Tag: Putin
5 zpráv minulého týdne, které byste neměli přehlédnout
V Británii zavraždili poslankyni Jo Coxovou, což šokovalo celou Evropu a pozastavilo kampaň před referendem o setrvání Spojeného království v EU. V Chorvatsku padla vláda. Předseda Evropské komise navštívil Rusko a jednal s Vladimirem Putinem. Podívejte se, co dalšího se dělo minulý týden.
Zbrklý spěch Německa za ruským plynem
„Nord Stream 2 je protikladem všeho, čeho si německá vláda podle svých slov nejvíc cení: přežití EU, míru v Evropě a životního prostředí,“ píše ve svém komentáři poradce pro energetiku a klima Slovenské společnosti pro zahraniční politiku (SFPA) Juraj Mesík, podle kterého by Německo mělo od projektu Nord Stream 2 upustit. Jediný, kdo by z něj těžil, je totiž Rusko, které by si tak zajistilo více evropských peněz na rozšiřování vojenského potenciálu.
Poslední na nohou
Mark Leonard, ředitel think tanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy, ve svém komentáři píše o těžkých časech, které zažívá Evropa i celý svět. Pro EU představuje velké riziko Rusko v čele s prezidentem Vladimirem Putinem. „Putin je přesvědčen, že EU trpí týmiž nedostatky jako bývalý Sovětský svaz, a považuje ji za utopický mnohonárodnostní projekt, který se bude pod tíhou svých rozporů drolit. I tady se Kreml snaží, seč může, aby takovému směřování pomohl, a proto podporuje krajně pravicové strany napříč EU,“ uvádí Leonard.
5 událostí minulého týdne, které byste neměli přehlédnout
Několikaletá jednání o reformě ochrany osobních dat v EU dospěla ke konci. Europoslanci také schválili vznik jmenné evidence cestujících v letecké dopravě, která má být jedním z nástrojů v boji proti terorismu. Co dalšího se dělo minulý týden v EU, se dozvíte v našem pravidelném přehledu.
Expertka: Nizozemské referendum o Ukrajině je spíše hlasováním o EU
„Dovedu si představit, že by byla asociační dohoda doplněna například o dodatek potvrzující, že smlouva v žádném případě neznamená přiblížení se členství Ukrajiny v EU, a byla následně ratifikována,“ nastiňuje spolupracovnice Asociace pro mezinárodní otázky Anna Kuznická situaci, která by mohla nastat, pokud by Nizozemci v dnešním referendu odmítli přidružení Ukrajiny k EU. O vztahy s východoevropskou zemí ale vlastně v nizozemském hlasování příliš nejde, dodává.
Analytik Mesežnikov: Ficovy výroky jsou problematické, Slovensko ale není proruské
Slovenská společnost je naladěna prozápadně. Od posledních voleb máme ale v parlamentu politickou sílu, která otevřeně podporuje Rusko – i v konfliktu s Ukrajinou. Jsou to Kotlebovi neonacisté, říká prezident bratislavského Institutu pro veřejné otázky Grigorij Mesežnikov, který se podílel na vzniku publikace mapující pohled zemí V4 na rusko-ukrajinskou krizi.
Z polské cesty k energetické nezávislosti může těžit i Česko. Čeká se na propojení
Česko jako předsednická země V4 zkoumá, jak se podařilo pokročit s plánem na propojení středoevropských trhů s plynem a jaké překážky mu brání. Dokončení severojižního plynového propojení a integrace trhů zůstává také jedním ze stěžejních témat česko-polské spolupráce, které přehlušuje třeba i částečné neshody nad rozšiřováním Nord Streamu.
Šefčovič: Nord Stream není v souladu s cíli energetické unie
Problematiku Nord Streamu dále studujeme. Pojí se s ní různé otázky, říká v rozhovoru místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič, který hovořil s bruselskou redakcí EurActivu. Proč chce Komise kontrolovat smlouvy o dodávkách plynu do členských zemí? A jaká je budoucnost ukrajinského tranzitu?
Ukrajinská vládní krize brzdí finanční pomoc MMF
Mezinárodní měnový fond pozastavil vyplácení finanční pomoci Ukrajině do té doby, než se vyjasní, zda současná vláda přežije probíhající politickou krizi. Oznámila to ukrajinská ministryně financí Natalija Jaresková.
Mládek: Nord Stream by se mohl rozšířit, kdyby padla dohoda o zachování ukrajinské cesty
Česká republika podporuje kompromisní řešení sporu o rozšiřování Nord Streamu. Pokud by se projekt realizoval, měla by zároveň existovat dohoda o zachování tranzitní cesty přes ukrajinské území, myslí si ministr průmyslu Mládek. Proti výstavbě další dvou větví plynovodu vystupuje především Slovensko, které by mohlo přijít o tranzitní poplatky. Spekuluje se o možném podání žaloby, podle premiéra Fica však o dalším postupu není rozhodnuto.
Rozšíření Nord Streamu: bezpečnostní riziko je pro střední Evropu minimální
Země střední Evropy upozorňují na možná rizika plynoucí z rozšíření plynovodu Nord Stream, které podle nich neodpovídá evropským zájmům. Chtějí proto využít veškeré dostupné nástroje, které by realizaci projektu znemožnily. Zemní plyn ale nemá smysl politizovat, tvrdí odborníci z Masarykovy univerzity. Liberalizovaný evropský trh podle nich bezpečnostní rizika Nord Streamu 2 minimalizuje.
