Tag: parlamentní volby
Slovinsko po historickém vítězství nad konzervativci směřuje k progresivní vládě
Zelené progresivní Hnutí Svoboda dosáhlo nejlepšího volebního výsledku v historii Slovinska. Chce vytvořit koalici se sociálními demokraty a levicí a jako první krok v čele země hodlá zrušit zákony předchozí vlády.
Okamura těží z českého euroskepticismu. Může za něj Klaus, nebo Juncker?
V Praze se o víkendu sešli pravicoví populisté, kteří chtějí svrhnout EU. V Česku přitom takové myšlenky padají na úrodnou půdu. Odstartoval český euroskepticismus Václav Klaus, nebo jsou na vině špičky unijních institucí? A jak se od „tvrdých euroskeptiků“ liší ODS?
Evropa se chce lépe bránit ruské propagandě a falešným zprávám
Dezinformace se šíří Evropou. Falešné zprávy pocházející z Ruska mohly ovlivnit referendum o brexitu, katalánskou krizi, ale také parlamentní volby v Česku. Unie se proto chystá vůči negativní propagandě obrnit.
Babiš chce reformu EU, podobně jako Francie či Německo. Konkrétní návrh však zatím nemá
Pokud hnutí ANO sestaví novou vládu, v Evropě bude o Česku více slyšet. ČR navíc připraví konkrétní návrhy, jak EU reformovat. Andrej Babiš to prohlásil po setkání s Guyem Verhofstadtem, hlasitým zastáncem federalizace EU.
Juncker se chce sblížit s Visegrádem. Čeští politici další fungování skupiny podporují
Zakopat válečnou sekeru s Visegrádem. I tak se dá interpretovat schůzka Jean-Clauda Junckera se středoevropskými premiéry. Spolupráci s V4 bude s největší pravděpodobností podporovat i budoucí česká vláda.
ČR nemá proevropské populisty. Diskuzi o EU řídí Zeman, Babiš a Klaus
Debatu o EU v českém veřejném prostoru nejvíc ovlivňují Miloš Zeman, Andrej Babiš a Václav Klaus, myslí si lidé, kteří se v Česku zabývají evropskými otázkami. Malý vliv podle nich naopak mají europoslanci nebo česká eurokomisařka.
Má EU omezit dotace pro velké zemědělské podniky? Politické strany se neshodnou
Česko je zemí velkých zemědělských podniků, které zároveň čerpají nejvíce peněz z unijního rozpočtu. Evropská komise ale přišla s návrhem, že by se přímé platby zemědělcům omezily na základě jejich velikosti. Je něco takového pro ČR přijatelné? Politické strany v tom mají jasno.
Přijetí eura politické strany rozděluje. Často jej ale odmítají, nebo s přijetím váhají
Přijetí eura budí v české společnosti emoce. Které politické strany po společné měně volají a které ji naopak odmítají?
Politické strany volají po jednodušším papírování v dotacích EU
Omezit byrokracii a zjednodušit systém čerpání dotací. A nebo dotace zcela zrušit? Do školství nebo do dopravy mají jít podle stran kandidujících do Poslanecké sněmovny peníze z EU především. Farmářům však prý škodí.
Češi chtějí německé platy. Vědí politické strany, jak jejich přání splnit?
Konvergence, tedy sbližování úrovní členských zemí, je v současné době pro českou evropskou politiku prioritou. Jak ale konvergenci urychlit, aby se Česko dočkalo stejných platů, jako mají například v Německu? Řešení je zejména na budoucí české vládě.
Země V4 by měly držet spolu. Nemusí ale vždy, domnívají se české politické strany
Země Visegrádu mají podobné zájmy a problémy, myslí si strany kandidující do Poslanecké sněmovny. Sdílí totiž společnou historii i geografickou pozici. V současné době jsou ale rozdělené. V4 přesto zůstává nástrojem pro debatu a spolupráci.
Kandidující strany nejvíce spojuje názor na ruskou agresi na Ukrajině
Ruská agrese na východě Ukrajiny a anexe Krymu postavila evropské politiky před otázku, jak na ruské chování zareagovat. Jaký postoj ke Kremlu zaujímají strany kandidující do Poslanecké sněmovny?
