Tag: proces Archives

Lisabonská smlouva, kterou by se v nejbližší době měly zabývat obě komory parlamentu ČR, možná půjde znovu k Ústavnímu soudu. Opětovné podání žádosti o přezkum zvažuje několik senátorů za ODS.

EU se připojila k RB OSN a rezoluci vyzývající k okamžitému zastavení bojů. Izrael i Hamas však rezoluci RB OSN odmítli.

Europoslankyně Jana Hybášková (EPP – ED) bývalá velvyslankyně ČR v Kuvaitu a nynější předsedkyně stále delegace Evropského parlamentu pro Izrael v rozhovoru pro Euractiv.cz komentovala vývoj vztahů EU a Izraele a také blízkovýchodní mírový proces jako celek.

Poslanci se sejdou zítra na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny, kde se bude možná rozhodovat o Lisabonské smlouvě. Není však jisté, zda poslanci schválí program schůze. Pokud k tomu nedojde, schůze se konat nebude.

Příští týden bude Lisabonskou smlouvu projednávat na mimořádné schůzi Poslanecká sněmovna ČR a na summitu EU (11. – 12. prosince) představí irská vláda návrhy, jak pokračovat v ratifikaci Lisabonské smlouvy v Irsku.

Premiér Mirek Topolánek včera prohlásil, že snažit se o urychlené schválení Lisabonské smlouvy do konce letošního roku by mohlo být riskantní. Předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček nicméně mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny svolal na 9. prosince.

Ústavní soud ČR dnes začal projednávat Lisabonskou smlouvu, která má reformovat instituce EU. Soud přezkoumává, zda je smlouva v souladu s ústavním pořádkem Česka.

Zvláštní vyslanec EU pro blízkovýchodní mírový proces Marc Otte poskytl Euractivu.cz rozhovor, v němž okomentoval nejen blízkovýchodní mírový proces, ale vyjádřil se také k nadcházejícímu českému předsednictví a k jeho prioritám.

Lisabonskou smlouvu ratifikovaly parlamenty již 24 členských zemí EU. Včera se ratifikační proces rozběhl také ve Švédsku, které doposud spolu s Českou republikou ještě nepřistoupilo k parlamentnímu hlasování.

Výbor pro ústavní záležitosti Evropského parlamentu přijal v pondělí rezoluci, která vyzývá Irsko, aby obnovilo ratifikační proces Lisabonské smlouvy a všechny ostatní státy k tomu, aby dokončily ratifikační proces před volbami do Evropského parlamentu.

Ministři zahraničí členských států EU se sejdou se svými protějšky ze států zapojených do projektu Unie pro Středomoří. Do Barcelonského procesu – Unie pro Středomoří je zapojeno celkem 43 států.

Ve snaze reagovat na rostoucí poptávku po vyšší flexibilitě pracovní síly evropské univerzity chtějí zlepšit přístup k vysokoškolskému vzdělávání. Zdůraznily také, že je zapotřebí nalézt optimální způsob financování celoživotního vzdělávání.

Komise schválila 24. září víceletý plán finanční pomoci Albánii pro léta 2008 – 2010. Díky němu by mohla Albánie čerpat formou grantů až 245,1 milionů eur z rozpočtu EU.

Kvůli Lisabonské smlouvě by se v ČR mohla měnit Ústava. Připustil to poprvé během své návštěvy Chorvatska tento týden premiér Mirek Topolánek. Osud Lisabonské smlouvy však má zřejmě v rukou Irsko, kde dnes ministerstvo zahraničí zveřejnilo analýzu výsledků červnového referenda.

Předseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering navštívil Libanon (6. – 9. srpna) a Sýrii (9. – 12. srpna). S představiteli těchto dvou států diskutoval hlavně o dosažení trvalého míru na Blízkém východě a také o roli, kterou by EU v mírovém procesu měla hrát.

Téměř tři čtvrtiny irských voličů jsou proti druhému referendu o nové reformní smlouvě EU. Ukázal to průzkum veřejného mínění zveřejněný v neděli 27. července. Výsledek je další ranou pro naděje evropských politiků, kteří doufají v záchranu textu.

Budoucnost Lisabonské smlouvy je stále nejistá. Prohlášení různých představitelů členských států si protiřečí. Jedni tvrdí, že další rozšíření bez Lisabonské smlouvy není možné, jiní jsou opačného názoru. Navzdory irskému „ne“ pokračuje ratifikační proces v Itálii. V ČR se stále čeká na rozhodnutí Ústavního soudu.

Lisabonskou smlouvu včera v Polsku schválila dolní komora parlamentu (Sejm). V ČR prošla Lisabonská smlouva prvním čtením v poslanecké sněmovně. K dokončení ratifikačního procesu by v ČR mohlo dojít ale až na podzim.

Německá kancléřka Angela Merkel podpořila francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho v jeho úsilí o vytvoření Středozemské unie. Sarkozy jí na oplátku slíbil, že půjde o projekt, všech 27 členských zemí Unie.

V Bruselu byl 4.března představen Evropský registr pro zajištění kvality ve vyšším vzdělávání (European Quality Assurance Register in Higher Education (EQAR). Do tohoto seznamu budou zařazeny agentury, které kontrolují kvalitu vyššího vzdělávání a splní jasně stanovená kritéria a podmínky.

V pondělí 4. února se ve Versailles vyslovila většina francouzských senátorů a poslanců pro změnu ústavy, která byla nutná pro ratifikaci Lisabonské smlouvy.

Boloňský proces přinesl několik konkrétních výsledků, ale je nutno vykonat ještě hodně práce k zajištění efektivního fungování struktur, říká Lesley Wilson z Evropské asociace univerzit (European University Association, EUA).

Ve středověku byla jazykem vzdělanosti a vědecké komunikace latina. Studenti a učitelé se často pohybovali mezi jednotlivými univerzitami, které byly všechno, jen ne národnostně jednotné. Na nejstarší evropské univerzitě v Bologni existovalo až 16 takzvaných univerzitních národů, univerzita byla nezávislá na představitelích církve či měšťanstva a hlavní slovo zde měli studenti. Dnes probíhá studium na většině evropských vysokých škol v národních jazycích a vysokoškolské systémy jednotlivých zemí jsou natolik spletité, že jen pokus o základní orientaci vám zabere nemálo času.