Tag: platby,
Šéf Visa Europe: Budoucnost je digitální
Karetní společnosti se stále snaží vytlačit hotovostní platby a tím získat větší příjem z provizí za zprostředkování bezhotovostních transakcí. Tento hon vede k vývoji stále nových produktů. Bezkontaktní platební karty se rychle zabydlely v peněženkách. „Co vidíme na druhé straně je, že bezkontakt expanduje rychle,“ říká Nicolas Huss, generální ředitel Visa Europe. Nyní už se karetní firmy ale více dívají na digitální peněženky a platby za použití mobilních telefonů.
Šéf služby Mobito: Žít úplně „offline“ už dnes nejde
Život na sociálních sítích, který uživatele nutí sdílet plno citlivých informací, připravuje o soukromý život. Ředitel společnosti Mopet, která v ČR provozuje mobilní peněženku Mobito, Filip Zeman je přesvědčen, že lidé si tento fenomén brzy začnou uvědomovat. Kdo z byznysu zareaguje nejdříve, vyhraje. „Měli bychom lidem nabízet komfort online světa, ale spolu se záchranou potřebného penza soukromí,“ uvedl v rozhovoru pro EurActiv.
Mezibankovní poplatky se mají zastropovat, rozhodli europoslanci
Europoslanci dnes (3. dubna) podpořili zastropování mezibankovních poplatků, které si mezi sebou při každé transakci platební kartou účtují banky. O návrhu budou ještě rozhodovat členské státy. Česko je mezi zeměmi, které jsou k zastropování poplatků skeptické. Není prý jisté, že pomohou snížit ceny pro spotřebitele.
Zastropování mezibankovních poplatků budí spíše rozpaky
Zavedení stropů pro tzv. mezibankovní poplatky, které při transakci platební kartou hradí banky, bylo v České republice přijato spíše s rozpaky. Zatímco obchodníci v Evropě opatření, ke kterému se nedávno vyjadřoval Evropský parlament, vítají, čeští spotřebitelé, na rozdíl od těch evropských, jsou skeptičtí. Mají obavy z vyšších nákladů na pořízení a držení karet.
Byla reforma zemědělské politiky EU pro ČR výhodná?
Od roku 2015 začne platit nová reforma společné zemědělské politiky. EU by měla více podporovat mladé a drobné farmáře a také zemědělce, kteří dodržují ekologické standarty. Česka se dotkne především snižování a zastropování přímých plateb, tedy peněz, které dostávají zemědělci na základě velikosti jejich farmy. Určování maximální částky by však nakonec mělo být dobrovolné.
Češi nové platební technologie vítají, musí jim ale důvěřovat
Nové platební technologie, například platby pomocí mobilního telefonu či bezkontaktních platebních karet, si získávají oblibu u stále většího počtu českých spotřebitelů. Aby se tak však stalo, Češi musí novinkám plně důvěřovat.
Za pár let se bude platit hlavně chytrými telefony, tablety a brýlemi, tvrdí VISA
V roce 2020 projde přes platební kartu jen polovina plateb, druhou polovinu zajistí přenosná zařízení, jako jsou chytré telefony, tablety či náramky a brýle. V Praze to uvedl výkonný ředitel společnosti VISA Europe pro rozvíjející se trhy Mark Antipof.
Obliba bezkontaktních karet roste, Češi ale na hotovost nezapomněli
I přesto, že přibývá držitelů bezkontaktních karet, které při platbě nevyžadují zadání bezpečnostního PINu, řada držitelů karet neváhá a před platbou v obchodě nejprve navštíví nedaleký bankomat.
Miliony Evropanů nevyužívají finanční služby, tvrdí studie
V Evropě stále žije několik milionů lidí, kteří nevyužívají finanční služby, nebo k nim nemají přístup. Důvodem je například i nízká důvěra v banky či přesvědčení, že bankovní účet není potřeba. Informuje o tom nedávno zveřejněná studie.
Studie: Platit v hotovosti není zadarmo
Hotovostní platby mají podle vědců z berlínské univerzity vyšší náklady než platby debetními a kreditními kartami. Používání hotovosti prý každého německého občana přijde na přibližně 150 eur. Studie, která se náklady hotovostních plateb zabývala, byla zveřejněna minulý týden v Bruselu.
Komise připravuje novou směrnici o platebních službách na vnitřním trhu EU
Evropská komise plánuje v nejbližších týdnech představit návrh nové směrnice o platebních službách na vnitřním trhu EU. Podle informací redakce by se tak mělo stát v první polovině června. Co bude nová legislativa upravovat a jaká jsou očekávání?