Vláda nepodpoří protest střední Evropy proti Nord Streamu 2
Vláda dnes rozhodla, že ministr průmyslu Mládek nepodepíše dopis svých sedmi kolegů ze střední Evropy, kteří protestují proti rozšíření plynovodu Nord Stream. Proti tomu, aby Česká republika iniciativu středoevropských zemí podpořila, se podle informací EurActivu stavěli někteří ministři hnutí ANO.
Hlavy států se do Paříže sjedou, mají klimatické konferenci udat tón
Už za dva týdny se do Paříže sjedou hlavy států a vlád včetně amerického a ruského prezidenta. Mají určit priority nové klimatické dohody, která zatím vázne na otázkách financování nebo mechanismu pro vyhodnocování závazků. I klimatické změny jsou bezpečnostní téma, kvůli pařížským útokům se však zdá, že lídři budou chtít mluvit především o bezprostředním nebezpečí terorismu.
Komise: Rozšíření Nord Streamu není pro EU priorita
Země střední Evropy se ozývají proti plánům na vybudování třetí a čtvrté větve plynovodu Nord Stream z Ruska do Německa. Slovensko projekt označilo za podraz, který jde proti jednotě EU a ohrožuje Ukrajinu. Evropská komise prý Nord Stream nepovažuje za prioritu, pokud ale bude vyhovovat evropským pravidlům, nemusel by jí projekt vadit.
Léto ve znamení Řecka: Jak se na krizi dívají velmoci
Řecká krize, která postarala o pořádně perné léto, zdaleka neplnila přední stránky pouze evropských novin. Pozornost vyvolala i za oceánem a na východě od evropských hranic.
5 událostí minulého týdne, které byste neměli přehlédnout
Německo odmítá nepřátelské projevy vůči uprchlíkům, Kosovo a Srbsko dosáhly průlomu ve sporných otázkách, Řecko má první premiérku. Co dalšího přinesl minulý týden, se dozvíte v našem pravidelném přehledu.
Ukrajina si připomněla výročí nezávislosti, na svém území má ale ruské vojáky
Příměří na východě Ukrajiny je od uzavření mírových dohod narušováno a teď začíná situace znovu vřít. Kyjev i Západ mají podle svých představitelů řadu důkazů o tom, že na území Ukrajiny působí i ruské jednotky. S prezidentem Porošenkem dnes jednala německá kancléřka Merkelová a francouzský prezident Hollande.
Evropská reakce na ruské potravinové embargo – 7 doporučení
Uplynul rok od vyhlášení ruského potravinového embarga. To způsobilo nelehkou situaci i v některých zemích EU. K částečnému oslabení napětí přispěla Unie několika intervenčními programy, které by měly pokračovat i v příštím roce. Jak si může Evropa nejlépe pomoci? Přinášíme sedm doporučení analytika Asociace pro mezinárodní otázky Kryštofa Kruliše.
5 událostí minulého týdne, které byste neměli přehlédnout
Rusko začalo likvidovat evropské potraviny, Polsko má nového prezidenta a ve Středozemním moři se potopila další loď s uprchlíky - to je pouze výběr z těch nejdůležitějších zpráv z minulého týdne, které pravidelně zpracovává redakce EurActivu.
Sankce a cena ropy pomohly milionům Rusů k chudobě
Chudoba je relativní pojem, který je vyjadřován přesnými čísly. Někdy až podivně přesnými – to ruské činí 9662 rublů za měsíc. Pro první čtvrtletí letošního roku bylo záměrně zvýšeno o 17 procent, zatímco mzdy rostly jen o 11 procent a ceny o 16 procent. I tak však Ruský statistický úřad (Rosstat) zaznamenal, že pod oficiální hranicí chudoby se v prvním čtvrtletí nacházelo 23 milionů občanů Ruské federace, tedy o tři miliony více, než v prvním čtvrtletí roku 2014.
Energetická bezpečnost zemí střední a východní Evropy a role ruských státních společností
Jakou pozici a jaké cíle mají ve střední a východní Evropě ruské státní energetické firmy Gazprom a Rosatom? Podle jakých vzorců chování se řídí? Na tyto otázky odpovídá nová studie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a Pražského institutu bezpečnostních studií (PSSI)
Miloslav Zaur: České energetické politice chybí kus odvahy a inovace
„Chtě nechtě nejsme tak silná ekonomika jako Německo, které tlačí vývoj určitým směrem a bude ovlivňovat i koncepci sousedních zemí. Kus osobní odvahy politiků a snahy o inovaci energetiky by Česku při definování energetické koncepce prospěl,“ říká v rozhovoru předseda Rady Českého plynárenského svazu Miloslav Zaur. EurActiv s ním mluvil také o evropském projektu energetické unie.
EU vrací Rusku úder: V boji s propagandou má pomoct televize i reality show
Plány EU pro boj s ruskou propagandou začínají mít díky včera představené studii jasnější obrysy. Pomoct v informační válce má lokální zpravodajství ruskojazyčné televize a šíření televizních dokumentů nebo filmů. EU hodlá podporovat i nezávislá média. Podle analytika z Asociace pro mezinárodní otázky Václava Lídla je důležité, aby se evropské strategie opíraly o trpělivé a důsledné vysvětlování toho, kde je skutečnost, a poukazovaly na reálná fakta.