Tag: rozpočet
Rozpočet EU pro rok 2020 schválila Rada, hlasovat bude ještě Parlament
Ministři členských zemí Evropské unie dnes schválili unijní rozpočet pro příští rok, na jehož podobě se minulý týden dohodli s Evropským parlamentem. Ten bude o rozpočtu hlasovat ve středu (27. listopadu).
Osmi zemím hrozí porušení rozpočtových pravidel, varovala Evropská komise
Evropská komise dnes varovala osm států eurozóny včetně Slovenska, že jim příští rok hrozí porušení rozpočtových pravidel Evropské unie. Zásadnější námitky má Komise k návrhům rozpočtů Itálie, Francie, Španělska a Belgie.
Europoslanci chtějí více peněz na klima a výzkum, méně pro Turecko
S blížícím se koncem roku se evropští politici snaží dohodnout na unijním rozpočtu pro příští rok. A po středečním hlasování se zdá, že jednání budou ještě složitá.
Osu Paříž-Berlín nahraďme italsko-polskou alternativou, vyzývá Salvini
Italský krajně-pravicový ministr vnitra Matteo Salvini ve středu prohlásil, že populisté z Itálie a Polska by měli inspirovat „evropské jaro“, které by před evropskými volbami v květnu nahradilo středo-pravicový vliv Německa a Francie.
Komisař Oettinger: Brexit bez dohody by ovlivnil rozpočet EU na rok 2020
Výrazné dopady na podobu rozpočtu EU na rok 2020 by měl „tvrdý brexit“, tedy odchod Británie z EU bez uzavřené smlouvy o vystoupení. Novinářům to dnes řekl eurokomisař Oettinger.
Řím má na novém rozpočtovém plánu spolupracovat s Komisí, italská vláda ale ze své pozice neustupuje
Itálie má ještě týden (do 13. listopadu) na předložení revidovaného návrhu rozpočtu na příští rok. Ten původní Komise zavrhla kvůli plánovanému vysokému zadlužení. Ministři financí zemí eurozóny radí Římu, aby na revizi rozpočtu spolupracoval s unijní exekutivou.
Poslanci schválili přistoupení Česka k fiskálnímu paktu EU
Poslanecká sněmovna dnes schválila přistoupení Česka k fiskálnímu paktu EU, proti byli poslanci ODS, KSČM a SPD. Smlouvu se v Česku nedaří ratifikovat od roku 2013, nyní se čeká na rozhodnutí Senátu.
Unijní rozpočet a velké ambice Moravskoslezského kraje
Česká republika se bude muset přizpůsobit novému rozpočtu EU. Příkladem jí může jít Moravskoslezský kraj, který si stanovil ambiciózní cíle. Jeho zástupci ale ví, že kromě dalších změn to nepůjde ani bez větší reprezentace přímo v Bruselu.
Italská vláda se vzpírá evropským pravidlům. Navrhuje rozpočet s vysokým deficitem
Italské ministerstvo financí sdělilo Evropské komisi (EK), že se hodlá držet svých rozpočtových plánů, i když jsou považovány za kontroverzní.
5 zpráv uplynulého týdne, které byste neměli přehlédnout
Rozjezd událostí v prvním letošním týdnu byl pomalejší, i tak se ale děly věci. Rezignoval například britský velvyslanec při EU, a nebylo to jen tak. Ve Finsku spustili experiment se základním příjmem. Co se dělo dál?
Český rozpočet je v rekordním přebytku
Český rozpočet v roce 2016 hospodařil s rekordním přebytkem 61,8 miliard korun. Celkově se dá tedy říci, že dobrý výsledek hospodaření odráží primárně dobrý výkon ekonomiky (vyšší daňové příjmy) a nižší vládní investice (nižší výdaje).
Itálie si stojí za rozpočtem pro rok 2017 i přes nesouhlas Komise
Návrh rozpočtu Itálie pro rok 2017 počítá s větším deficitem, než bylo původně plánováno. Komise přitom zadlužené státy tlačí k tomu, aby své deficity snižovaly. Itálie je podle svého premiéra Mattea Renziho připravena své rozpočtové plány hájit, a to i přes odpor evropské exekutivy.
Poslanci chtějí na boj s převaděči a řešení migrace nejvíce peněz v historii
Výbor Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) schválil stanovisko k rozpočtu Evropské unie pro rok 2017, které vyzývá k navýšení financí na boj s pašeráctvím a posílení agentur EU, které hrají zásadní roli při řešení migrace...
Dobojováno: Účty Komise prošly přes europoslance
Evropští poslanci dnes kolem poledne schválili udělení rozpočtového absolutoria Evropské komisi. Přihlásili se tak k novému přístupu k rozpočtu EU, který se opírá o flexibilitu, lepší zaměření na výsledky a v neposlední řadě i na lepší kontrolu a nižší počet priorit.
