Tag: renovace

Unie chce do roku 2030 zrenovovat 35 milionů budov. Česku to pomůže s plněním klimatických cílů

Nižší emise skleníkových plynů, nižší spotřeba energie a více pracovních míst. Právě to si Evropská komise slibuje od renovací budov. Své vize představila v dnes zveřejněné „renovační vlně“.

Za energeticky úsporné renovace by mohli Evropané dostávat levnější hypotéky

Investice do energetické účinnosti v budovách zvyšují hodnotu nemovitostí a pomáhají snižovat riziko nesplácení. Evropská hypoteční federace proto přichází s nápadem na zvýhodněné hypotéky pro ty, kdo chtějí energeticky úsporně renovovat. Díky nižšímu riziku totiž mohou banky uvolnit více peněz.

Vlády špatně plánují úspory energie ve státní správě, tvrdí studie. Platí to i pro Česko

Jen menší část států EU dobře vypracovala plány pro energetické úspory ve vládních budovách, tvrdí nová studie. Země mají za úkol postupně renovovat budovy, které využívají státní instituce. Případně mohou zvolit jiné řešení, které by ušetřilo stejné množství prostředků na jejich vytápění nebo chlazení. Výpočty jsou ale v řadě případů neúplné, říká analýza. Kritika směřuje i na Česko.

Z bank se stávají i poradny pro energetiku. Láká je zvyšování energetické účinnosti

Energetické úspory jsou v Evropě v kurzu, ať už jde o zvyšování účinnosti v budovách nebo v průmyslu. Jak získat dost peněz na investice, které musí v následujících letech přijít? Dotace z veřejných peněz samy nestačí a měly by hlavně lákat soukromý kapitál. Energetická účinnost zajímá i banky, protože projekty jsou výnosné a bez výrazných rizik.

Vláda zjistila, kolik budov jí patří. Teď je bude zateplovat

Ministerstva a další ústřední úřady budou v příštích letech povinně renovovat své budovy. Dbát přitom musí na úspory energie. Po Česku i dalších členech EU to vyžaduje směrnice o energetické účinnosti. České úřady ale musely nejprve zjistit, kolik budov jim patří a kterých z nich se bude povinnost týkat.

Renovace budov přinášejí pracovní místa, kdo je má ale zaplatit?

Energetické úspory ve svém návrhu pro klimatické a energetické cíle 2030 Evropská komise opomíjí. V polovině roku se ale očekává revize evropské politiky v této oblasti. Podle představitelů Komise se má zaměřit na renovace budov. Financovat by se prý měly hlavně ze soukromých peněz.

ČR mapuje svůj potenciál pro úspory energie v budovách

Ministerstvo průmyslu a obchodu v současné době mapuje, jaký má Česko potenciál pro úspory energie v budovách. Na podzim by měla být známa výsledná data, do konce dubna příštího roku má ČR Evropské komisi odevzdat dlouhodobou strategii pro energeticky úsporné renovace. Očekávají se překážky v oblasti financování a koordinace mezi jednotlivými rezorty.

Jak může ČR zajistit úspory energie v budovách?

Nová směrnice o energetické účinnosti po České republice i dalších členských státech žádá, aby vytvořily dlouhodobé národní strategie pro renovace budov. Podle názoru expertů by Česko mělo začít tím, že sesbírá dostatek potřebných dat z této oblasti. Pro renovace rezidenčních a veřejných budov pak prý bude podstatná dobře nastavená státní podpora.

EU přemýšlí, jak v příštích dekádách renovovat budovy

Přijetí dlouhodobých národních strategií pro renovace budov je jedním z méně diskutovaných bodů nedávno dohodnuté směrnice o energetické účinnosti. Podle svých zastánců však kromě energetických úspor přináší řadu dalších pozitiv, ať už jde o stabilní investiční prostředí nebo stimulaci sektoru stavebnictví.

Energetická účinnost: Experti očekávají „bitvu o interpretaci“

Kolik energie se ve skutečnosti podaří uspořit díky nově dohodnuté směrnici o energetické účinnosti, to podle odborníků závisí především na tom, jak ji jednotlivé státy budou interpretovat. Hrozí prý, že řada zemí se bude snažit nalézt k implementaci směrnice co nejjednodušší cestu, a některé úspory tak prý mohou být dokonce započítávány dvakrát.

Nová Zelená úsporám by prý prospěla také stavebnictví

Pokračování programu na podporu energetických úspor v budovách by podle svazu stavebníků pomohlo ekonomickému oživení a dodalo nový impuls stagnujícímu českému stavebnictví. Využití výnosů z emisních povolenek pro renovace budov podporují i další nevládní organizace. Vláda bude o podmínkách obchodování s emisemi rozhodovat zítra (19. července).

Směrnice o energetické účinnosti – prorůstové opatření pro ČR

Ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Miroslav Zámečník se svým kolegou Tomášem Lhotákem zpracovali novou studii na téma "Srovnání makroekonomických dopadů národních programů pro zvyšování energetických standardů budov s jinými, státem financovanými alternativami". Analýza se zaměřuje na srovnání různých typů opatření investiční povahy, která mohou být finančně podporována ze strany státu, a jejich dopadů na vývoj makroekonomických veličin v období 2013–2020.

Veřejné budovy se renovovat budou, ale ne dost, upozorňují experti

Členským státům se podařilo zmírnit jeden ze závazků směrnice o energetické účinnosti, který počítá s povinnou renovací veřejných budov. Podle současné podoby návrhu se tento bod bude týkat pouze staveb, které vlastní a využívají centrální vlády jednotlivých zemí. To podle odborníků sníží energetické úspory. Hlavní vyjednavač Parlamentu ale ocenil, že během vyjednávání se podařilo dosáhnout alespoň dílčích úspěchů.

Energetická účinnost může „nakopnout“ ekonomiku, v EU má prý však i svá slabá místa

Díky renovacím budov a energetickým úsporám může v Evropě přijít revoluce „zelených zaměstnání“, říkají odborníci. Nejprve je však potřeba posílit oblast vzdělávání a výcviku kvalifikované pracovní síly. Některé země se pak prý naopak potýkají s nadbytkem akreditovaných odborníků, kteří nemají kvůli současné ekonomické krizi dostatek práce.

Firmy žádají premiéra Nečase, aby při jednání v EU podpořil energetické úspory

Šest asociací, které dohromady sdružují více než 200 podniků působících v oblasti energetických úspor v České republice, se obrátilo na premiéra Petra Nečase, aby jej požádalo o podporu Směrnici o energetické účinnosti. Její další osud totiž závisí na výsledku rozhovorů, které v těchto dnech odstartovaly mezi unijními institucemi a členskými státy.