Tag: Temelín
Už žádnou další závislost. Sázka na jádro a obnovitelné zdroje se musí promyslet
Evropa spoléhala na zemní plyn, kvůli válce ale musí své plány změnit. Energetika tak bude do budoucna stát především na obnovitelných zdrojích a také na jádru. I tady je ale potřeba dávat pozor na nezdravé závislosti.
Rada EU dál považuje jadernou energii za udržitelnou
Ministři zemí EU došli k rozhodnutí nevyřazovat jaderné projekty z jednotného klasifikačního systému udržitelných investic, a to i navzdory nesouhlasným reakcím ze strany Německa, Rakouska, Lucemburska a také Evropského parlamentu.
Výzkumnice: Ženy od technických oborů stále odrazuje řada faktorů
„Pozitivní příklady ze zahraničí přitom existují. Jmenovat lze stáže pro studenty a studentky humanitních studií na technických univerzitách. Pokud studujete historii, můžete strávit určitý čas na technické škole, kde se zabýváte třeba historií nějaké technologie. Díky tomu se dostanete do nového prostředí a můžete si vytvořit kontakty,“ říkají v rozhovoru autorky studie Gender a energetika.
Nová tarifní struktura – Proč takový spěch?
„Celé se to dost podobá fintě s podporou přímotopů v době, kdy bylo třeba zdůvodnit nutnost dostavby prvních dvou bloků Temelína,“ píše k situaci okolo nově navrhované tarifní struktury v elektroenergetice projektant v oblasti energetiky a publicista Milan Šimoník.
Daniel Beneš: Uhelné elektrárny budou hrát v Německu ještě dlouho podstatnou roli
„Aktiva Vatenfallu, o která máme zájem, jsou moderní uhelné elektrárny s životností až 40 let,“ říká generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš, který věří, že uhelná energetika bude v Německu ještě dlouhou dobu potřebná. Společnost má v Německu zájem také o investice do obnovitelných zdrojů.
Kudy k nízkouhlíkové ekonomice? Česká debata o energetice se dělí na dva tábory
Česká odborná veřejnost se dá v energetice rozdělit na dvě základní skupiny – zastánce tradiční jaderné a uhelné energetiky a zastánce nízkouhlíkových technologií, především OZE. Vyplynulo to z analýzy čtyř desítek rozhovorů, které byly pořízeny v rámci evropského projektu R&Dialogue zaměřeného na přechod k nízkouhlíkové ekonomice. Na čem se čeští odborníci shodnou? A jak si svět stojí před nadcházející klimatickou konferencí v Paříži?
Trh s elektřinou v EU se změní, Česko v něm chce jádro
Konec se zvýhodněním obnovitelných zdrojů a rovné podmínky pro jadernou energetiku. Tak si Česko představuje nový model trhu s elektřinou, který se v EU začíná připravovat. Budoucnost energetiky patří decentralizaci, zásadní roli bude hrát skladování energie. Na to reaguje i ČEZ, který sleduje nejen vývoj v Bruselu, ale také v sousedním Německu, které přišlo s vlastním návrhem pro budoucí fungování trhu.
EU chce rozbít ruský monopol na dodávky jaderného paliva do střední Evropy
Japonsko-americká společnost Westinghouse získala 2 miliony eur na projekt, který má usnadnit licencování alternativního paliva pro ruské reaktory typu VVER. Ty jsou i v obou českých jaderných elektrárnách. EU chce prostřednictvím této podpory zvýšit diverzifikaci dodávek do zemí střední Evropy. Do projektu se zapojil i Ústav jaderného výzkumu Řež.
Odejít od jádra znamená změnit celou společnost. Možné to je, vzkazují NGOs z Francie
Francouzský parlament schválil rozsáhlý energetický zákon, který zavádí přísnou uhlíkovou daň a počítá s výrazným snížením spotřeby energie. Snížit se má i podíl jaderné energie na výrobě elektřiny. Podle francouzských nevládek by měla země opustit jádro úplně, i když zatím na atomovou elektřinu spoléhá nejvíc ze všech zemí na světě. Je ale potřeba změnit myšlení celé společnosti.
Nové jaderné bloky vyjdou na miliardy, ještě než se začne stavět. Kolik to bude stát?
Vláda zatím neví, kdo postaví nové jaderné bloky, a jestli k tomu bude potřebovat státní garance. S přípravou na výstavbu se má přesto začít. To může vyjít na několik desítek miliard korun. Přípravné práce má zahájit společnost ČEZ, za několik let se prý ukáže, jestli do projektu vstoupí stát. Jak vysoké náklady příprava vyžaduje?
Pavel Šolc: Na rozhodnutí o garanci pro jaderné bloky máme čas
„Neříkám, že česká vláda garance nikdy neposkytne. Pokud budou do energetiky intervenovat všechny státy, nemine to ani nás,“ říká o přístupu Sobotkova kabinetu k výstavbě nových jaderných bloků náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc. EurActiv s ním mluvil o závodě na výrobu jaderného paliva, využití zemního plynu, ale také o budoucnosti evropské energetiky. Kdy se členské země vzdají práva na vlastní volbu energetického mixu?
Maroš Šefčovič: Jaderná elektrárna nemá být závislá na jednom dodavateli
„Je v zájmu každého členského státu a provozovatele jaderných elektráren, aby si zachovali možnost získávat palivo z více zdrojů. Ať už kvůli ceně nebo z jiných důvodů,“ říká v rozhovoru pro EurActiv.cz místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. V Praze se dnes účastní Evropského jaderného fóra. Chce také představit analýzu české energetiky šitou na míru energetické unii.
