Tag: Petr Zahradník
Ústecký kraj ekonomicky zaostává, potřebuje robustní intervence
Severozápadní Čechy ekonomicky zaostávají za sousedními kraji. Šancí na změnu je nové rozdělení evropských fondů určených právě na podporu méně rozvinutých regionů.
Liberecký kraj se připravuje na nové nastavení fondů EU. Podporovat chce vědu, výzkum i dopravu
Kohezní politiku čekají změny a zástupci Libereckého kraje volají po zjednodušení administrativy a nižším počtu kontrol. Podpora by podle nich měla směřovat především na vývoj, výzkum či infrastrukturu. Ne všechny problémy kraje lze však zalepit evropskými fondy.
Čeští podnikatelé si stěžují, že dotace křiví trh, o finanční nástroje ale zájem nemají
Po roce 2020 získá ČR méně finančních prostředků určených na kohezi. Může za to fakt, že postupně konverguje k průměru EU. Finance ale muže získat zapojením do centrálně řízených programů a využíváním finančních nástrojů. V tom však ČR značně pokulhává.
Za růstem HDP České republiky stojí fondy EU a investice do infrastruktury, tvrdí studie
ČR získala díky členství v EU přes bilion korun. Fondy EU a investice do infrastruktury stojí i za kladným růstem HDP. ČR by neměla spoléhat jen na rozpočet EU, měla by se naučit získávat peníze i z jiných zdrojů.
Unijní rozpočet a velké ambice Moravskoslezského kraje
Česká republika se bude muset přizpůsobit novému rozpočtu EU. Příkladem jí může jít Moravskoslezský kraj, který si stanovil ambiciózní cíle. Jeho zástupci ale ví, že kromě dalších změn to nepůjde ani bez větší reprezentace přímo v Bruselu.
Čerpání peněz z EU by nemělo být cílem samo o sobě, upozorňují auditoři
Evropský účetní dvůr zveřejnil v září výsledky svého šetření. Analýza dvaceti operačních programů odhalila dva hlavní problémy v čerpání dotací. Pomalý start operačních programů a velký objem financí, který zbývá na konci období dočerpat.
Pokud Británie odejde z EU bez dohody, stane se „občanem bez identity“, varují odborníci
Dohoda o odchodu Británie z EU je zatím v nedohlednu, čas na její ujednání se ale krátí. Pravděpodobnost brexitu bez dohody je podle odborníků 50:50 a je daleko vyšší než před půl rokem. Co by taková varianta znamenala?
Nová krize v EU? Italská vláda hrozí vetováním dlouhodobého rozpočtu EU
Itálie obviňuje ostatní státy EU z nedostatku solidarity. Požaduje od nich větší zapojení do řešení migrační krize a hrozí Unii vetováním dlouhodobého rozpočtu, pokud nedojde ke změně. Itálii hrozí navíc další zadlužování, z důvodů předvolebních slibů dvou hlavních stran.
ČR chce víc manévrovacího prostoru pro přesouvání peněz EU v operačních programech
Česko chce do budoucna větší flexibilitu v tom, jak bude nakládat s evropskými prostředky. Zároveň bude při vyjednávání o víceletém finančním rámci usilovat o zmírnění implementačních pravidel.
Nejchudší české kraje dostanou z EU víc peněz, i když se unijní fondy krátí
Větší pomoc z evropských fondů mají dostávat regiony zatížené těžbou uhlí a těžkým průmyslem. Při rozdělování peněz se bude brát v úvahu třeba úroveň vzdělání. Hodnotit se ale budou i dopady klimatických změn nebo migrace.
Evropské fondy mají v Česku zbytečně špatnou pověst, čerpání se celkově daří
Čerpání evropských fondů má v Česku zpoždění, ale skluz se daří dohánět. Problémy zůstávají v oblasti vysokorychlostního internetu a energetických úspor. Pověsti fondů škodí kauzy jako Čapí hnízdo, celkově ale mají pozitivní přínos. Do budoucna by se měly programy zaměřit na podporu inovací a nových pracovních míst, říkají europoslanci i odborníci oslovení EurActivem.
Eurozóna se změní, ceny zůstanou. Jaké argumenty pro (ne)přijetí eura v Česku dominují?
Česko si ekonomicky mezi státy EU vede velmi dobře, a na přijetí jednotné měny je tak připraveno. Po zavedení eura se očekává snížení nákladů firem. Ceny zboží se výrazně nezmění. Připojením se do eurozóny navíc posílí náš prozápadní kurz. Obavy ale panují nad reformou eurozóny. Jsou pro přijetí eura více relevantní ekonomické nebo politické důvody? Krajští politici, zástupci podniků a odborníci o tom debatovali ve Zlíně.
