Tag: pakt Archives

Prvním, kdo po vzoru Německa ústavně zakotví maximální povolený deficit státního rozpočtu, se stane zřejmě Bulharsko. Tamní vláda nyní navrhuje sérii opatření, jejichž součástí je i vytvoření „mechanismu dluhové výstrahy“. Informuje o tom Dnevnik, partnerský portál EurActivu v Bulharsku.

Obcházení unijních institucí a rozhodování na mezivládním základě, které patří v poslední době ke „specialitám“ francouzsko-německého dua, se kromě předsedy Komise Barrosa nelíbí ani Evropskému parlamentu. Článek vznikl ve spolupráci s francouzským EurActivem.

Slovensko se na včerejším setkání předsedů vlád zemí Visegrádské čtyřky konaném u příležitosti 20. výročí jejího vzniku, postaralo o překvapení. Témata jako energetická bezpečnost, řešení dluhové krize nebo příprava víceletého finančního rámce EU ustoupila do pozadí kvůli obavám z rostoucích cen potravin, surovin a energií. V4 chce, aby se jimi zabýval i březnový summit EU.

Ministři financí eurozóny se včera (14. února) na své schůzce v Bruselu shodli na tom, že stabilizační mechanismus EU, který začne platit od roku 2013, musí být efektivnější než záchranná síť, kterou mají unijní ekonomiky, jež se dostanou do potíží, k dispozici nyní.

Kontroverzní šestibodový plán, který minulý týden na vrcholném summitu EU představila německá kancléřka Angela Merkel zřejmě nebude tak přísný jak se na první pohled zdá. Návrh, jehož přijetím Německo podmiňuje další posilování stabilizačního fondu eurozóny, dozná v nadcházejících týdnech s nejvyšší pravděpodobností řady změn.

O výzvě skupiny devíti členských zemí, které v srpnu EU požádaly o zmírnění způsobu započítávání penzijních reforem do rozpočtových schodků, se bude ještě jednat. Unijní lídři se na tom minulý týden shodli v Bruselu. Rumunský prezident Traian Basescu dal ale po skončení summitu najevo zklamání z dosavadního postupu a prohlásil, že je za úpravu pravidel připraven bojovat.

Lisabonská smlouva se dočká změn. Připustili to lídři členských zemí EU a unijních institucí na dvoudenním setkání Evropské rady v Bruselu. Změny ale budou omezené a rozhodne se o nich nejdříve na dalším bruselském summitu, který se bude konat na konci roku. Hlavy států a vlád také odsouhlasily zpřísnění rozpočtových pravidel a případných sankcí za jejich porušování.

Hlavy států a vlád členských zemí Evropské unie se dnes sjíždějí do Bruselu, aby na dvoudenním vrcholném setkání (28.-29. října) diskutovaly případnou změnu Lisabonské smlouvy, kterou požaduje Německo a Francie. Ostatním státům se však do otevření Pandořiny skříňky příliš nechce.

Státy sedmadvacítky se shodly na zpřísnění sankcí pro země eurozóny, které poruší rozpočtovou disciplínu. Francie ale nakonec s podporou Německa zabránila jejich plně automatickému charakteru. Malé členské státy se zlobí.

Slovenská premiérka Iveta Radičová zavítala na první oficiální návštěvu České republiky. Na krátké tiskové konferenci s českým premiérem Petrem Nečasem řekla, že se obě vlády shodují v otázce sankcí za nedodržení Paktu stability.

Necelé dva týdny zbývají do prezentace závěrů pracovní skupiny, v jejímž čele stojí stálý předseda Evropské rady Herman Van Rompuy. Task force, jak se tato skupina označuje, sice začíná mít ohledně upevnění rozpočtové disciplíny členských států EU pomalu jasno, avšak otazníky se stále vznášejí nad některými důležitými otázkami. Je to patrné z dokumentu, do něhož měl EurActiv možnost nahlédnout.

Mimořádné příjmy, které členské státy EU použily nebo hodlají použít na pokrytí nákladů svých důchodových reforem, by se podle premiéra Petra Nečase měly objevit mezi příjmy státního rozpočtu. Pokud by se tak nestalo, došlo by k účetnímu prohloubení rozpočtových schodků, přestože reálně by tak výrazné nebylo.

