Tag: kohezní politika
Česká ekonomika je v zahraničním vlastnictví. Musíme podpořit pozici našich firem, varuje odborník
Česko by podle Komise mělo investovat 45 % prostředků z fondů EU do vědy, výzkumu a inovací, které by pomohly Česku k větší konkurenceschopnosti na mezinárodním trhu. Českou ekonomiku však trápí závažné strukturální problémy.
České podniky chtějí investovat do výzkumu a inovací, ale brání jim v tom administrativní překážky
Evropská komise doporučila ČR, aby po roce 2020 více investovala do vědy a inovací. České podniky jsou na tuto výzvu připraveny, vyžadují ale snížení administrativní zátěže a více flexibility v přesouvání peněz.
ČR by měla investovat do inovací a výzkumu, zní z Unie. Stát chce ale peníze z EU použít na dopravu a vzdělávání
Česká republika zahájila dialog se zástupci Komise o budoucí Dohodě o partnerství. Podle analýzy Komise Česko zaostává v oblastí inovací a výzkumu. Právě tam by měly směřovat finance z fondů EU po roce 2020.
Kohezní politika EU má být podle europoslanců ekologičtější
Výbor Evropského parlamentu pro regionální rozvoj požaduje ekologičtější kohezní politiku. V přijatém nařízení se poprvé objevil i zákaz podpory fosilních paliv.
Stanislav Polčák: Střet zájmů premiéra ČR je v Evropě dosud nevídaný. Musí být co nejdříve vyřešen
Proč by měl švédský, francouzský nebo španělský daňový poplatník posílat své peníze do evropského rozpočtu, aby je dostával český miliardář? Nemá to žádnou logiku, říká europoslanec Stanislav Polčák.
Téměř poslední šance na podporu projektů v oblasti odpadového hospodářství
Programové období 2014 – 2020 se neúprosně blíží ke konci. V rámci odpadového hospodářství již probíhají poslední, nebo téměř poslední výzvy na podporu vybudování či modernizace odpadové infrastruktury. O tom, jak budou vypadat dotační tituly v dalších letech, probíhají jednání.
Tvrdý brexit zasáhne český export do Británie. Ekonomové odhadují pokles až o 20 procent
Velká Británie je pátým největším obchodním partnerem České republiky. Brexit může toto postavení ohrozit.
Od roku 2020 půjde na české projekty méně evropských peněz. Zájem o čerpání se může snížit, varují odborníci
Míra spolufinancování ze strany EU v příštím programovém období výrazně poklesne. Může to způsobit úbytek zájmu o dotace ze strany žadatelů a snížení úspěšnosti dotačních projektů.
Summit „Přátel koheze“: Státy požadují více peněz na zemědělství a politiku soudržnosti
V Bratislavě proběhl summit Přátel koheze. Sešli se zde zástupci 16 chudších zemí EU. Výsledkem je společné prohlášení, ve kterém státy uvádí, že nesouhlasí se snižováním peněz na kohezi a zemědělství a s nárůstem národního spolufinancování projektů podporovaných fondy EU.
Rozpočet na kohezní a zemědělskou politiku se snížit nesmí, shodly se chudší státy EU
Unijní rozpočet na politiku soudržnosti i na zemědělskou politiku na roky 2021 až 2027 by měl být zachován na úrovni stávajícího sedmiletého rozpočtového rámce. Zástupci patnácti zemí ze skupiny Přátel koheze se na tom shodli na jednání v Bratislavě.
Čeští podnikatelé si stěžují, že dotace křiví trh, o finanční nástroje ale zájem nemají
Po roce 2020 získá ČR méně finančních prostředků určených na kohezi. Může za to fakt, že postupně konverguje k průměru EU. Finance ale muže získat zapojením do centrálně řízených programů a využíváním finančních nástrojů. V tom však ČR značně pokulhává.
