Prešov je jedním z hlavních tahounů smart řešení na Slovensku. Investují zejména do inteligentních řešení v oblasti dopravy, v agendě hraje roli také klima a energetika. V realizaci projektů jim často pomáhají prostředky z EU, inspiraci čerpají i v Plzni.
Venkovské oblasti v Česku často zaostávají v modernizaci a potýkají se se strukturálními problémy. Řešením se může stát přístup nazvaný „chytrý venkov“, který zapadá i do budoucích plánů EU.
V zatraktivnění území bývalých uhelných lomů pro firmy, místní obyvatele i turisty pomáhají inovační projekty, televizní a filmové ukázky, využití těžbou zasažených oblastí pro obnovitelné zdroje energie či zážitkové vyžití. Severočeské a východoněmecké regiony se ale v tomto pokroku liší.
Kohezní politika bude i po roce 2020, ačkoliv její přežití vůbec nebylo jisté. Měla by ale zapracovat na vyjasnění pravidel a být vedena odspodu nahoru, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz bývalý člen Evropského výboru regionů Petr Osvald.
„Je také nutné dívat se na dopravní systém z pohledu dětí a rodin. Systém, který je bezpečný pro děti, bude prospěšný pro všechny, a to by se mělo stát při plánování standardem,“ říká o udržitelné městské dopravě německý poslanec Stephan Kühn.
Sdílená ekonomika pomáhá hospodářství, sociálním vazbám i ekologii. Jak ale nastavit pravidla tak, aby z nich společnost skutečně těžila a aby se stát choval férově k malým i velkým hráčům?
Evropa zažívá rozvoj sdílené ekonomiky a objevuje se otázka, jak nové služby regulovat. Podle některých názorů není potřeba žádná regulace, jiní by doporučovali společný základ v podobě definic a jednoduchých principů. Co všechno vlastně do „sdílené ekonomiky“ patří?
O chytrých městech v poslední době slyšíme často. Co si pod tím ale představit? Koncept tzv. Smart Cities je ve skutečnosti neuzavřený a je postaven jen na naší fantazii a technologických možnostech, které jsou už nyní obrovské. I proto můžeme při našich cestách po Evropě potkávat chytré popelnice, lampy nebo lavičky.