Podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) panuje k národnímu plánu obnovy (NPO) ve většině koaliční shoda. Chtěl by, aby se na něm vláda shodla jednohlasně. Kabinet jej bude schvalovat po meziresortním řízení.
Systém obchodování s emisními povolenkami tlačí evropský průmysl k razantnímu omezování skleníkových plynů. Evropská komise chystá jeho revizi, představit by ji mohla již v červnu.
Před rokem se začala Evropa potýkat s koronavirovou krizí. Již tehdy bylo jasné, že pandemie bude mít obrovský dopad na ekonomiku. EU se přitom jen pár týdnů před tím dohodla na plánu ochrany klimatu. Jaký bude mít dopad na ČR?
Ozelenění českého průmyslu je výzvou na několik příštích let. Zafinancovat dekarbonizaci pomůže nový Modernizační fond a ČR už má plán, jak peníze z něj využije. Ne všichni jsou však s plánem spokojeni. Jak ČR hodlá prostředky investovat?
Česká republika má jedinečnou příležitost dekarbonizovat svůj průmysl. Otvírá se jí Modernizační fond s rozpočtem 150 miliard korun. Většina peněz půjde na rozvoj obnovitelných zdrojů energie a modernizaci tepláren.
Česko musí bojovat s pandemií, znovu nastartovat hospodářský růst, transformovat energetiku a snížit emise skleníkových plynů. S tím vším má Česku pomoci evropský rozpočet. Zdrojů je dostatek, otázkou zůstává, jak je efektivně využit.
Rozdělování financí na modernizaci české energetiky, respektive schvalování Obecného programového dokumentu Modernizačního fondu, ukázalo v jasném světle největší slabinu Ministerstva životního prostředí (MŽP), nebo možná dokonce i celé české vlády.
Evropské regiony se připravují na náročnou transformaci. A jak Evropská komise deklaruje, nechce nechat nikoho na holičkách. Na transformaci vyčlenila nemalou část nového rozpočtu EU. Jaké fondy mohou členské země a jejich regiony na transformaci využít?
Města by měla přijmout svůj díl odpovědnosti v nynější klimatické krizi. Jak mohou města přispívat k ochraně klimatu? EURACTIV.cz se ptal Magdaleny Davis.
Evropská komise na jaře představila průmyslovou strategii vytyčující cíle unijní průmyslové politiky, pak se ale v Evropě rozšířila koronavirová pandemie. Evropský průmysl se tak bude muset kromě tzv. dvojí transformace vypořádat hlavně s dopady krize.
Co přinesl summit Evropské rady (10.-11. prosince) v otázce emisních cílů? Česká republika je s výsledkem jednání spokojena, do závěrů summitu se jí podařilo prosadit hned několik bodů. Na čem se lídři dohodli a co se konkrétně Česku podařilo vyjednat? Odpovídá šéfredaktorka Euractiv.cz Aneta Zachová.
Evropská unie zpřísní své klimatické závazky k roku 2030. Shodli se na tom dnes po celonočním jednání v Bruselu prezidenti a premiéři členských zemí, kteří podpořili omezení celounijních emisí skleníkových plynů o nejméně 55 procent proti roku 1990.
Obnova evropských ekonomik po pandemii se může díky národním plánům obnovy financovaným z evropských fondů stát předehrou ke splnění klimatických cílů. Jak se této příležitosti zhostí státy Visegrádské čtyřky? Obnova ekonomiky po koronavirové pandemii patří mezi hlavní priority všech evropských...
Vláda v nejbližších dnech rozhodne o rozdělení peněz z nového Modernizačního fondu. Fond je financován z evropského systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) a České republice má pomoci s přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku.
Evropský rozpočet se v letech 2021-2027 kvůli snaze obnovit evropské ekonomiky rekordně nafoukne o nové fondy. Jaké příležitosti by mohl nabízet automobilovému průmyslu?
Česko se připravuje na čerpání z nových evropských fondů. Kromě známého fondu obnovy bude mít k dispozici také dva další zdroje určené na „ozelenění“ ekonomiky – Modernizační fond a Fond spravedlivé transformace. Na plánované rozdělení financí se však snáší kritika.
Prvním zástupcům ze soukromého i veřejného sektoru a nevládních organizací předvedlo Ministerstvo životního prostředí plán, jak využít více než 150 miliard z Modernizačního fondu. Podle něj si hlavní díl peněz určených na transformaci energetiky mezi sebe rozdělí teplárny a výrobci elektřiny.
Česká republika bude mít od roku 2021 k dispozici zhruba 120 miliard korun z nového Modernizačního fondu. Ten má zemím EU pomoci na cestě k nízkouhlíkové energetice.
Evropský systém obchodování s emisními povolenkami brzy vstoupí do čtvrté fáze, Českou republiku proto čekají změny. Novinkou je vznik Modernizačního fondu, ale také menší množství prostředků z emisních aukcí pro ministerstvo životního prostředí i ministerstvo průmyslu a obchodu.