Tag: Parlament Archives

Jedním z receptů, jak bojovat s vysokou nezaměstnaností mladých lidí, která již několikátým rokem trápí většinu států evropské osmadvacítky, je snaha maximálně podporovat jejich motivaci. Mladí lidé musí začít věřit, že pokud o něco opravdu usilují, dokáží to. Na tomto závěru se shodli účastnici nedávného semináře, který probíhal v Evropském parlamentu v Bruselu.

Zprávy z EU musí být věcně správné a zároveň musí nést emoci. Na tzv. euromýty pak platí jediné: vysvětlovat, vysvětlovat a vysvětlovat. „Když jsou lidé dlouholetým brainwashingem připraveni něčemu věřit, tedy tomu, že EU je zlá a byrokratická, nemůžete jim to rozmluvit za týden,“ říká v rozhovoru pro EurActiv český europoslanec Pavel Svoboda (KDU/ČSL,EPP).

Co v energetice trápí ČR, Polsko, Slovensko a Maďarsko, a jak si s tím poradí v rámci energetické unie? Česko předsedá Visegrádské skupině, která tyto čtyři země sdružuje, a dnes v Evropském parlamentu pořádala konferenci věnovanou právě energetice. Zeptali jsme se „visegrádských europoslanců“, co má V4 od energetické unie čekat. Už zítra Evropská komise představí první konkrétní návrhy.

Europoslanci v tomto týdnu schválili zprávu k ostře sledované dohodě o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP). Jednání nějakou dobu blokovala otázka řešení sporů mezi investory a státy. Jaká další konfliktní témata se mohou objevit, jsme se ptali českých europoslanců.

Spory mezi zahraničními firmami a státy už nemají řešit soukromí arbitři, ale profesionální a nezávislí soudci, píše se ve zprávě k jednání o TTIP, kterou dnes ve Štrasburku schvalují europoslanci. Debata o takzvaném systému ISDS může zamíchat kartami také u obchodní dohody s Kanadou (CETA).

Řecké drama dospělo k vrcholu. Ukrajina a Rusko se nedohodly na dalších dodávkách plynu. V EU a jejím okolí se toho ale dělo víc. Pravidelný přehled přináší redakce EurActivu.

Ve středu budou europoslanci znovu hlasovat o doporučeních pro Evropskou komisi, která za EU vyjednává významnou obchodní dohodu TTIP. Socialisté se shodli na novém pozměňovacím návrhu, který by podle nich mohl vyřešit jednu z hlavních bolestí ve vyjednávání – ochranu investorů. Chtěli by vytvořit nový systém, kterým by se řídily i další obchodní smlouvy.

Zatímco evropské instituce a uživatelé mobilních telefonů neformální zrušení roamingových poplatků oslavují, operátoři nadšeni nejsou. V EU má totiž každý trh jiné podmínky, kvůli kterým operátorům vznikají další náklady. Na bezplatný roaming by tak musely doplácet, ceny se proto pravděpodobně zvýší za ostatní služby. Situace by se mohla zlepšit díky revizi současné regulace EU v oblasti telekomunikací.

"Nevěříte tomu? Chápu. Ale že zlý Brusel zakáže fotografovat Karlův most, tomu byste uvěřili. Vždyť to psali na internetu! Psali to černé na bílém!" Tak začíná komentář českého europoslance Pavla Svobody, který předsedá výboru pro právní záležitosti (JURI). Ten nedávno schválil nezávaznou zprávu vyzývající instituce EU k omezení komerčního využití fotografií veřejných budov.

V Parlamentu vznikla nová nacionalistická frakce, jejíž základ tvoří zejména krajně pravicová strana Marine Le Penové z Francie. Čeští europoslanci, které redakce EurActivu oslovila, to nepřijali s velkým nadšením. Antievropští a často radikální europoslanci totiž komplikují jednání v Parlamentu již dnes a vznik frakce může situaci ještě zhoršit.

Dánsko patří v Evropě k zemím, které se také vzpamatovávají z hospodářské recese, krize tu ale po sobě nezanechala tak velké zástupy mladých bez práce jako jinde na kontinentě. Co za tím hledat a jak se z dánského receptu co nejlépe poučit?

Zájem o dění v Evropském parlamentu i v celé EU je mezi Čechy dlouhodobě na bodu mrazu. Češi totiž evropské politice příliš nerozumí. Prostředníky mezi občany a EU by měli být europoslanci, kteří mají evropské procesy srozumitelně vysvětlovat, tvrdí politolog. Odborník na politický marketing však tvrdí, že současné marketingové strategie europoslanců v dané situaci nepomůžou. Češi o politiku prostě nemají zájem.

