Tag: konvergence
Zemědělské politice EU hrozí škrty ve výši až 5 miliard eur
Kompromisní návrh víceletého finančního rámce, předložený minulý pátek předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, předpokládá nižší alokaci pro Evropský zemědělský fond na rozvoj venkova (EAFRD) o 7,5 miliardy eur.
Za chybami v dotacích často stojí nejednoznačnost pravidel, říká bývalý zástupce českých regionů v Bruselu
Kohezní politika bude i po roce 2020, ačkoliv její přežití vůbec nebylo jisté. Měla by ale zapracovat na vyjasnění pravidel a být vedena odspodu nahoru, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz bývalý člen Evropského výboru regionů Petr Osvald.
Přijetí eura v ČR se opět odkládá na dobu neurčitou
Ministerstvo financí a Česká národní banka opět doporučily vládě prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny, tedy přijetí eura.
Míra spolufinancování ze strany EU poklesne. Najdou se peníze ve státním rozpočtu nebo obecních kasách?
EU už po roce 2020 nebude financovat projekty z 85 procent, ale jen ze 70 a méně procent. Nahradit evropské fondy by mohl stát, obce nebo centrálně řízené komunitární programy. Česko je v tom ale skeptické.
Jak popohnat Česko v běhu za německými mzdami? Klíčovou roli hraje výzkum a vývoj
Země V4 nosí nálepku „montoven Evropy“. Souvisí to mimo jiné s nízkými mzdami, které zaostávají za těmi západoevropskými. Situace se postupně zlepšuje. Podporou vzdělávání, výzkumu a inovací se má například Česko podle odborníků zaměřit na zvýšení přidané hodnoty.
Obavy ze vstupu do eurozóny se u Slováků nenaplnily
Poslanec za ODS se domnívá, že ztráta měnového kurzu by v Česku vedla k vyšší inflaci. Ta ale u Slováků po přijetí eura nenastala, stejně tak jako nedošlo ke zdražení v obchodech. Česko také vidí riziko v nahrazení role národní centrální banky tou evropskou. S tím se Slovensko vypořádalo přijetím nezbytných opatření a dnes ekonomicky prosperuje. Zmínila to bývalá vice-guvernérka slovenské Národní banky na nedávné česko-slovenské debatě o euru.
Investice v Česku zaostávají za Evropou. Místo dotací mají pomoci výhodné půjčky
Budoucnost inovací a investic v EU leží v návratných půjčkách. Česko je však příliš nevyužívá a preferuje místo nich dotace. Díky inovativním finančním nástrojům je teď možné využít obě varianty.
Zaměstnanci si zaslouží lepší pracovní podmínky. Chránit je má evropský pilíř sociálních práv
Ministři zemí EU dnes schválili 20 principů, které mají zajistit lepší životní a pracovní podmínky pro Evropany. Je mezi nimi třeba zajištění spravedlivé mzdy nebo bezpečnosti na pracovišti. Dokument sice není závazný, ale členským zemím dává vodítko, jak postupovat. Pokrok bude pravidelně hodnotit Evropská komise.
Přijetí eura politické strany rozděluje. Často jej ale odmítají, nebo s přijetím váhají
Přijetí eura budí v české společnosti emoce. Které politické strany po společné měně volají a které ji naopak odmítají?
Češi chtějí německé platy. Vědí politické strany, jak jejich přání splnit?
Konvergence, tedy sbližování úrovní členských zemí, je v současné době pro českou evropskou politiku prioritou. Jak ale konvergenci urychlit, aby se Česko dočkalo stejných platů, jako mají například v Německu? Řešení je zejména na budoucí české vládě.
Zelení: Podporujeme federalizaci EU. Kvóty neodmítáme
Jednotná zahraniční politika, armáda i tajná služba. Tak si Strana Zelených představuje federalizovanou EU. Rovněž souhlasí se zastropováním zemědělských dotací či s přijetím eura. Naopak nechce, aby EU řešila nízké mzdy v Česku. Také požaduje zastavení vstupních rozhovorů s Tureckem a nadále nepodporuje spolupráci V4.
KDU-ČSL: Je na nás politicích, abychom spoluobčanům vysvětlili výhody přijetí eura
Lidovci o sobě tvrdí, že jsou strana proevropská a nebrání se ani přijetí eura. Co si ale myslí o nelegální migraci, jak by se podle nich mělo změnit přidělování evropských dotací a proč by se ekonomické sankce proti Rusku neměly dále zpřísnit?