Luděk Niedermayer: Politika „zagresivňuje“, mohou za to i sociální sítě
Postoj ČR k eurozóně je jen malá část většího problému nazvaného „hledání správného vztahu k EU“, říká europoslanec Luděk Nidermayer. Česká debata o tématech jako finanční pomoc Řecku nebo řízení s Maďarskem je podle něj plná zkreslených informací.
Vyjednávání budoucího víceletého rozpočtu EU je v očích Česka a Polska bojem za kohezní politiku
Žádné škrty v kohezních a zemědělských fondech, více flexibility a méně administrativy. Právě tak si Česká republika a Polsko představují budoucnost evropského rozpočtu.
Video: Cesta do historie politiky soudržnosti EU
Evropská politika soudržnosti podporuje rozvoj regionů, které zaostávají, zatímco v těch pokrokovějších financuje inovace a podnikání.
Víceletý finanční rámec pro období 2021–2027
Příští víceletý rozpočet má reagovat na nové priority EU. Zemědělská politika či politika soudržnosti získají méně financí a více prostředků poputuje na migraci a správu hranic. Novinkou je mechanismus, který má propojit čerpání peněz s dodržováním zásad právního státu.
Česká doprava čerpá miliardy z fondů EU, kvalita silnic však stále pokulhává
Fondy EU jsou hlavním zdrojem financování českých silnic. Doprava v ČR ale nadále vázne, a navíc způsobuje obrovské znečištění ovzduší. Od roku 2004 bylo zrekonstruováno či nově zbudováno za finanční spoluúčasti fondů EU celkem 3 447 kilometrů silnic.
Česko vysychá, pomoci mohou přehrady dotované EU. Je to zdlouhavé, tvrdí kritici z Bruselu
Vedra střídají krátké přívalové deště, půda nezvládá zadržovat vodu a celou zemi sužuje sucho. Problému si všímá také Brusel. Čeští europoslanci vidí řešení i v evropských dotacích, ať už na nové přehrady, nebo třeba na obnovu rybníků.
Fondy EU mohou pomáhat se sociálními službami nebo rozrůstáním měst. Co chtějí české obce a kraje?
Města a obce již mají své tematické priority pro budoucí kohezní fondy EU ustaveny. Výzvou je pro ně sociální péče nebo přesun lidí z venkova do měst. Kraje svou pozici teprve pilují.
Kai-Olaf Lang: Němci jsou zvyklí, že od Visegrádu občas slyší hlasité „ne“
Visegrádská čtyřka je jednou z nejlépe fungujících skupin uvnitř Evropské unie. Berlín si je toho vědom, ale zároveň se snaží chránit jednotu celé EU. V mnoha oblastech má Německo k V4 blíže než ke Francii, tvrdí Kai-Olaf Lang.
Rozpočet EU po roce 2020: rozdíly mezi V4 a západem se prohlubují
V jednání o příštím víceletém finančním rámci je pro V4 klíčovou otázkou výše přidělených dotací na postupnou konvergenci méně vyspělých regionů a myšlenka vázat prostředky s požadavky na právní stát.
Míra spolufinancování ze strany EU poklesne. Najdou se peníze ve státním rozpočtu nebo obecních kasách?
EU už po roce 2020 nebude financovat projekty z 85 procent, ale jen ze 70 a méně procent. Nahradit evropské fondy by mohl stát, obce nebo centrálně řízené komunitární programy. Česko je v tom ale skeptické.
ČR podle NKÚ nečerpá dotace na energetické úspory efektivně
Pomalého čerpání dotací na úspory energie v podnicích si všímá i Nejvyšší kontrolní úřad. Kritizuje mimo jiné dlouhý proces schvalování žádostí.
Ivan Lesay: Pro finanční nástroje budeme v příštím víceletém finančním rámci potřebovat jednodušší pravidla
Kombinace finančních nástrojů a dotací je jednou z mnoha oblastí, kde by bylo vytvoření smysluplnějšího regulačního rámce po roce 2020 velmi přínosné, říká Ivan Lesay.