Vláda odklepla energetickou koncepci. Do ČR míří Šefčovič
Česko už nemá energetickou koncepci z roku 2004. Vláda dnes schválila nový dokument. Počítá s dalším rozvojem jaderné energie. Jak česká koncepce zapadne do evropské energetické unie? Vláda o tom bude už příští týden jednat s místopředsedou Evropské komise Marošem Šefčovičem.
V energetické unii má místo i jádro, trvá na svém Česko
Mají evropské státy z veřejných peněz podporovat výstavbu jaderných elektráren, nebo je výroba energie z jádra technologií, která do 21. století nepatří? Na tom se střetli ministři členských zemí, kteří jednali o projektu energetické unie. Jádro je pro Českou republiku priorita. Prosazovat ji bude i na summitu EU, který se v Bruselu koná už tento týden.
Škoda JS bude modernizovat maďarskou elektrárnu Paks
Plzeňská strojírenská společnost Škoda JS vyhrála tendr na dodávku části bezpečnostních systémů pro maďarskou jadernou elektrárnu Paks. Do roku 2019 dodá elektrárně systémy řízení pohonů řídicích tyčí reaktoru a systémy řízení výkonu celkem za miliardu korun. Pro Škodu JS, která se ucházela v rámci konsorcia MIR1200 v loni zrušeném tendru o dostavbu Temelína, je podepsaný kontrakt významný. Má hodnotu čtvrtiny zakázek, které firma získala za celý minulý rok.
6 událostí minulého týdne, které byste neměli přehlédnout
Evropa má za sebou dramatický týden. Ruská agrese na Ukrajině nabrala nové obrátky. V Řecku se konaly předčasné parlamentní volby. Co dalšího se dělo, si můžete přečíst v pravidelném přehledu, který připravuje redakce EurActivu.
Kdo zásobí Temelín? Bitva se vede i o jaderné palivo
Ruská agrese na Ukrajině vzbudila otázky ohledně energetické bezpečnosti. Nejde jen o plyn. Ve hře jsou také dodávky jaderného paliva, o kterých může brzy rozhodovat i ČR. Americká společnost Westinghouse uzavřela smlouvu na dodávky paliva pro ukrajinské elektrárny a ráda by zásobovala i Temelín. To se ale ruské konkurenci nezamlouvá. Palivo Westinghousu není pro ruské jaderné reaktory bezpečné, tvrdí. Americká firma to označuje za propagandu.
Jan Mládek: Vědě a výzkumu by pomohlo „malé“ ministerstvo. Chybí politická vůle
„Jeden tlak společnosti působí na lepší aplikaci vědy a výzkumu, druhý na omezování byrokracie.“ Koordinace ze strany státu se pak řeší těžko, říká v rozhovoru ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Jak výzkum a vývoj podpořit? Jak si vede vicepremiér Bělobrádek? Kam směřuje české školství? A proč má Česko „ideální“ podmínky pro rozvoj elektromobility?
Úspory zbaví Česko závislosti na ruském plynu jen při chytrém nastavení podmínek
Snižovat závislost na ruském plynu chtějí všechny evropské země. Měly by tedy podpořit klimatické cíle EU, které pomáhají spotřebu plynu snižovat, tvrdí neziskové organizace a firmy, které lobbují za zvyšování energetické účinnosti. Některá opatření pro energetickou účinnost ale mohou závislost na plynu spíše zvyšovat, pokud si stát nepohlídá správné nastavení úspor.
Analytici: Debata o prolomení uhelných limitů se ještě vrátí
„Přes veškerá negativa uhlí zajišťuje jednu z priorit energetické politiky, a to je bezpečnost dodávek. S ohledem na environmentální aspekty ale nejde zrovna o nejlepší řešení,“ zaznívá v dnešním rozhovoru o budoucnosti české energetiky. Jak česká koncepce zapadá do celoevropského vývoje? EurActiv o tom mluvil s Martinem Jiruškem a Tomášem Vlčkem z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Česko je závislé na jaderném palivu z Ruska. Dá se to změnit?
Závislost na energii z Ruska řeší Evropská unie nejen ve sféře plynu, ropy a uhlí, ale také jaderné energie. Ruský TVEL sice dodává palivo pouze do několika málo evropských zemí, ty jsou ale na dodávkách paliva z Ruska silně závislé. Evropská komise se to nyní snaží změnit. I v Česku se bude brzy rozhodovat o tom, kdo bude krmit temelínské reaktory.
Petr Patočka: Přeměna energetiky bude nákladná, ať se vydáme jakoukoliv cestou
Ve svých letošních hospodářských doporučeních nabádá Evropská komise Českou republiku, aby se více snažila zvyšovat energetickou efektivitu své ekonomiky. Jak na to? Podle vedoucího programu Energetika a změna klimatu think tanku Glopolis Petra Patočky bude jakákoliv transformace energetiky nákladná. Rozhodnutí o ní ale musí přijít.
Energetika po temelínském tendru: přijde nová koncepce?
Je správná doba pro přípravu další aktualizované Státní energetické koncepce poté, co společnost ČEZ zrušila tendr na výstavbu nových bloků Temelína? A na co by se měla strategie zaměřit? Často se skloňuje energetická účinnost. Jaký má v České republice potenciál?