Rozpočtové absolutorium. I do it my way
Česká europoslankyně (ANO/ALDE) Martina Dlabajová ve svém komentáři nastiňuje, jak by podle ní mělo být pohlíženo na evropský rozpočet. Svou vizi promítla do zprávy o udělování rozpočtového absolutoria, jejíž vypracování měla jako členka rozpočtového výboru Evropského parlamentu na starost. Zpráva byla výborem minulý týden schválena. Jak vypadá její „novátorský“ pohled?
Aktuální komentář k dění v EU: Finanční absolutorium Evropské komise a (naše) národní zájmy
„Za klíčovou zprávu právě uplynulého týdne si troufněme označit tu, která souvisí s hlasováním Výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) v Evropském parlamentu o udělení absolutoria hospodaření Evropské komise za rok 2014. A to nikoliv kvůli tomuto hlasování samotnému, jakkoliv důležitému. Kvůli dvěma zásadním věcem, které „nastavují zrcadlo“ dalekosáhlejším a významnějším jevům, než je jedno parlamentní hlasování o způsobu hospodaření evropské exekutivy v jednom konkrétním roce,“ píše na úvod komentáře Petr Zahradník.
Europoslanci budou schvalovat finanční vysvědčení pro Komisi
Europoslanci ve výboru pro rozpočtovou kontrolu budou dnes v Bruselu posuzovat, jak se Evropské komisi dařilo hospodařit s rozpočtem EU v minulých letech. Bez ohledu na to, jak to celé dopadne: jak proces udělování rozpočtového absolutoria, který probíhá v unijních institucích, vlastně vypadá? Jaká je role Evropského parlamentu? Existuje nějaká paralela na národní úrovni?
Za čerpání peněz z EU mají nést odpovědnost i státy, nejen Komise, říkají europoslanci
Čerpání peněz z evropského rozpočtu doprovázejí rok co rok opakující se chyby. V mnoha případech za ně mohou členské státy, které za dohledu Komise spravují téměř 80 % finančních prostředků EU. Jejich zodpovědnost za řešení problémů by proto měla být větší. Na včerejším jednání výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) na to upozornili i někteří čeští europoslanci.
Europoslankyně Dlabajová: Peníze EU musíme vynakládat smysluplněji
Z evropského rozpočtu by se měly podporovat takové projekty, které jsou v souladu s cíli, jež si EU v minulosti stanovila. Současně musí být rozpočet flexibilní, aby jej Unie mohla využít i v případě neočekávaných událostí, jakým je například migrační krize. V rozhovoru pro EurActiv to uvedla česká europoslankyně Martina Dlabajová, která dnes v Evropském parlamentu předkládá zprávu o hospodaření Evropské komise za rok 2014.
Z Junckerova balíčku by ČR podporu získat mohla, je na to ale připravená?
V Praze otevře svou kancelář Evropská investiční banka, která mimo jiné spravuje fond EFSI tvořící základ investičního plánu Evropské komise. Z něj Česko využívá podporu pro financování malých podniků, využít by však peníze mohlo i pro velké – například infrastrukturní – projekty. Představy jsou však zatím mlhavé a v popředí zůstávají klasické nástroje jako strukturální fondy. Čerpání z nich by se však mělo zefektivnit, a i k tomu prý může EFSI pomoci.
Rozpočet EU zaměřený na výsledky a výkonnost
„Za klíčovou událost těchto dnů si tentokrát dovolím označit diskusi o novém pojetí, vnímání a nakládání s Rozpočtem EU. Je to vnímání zatím příliš neakcentované, dle mého názoru však o to důležitější z pohledu dlouhodobé perspektivy a rychle uvědomované,“ říká na úvod svého komentáře poradce prezidenta Hospodářské komory České republiky a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) Petr Zahradník.
5 událostí minulého týdne, které byste neměli přehlédnout
Mimořádné jednání Evropské rady a Turecka o tom, jak lépe bojovat s migrační krizí, rekordně vysoký rozpočet EU a další pomoc Řecku. To a více přinesl minulý týden. Přehled nejzajímavějších událostí pravidelně zpracovává redakce EurActivu.
Evropské události uplynulého týdne očima ekonoma Petra Zahradníka
Důsledky pařížské teroristické tragédie se v průběhu minulého týdne velmi rychle přesunuly do Bruselu, kam sahají identifikované nitky zločineckých skupin. Úsilí o jejich zneškodnění se viditelně projevilo v ulicích, když běžný provoz v nich byl přijatými kroky ovlivněn, instituce EU však fungovaly na plný plyn. A v uplynulém týdnu měly ve své agendě až mimořádnou četnost nosných témat, jimž tentokrát jednoznačně dominovala infrastruktura, především ta energetická.