„Izolovaný“ lídr Běloruska Alexandr Lukašenko v úterý zamířil do Rakouska, a po více než třech letech tak navštívil některou ze zemí EU. V době zvýšeného napětí ve vztahu s Ruskem mu jde o užší spolupráci s evropským blokem.
Ukrajina se stala příkladným vzorem ostatním zemím Východního partnerství. I přes znatelné pokroky však stále nelze mluvit o výrazné prosperitě a stabilitě. Opravdový krok vpřed přijde až s vyřešením otázky konfliktu na východě země.
Gruzie, Arménie i Ázerbájdžán mají odlišné představy o svém budoucím směřování, společný postup je vyloučený. Bezpečnostní situace v regionu nutí země usměrňovat svoji zahraniční politiku s ohledem na zájmy Ruska. Nekonzistentní politika EU navíc napomáhá posílení vlivu Moskvy v regionu.
Obrana České republiky před rizikovými investicemi ze zahraničí nabírá na obrátkách. Po Evropské unii se na tento problém zaměřilo i české ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).
Západní svět sice už v mnohých ohledech není světovým lídrem, zato má však svého nového vůdce. Je jím Emmanuel Macron, píše redakce EURACTIV.com ve svém večerním The Brief.
Společná obchodní politika je oblastí, kterou se Unie snaží rozvíjet již několik desetiletí. I když se může zdát, že v poslední době je éra liberálního mezinárodního obchodu spíše na ústupu, EU chce i nadále obchodní vztahy se třetími zeměmi rozvíjet.
Díky cenám zemního plynu pohybujícím se na desetiletém minimu jsou jeho evropské zásoby výrazně větší, než bývá v tuto roční dobu obvyklé. Tento fakt může mít politické pozadí, neboť zákonodárci myslí na bezpečnost dodávek.
Evropská unie využívá politiku sankcí velmi často. Dokonce tak často, že aktivnější jsou v tomto ohledu pouze Spojené státy. Kvantita ale nestačí, důležitější je efektivita a jejich spravedlivé uvalování. A zde se ukazuje pokrytectví evropských států.
Tři desítky expertů na Rusko v Evropě a USA, mezi nimi pracovníci nevládních organizací, akademici, novináři a političtí aktivisté, se staly obětí důmyslného kybernetického útoku, oznámil v sobotu investigativní server Bellingcat. Byli mezi nimi i Češi.
Finské předsednictví v Radě EU začalo 1. července a velvyslanec Finské republiky v Polsku tvrdí, že Helsinky připravily ambiciózní program přesto, že jde o rušné období obsazování nových postů. Možnosti spolupráce s V4 bude Finsko hledat v oblasti bezpečnosti a v rozvoji infrastruktury, říká Juha Ottman.
Ačkoliv jsou země V4 spíše partnery než rivaly třech pobaltských zemí, přetrvávají mezi nimi i rozdíly, například v otázce eura, migrace, udržení demokratických pravidel, bezpečnosti a postoje vůči Rusku, říká expert z univerzity v estonském Tartu.
Otázka, koho chtějí prezidenti a premiéři zemí EU jako nového předsedu Evropské komise, bude nejsledovanějším a nejspíš také nejkomplikovanějším bodem čtvrtečního a pátečního unijního summitu v Bruselu. Probírat se ovšem budou i klima, dezinformace nebo eurozóna.
Je jasné, že stagnaci rozšiřování EU nelze připsat pouze balkánským státům nebo ruskému vlivu. Váhavý přístup EU narušil politickou vůli obou stran, co se procesu rozšiřování EU týče. Mimoděk se tak otevřely příležitosti i pro novou světovou mocnost – Čínu
Ministr vnitra Jan Hamáček, ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka a eurokomisařka Věra Jourová v pátek ve sněmovně varovali před tím, že nadcházející volby do Evropského parlamentu budou terčem dezinformací.
Za vzestupem protievropských sil nejen v Česku stojí úspěch metody ruského generála Gerasimova, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Jaromír Štětina. Žebříčky europoslanců podle něj připomínají socialistické soutěžení, v předvolební kampani pak spoléhá na sílu sociálních sítí.
Propaganda a dezinformace na internetu představují výzvy dnešní doby, a právě o nich s ohledem na nadcházející eurovolby hovořili odborníci z řad akademiků, novinářů a analytiků na konferenci v Brně. Jak dezinformace ovlivňují společnost a politiku? A umí s nimi Evropa bojovat?
Evropský parlament dnes schválil rezoluci o vztazích Evropské unie s Ruskem, v níž požaduje jejich přehodnocení a například také zastavení projektu plynovodu Nord Stream 2.
Nadcházející evropské volby, institucionální reforma, nebo vztah EU a Ruska. To jsou témata, o kterých hovořila redakce EURACTIV.cz s europoslancem za KSČM Jaromírem Kohlíčkem.
Zástupci členských zemí EU se dnes shodli na kompromisní variantě nových energetických pravidel, která právně omezí, avšak neznemožní výstavbu plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa.
Přípravy na odchod Spojeného království z EU vytvořily v loňském roce prostor pro rozkvět nových nástrojů společné evropské obrany. Rok 2019 bude obdobím, kdy by se tyto nástroje měly začít plně implementovat.
V roce 2019 se bude EU soustředit na překlenovací ustanovení, pomocí kterého chce získat více kompetencí v zahraničněpolitických otázkách, na Balkán, nebo na nápravu roztříštěných vztahů s Washingtonem. Budovat chce i nová partnerství.
Výbor Evropského parlamentu pro mezinárodních obchod (INTA) minulý týden vyslovil souhlas s novými pravidly pro kontrolu přímých zahraničních investic, které směřují do EU.
Poslední setkání premiérů, kancléřů a prezidentů členských zemí EU v roce 2018 je u konce. Zatímco včera se diskuse zaměřila na odchod Británie z EU, dnešnímu dni vévodila migrace a jednotný vnitřní trh.