Proti očekávání se hlavním tématem dnes zahájeného summitu EU nestane posílení dohledu nad rozpočty členských zemí, ani případné sankce za porušování pravidel Paktu stability a růstu. Kvůli neshodám v ekonomických otázkách má na summitu dominovat společná zahraniční politika EU.

Český premiér Petr Nečas v předvečer neformálního summitu Evropské rady v Bruselu prohlásil, že až na možnost odebrání hlasovacích práv v Radě nejsou pro Česko žádné jiné formy sankcí za porušení rozpočtové disciplíny „apriorně tabu“. Diskuse se na summitu měla původně točit právě kolem sankcí, ale vzhledem k velkým názorovým rozdílům mezi státy ustoupí zřejmě do pozadí.

Theo Waigel, bývalý německý ministr financí a jeden z duchovních otců eurozóny, se domnívá, že státní dluhová krize v Řecku odhalila selhání institucí EU, které společnou měnu podporují, především pak Evropské komise. Uvedl to v exkluzivním rozhovoru pro německý EurActiv.

Takzvaný „evropský semestr“, v jehož průběhu budou členské země posílat základní obrysy svých rozpočtů k předběžnému posouzení do Bruselu, včera na setkání ministrů financí EU prošel. Rada ECOFIN, na níž Českou republiku zastupoval ministr financí Miroslav Kalousek, potvrdila také již dříve sjednaný kompromis k dohledu nad finančním sektorem.

Setkání českého premiéra Petra Nečase s německou kancléřkou Angelou Merkel v Berlíně zaznamenalo řadu úspěchů. Politici našli společnou řeč například v otázce zadlužování států a energetické bezpečnosti a diskutovali i změnu pravidel Paktu stability a růstu.

Výzva k revizi unijní metody výpočtu rozpočtových schodků a státních dluhů, která by vedla k zohlednění provedených důchodových reforem a pod kterou se podepsalo devět členských zemí EU včetně České republiky, je podle Komise oprávněná a zaslouží si širší diskusi. Šanci na úspěch iniciativy však zpochybňuje Německo.

Jednání o reformách finančního sektoru a rozpočtové politiky by v EU mohla skončit dříve, než se původně očekávalo. Podle dobře informovaných bruselských zdrojů pověření političtí představitelé upravují harmonogram tak, aby se celý proces urychlil. Svižnější tempo má být odpovědí na kritiku, podle níž byla Unie zastíněna aktivnějšími Spojenými státy.

Evropská komise včera (30. června) přišla s konkrétním návrhem, jak upevnit rozpočtovou disciplínu členských států a jak dosáhnout finanční a makroekonomické stability Evropské unie. Hříšnici mohou kromě podpory ze strukturálních fondů přijít i o dotace na zemědělství.

Prezident ECB Jean Claude Trichet včera ve svém vystoupení v Evropském parlamentu prohlásil, že nejlepší cestou k obnově důvěry na evropských trzích a následně i hospodářského růstu je přísná rozpočtová politika doprovázaná posíleným fiskálním dohledem. Jak ale upozorňuje deník Financial Times, tato politika je v příkrém rozporu s názorem Spojených států.

Ve snaze předejít podobné krizi, kterou nyní prochází Řecko a jež trápí i celkové hospodářství Evropské unie, včerejší (17. června) summit Evropské rady potvrdil plány politiků na zpřísnění rozpočtových pravidel pro členské státy. Na detaily si však musíme počkat až ve zprávě, kterou na podzim vydá Task Force Hermana Van Rompuyho.

Z pracovní verze závěrů nadcházejícího vrcholného summitu zemí EU vyplývá, že vlády jsou připraveny se shodnout na odesílání svých rozpočtových plánů k předběžné kontrole a připomínkám do Bruselu. Závěry otevírají také možnost sankcionovat země, které se nesnaží dosáhnout vyrovnaných rozpočtů.

Jen několik dní poté, co ministři financí eurozóny rozhodli o přípravě záchranného balíčku pro státy, které by sklouzly do obdobných hospodářských potíží jako Řecko, Evropská komise navrhla více koordinovat fiskální a hospodářské politiky všech členských států.