Evropští ministři zahraničí řeší komplikovanou otázku, jak zareagovat na aktivity Turecka ve východním Středomoří a jeho spory s Řeckem. Země prezidenta Erdogana představuje čím dál větší přítěž také pro Severoatlantickou alianci.
Česko, Polsko a Maďarsko odmítáním povinného přerozdělování uprchlíků nesplnily své povinnosti plynoucí z práva Evropské unie. K tomuto závěru dnes dospěl Soudní dvůr EU.
V Turecku hrozí mezi uprchlíky i vzhledem k epidemii výbušná situace, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz politoložka Lucie Tungul. EU si podle ní nepřipravila záložní plán místo dohody z roku 2016, a pouhé poskytnutí peněz nepředstavuje dlouhodobé řešení.
EU sice odmítla Orbánův přístup k migraci, nyní se ale chová v podstatě stejně, protože nebyla schopna přijmout jiná pravidla, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Helena Bauerová. EU by podle ní neměla v případné revizi dohody s Tureckem příliš ustupovat.
Turecko vyšle k hranicím s Řeckem tisícovku policistů. Mají tam podle ministra vnitra Süleymana Soylua pomoci zadržet nápor tisíců migrantů, které kvůli nelegálnímu překročení hranic posílá zpět na turecké území řecká strana.
Nápor migrantů mířících z Turecka do Řecka se stupňuje, země svádí diplomatický i mediální souboj. Přinášíme pohled řeckého velvyslance v ČR a jeho tureckého protějšku, který má blízko k prezidentu Erdoğanovi.
Od pátku roste na turecko-řecké hranici napětí. Ankara se nechala slyšet, že už nadále nebude bránit migrantům v překračování vnější hranici EU, což spustilo snahu tisíců z nich dostat se do Řecka. Rada EU kvůli tomu mimořádně zasedne.
Operace Evropské unie Sophia byla od roku 2015 součástí unijních snah dostat pod kontrolu migrační krizi. Teď končí, protože kvůli politickému patu prakticky přestala plnit své poslání.
Soudní dvůr EU v případu žaloby Evropské komise proti České republice, Polsku a Maďarsku kvůli nedodržování uprchlických kvót rozhodne 2. dubna. Podle jejich právních zástupců však verdikt nemůže zajistit nápravu.
Některé členské státy EU vracejí na stůl otázku nechvalně proslulých mechanismů na přerozdělování žadatelů o azyl, které Česko dlouhodobě odmítá. Z čeho tento český postoj vychází? Nabízíme ohlédnutí za událostmi roku 2015.
Němečtí a rumunští policisté ve spolupráci s Evropským policejním úřadem (Europol) během dvouleté operace rozbili síť pašeráků lidí, kteří v dodávkových vozech převáželi migranty z Rumunska na západ Evropy. Některé z jejich tras vedly i přes ČR.
Podle investigativního dokumentu německých a britských médií a německé neziskové organizace využívá pohraniční stráž některých států slzný plyn, psy i sedativa na to, aby pacifikovala a deportovala migranty, mezi kterými jsou údajně i nezletilí. Stejné praktiky má využívat i Frontex.
Kritici EU namítají, že je třeba vrátit se k suverénním státům a omezit silnou Evropskou komisi. O Evropanech prý namísto vlád rozhodují nevolení bruselští byrokraté. Opak je ale pravdou. Výzkumy totiž ukazují, že síla členských zemí v posledních letech roste.
Evropská komise v pondělí zveřejnila podrobnou reakci na kampaň maďarské vlády, která spojuje předsedu EK Jeana-Clauda Junckera a miliardáře a filantropa George Sorose s podporou migrace a oslabováním ochrany hranic.
Evropské volby budou také o tom, jak nedovolit migraci, aby dominovala předvolebním kampaním. V oblasti spravedlnosti bude důležitá příprava evropské prokuratury.
Migrace, vysílání pracovníků nebo dvojí kvalita potravin - právě tato tři témata ukázala, že rozdíl mezi západní a východní Evropou stále existuje. Řešení přitom může být jednoduché, stačí se lépe vnímat a také být aktivnější ve vytváření kompromisů.
Česká strana sociálně demokratická je jedním ze zastánců vytvoření společné evropské armády. Stejně tak by za určitých podmínek ráda přijala společnou měnu. S redakcí EurActivu se však podělila i o své názory na jiné oblasti evropské politiky.
Své pohledy na evropskou politiku naší redakci prozradila i KSČM. Ta odmítá nejen jednotnou azylovou politiku, ale také přijetí eura, vytvoření společné evropské armády, společné tajné služby nebo pokračování rozhovorů s Tureckem. Na druhé straně však požaduje okamžité zrušení sankcí vůči Rusku.
TOP 09 se profiluje jako silně proevropská strana, která chce Českou republiku vést do jádra EU. I proto usiluje o rychlé přijetí eura. A nebrání se ani myšlence vytvoření společného rozpočtu a jednoho ministra financí pro eurozónu. I přesto však na EU vidí chyby, které je třeba napravit.
U našich západních sousedů už brzy proběhnou důležité volby. Jasnými favority jsou stále křesťanští demokraté kancléřky Angely Merkelové. Ta nyní vstupuje do poslední fáze předvolebního boje, ve které se dotkla i problematiky neplnění migračních kvót ze strany České republiky. Podle jejího názoru je náš postoj sice politováníhodný, ale sankce si nezasloužíme.
Rakouský ministr obrany chtěl vyslat tanky do Brennerského průsmyku, zatímco Italové volají o pomoc s uprchlíky. Dnešnímu přehledu dění v Evropě tak vládne migrační krize, nechybí však ani zprávy z Hamburku, Bruselu nebo třeba z planety Mars.
Od summitu Evropské rady přes hlášky Miloše Zemana až po rezignaci francouzských ministrů. To vše nabízí dnešní cesta Napříč Evropou včetně zastávky u španělských socialistů.