Tag: Kyjev
Ukrajinská vládní krize brzdí finanční pomoc MMF
Mezinárodní měnový fond pozastavil vyplácení finanční pomoci Ukrajině do té doby, než se vyjasní, zda současná vláda přežije probíhající politickou krizi. Oznámila to ukrajinská ministryně financí Natalija Jaresková.
Ukrajina a zemní plyn: Gazpromu napospas?
Postupné zapojování Ukrajiny do evropského trhu s plynem posiluje pozici Kyjeva vůči ruskému Gazpromu. Promítá se to i do ceny suroviny. Rusko chce v budoucnu přepravu přes Ukrajinu zastavit, v současných ekonomických podmínkách to ale může být pro Moskvu velké sousto. Toho může Kyjev využít.
Ukrajina si připomněla výročí nezávislosti, na svém území má ale ruské vojáky
Příměří na východě Ukrajiny je od uzavření mírových dohod narušováno a teď začíná situace znovu vřít. Kyjev i Západ mají podle svých představitelů řadu důkazů o tom, že na území Ukrajiny působí i ruské jednotky. S prezidentem Porošenkem dnes jednala německá kancléřka Merkelová a francouzský prezident Hollande.
Štrasburk a Kyjev schválily asociační dohodu s Ukrajinou
Europoslanci ve Štrasburku a ukrajinský parlament v Kyjevě dnes (16. září) souběžně odhlasovali asociační dohodu s Ukrajinou, která má položit základy pro těsnější spolupráci mezi Ukrajinou a EU. Hlasování proběhlo v poledne.
Jak se Miloš Zeman mýlil… v Ukrajině
V průběhu úterního setkání s českými diplomaty se prezident Zeman dotkl ve svém projevu i tématu Ukrajiny. Jeho interpretace konfliktu je bohužel nešťastná a prezident se dopustil některých přinejmenším zavádějících tvrzení, která neodpovídají realitě. Přestože Zemanova rétorika není ve světle jeho dřívějších projevů překvapivá, je důležité se vůči ní ohradit.
Ukrajinsko-ruský konflikt zpátky znovu na scéně
EU bude muset přitvrdit v sankcích, aby konflikt Rusko opravdu hospodářsky zabolel. V každém případě je však třeba počítat s tím, že vyhrocený diplomaticko-obchodní konflikt mezi Ruskem a EU by zabolel nejen ruskou ekonomiku, ale i tu naši, píše ve své analýze Jan Čermák z ČSOB.
Jaromír Štětina: Válka skončí, když se uzavře hranice mezi Ukrajinou a Ruskem
„Sankce by měly říkat, že Putin musí uzavřít hranici. Ukrajinci na to nemají sílu. Ale těch 40.000 ruských vojáků, kteří u hranice bůhvíproč čekají, ti by tu sílu mít měli,“ říká bývalý válečný zpravodaj, senátor a čerstvý europoslanec Jaromír Štětina (TOP 09) v rozhovoru o informační válce a o tom, jak se může proměnit ukrajinská společnost.
6 důležitých událostí, které byste neměli přehlédnout
Na východní Ukrajině válka horká, mezi Západem a Ruskem válka obchodní. To nejvíce poznamenalo události minulého týdne. Výběr ze zajímavých událostí si můžete přečíst v přehledném zpracování, které pro Vás připravuje redakce EurActivu.
Renesance kurzarbeitu? Zkrácené úvazky mají zmírnit dopad sankcí
Pracovní skupina k sankcím doporučuje vládě, aby urychlila práce na takzvaném kurzarbeitu. Má umožnit rychlejší reakci v podobných situacích. V rámci podpory vývozu ze strany vlády také vznikne pět míst zemědělských diplomatů. Loni dosáhl objem vývozu sankcionovaných komodit v oblasti strojírenství 2,1 miliardy korun.
6 důležitých událostí, které byste neměli přehlédnout
Kontroverzní humanitární konvoj, který Rusko vyslalo na Ukrajinu, obchodní válka Západu s Moskvou a ekonomické výsledky eurozóny. Nejen o tom si můžete přečíst v přehledném zpracování těch nejzajímavějších událostí, které se v minulém týdnu odehrály v Evropě. Připravuje je pro Vás redakce EurActivu.
Sankce Kyjeva proti Rusku definitivně platí
Ukrajinské sankce proti ruským společnostem a představitelům podporujícím proruské separatisty na východě země definitivně platí. Ukrajinský parlament schválil návrh zákona.
Slovenský expert: Jestli se nedohodnou všechny části Ukrajiny, hrozí válka
„Většina obyvatel východní části chce žít na Ukrajině, chce mít novou zemi a takové instituce, kterým může věřit. Když se toho nepodaří dosáhnout, může hrozit válka,“ říká ředitel Výzkumného centra Slovenské společnosti pro zahraniční politiku Alexander Duleba. EurActiv s ním mluvil také o zpětných dodávkách plynu, na kterých se Slovensko s Ukrajinou nedávno dohodlo.