Turecko do EU nepatří. Alespoň prozatím, říkají české politické strany
Přes trest smrti ani přístupová kritéria EU nejede vlak. Turecko je neplní, a proto české strany kandidující do Poslanecké sněmovny odmítají jeho členství v EU. Země je však strategickým partnerem a díky vzájemným jednáním lze ovlivňovat tamní demokracii.
Boj proti terorismu a kybernetickým hrozbám řešit sdílením informací, shodují se politické strany
Boj proti radikalizaci, předcházení teroristickým útokům, eliminace hrozeb z Ruska a Číny nebo monitoring aktivit islamistických skupin. To jsou oblasti, které dominují debatě mezi českými politickými stranami o roli EU v oblasti vnitřní bezpečnosti. Možnost vytvoření celoevropské tajné služby jedni podporují, druzí zavrhují.
Evropskou obranu vidí české politické strany odlišně
Téma společné evropské obrany se v posledních měsících stává jednou z důležitých oblastí budoucí evropské integrace. Jak na tuto oblast pohlíží strany kandidující do Poslanecké sněmovny?
Azylový systém EU potřebuje reformu. Jak si ji představují politické strany v ČR?
Reforma azylového systému je pro Evropskou unii těžký oříšek. Jak by si s ní poradily politické strany, které letos kandidují do Poslanecké sněmovny?
Zelení: Podporujeme federalizaci EU. Kvóty neodmítáme
Jednotná zahraniční politika, armáda i tajná služba. Tak si Strana Zelených představuje federalizovanou EU. Rovněž souhlasí se zastropováním zemědělských dotací či s přijetím eura. Naopak nechce, aby EU řešila nízké mzdy v Česku. Také požaduje zastavení vstupních rozhovorů s Tureckem a nadále nepodporuje spolupráci V4.
KDU-ČSL: Je na nás politicích, abychom spoluobčanům vysvětlili výhody přijetí eura
Lidovci o sobě tvrdí, že jsou strana proevropská a nebrání se ani přijetí eura. Co si ale myslí o nelegální migraci, jak by se podle nich mělo změnit přidělování evropských dotací a proč by se ekonomické sankce proti Rusku neměly dále zpřísnit?
STAN: Dotace jsou využívány neefektivně a do značné míry je to vinou ČR
Stát má sloužit, nikoli překážet, říkají Starostové a nezávislí. Jak by ale měla Česká republika zlepšit svou evropskou politiku? Třeba efektivnějším čerpáním dotací, přijetím eura nebo silnější spoluprací v obraně.
Svobodní: Ruskou agresi má řešit mezinárodní tribunál, nikoliv EU
8krát Ne, 2krát Ano. Takového skóre dosáhla Strana svobodných občanů v našem testu evropských otázek. Souhlasí pouze se zrušením sankcí vůči Rusku a zachováním spolupráce v rámci V4.
ČSSD: Společná evropská armáda by mohla být přínosem i v boji s nelegální migrací
Česká strana sociálně demokratická je jedním ze zastánců vytvoření společné evropské armády. Stejně tak by za určitých podmínek ráda přijala společnou měnu. S redakcí EurActivu se však podělila i o své názory na jiné oblasti evropské politiky.
ANO: O podmínkách azylu musí rozhodovat stát, nikoliv byrokrati v Bruselu
Migrační krize je jedním z hlavních témat hnutí ANO v oblasti zahraniční politiky. Co ale říká strana na sankce proti Rusku, zemědělské dotace nebo třeba spolupráci v rámci Visegrádské skupiny?
KSČM: Současná azylová pravidla jsou v pořádku, není třeba je měnit
Své pohledy na evropskou politiku naší redakci prozradila i KSČM. Ta odmítá nejen jednotnou azylovou politiku, ale také přijetí eura, vytvoření společné evropské armády, společné tajné služby nebo pokračování rozhovorů s Tureckem. Na druhé straně však požaduje okamžité zrušení sankcí vůči Rusku.