Rok od voleb do Evropského parlamentu, které byly v případě České republiky poznamenány jednou z nejnižších účastí voličů, se celkové vnímání „Bruselu“ v ČR postupně mění. Podle českých europoslanců za tím stojí i to, že EU stále častěji řeší témata, která jsou pro českého občana důležitá a vyvolávají v něm emoce. V neposlední řadě k tomu přispěl i proevropský postoj české vlády a osobnost české komisařky Věry Jourové.

„Často je EU v hlavních městech členských států využívána jako obětní beránek, kdy vlády svádějí vinu na Brusel, jelikož je to nejsnadnější řešení, jak problémy vysvětlit,“ píše v komentáři předseda Evropského parlamentu Martin Schulz, který dnes v Cáchách převezme Cenu Karla Velikého udělovanou za nejhodnotnější příspěvek k západoevropskému porozumění. Laureátem ceny je i Václav Havel.

„Politici řeší velké dilema, zda je větší prioritou mít plné vysoké školy, anebo se soustředit na specializace a podporu technických řemesel. Je velká škoda, že jsme v Evropě ztratili úctu ke klasickým řemeslům,“ říká v rozhovoru pro EurActiv česká europoslankyně Martina Dlabajová (ALDE), která se problému nezaměstnaných mladých dlouhodobě věnuje.

Od loňska věnuje EU zvýšenou pozornost energetické bezpečnosti. Chce ji posílit různými cestami. Nejde jen o počet plynovodů, ale také o spolehlivost zdrojů. Bezpečnost však začíná už doma a posílit ji mohou nové technologie, včetně úspor energie nebo obnovitelných zdrojů. V Bruselu dnes o strategii pro energetickou bezpečnost hlasoval europoslanecký výbor pro průmysl, výzkum a energetiku.

Česká republika přijala strategii o působení v EU, europoslanci měli pořádně napilno a Řecko vyměnilo hlavního vyjednavače s věřiteli. To jsou hlavní události minulého týdne, jejichž přehled pro své čtenáře již tradičně zpracovala redakce EurActivu.

Tři základní hrozby stanovila Komise ve svém novém Evropském programu pro bezpečnost – terorismus, organizovaný zločin a kyberkriminalitu. Program tak reaguje na tragické události posledního půl roku a zároveň navazuje na bezpečnostní strategii EU, která platila dodnes. Někteří evropští poslanci mají k návrhu výhrady, v některých bodech je podle nich nedostatečný.

Česká republika by měla přestat před problémem střetu zájmů u politiků a úředníků zavírat oči a měla se by mu postavit čelem. Inspirací ji mohou být některé bruselské organizace, ve kterých je laťka pro vnímání i kontrolu střetu zájmů nastavena vysoko. V rozhovoru pro EurActiv na to upozorňuje český europoslanec Tomáš Zdechovský (EPP).

Řecký premiér Alexis Tsipras se dnes setkává s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Řecké sbližování s Ruskem ale není výjimečné, Moskva se snaží dění v Evropě ovlivňovat i skrz další evropské extremistické politické strany, které spojují proruské postoje a odpor vůči dalšímu prohlubování evropské integrace.

Evropské agentury, které mají institucím EU a vnitrostátním orgánům členských států poskytovat odborné vědecké expertízy, mají problém s nezávislostí a jejich pracovníci se často ocitají ve střetu zájmů. Evropský parlament na problém dlouhodobě upozorňuje a snaží se navrhovat změny.

Čtveřice českých europoslanců se uchází o zisk prestižního ocenění MEP Awards 2015, které každoročně za úspěchy při práci v Evropském parlamentu uděluje bruselský Parlamentní magazín. Evropského „Oscara“, jak se ceny někdy označují, si z dnešního slavnostního ceremoniálu může odnést Martina Dlabajová, Pavel Poc, Pavel Svoboda a Miroslav Poche.

S bývalým belgickým premiérem a současným lídrem evropských liberálů v Evropském parlamentu (ALDE) Guy Verhofstadtem jsme hovořili o posilování evropských politik a federalizaci. Do Prahy přijel minulý týden na sněm Hnutí ANO. Jeho předsedovi Andreji Babišovi, kterého sněm minulý víkend jednomyslně podpořil ve vedení, prý věří, že v politice není kvůli svým privátním zájmům.

Europoslanci zítra rozhodují o reformě systému emisního obchodování, která má zvýšit příliš nízkou cenu povolenek. Kvůli levným emisím se nevyplatí investice do čistších výrobních technologií, což vadí například energetickým firmám. Česko by také mohlo zajímat, že díky vyšší ceně povolenek může dostávat více peněz prostřednictvím kompenzací pro chudší členské země, které se s klimaticko-energetickou politikou EU vyrovnávají obtížněji.