Tag: oteplování
Zvýšení klimatických závazků EU po Paříži na stole není
Nová klimatická dohoda z Paříže podle některých názorů znamená, že EU není se svou klimatickou politikou osamocena, a mohla by tak přijmout vyšší cíle pro snižování emisí, rozvoj obnovitelných zdrojů nebo zvyšování energetické účinnosti. Odpovídalo by to prý i snaze o udržení globálního oteplování na 1,5 stupni Celsia. Evropská komise však takový krok neplánuje a podle některých politiků by to ani nebylo rozumné.
Dohoda z Paříže je pro EU úspěch, má však svá „ale“
Nová klimatická dohoda, kterou se podařilo uzavřít v Paříži, je dobrou zprávou pro EU a její snahu o ochranu klimatu. K dohodě se totiž připojili i ostatní významní znečišťovatelé. Záležet však bude na tom, jestli státy začnou své cíle pro snižování emisí naplňovat, protože v rámci mezinárodního práva nejsou závazné.
Sledujte s námi: Pařížská klimatická konference COP21
Klimatická konference v Paříži je jednou z nejsledovanějších událostí roku. Jak by ne, když může podle mnohých ovlivnit budoucnost lidstva. Sílí totiž přesvědčení, že klimatické změny jsou největší výzvou, jaká svět čeká. Sledujte proto s námi průběh takzvané COP21.
Historie: Přehled mezinárodních klimatických jednání
V Paříži se pomalu chýlí ke konci konference OSN, na které má vzniknout nová globální smlouva o ochraně klimatu. Dohoda by mohla podle posledních informací padnout v sobotu, jednání se však nakonec mohou ještě protáhnout. Co všechno pařížské konferenci předcházelo? Podívejte se na stručný historický přehled.
Buďte v obraze: Znáte základní pojmy klimatických jednání?
V Paříži se pomalu chýlí ke konci konference OSN, na které má vzniknout nová globální smlouva o ochraně klimatu. Dohoda by mohla podle posledních informací padnout v sobotu, jednání se však nakonec mohou ještě protáhnout. Víte, o čem je v Paříži vlastně řeč? Podívejte se na glosář základních pojmů.
Europoslanec Poche: Paříží klimatická politika nekončí, EU musí závazky uvést v život
„Důležitou otázkou bude naplňování případné dohody. Velmi důležité bude zavést účinné kontrolní mechanismy, které by zajistily plnění závazků ze strany jednotlivých zemí,“ říká k probíhající klimatické konferenci v Paříži europoslanec Miroslav Poche (ČSSD/S&D). Co může dělat EU a co Česká republika? A jak vnímá rozhodnutí vlády prolomit limity na těžbu uhlí, když chce Česko snižovat emise?
Europoslanci: Klimatická dohoda musí být závazná, problém ale bude s USA
Aby byla klimatická dohoda z probíhající pařížské konference dostatečně silná, musí být podle europoslanců Miroslava Pocheho (ČSSD) a Stanislava Polčáka (TOP 09 a Starostové) závazná. Brání se tomu ale USA. Zásadní ovšem je, že své závazky předložila většina zemí světa a řada z nich je hodlá plnit nezávisle na závaznosti dohody, podotknul na debatě věnované klimatu analytik Glopolisu Vojtěch Kotecký.
Klimatická konference: za čím stojí Česká republika?
V Paříži začala mezinárodní klimatická konference, jejímž cílem bude vytvoření nového právního rámce pro klimatickou politiku světa v příštích desetiletích. Mezi politickými lídry dnes na konferenci vystoupil i český premiér Bohuslav Sobotka. Jaké pozice Česko v Paříži zastává? A co od vlády chtějí ekologické organizace?
Klimatická dohoda: s čím jede do Paříže Evropská unie
EU patří mezi zastánce ambiciózní klimatické dohody. V Paříži by podle ní mělo být v příštích dvou týdnech dohodnuto, jak bude fungovat pravidelné vyhodnocování a navyšování závazků, vzniknout by měl také dlouhodobý světový cíl pro snižování emisí. Klíčovou součástí dohody ovšem bude také financování klimatické politiky v rozvojových zemích.
Kdo zaplatí boj proti změnám klimatu? Odpověď přijde v říjnu
Bohaté země mají dát v říjnu vědět, jak chtějí naplnit Zelený klimatický fond, který má usnadnit financování klimatické politiky v chudých zemích. V rozvojovém světě lze jednoduše snižovat emise, státy na to však zatím nemají peníze. Právě na financování bude stát do značné míry klimatická dohoda, která má být uzavřena v prosinci v Paříži.
