Tag: migrační krize Archives

Způsob, jakým nyní funguje Evropská unie, je pro Maďarsko nepřijatelný. Evropské instituce proto potřebují reformu, která zaručí, že nebudou zasahovat do suverenity členských zemí a nařizovat jim třeba povinné relokace uprchlíků. Maďarský pohled na budoucnost EU zprostředkoval redakci EurActivu Zsolt Csenger-Zalán z vládní strany Fidesz.

Dnešní transevropský expres zamířil do Německa a Turecka. A co dalšího se dělo napříč Evropou?

… neboli také tabula rasa.

Podle ministra financí a místopředsedy vlády Andreje Babiše (ANO) je třeba přetvořit NATO z defenzivní aliance na ofenzivní. Pokud jde o přijímání migrantů, přednost bychom měli dávat Ukrajincům, kteří podle něj také utíkají před válkou. Babiš mluvil s polskou redakcí EurActivu.

Představitelé zemí EU se dohodli na nové spolupráci s Libyí. Posílením libyjských hranic chtějí docílit nižšího počtu nelegálních migrantů putujících do Evropy. Zároveň budou usilovat o lepší podmínky v tamních uprchlických táborech.

Jedním z hlavních témat uplynulého týdne byla opět migrace. Lídři Evropské unie se dnes setkali na neformálním summitu na Maltě a shodli se na dalších krocích. V posledních dnech ale nešlo jen o migraci. Britský parlament například vyslovil svůj souhlas s odchodem Británie z Unie a na Ukrajině opět vypukly boje.

Ze Sýrie přes přijímací a integrační střediska až do nového domova v Praze. I tak může vypadat příběh uprchlíků. Život Arabů v Čechách však může mít i své stinné stránky. Stále častěji se setkávají s nenávistí.

Téma migrace zůstává pro Evropskou unii prioritou i v roce 2017. Hlavním tématem letošního roku bude reforma azylového sytému, chytřejší kontrola hranic a Úřad evropského veřejného žalobce.

Počet uprchlíků, kteří se loni pokusili proniknout na území Evropské unie, oproti roku 2015 výrazně poklesl. Běženci to ale budou i letos zkoušet znovu, jak o tom svědčí stovky lidí, které po Novém roce zadrželi na moři příslušníci italské a španělské pohraniční stráže. Původně uprchlíci využívali právě severoafrickou trasu, před několika lety se ale zaměřili na Balkán. Z dat ovšem vyplývá, že se běženci vrací k „osvědčené“ trase přes Itálii a Španělsko.

Země Visegrádské skupiny nesouhlasí s povinnými kvótami. Co dalšího je v debatě o migraci spojuje a kde se jejich názory rozcházejí?

Už druhým rokem členské státy EU obdržely více než milion žádostí o azyl. Česká republika nárůst nepocítila, v integraci je přitom úspěšná.

Evropská unie má za sebou poměrně těžký rok, ve kterém se objevila témata starší, ale i nová. Server EurActiv přináší přehled těch nejzásadnějších, se kterými se unijní lídři museli během minulých dvanácti měsíců popasovat. Zároveň se jedná o oblasti, kterým se pravděpodobně nevyhnou ani v roce 2017.

Hospodářství, vnitro, klima, digitální trh, zemědělství, obchod. Hodnotili jsme šest měsíců Slovenska v čele EU.

V Bruselu dnes proběhne poslední summit EU v tomto roce, který tentokrát bude nejen ve znamení migrační krize, ale především unijní bezpečnosti a obrany. Pokud jde o situaci v Sýrii, opět se nepředpokládá, že by se unijní lídři dohodli na jakémkoli konkrétním postupu. Jednat se bude i o brexitu, ovšem bez Británie.

„Kdybych mohl vyslovit osobní přání, chtěl bych, aby jednou Česko bylo v rámci EU takovou zemí, jako je Dánsko,“ říká novinář Ondřej Houska, který donedávna působil jako zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu. Proč zrovna Dánsko? A co by potřebovala česká debata o EU?

Podle předsedy Evropské komise Jean-Claude Junckera bychom všichni měli opustit myšlenku, že se Evropská unie stane jedním superstátem. Místo toho je na pořadu dne posilování vlastní obrany a boj proti ruské propagandě. Pokud jde o dohodu TTIP, její úspěšné vyjednání je podle něj nepravděpodobné.

Slovensko přišlo s novým plánem pro řešení migrační krize. Členské státy EU však volají po jiné alternativě. Návrh nepodporuje ani Malta, která od Nového roku přebírá předsednictví v Radě EU.

Rozhodnutí soudu ohrozilo proces vystoupení Británie z EU a brexit se stal znovu žhavým tématem v EU. Brexitu ale konkurovala aféra eurokomisaře Oettingera, který se dopustil urážky čínské delegace.

Za sedm měsíců fungování migrační dohody mezi EU a Tureckem vrátily řecké úřady na turecké území jen 700 lidí. Uprchlické tábory na tamních ostrovech jsou přeplněné a unijní politici ztrácejí s řeckou vládou trpělivost.

Hlavním tématem v uplynulém týdnu byly především problémy se schválením obchodní dohody s Kanadou, které vyvolal belgický regionální parlament. V pozadí však nezůstala ani stále probíhající migrační krize či evropská vesmírná strategie.

Jakým způsobem může Evropská unie co nejlépe zvládnout příliv uprchlíků? A jaké prostředky by k tomu měla využít?
Libor Studený ve svém policy paperu vysvětluje možnost využití Evropské azylové agentury pro co nejlepší řešení uprchlické krize.

Jak by měla vypadat evropská azylová a zahraniční politika? Měl by se současný přístup částečně upravit nebo je potřeba nastavit zcela nový? Zuzana Števulová a Martin Rozumek přináší společný náhled na aktuální problematiku migrace.

Jak by měla být nastavena pravidla pro přijímaní uprchlíků v Evropské unii? A jak by měla být situace organizována?
Markéta Blažejovská a Radko Hokovský přináší svůj pohled na reformu imigrační politiky EU v podobě osmi pilířů.

Jak bychom měli řešit uprchlickou krizi? Jaké kroky jsou představitelné, tak aby se situace dostala pod kontrolu s výhodami pro všechny? Karolína Křelinová a Zuzana Pavelková shrnují své představy ohledně přestavění azylového systému.