Jen prázdná slova na papíře. Právě tak popisují analytici českou strategii ochrany klimatu, kterou vláda přijala v roce 2017. Ze čtyřiceti opatření se Česku zatím podařila splnit pouze čtyři.
Operace Evropské unie Sophia byla od roku 2015 součástí unijních snah dostat pod kontrolu migrační krizi. Teď končí, protože kvůli politickému patu prakticky přestala plnit své poslání.
Od svého vstupu do EU v roce 2013 zažívá Chorvatsko patrně největší „evropskou“ zkoušku. Od ledna se ujalo předsednictví Rady a má před sebou řadu důležitých úkolů včetně ukončení první fáze brexitu. Pod Andrejem Plenkovićem se navíc třese premiérské křeslo.
Nová Evropská komise má před sebou těžký úkol – nalézt fungující a dlouhodobé řešení v migrační a azylové politice a myslet při tom na členské státy. Pokoušet se o to budou eurokomisaři Margaritis Schinas a Ylva Johanssonová.
Navzdory existenci limitů těžby uhlí z 90. let zatím není v Česku jasné, kdy těžba a spalování skončí. Pomoci by v tom mohla po německé zkušenosti nově ustavená poradní uhelná komise. Své plány také vytváří kraj i města.
Jak je na tom české hospodářství, do jakých oblastí je třeba investovat a jaké politiky vyžadují reformu? Právě na tyto otázky odpověděla Evropská komise v letošním doporučení pro českou hospodářkou politiku.
Čistší doprava, úspornější budovy, ale také větší podíl obnovitelných zdrojů energie. Právě tak by mohla vypadat cesta České republiky směrem k nízkouhlíkovému hospodářství.
V marockém městě Marrakéš v těchto dnech probíhá mezinárodní konference, na které už včera 164 zemí OSN podepsalo Globální pakt o migraci. Česko a další země, které pakt nepřijaly, upozorňují na sporné pasáže v textu a potenciální problémy.
EU jde při řešení migrace konečně směrem, který už dlouho prosazujeme, zaznívá ze strany V4. Dvojice českých europoslanců ale upozorňuje, že zásluhy mohou být omezené. Za proměnou migrační politiky EU vidí spíše postupný vývoj.
Ze zhruba třiceti českých žadatelů uspělo v získání grantu Evropské výzkumné rady pět, a dalších pět se dostalo do užšího výběru. Tři z neúspěšných sice dosáhli nejvyššího hodnocení, finance už ale na ně nezbyly.
Sesterské strany a vítězky německých federálních voleb CDU/CSU nalezly shodu v otázce přijímání uprchlíků. Německo má podle nich přijmout ročně 200 tisíc osob. Nejedná se však o žádný maximální počet, ale pouze o politický cíl.
Azylové řízení by mělo probíhat už v zemích Afriky, myslí si lídři Francie, Německa, Itálie a Španělska. Do EU by se pak dostávali jen lidé s nárokem na azyl. Detailní plán zatím na stole není, česká vláda by ale nápad mohla podpořit.
Česká republika se nezapojila do relokací uprchlíků z jižní Evropy, protože Itálie ani Řecko nenašly vhodné osoby. Právě tímto argumentem se chce česká vláda bránit před sankcemi za neplnění povinností.