Právní stát je jednou ze základních hodnot Evropské unie. Polsko a Maďarsko má ale v posledních letech s jeho dodržováním problémy. EU se tedy snaží nalézt efektivní cestu, jak ochranu právního státu zajistit. Co chystá v následujícím roce?
Jaké jsou příčiny a jaká řešení současné krize liberální demokracie? Jakou roli hraje Soudní dvůr EU a jak jej členské státy vnímají? Redakce EURACTIV.cz se ptala českého generálního advokáta při unijním soudu.
Budoucí šéfka Evropské komise není podle webu Politico spokojena s kandidátem, kterého v úterý navrhlo Rumunsko. Končící rumunská vláda chtěla do Bruselu vyslat bývalého europoslance Victora Negrescua, s čímž nesouhlasil prezident Klaus Iohannis. Stavba Komise se tak dále komplikuje.
Se začátkem července se v Unii střídají předsednické země. Radu EU, kde zasedají ministři národních vlád, po Rumunsku přebírá Finsko. Seveřané se plánují soustředit na boj s klimatickými změnami a ochranu principu právního státu.
Minulý týden poslal místopředseda Evropské komise Rumunsku varovný dopis, informoval o tom server Politico. Timmermans se zmínil o „významných obavách“ ohledně nezávislosti rumunských soudů a nových pravidlech ohlašování korupce. V dopise Bukurešti pohrozil spuštěním článku sedm.
Spor EU a Rumunska o stav soudnictví v této východoevropské zemi se dostává do další fáze. Nový rumunský úřad začal s vyšetřováním členů EK Franse Timmermanse a Věry Jourové. Komisaři jsou ovšem podle všeho chráněni imunitou.
Prioritou EU je schválení současné dohody o brexitu, prodloužení vyjednávání by ale bylo možné, říká velvyslanec ČR při EU Jakub Dürr. V rozhovoru pro ČTK zároveň okomentoval začínající rumunské předsednictví a přípravy na evropské volby v Česku.
S prvním lednem 2019 začalo půlroční rumunské předsednictví Evropské unie, které naváže na to rakouské. Na východoevropskou zemi čeká řada výzev, Unii musí mimo jiné připravit na květnové volby do Evropského parlamentu.
V lednu příštího roku má Rumunsko od Rakouska převzít předsednictví Rady EU. O připravenosti státu východní Evropy na tento úkol ovšem panují pochyby, potýká se totiž jak s kritikou ze strany institucí EU, tak s konflikty na vnitrostátní politické scéně.
Evropská komise a europoslanci zvyšují tlak na rumunskou vládu, aby vysvětlila nedávné kontroverzní reformy tamního soudního systému. Místopředseda Komise Timmermans hrozí „nelítostným hodnocením a dalšími prostředky“, rumunská premiérka vše odmítá.
Eurokomisařce Věře Jourové se nelíbí plánovaná reforma rumunské justice, která by podle kritiků mohla vést k ohrožení nezávislosti soudů. V rozhovoru pro Die Welt apelovala na rumunskou vládu, aby si i vzhledem ke svému nadcházejícímu předsednictví EU krok ještě rozmyslela.
Justiční reforma, kterou prosadila rumunská vláda, vyvolává domácí i zahraniční kritiku. Šéf Komise Juncker a první místopředseda Timmermans dnes řekli, že se obávají o nezávislost rumunské justice a o její schopnost bojovat s korupcí.
Dosud se migrační krize týkala zejména Středozemního moře. Nyní se ale pozornost upíná i směrem k Černému moři a Rumunsku, které za letošní rok hlásí rekordní počet nelegálních migrantů.
Evropská komise zahájila proti Česku řízení kvůli uprchlickým kvótám, Praha chce zase Brusel žalovat kvůli směrnici o zbraních. V Evropě se ale děly i další věci. Itálie má za sebou například komunální volby, ve kterých pohořelo Hnutí pěti hvězd.
Miloš Zeman se vrátil z Číny, budeme mít nového ministra financí a stále odporujeme relokacím. V uplynulém týdnu se však nenudily ani ostatní země Evropy. Brusel se navíc připravuje na návštěvu Donalda Trumpa při příležitostí setkání lídrů Severoatlantické aliance.
Evropa sleduje dění ve Francii. Škoda, že dlouho očekávané prezidentské volby nepředcházela žádná smysluplná kampaň. Osud Francie však není to jediné, co by nás mělo zajímat. Za pozornost stojí Balkán, Maďarsko nebo třeba Rakousko.
Evropská unie slaví 25 let od podepsání Maastrichtské smlouvy, Angela Merkelová navštívila Polsko a v Rumunsku stále není klid. Co dalšího nám tento týden přinesl?
Návštěva Angely Merkelové v Polsku je hlavním tématem dnešního vydání Trans-Europe Expressu, pravidelného přehledu zpráv z dílny mezinárodní sítě EurActiv.
Rozjezd událostí v prvním letošním týdnu byl pomalejší, i tak se ale děly věci. Rezignoval například britský velvyslanec při EU, a nebylo to jen tak. Ve Finsku spustili experiment se základním příjmem. Co se dělo dál?
Europoslanci se postavili proti brzkému zrušení víz pro Turky, i proti udělení statusu tržní ekonomiky Číně. Národní parlamenty zase poslaly žlutou kartu směrnici o vysílání pracovníků. Co dalšího se dělo minulý týden? Podívejte se na náš pravidelný přehled.
Chorvaté šli v neděli k volbám, kabinet premiéra Sobotky schválil finanční pomoc uprchlíkům a v Rumunsku padla kvůli požáru v tanečním klubu vláda. Co dalšího zažila Evropa minulý týden, se dočtete v pravidelném přehledu.