Spotřebitelé i obchodníci směrnici o levnějších, transparentnějších a dostupnějších účtech vítají
Návrh nové směrnice, který by měl podle Evropské komise přispět k větší transparentnosti a porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, snadnější změně platebního účtu a v neposlední řadě i k lepšímu přístupu k platebním účtům, se podle zjištění EurActivu českým spotřebitelům i obchodníkům zamlouvá. Podobný přístup by prý Komise měla zaujmout i při přípravě dalších návrhů upravujících platební služby na vnitřním trhu EU nebo mezibankovní poplatky.
Veřejné instituce budou muset podle nových pravidel splácet faktury do měsíce
Evropská unie v rámci boje proti opožděným platbám již v roce 2011 přijala směrnici, která stanovuje jednotné maximální lhůty pro platby a zavádí sankce za jejich překročení. Členské státy měly povinnost implementovat směrnici do 16. března 2013. Od zítřka by se tedy podnikatelům v EU mělo platit včas. Česká republika ale implementaci podobně jako další země EU nestihne.
Reforma SZP nepřináší podle ministra Bendla zjednodušení, ale větší zátěž
Konec měsíce by mohl přinést posun v debatě o reformě Společné zemědělské politiky. Na tu se snáší kritika z mnoha stran. České republice se například nezamlouvá návrh na zastropování dotací pro velké farmy. Včera ministr zemědělství Petr Bendl kritizoval také nový systém přímých plateb pro zemědělce. Ten se nelíbí ani Evropskému účetnímu dvoru.
EU chce integrovat platby přes karty, internet a mobily
Evropská komise věří, že si evropský platební trh zaslouží lepší propojení. Existence sedmadvaceti národních systémů pro uskutečňování plateb po internetu, po mobilu nebo prostřednictvím platebních karet podle Bruselu brzdí hospodářskou soutěž.
Británie a Polsko požadují “radikální” reformu společné zemědělské politiky
Podle Londýna a Varšavy potřebuje unijní zemědělská politika modernizaci. Ve své stávající podobě totiž příliš lpí na „zastaralých praktikách“, které jsou již dávno hudbou minulosti. Obě země se tak svým postojem ostře vymezily vůči největšímu zastánci současného nastavení politiky, kterým je Francie.
Za dluhy firem mohou často úřady, které neplatí včas
Za finanční problémy firem a ohrožování jejich rozvoje může často veřejný sektor, který soukromým podnikům neplatí včas. Vyplývá to z Evropského platebního indexu, který tradičně připravuje společnost Intrum Justitia, poskytovatel služeb v oblasti řízení úvěrů.
Ministři se postavili Komisi, nesouhlasí se zastropováním dotací pro větší farmy
Ministři zemědělství na svém včerejším bruselském zasedáním vyjádřili nesouhlas s návrhem Komise na omezení výše přímých plateb pro velké zemědělské farmy. Česká republika označuje jednání za úspěšné, ale dokument, který nezískal posvěcení od všech členských zemí, by mohl být podle ministerstva zemědělství více ambicióznější.Komise: Zkrachovalí podnikatelé musí získat druhou šanci
Aby se Evropa snáze a rychleji vzpamatovala z následků hospodářské krize, která uštědřila silnou ránu malému a střednímu podnikání, musí sjednotit národní pravidla, jež by poctivým zkrachovalým podnikatelům umožnila opětovně se postavit na nohy.
Brusel chce neplatičům zmrazit bankovní konta
Má Vaše firma pohledávky v jiné zemi EU a nemůže se k nim kvůli komplikovaným mezinárodním právním předpisům dostat? Evropská komise chce nyní tento problém řešit a navrhuje zavést „evropský příkaz“, s jehož pomocí by věřitelé mohli svým dlužníkům z jiné členské země EU nechat zmrazit bankovní konta.
Zemědělci s nulou u top-upů nesouhlasí, protesty ale zatím nechystají
Na dva a půl tisíce českých zemědělců a potravinářů se včera sešlo v pražské Lucerně, aby vyjádřily svou nespokojenost s vládním návrhem rozpočtu, který pro příští rok nepočítá s uvolněním peněz pro národní doplňkové platby (tzv. top-upy), na něž mají zemědělci nárok v rámci společné zemědělské politiky EU. Ministr zemědělství Ivan Fuksa je ale vyzval k rozvážnosti.Evropský parlament přijal směrnici, která má usnadnit život podnikatelům
Evropský parlament schválil postihy za zpožděné platby. Úhradu plateb požaduje do 30 dnů. V opačném případě navrhuje 8% úrok z nezaplacené částky. Opatření se má vztahovat na soukromé společnosti i veřejné instituce. Malé a střední firmy požadují přísnější podmínky.