ČR musí víc dbát na vědu a vzdělávání, je to klíč k evropským penězům
Jedni chtějí podporovat malé a střední podniky, jiní zase vzdělávání. Z evropských peněz se dá ale podporovat i přeshraniční spolupráce, která posiluje vztahy mezi příhraničními regiony a jejich občany. Budou na to všechno prostředky i po roce 2020?
Investice v Česku zaostávají za Evropou. Místo dotací mají pomoci výhodné půjčky
Budoucnost inovací a investic v EU leží v návratných půjčkách. Česko je však příliš nevyužívá a preferuje místo nich dotace. Díky inovativním finančním nástrojům je teď možné využít obě varianty.
O evropské peníze bude muset Česko více soutěžit s ostatními zeměmi
Peníze z evropského rozpočtu do Česka plynou hlavně na takzvanou politiku soudržnosti, která má zmenšovat rozdíly mezi různě vyspělými státy a regiony. Do budoucna se ale bude muset ČR připravit na jiný způsob financování.
Využijme naši příznivou ekonomickou kondici k prosazení svých zájmů v EU
Výhodou České republiky v současné době je, že nejen nepatří do skupiny ekonomických potížistů či přímo těch, vůči nimž byla přijímána stabilizační a záchranná opatření, ale naopak její nynější nadprůměrná ekonomická kondice představuje kapitál, který by měl být zhodnocen a zužitkován ve prospěch našich zájmů v EU a jejich obhajoby.
I bez eura česká ekonomika roste. Politicky však mimo eurozónu nemusíme být slyšet
Přijetí eura má své náklady i přínosy jak v ekonomické, tak v politické rovině. Nemusí být ale pravda, že prozatimní setrvání mimo eurozónu vyřadí Česko z hlavního proudu integrace. Jak se na dvourychlostní Evropu dívají ekonomové, co by podle odborníků způsobilo posílení eurozóny na úkor zemí neplatící eurem a jaké výhody či rizika by přijetí společné evropské měny přineslo českým podnikům?
Méně peněz, více úkolů: Jak si EU poradí se svým budoucím rozpočtem
EU se bude muset více starat o svou bezpečnost a obranu a vyrovnávat se s migračními tlaky. Zároveň by chtěla být i nadále jedním z nejvýznamnějších poskytovatelů humanitární a rozvojové pomoci a stát v čele boje proti změně klimatu. To vše se promítne i do příštího víceletého rozpočtu EU, který bude navíc ovlivněn odchodem Spojeného království. Náš factsheet ukazuje, jak evropský rozpočet funguje v současnosti a jak by se mohl proměnit.
Česko kvůli brexitu papírově zbohatne. Z unijní pokladny dorazí míň peněz
V EU začínají jednání o budoucnosti evropského rozpočtu. Tedy i o tom, kolik miliard eur půjde do evropských fondů. Z těch je financována politika soudržnosti, umožňující stírání rozdílů mezi chudšími a bohatšími regiony. Česko má v současném rozpočtovém období k dispozici více než 620 miliard korun. Tato částka by ale mohla být v budoucnu nižší. Europoslanci jsou proti.
Eurozónu čeká změna. V plánu je posílení hospodářské a měnové unie
Česká republika stále váhá nad vstupem do eurozóny. Státy, které již platí eurem, přitom čekají rozsáhlé změny. Komise je navrhla v diskusním dokumentu o prohloubení hospodářské a měnové unie.
Rozpočet EU ovlivní brexit i tlak na hlubší integraci. Pro ČR je zásadní kohezní politika
Česko bohatne, a bude tak mít v příštím rozpočtovém období méně peněz z evropských fondů. Přijít by ale mohly ještě výraznější změny, jako vznik samostatného rozpočtu eurozóny, které by byly pro Česko nevýhodné.
Petr Zahradník: Prohlubování EMU a prostor pro aktivní part České republiky
Evropská komise otevřela diskusi o prohloubení hospodářské a měnové unie. Bez efektivního jednotného vnitřního trhu však lze o nástavbě v podobě měnové unie jen těžko hovořit.
Zavedení jednotné korporátní daně je v EU velkým tématem
Po velmi dlouhé době, přerušené hlubokou ekonomickou krizí, začíná obrátky nabírat téma, které se dosti zajídá řadě zemí střední a východní Evropy. Je jím téma společného (a/nebo) koordinovaného daňového základu korporátní daně, které je nyní zřejmě nejzásadnějším bodem daňové agendy EU.