Británie by měla i nadále zůstat členem EU, na druhou stranu debatu o možném vystoupení by neměla podcenit. Britští občané si nicméně výhody členství v EU uvědomují a podle toho by i v případném referendu hlasovali. Dnes v zemi probíhají důležité volby, které budou mít rozhodně dopad na budoucnost. V anketě to EurActivu řekli čeští europoslanci.

Výsledek zítřejších parlamentních voleb ve Velké Británii by mohl ohrozit budoucí setrvání země v EU. Odchodem země z Unie by utrpěla hlavně ekonomika samotné Británie. Dopady by však pocítila celá EU, přišla by totiž o silný liberální hlas, který posiluje konkurenceschopnost celého společenství, tvrdí ekonom Jan Jedlička.

Velkou Británii ve čtvrtek (7. května) čekají parlamentní volby a předvolební průzkumy ukazují, že výsledky hlasování budou opravdu velmi těsné. Jako nereálné se podle odborníků jeví sestavení většinové vlády a očekávají se zdlouhavá povolební vyjednávání, což přispívá k současnému slábnutí libry. Přelomové volby jsou jak v hledáčku investorů, tak celé EU. Ve hře je totiž i odchod země z Unie.

Zostření situace na východě Ukrajiny, boj Evropské komise proti praktikám Googlu nebo hlasování o biopalivech. Co se všechno dělo minulý týden? EurActiv přináší pravidelný přehled.