USA a EU rozšiřují sankce vůči Rusku. Slabé, zareagovaly ruské trhy
Spojené státy uvalily nové sankce proti sedmi Rusům a 17 ruským společnostem. Washington tak reaguje na vývoj ukrajinské krize. Sankce o 15 jmen rozšířila také Evropská unie. Ruské finanční trhy ale reagovaly růstem - rozsah sankcí je totiž menší, než se očekávalo.
Šéf ukrajinské diplomacie: Ruským cílem je kontrola nad ukrajinskou vládou
„Nejhorším scénářem a cílem Ruska je podle mě nastolení ruské kontroly nad Ukrajinou a ukrajinskou vládou,“ říká ukrajinský prozatímní ministr zahraničí Andrij Deščycja. EurActiv s ním hovořil u příležitosti summitu Východního partnerství, který se na konci minulého týdne konal v Praze. Podle ministra musí Evropská unie zabránit ruské agresi na Ukrajině.
EU a USA zřejmě oznámí další sankce proti Rusku
Spojené státy a Evropská unie připravují kvůli aktuální situaci na Ukrajině další sankce proti Rusku, k jejich oznámení dojde pravděpodobně dnes (28. dubna). Mělo by dojít k rozšíření seznamu osob a organizací, kterým tak bude zakázán vstup na území USA a členských zemích EU a zároveň jim bude zmražen majetek.
Německý politolog: Ukrajina není pasivní oběť, ale mezinárodní hráč
Evropská unie si musí vytvořit jasnou východní politiku. V určitém momentu by také měla zahájit jednání s Ruskem. Výsledkem má být takové upořádání, které bude respektovat země mezi EU a Ruskem jako nezávislé státy. V rozhovoru to zdůrazňuje vedoucí Středo- a východoevropského oddělení Friedrich Ebert Stiftung v Berlíně Reinhard Krumm.
Ukrajina a vztah s EU: hodil by se norský model, říkají experti
Evropská unie musí zvážit, jak dál pokračovat v sousedské politice k zemím na své východní hranici, shodují se analytici. Podle řady doporučení má Unie východním partnerům zajistit perspektivu případného budoucího členství. Pro větší přiblížení by prý mohla využít například model vztahů s Norskem, které je na EU úzce navázáno, ale formálním členem není.
Europoslanec Rouček z Kyjeva: Zrušit víza pro Ukrajinu je morální povinnost
Novou vládu, která se formuje v Kyjevě, čeká hromada práce. Pokud zklame očekávání Ukrajinců, může se dosavadní vývoj obrátit proti ní. I proto si dosavadní opozice vůči prezidentu Viktoru Janukovyčovi uvědomuje, že musí být jednotná. Situaci z Kyjeva hodnotí český europoslanec Libor Rouček (ČSSD), který byl členem krizové delegace Evropského parlamentu.
Ukrajině hrozí bankrot, potřebuje peníze a reformy
Ukrajině hrozí, že nebude mít dostatek peněz na splácení svých dluhů. Není jisté, zda Rusko zemi poskytne celý slíbený záchranný balíček a zda znovu nenavýší cenu zemního plynu. Ukrajině by mohly pomoci Evropská unie a Mezinárodní měnový fond, Ukrajina ale bude muset nastoupit cestu reforem.
Ministři EU jednají o sankcích pro Janukovyče a jeho lidi, Česko je pro
Centrem Kyjeva dnes opět otřásají tvrdé boje mezi demonstranty a speciálními zásahovými jednotkami. Ministři zahraničí EU jednají v Bruselu o tom, zda na režim prezidenta Janukovyče uvalí sankce. Spojené státy to už udělaly. Podle českého premiéra Sobotky nese za ukončení násilí odpovědnost ukrajinská vláda.
Zaorálek: EU musí rozhodnout o sankcích vůči Janukovyčově režimu
Včera (18. února) a během dnešní noci probíhaly v Kyjevě tvrdé střety mezi speciálními zásahovými jednotkami a demonstranty, během kterých zemřely dvě desítky lidí. Podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka musí Evropská unie začít konat a rozhodnout o tom, zda vůči režimu prezidenta Viktora Janukovyče uvalí sankce. S takovým názorem není v EU sám, nejprve o tom ale bude muset jednat Rada ministrů.
Ukrajinští hráči v patové situaci
V posledních dnech Ukrajina do značné míry zmizela z titulních stránek českého zpravodajství. Přesto je situace v zemi napjatá a zaslouží si být sledována. Současný stav lze asi nejlépe popsat jako pat, kdy ani jedna strana nemá dostatek sil, aby své představy dotáhla do konce. Proč situace dospěla do tohoto patového stádia? Kdo jsou protestující požadující odchod prezidenta Janukovyče a ukrajinská politická opozice? Jak je to skutečně s proevropskými aspiracemi protestujících? A jaká je pozice vládnoucích elit v čele s prezidentem Janukovyčem?