STAN: Dotace jsou využívány neefektivně a do značné míry je to vinou ČR
Stát má sloužit, nikoli překážet, říkají Starostové a nezávislí. Jak by ale měla Česká republika zlepšit svou evropskou politiku? Třeba efektivnějším čerpáním dotací, přijetím eura nebo silnější spoluprací v obraně.
Svobodní: Ruskou agresi má řešit mezinárodní tribunál, nikoliv EU
8krát Ne, 2krát Ano. Takového skóre dosáhla Strana svobodných občanů v našem testu evropských otázek. Souhlasí pouze se zrušením sankcí vůči Rusku a zachováním spolupráce v rámci V4.
ANO: O podmínkách azylu musí rozhodovat stát, nikoliv byrokrati v Bruselu
Migrační krize je jedním z hlavních témat hnutí ANO v oblasti zahraniční politiky. Co ale říká strana na sankce proti Rusku, zemědělské dotace nebo třeba spolupráci v rámci Visegrádské skupiny?
KSČM: Současná azylová pravidla jsou v pořádku, není třeba je měnit
Své pohledy na evropskou politiku naší redakci prozradila i KSČM. Ta odmítá nejen jednotnou azylovou politiku, ale také přijetí eura, vytvoření společné evropské armády, společné tajné služby nebo pokračování rozhovorů s Tureckem. Na druhé straně však požaduje okamžité zrušení sankcí vůči Rusku.
Piráti: Chceme „vojenský Schengen“ a zrušení zemědělských dotací
Společná evropská armáda, spolupráce tajných služeb, boj proti daňovým rájům, větší transparentnost, přijetí eura či zastropování zemědělských dotací. To jsou unijní priority Pirátské strany, s nimiž jde do nadcházejících parlamentních voleb. Naopak odmítá vstup Turecka do EU nebo zrušení sankcí vůči Rusku. K otázce spolupráce Česka v rámci V4 nebo k evropským dotacím jsou Piráti skeptičtí.
TOP 09: Euro bychom měli přijmout co nejdříve
TOP 09 se profiluje jako silně proevropská strana, která chce Českou republiku vést do jádra EU. I proto usiluje o rychlé přijetí eura. A nebrání se ani myšlence vytvoření společného rozpočtu a jednoho ministra financí pro eurozónu. I přesto však na EU vidí chyby, které je třeba napravit.
ODS: Společných unijních projektů musí být méně než dnes
Občanská demokratická strana je známá svým odmítavým postojem k euru a často i kritickými komentáři směrem k Evropské unii. Co si ale ODS myslí o bližší spolupráci v oblasti tajných služeb, o konvergenci mezd v EU nebo třeba o zemědělských dotacích?
Vladimír Bärtl: Česko je v debatě o budoucnosti EU aktivní i bez eura
Eurozóna se vyvíjí, a je proto nezbytné pokročit dále v její integraci. Česko se však může účastnit debat o prohloubení HMU i bez eura. Naší prioritou je zejména vnitřní trh. Ekonomicky tak dokážeme držet krok se zeměmi platícími společnou měnou, uvádí v rozhovoru náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl.
Irah Kučerová: Poznamenala nás železná opona, i proto nevěříme Bruselu
Od vstupu do Evropské unie si země střední a východní Evropy slibovaly mnoho, třeba že brzy doženou životní úroveň panující na západě. Rozdíly mezi východem a západem však nadále přetrvávají. Proč? A jak se s tím vyrovnat?
Jiří Rusnok: Zásadní změny eurozóny neočekávejme. Členské země se na nich neshodnou
Ačkoliv jsou v EU plány na prohloubení Hospodářské a měnové unie (HMU) hlavním tématem posledních měsíců, mezi členskými státy nepanuje shoda na nové podobě eurozóny. A co na to Česká republika? Je země připravená zapojit se do HMU naplno a přijmout euro? Anebo jsou obavy z dvourychlostní Evropy zbytečné a Česko může setrvat mimo eurozónu i nadále? Odpovídá guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
I bez eura česká ekonomika roste. Politicky však mimo eurozónu nemusíme být slyšet
Přijetí eura má své náklady i přínosy jak v ekonomické, tak v politické rovině. Nemusí být ale pravda, že prozatimní setrvání mimo eurozónu vyřadí Česko z hlavního proudu integrace. Jak se na dvourychlostní Evropu dívají ekonomové, co by podle odborníků způsobilo posílení eurozóny na úkor zemí neplatící eurem a jaké výhody či rizika by přijetí společné evropské měny přineslo českým podnikům?