Tag: smlouva
Dohoda z Paříže je pro EU úspěch, má však svá „ale“
Nová klimatická dohoda, kterou se podařilo uzavřít v Paříži, je dobrou zprávou pro EU a její snahu o ochranu klimatu. K dohodě se totiž připojili i ostatní významní znečišťovatelé. Záležet však bude na tom, jestli státy začnou své cíle pro snižování emisí naplňovat, protože v rámci mezinárodního práva nejsou závazné.
Obchodní strategie má prý řešit obchod a investice, společenská odpovědnost je věc firem
Hospodářský růst EU bude stále více záviset na obchodu se třetími zeměmi a zahraničních investicích. Evropská komise přišla s novou obchodní a investiční strategií, se kterou chce otevírat nové trhy. Posilovat chce transparentnost jednání a do dohod prosazovat i kapitoly o udržitelném rozvoji nebo boji proti korupci. Podle firem by se však měla více zaměřovat na samotný obchod.
Think-tank Evropské hodnoty vybírá nejzajímavější evropské analýzy
Čemu se v uplynulých dvou týdnech věnovaly přední evropské think-tanky a akademické instituce? V pravidelném přehledu ty nejzajímavější analýzy pro čtenáře EurActivu zpracovává český think-tank Evropské hodnoty.
5 událostí, které EU za posledních 10 let změnily
Krize eurozóny, přijetí Lisabonské smlouvy či dominance Německa. To jsou jen některé události, které v posledních letech výrazně ovlivnily směřování evropského projektu. Před deseti lety vstoupila Česká republika do Evropské unie. Jak se EU od té doby změnila?
Dienstbier: ČR má požádat o zrušení „Klausovy výjimky“
Česko by mělo upustit od požadování takzvané výjimky z Listiny základních práv EU. Tou bývalý prezident Václav Klaus podmínil před více než čtyřmi lety svůj podpis pod Lisabonskou smlouvu z obavy před tím, že by moly být prolomeny Benešovy dekrety. Podle Jiřího Dienstbiera by zrušení Klausova požadavku bylo důležitým krokem, kterým by se Česko přihlásilo k ochraně lidských práv.
Budoucí koalice plánuje obrat v postoji ČR k EU, neříká ale v čem
Postoj České republiky ke členství v Evropské unii se v příštích letech zásadně změní, slibují v neoficiální verzi koaliční smlouvy lídři ČSSD, ANO a KDU-ČSL. O konkrétních krocích však prakticky nemluví. V zahraniční politice by se Česká republika měla soustředit především na Německo a další sousední země.
Lukáš Macek: Evropské volby 2014 budou pro další fungování EU zlomové
„Je sice snadné propadnout iluzi, že každé volby jsou zlomové, ale tyto by jimi skutečně být mohly,“ říká o blížících se volbách do Evropského parlamentu ředitel dijonské pobočky Sciences Po Lukáš Macek a dodává, že způsob, jakým tyto volby proběhnou a co se po nich stane, bude mít přímé důsledky na institucionálního fungování Unie. Čím budou nadcházející evropské volby jiné? A bude se v kampani mluvit i o evropských otázkách?
Volby do EP 2014 budou více politické, shodují se evropské think-tanky
Kvůli změnám v Lisabonské smlouvě se budou strany během předvolební kampaně do Evropského parlamentu snažit poukazovat na své silné kandidáty na šéfa Komise, ti však můžou být pro běžné občany zcela neznámí. Bruselské redakci EurActivu to řekli analytici předních evropských think-tanků. Dodávají, že přestože v příštím Parlamentu zřejmě zasedne více euroskeptických poslanců, větší vliv bude mít, že kritičtější názory vůči EU se ozývají už i z řad mainstreamových stran.
Pro obchodní smlouvu EU-Kanada už nejsou česká víza překážkou
Zástupci Evropské unie a Kanady dnes pravděpodobně uzavřou rozsáhlou ekonomickou dohodu, která by měla Unii ročně přinést přes deset miliard eur. Česká vláda v průběhu minulého roku vyhrožovala, že dohodu vetuje, pokud Kanada nezruší vízovou povinnost pro Čechy cestující do Kanady. Ottawa tak plánuje učinit v řádu týdnů.
Dánsko se chce zbavit některých svých opt-outů
Šéf největší opoziční dánské strany Lars Løkke Rasmussen uvedl, že by mělo Dánsko uspořádat referendum, ve kterém by se vyjádřilo, zda stále trvá na některých svých opt-outech, neboli výjimkách z evropského práva. K tomuto kroku se kloní i většina ostatních parlamentních stran. Ty se bojí, že ve vznikající dvourychlostní Evropě by mohlo být kvůli své pozici Dánsko vyloučeno z některých důležitých procesů.
EP doporučil Radě, aby se „Klausovou výjimkou“ zatím nezabývala
Europoslanci dnes (22. května) schválili zprávu o takzvané Klausově výjimce týkající se uplatňování Listiny základních práv. V té doporučují Evropské radě, aby ostatní členské státy proces ratifikace Klausovy výjimky nezahájily do té doby, než ratifikaci dokončí Česká republika. Očekává se, že český Senát i prezident Miloš Zeman, jejichž souhlas je nezbytný, by mohli být pro tento dokument konečnou.
