Tag: veřejná správa

Evropské finance 25-11-2019

Digitalizace Česka? Shnilý dům s novou fasádou, říká Michal Bláha

Česko je mistrem ve vytváření digitálních strategií, koncepcí a dalších nosných dokumentů, v praxi se je ale nedaří naplňovat. „Je to obrovská změna, která bolí v soukromé sféře a ještě více bude bolet ve státní sféře," vysvětluje Michal Bláha.
digital
Aktuálně v EU 24-05-2017

e-Government v Česku? Neúspěchů je mnoho, o úspěších se nemluví

Jen třetina Čechů komunikuje s úřady po internetu. Česká republika je tak pod průměrem EU. Na nedostatečné digitální služby státní správy upozorňují i čeští europoslanci. S kolegy z ostatních členských států minulý týden projednávali akční plán EU pro e-Government, který má přístupnost těchto služeb zlepšit v celé EU.
Aktuálně v EU 12-05-2016

Nevidomí v EU mají mít lepší přístup na weby veřejné správy. Česka se problém netýká

Podle nové unijní směrnice by měly být internetové stránky a aplikace veřejných institucí zpřístupněny všem bez rozdílu, tedy i nevidomým nebo neslyšícím. Jak tvrdí česká organizace pro nevidomé a slabozraké, v Česku je komunikace s veřejnou správou na vysoké úrovni. Situace je však horší v dostupnosti výukových materiálů škol a univerzit. Ani to však není neřešitelné.
Aktuálně v EU 19-04-2016

Zdeněk Zajíček: Česko má v e-Governmentu za sebou kus práce, neumí to ale prodat

S čerstvým prezidentem ICT UNIE Zdeňkem Zajíčkem EurActiv hovořil o jeho prioritách, kterých by chtěl ve funkci dosáhnout, ale také o celkové digitální úrovni Česka. V lídra, který by digitální agendu v Česku vedl, nevěří. „Bylo by skvělé mít člověka, který by měl autoritu jak u politické reprezentace, tak v ICT sektoru, a který by digitální agendu někam vedl. Samotné jmenování lídra však neznamená žádnou garanci toho, že to tak doopravdy bude,“ říká Zajíček.

Evropský občan a veřejná správa

Když byla z popudu Evropské rady, která se sešla v roce 1974 v Paříži, vytvořena pracovní skupina pro otázky evropského občanství, šlo tehdy shodou okolností o reakci na výhrady uplatňované Velkou Británií a Dánskem po jejich vstupu do Společenství. Tyto spíše právně-technické než čistě politické výhrady směřovaly především k otázkám státní příslušnosti než k občanství, nicméně vyvolaly vedlejší efekt, který přišel některým dalším členským státům docela vhod. Byla tak dokořán otevřena Pandořina skříňka a začal se odvíjet proces, v němž zazněly hlasy o potřebě dotknout se zcela fundamentálních a v tomto smyslu i věčných problémů evropské politické integrace.