Tag: migrační krize Archives

Česká strana sociálně demokratická je jedním ze zastánců vytvoření společné evropské armády. Stejně tak by za určitých podmínek ráda přijala společnou měnu. S redakcí EurActivu se však podělila i o své názory na jiné oblasti evropské politiky.

Své pohledy na evropskou politiku naší redakci prozradila i KSČM. Ta odmítá nejen jednotnou azylovou politiku, ale také přijetí eura, vytvoření společné evropské armády, společné tajné služby nebo pokračování rozhovorů s Tureckem. Na druhé straně však požaduje okamžité zrušení sankcí vůči Rusku.

TOP 09 se profiluje jako silně proevropská strana, která chce Českou republiku vést do jádra EU. I proto usiluje o rychlé přijetí eura. A nebrání se ani myšlence vytvoření společného rozpočtu a jednoho ministra financí pro eurozónu. I přesto však na EU vidí chyby, které je třeba napravit.

U našich západních sousedů už brzy proběhnou důležité volby. Jasnými favority jsou stále křesťanští demokraté kancléřky Angely Merkelové. Ta nyní vstupuje do poslední fáze předvolebního boje, ve které se dotkla i problematiky neplnění migračních kvót ze strany České republiky. Podle jejího názoru je náš postoj sice politováníhodný, ale sankce si nezasloužíme.

Rakouský ministr obrany chtěl vyslat tanky do Brennerského průsmyku, zatímco Italové volají o pomoc s uprchlíky. Dnešnímu přehledu dění v Evropě tak vládne migrační krize, nechybí však ani zprávy z Hamburku, Bruselu nebo třeba z planety Mars.

Od summitu Evropské rady přes hlášky Miloše Zemana až po rezignaci francouzských ministrů. To vše nabízí dnešní cesta Napříč Evropou včetně zastávky u španělských socialistů.

Celý svět si připomíná osudy lidí, kteří jsou na útěku. Za loňský rok jich bylo až 65 milionů, přičemž do zahraničí míří jen třetina z nich. Statisíce uprchlíků končí na březích Itálie a Řecka a EU se začíná dařit v jejich přemisťování z jihu Evropy do ostatních zemí. ČR se však nadále brání.

Způsob, jakým nyní funguje Evropská unie, je pro Maďarsko nepřijatelný. Evropské instituce proto potřebují reformu, která zaručí, že nebudou zasahovat do suverenity členských zemí a nařizovat jim třeba povinné relokace uprchlíků. Maďarský pohled na budoucnost EU zprostředkoval redakci EurActivu Zsolt Csenger-Zalán z vládní strany Fidesz.

Dnešní transevropský expres zamířil do Německa a Turecka. A co dalšího se dělo napříč Evropou?

… neboli také tabula rasa.

Podle ministra financí a místopředsedy vlády Andreje Babiše (ANO) je třeba přetvořit NATO z defenzivní aliance na ofenzivní. Pokud jde o přijímání migrantů, přednost bychom měli dávat Ukrajincům, kteří podle něj také utíkají před válkou. Babiš mluvil s polskou redakcí EurActivu.

Představitelé zemí EU se dohodli na nové spolupráci s Libyí. Posílením libyjských hranic chtějí docílit nižšího počtu nelegálních migrantů putujících do Evropy. Zároveň budou usilovat o lepší podmínky v tamních uprchlických táborech.

Jedním z hlavních témat uplynulého týdne byla opět migrace. Lídři Evropské unie se dnes setkali na neformálním summitu na Maltě a shodli se na dalších krocích. V posledních dnech ale nešlo jen o migraci. Britský parlament například vyslovil svůj souhlas s odchodem Británie z Unie a na Ukrajině opět vypukly boje.

Ze Sýrie přes přijímací a integrační střediska až do nového domova v Praze. I tak může vypadat příběh uprchlíků. Život Arabů v Čechách však může mít i své stinné stránky. Stále častěji se setkávají s nenávistí.

Téma migrace zůstává pro Evropskou unii prioritou i v roce 2017. Hlavním tématem letošního roku bude reforma azylového sytému, chytřejší kontrola hranic a Úřad evropského veřejného žalobce.

Počet uprchlíků, kteří se loni pokusili proniknout na území Evropské unie, oproti roku 2015 výrazně poklesl. Běženci to ale budou i letos zkoušet znovu, jak o tom svědčí stovky lidí, které po Novém roce zadrželi na moři příslušníci italské a španělské pohraniční stráže. Původně uprchlíci využívali právě severoafrickou trasu, před několika lety se ale zaměřili na Balkán. Z dat ovšem vyplývá, že se běženci vrací k „osvědčené“ trase přes Itálii a Španělsko.

Země Visegrádské skupiny nesouhlasí s povinnými kvótami. Co dalšího je v debatě o migraci spojuje a kde se jejich názory rozcházejí?

Už druhým rokem členské státy EU obdržely více než milion žádostí o azyl. Česká republika nárůst nepocítila, v integraci je přitom úspěšná.

Evropská unie má za sebou poměrně těžký rok, ve kterém se objevila témata starší, ale i nová. Server EurActiv přináší přehled těch nejzásadnějších, se kterými se unijní lídři museli během minulých dvanácti měsíců popasovat. Zároveň se jedná o oblasti, kterým se pravděpodobně nevyhnou ani v roce 2017.

Hospodářství, vnitro, klima, digitální trh, zemědělství, obchod. Hodnotili jsme šest měsíců Slovenska v čele EU.

V Bruselu dnes proběhne poslední summit EU v tomto roce, který tentokrát bude nejen ve znamení migrační krize, ale především unijní bezpečnosti a obrany. Pokud jde o situaci v Sýrii, opět se nepředpokládá, že by se unijní lídři dohodli na jakémkoli konkrétním postupu. Jednat se bude i o brexitu, ovšem bez Británie.

„Kdybych mohl vyslovit osobní přání, chtěl bych, aby jednou Česko bylo v rámci EU takovou zemí, jako je Dánsko,“ říká novinář Ondřej Houska, který donedávna působil jako zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu. Proč zrovna Dánsko? A co by potřebovala česká debata o EU?

Podle předsedy Evropské komise Jean-Claude Junckera bychom všichni měli opustit myšlenku, že se Evropská unie stane jedním superstátem. Místo toho je na pořadu dne posilování vlastní obrany a boj proti ruské propagandě. Pokud jde o dohodu TTIP, její úspěšné vyjednání je podle něj nepravděpodobné.

Slovensko přišlo s novým plánem pro řešení migrační krize. Členské státy EU však volají po jiné alternativě. Návrh nepodporuje ani Malta, která od Nového roku přebírá předsednictví v Radě EU.