Vedra bude v příštích letech víc, utrpí hlavně zastavěná Praha
Kvůli změnám klimatu může i Česko očekávat nárůst průměrných teplot a s nimi ubývání skutečně zimních dní a přibývání těch tropických. Častější budou také vlny veder a období sucha. S nárůstem teploty se budou potýkat hlavně velká města s menším množstvím zeleně a rozsáhlými zastavěnými plochami. I budovy se ale mohou změně klimatu přizpůsobit.
Boj se změnami klimatu: závazek ke snižování emisí už předložilo téměř pět desítek zemí
V Paříži proběhla na začátku týdne neformální jednání ministrů v rámci příprav na očekávanou klimatickou konferenci, během které má na konci roku dojít k podpisu nové globální dohody pro boj se změnami klimatu. Aktuálně se k závazku snížit emise CO2 přihlásily Marshallovy ostrovy a Kolumbie. EU svůj závazek předložila už na jaře. Na seznamu „přihlášených“ je necelých pět desítek zemí. Signatářů dohody mají být ale téměř dvě stovky.
Proti globálnímu oteplování je třeba jednat rychle, ukazuje studie
Čím déle budou státy otálet s opatřeními proti globálnímu oteplování, tím víc je to bude stát, tvrdí studie Mezinárodního ústavu pro aplikovanou systémovou analýzu. Pokud se budou závazky v boji se skleníkovými plyny odsouvat, snižuje se tím prý také šance, že se globální oteplování podaří udržet na uzdě.
Rok 2013 bude zřejmě nejteplejší
Britský meteorologický úřad (Met Office) ve své pravidelné předpovědi na další rok uvedl, že příští rok bude pravděpodobně jeden z nejteplejších v historii. Odhadl, že globální teplota stoupne o 0,57 stupně nad dlouhodobý průměr.
Tající Arktida otevírá v geopolitice nové příležitosti i hrozbu konfliktů, tvrdí experti
Podle odborníků způsobí tání ledu v Arktidě významné změny v geopolitice, které již nyní předznamenává hon za ložisky ropy a plynu na dalekém Severu. Pokud se totiž potvrdí předpovědi vědců, prozatím nepřístupné arktické oblasti by se již v příštích desetiletích mohly otevřít lodní dopravě a dalším lidským činnostem. Podle expertů to s sebou přináší nové možnosti i hrozby.
Hlavní vyjednavač EU věří, že v Durbanu je možné dosáhnout dohody
Cestovní mapa k nástupci Kjótského protokolu musí být podložena výsledky vědeckých zkoumání a být založena na snaze co nejdříve omezit emise C02, řekl EurActivu hlavní evropský vyjednavač na konferenci v Durbanu Artur Runge-Metzger. Žádný „plán B“ podle něj neexistuje.
Nová studie chce umlčet skeptiky globálního oteplování
Globální oteplování existuje a teploty v průběhu minulých desetiletí stabilně rostou, tvrdí závěry dlouho očekávané nezávislé studie týmu Berkley Earth Project. Její autoři tak vyvrací tvrzení skeptiků, podle nichž nejsou k dispozici dostatečné důkazy, které by potvrzovaly změny světového klimatu.
Česnekem proti globálnímu oteplování? Podle vědců ano.
Z vědeckého výzkumu, který nedávno probíhal na jedné z britských univerzit, vyplývá, že ke snížení emisí skleníkových plynů v atmosféře by mohl významnou měrou přispět i česnek. Jako přídavek v krmivech pro zemědělská zvířata má totiž blahodárný účinek na jejich zažívání.
V Bangkoku se rozhoduje o klimatu
Aktuální klimatická jednání v Bangkoku ukážou, jak chtějí národní vlády splnit své prosincové sliby z Cancúnu. Pozornost se soustředí zejména na nový Zelený fond a větší pomoc chudým zemím v oblasti klimatu.
Na zeleno: Komisaři EU půjdou příkladem, omezí své emise CO2
V době, kdy celá Evropa snižuje emise skleníkových plynů, chce jít Evropská komise příkladem, a zvažuje proto zavedení osobních uhlíkových kvót. Musel by je plnit každý komisař i úředník bruselského aparátu.