Jen pětina Chorvatů přišla k prvním volbám do Evropského parlamentu
Chorvaté si včera (14. dubna) zvolili své první europoslance. Je jich celkem dvanáct a svých pozic se ujmou po vstupu Chorvatska do EU, k němuž by mělo dojít 1. července. K hlasovacím urnám se ale dostavila jen asi pětina Chorvatů. Za více než rok budou nicméně volit znovu, skončí totiž mandát Evropského parlamentu.
ČR rozhodne o irské výjimce z Lisabonu ústavní většinou
V českém Parlamentu musí s tzv. irským protokolem souhlasit ústavní většina. Rozhodla o tom vláda. Výjimka z Lisabonské smlouvy Irsku potvrzuje jeho neutralitu a ujišťuje o národní svrchovanosti v oblasti daní nebo rodinné politiky. V platnost by měl protokol vstoupit na konci června.
Zeman s Barrosem zítra na Hradě vyvěsí vlajku EU
Do České republiky dnes (2. dubna) přijíždí předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Do Prahy ho pozval nový prezident Miloš Zeman. Zítra spolu na Hradě vyvěsí vlajku EU, Zeman při této příležitosti také podepíše dodatek Lisabonské smlouvy, který umožňuje vznik tzv. eurovalu. Oba akty mají čistě symbolický význam, můžou ale ovlivnit to, jak je Česká republika v EU vnímána.
„Klausovu výjimku“ by mohla zachránit kompromisní zpráva
Již rok a půl se Výbor pro ústavní záležitosti Evropského parlamentu zabývá takzvanou „Klausovou výjimkou“ týkající se uplatňování Listiny základních práv EU. Situaci by mohla vyřešit v pořadí již třetí zpráva zpravodaje Andrewa Duffa, která je označována za „kompromisní“. Výbor by ji měl projednávat na svém únorovém zasedání.
O „Klausově výjimce“ se bude znovu jednat na konci listopadu
Takzvaná česká výjimka z Lisabonské smlouvy, která by podle prezidenta Václava Klause měla zabránit retroaktivnímu působení Listiny základních práv EU na české právo, prožívá krušný podzim. Poté, co byla v říjnu během opakovaného hlasování ústavního výboru Evropského parlamentu zamítnuta, budou o její budoucnosti europoslanci opět diskutovat na konci listopadu. I kdyby nakonec přece jen dostala zelenou, s největší pravděpodobností narazí v českém Senátu.
Je český prezident ve světě vidět?
Jak prosazovat zájmy tak malé země, jako je Česká republika? Může v tomto ohledu ovlivnit reputaci ČR hlava státu? Mezi odborníky na to panují různé názory. Vesměs se ale shodují v tom, že prezident by měl navenek hájit názory vlády, a neprezentovat své vlastní, pokud se od stanoviska kabinetu odlišují.
Analytici: Více integrovaná EU má být efektivní a demokratická
Pokud by se měla Evropská unie v budoucnu více integrovat, důležitá rozhodnutí nesmí být přijímána lídry členských států za zavřenými dveřmi. Model evropského vládnutí by měl být demokratičtější a také efektivnější, domnívají se odborníci z evropských think tanků a univerzit, kteří se sešli na konferenci v Praze.
„Klausovu výjimku“ čeká ještě dlouhá trnitá cesta
Přestože ratifikace takzvané „české“ výjimky z Listiny základních práv EU probíhá již tři roky, čeká tento dokument ještě trnitá cesta a jeho budoucnost je nejasná. Největší potíže se možná překvapivě očekávají na české půdě – Senát ČR, jehož ano je nezbytné, se už v minulosti vyjádřil, že s přijetím protokolu nesouhlasí a označuje ho za zbytečný.
Klausova výjimka opět narazila, hlasování ve výboru EP se musí opakovat
Výbor Evropského parlamentu pro ústavní záležitosti včera těsně schválil zprávu o návrhu tzv. české výjimky z Listiny základních práv EU. Výsledek hlasování byl však později zpochybněn, a proces se tak bude opakovat na začátku příštího měsíce. Projednávanou výjimku si na konci roku 2009 stanovil jako podmínku pro podpis Lisabonské smlouvy prezident Václav Klaus z obavy před majetkovými nároky sudetských Němců.
Merkel chce novou evropskou smlouvu a hlubší integraci
Německo podle informací týdeníku Spiegel usiluje o svolání evropského konventu, který by vypracoval novou evropskou smlouvu. Největší evropská ekonomika chce hlubší integraci EU, která podle ní přinese stabilitu a větší fiskální zodpovědnost.
Francouzi chtějí o fiskálním paktu hlasovat v referendu
O paktu o rozpočtové odpovědnosti EU, ke kterému se v březnu přidalo kromě Velké Británie a České republiky všech zbývajících 25 členských zemí EU, by podle 52 % Francouzů měla rozhodnout země galského kohouta v referendu. V něm by podle nového průzkumu smlouva těsně prošla.
České národní zájmy po Fiskální smlouvě?
Další Briefing paper AMO předkládaný v rámci projektu Challenging the Czech Tales on European Policies se zaměřuje na přehled hlavních evropských událostí od podpisu fiskálního paktu EU a na pozici, jakou má v tomto dění Česká republika.