Tag: kohezní politika
Potřebujeme ministra pro evropské záležitosti a zřejmě ho budeme i mít, říká Sršeň
Český stát řeší řadu věcí, které by měl přenechat nižším úrovním. Chceme dát regionům větší roli, říká jeden z kandidátů koalice Pirátů a STAN do vlády Radim Sršeň. Pokud mě Vít Rakušan bude potřebovat, jsem připraven, dodává.
Finanční nástroje jsou zlatým vejcem Evropské unie. Představují budoucnost kohezní politiky?
Finanční nástroje pomáhají tam, kde si trh nedokáže poradit a kde dotace nejsou tím nejefektivnějším řešením. Mohou splnit sny nebo pomoci nastartovat podnikání. V čem tkví jejich kouzlo a jak jejich potenciál využít naplno?
Regionální politika EU na mapě. Co jsou to NUTS regiony?
EU a její statistický úřad Eurostat chtějí mít perfektní přehled o tom, v jakém stavu jsou i ty nejzapadlejší obce a regiony ve členských zemích. Využívají proto speciální klasifikaci, která slouží i k rozhodování o tom, kam poslat finanční prostředky.
Infografika: Jak chce Česko využít evropské dotace?
Česká republika v programovacím období 2021-2027 získá 550 miliard korun z kohezní politiky, tedy z tzv. strukturálních fondů EU. Vláda už má jasno v tom, jak s nimi naložit. Jak obálku rozdělila a do čeho chce dotace investovat?
Podcast: Spravedlivá transformace začíná. Jak bude probíhat v uhelných regionech?
Evropské regiony se připravují na náročnou transformaci. A jak Evropská komise deklaruje, nechce nechat nikoho na holičkách. Na transformaci vyčlenila nemalou část nového rozpočtu EU. Jaké fondy mohou členské země a jejich regiony na transformaci využít?
V psychiatrické péči za Evropou zaostáváme, změna potrvá i 20 let
Psychiatrická péče v Česku je dlouhodobě podfinancovaná, její dostupnost je neuspokojivá a ve srovnání s většinou zemí Evropské unie jsme v rozvoji tohoto oboru na chvostu. Počet lidí, kteří takovou péči potřebují, přitom narůstá.
Podcast: Začalo nové rozpočtové období EU. Co to znamená pro ČR?
V následujících sedmi letech může Česká republika získat z evropské kohezní politiky 19 miliard eur. Čerpání dotací bude mít ale v programovacím období 2021-2027 nová pravidla. Co se změnilo a je to pro Česko výhodné? A na co vlastně ČR plánuje dotace vynaložit?
Evropské fondy v praxi: Co je to pravidlo N+3 a jak si v jeho plnění Česko vede?
Z evropských fondů přitékají do ekonomik členských zemí miliardy eur, které však mohou být využity pouze během určitého období, což vede k tlaku na jejich plynulé čerpání.
Česko si v příštím dotačním období přijde až na 960 miliard korun
Česká republika bude moci v příštím programovém období 2021 až 2027 čerpat z evropských dotací zhruba 960 miliard korun. Proti původnímu návrhu z roku 2018 je to asi o 450 miliard korun více.
Většina peněz z EU půjde v ČR na kohezi. NERV doporučuje vládě investice do silnic, digitalizace i školství
Česká republika získá z následujícího sedmiletého rozpočtu EU 35,7 miliardy eur (přes 930 miliard korun). Většina peněz by měla jít do regionů a podle Národní ekonomické rady vlády (NERV) by měla vláda peníze investovat zejména do digitalizace, silnic a dálnic, škol či vědy.
Jaký plán obnovy je v zájmu ČR? S velkou kohezní obálkou, ale nesvázaný podmínkami
V EU se rozjíždí nová debata o tom, jak bude vypadat plán obnovy evropských ekonomik a potažmo nový dlouhodobý rozpočet EU. V zájmu Česka je podle zástupců podnikatelů i zaměstnanců například to, aby se ulevilo z tlaku na zelenou transformaci.
Pro a proti kohezní politiky: Jak ji zefektivnit?
V květnu 2018 přišla Evropská komise s návrhem nového rámce kohezní politiky. Ta má být v novém programovém období 2021-2027 inteligentnější, zelenější, flexibilnější a jednodušší. Jaká jsou pro a proti nově navržené podoby kohezní politiky? A jak zvýšit její efektivitu?
Česká cirkulární ekonomika se pomalu roztáčí. Výzvou je skládkování
Jak se ČR přesouvá od odpadové hierarchie a lineární ekonomiky směrem k oběhovému hospodářství?
Zlínská filmová tradice má solidně našlápnuto k úspěšnému pokračování
Filmová tvorba se dnes již neobejde bez moderních technologií. Zlín však neztrácí krok a může se chlubit novým ateliérem nebo filmovým centrem zábavy.
Babiš: Česko chce z eurofondů více peněz na silnice
Po roce 2020 čeká kohezní politiku proměna. Česká republika chce v následujícím období čerpat z evropského fondu regionální rozvoje více peněz na silnice. Řekl to dnes český premiér Andrej Babiš.
Za chybami v dotacích často stojí nejednoznačnost pravidel, říká bývalý zástupce českých regionů v Bruselu
Kohezní politika bude i po roce 2020, ačkoliv její přežití vůbec nebylo jisté. Měla by ale zapracovat na vyjasnění pravidel a být vedena odspodu nahoru, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz bývalý člen Evropského výboru regionů Petr Osvald.
Od cyklostezek až po nové metody kompostování. Přeshraniční projekty zlepšují život v pohraničí
Česko může čerpat až 675 milionu eur na projekty přeshraniční spolupráce. Peníze využívá na podporu inovací a výzkumu, na ochranu životního prostředí, kulturních a přírodních památek nebo na podporu vzdělávání.
Česká ekonomika je v zahraničním vlastnictví. Musíme podpořit pozici našich firem, varuje odborník
Česko by podle Komise mělo investovat 45 % prostředků z fondů EU do vědy, výzkumu a inovací, které by pomohly Česku k větší konkurenceschopnosti na mezinárodním trhu. Českou ekonomiku však trápí závažné strukturální problémy.
České podniky chtějí investovat do výzkumu a inovací, ale brání jim v tom administrativní překážky
Evropská komise doporučila ČR, aby po roce 2020 více investovala do vědy a inovací. České podniky jsou na tuto výzvu připraveny, vyžadují ale snížení administrativní zátěže a více flexibility v přesouvání peněz.
ČR by měla investovat do inovací a výzkumu, zní z Unie. Stát chce ale peníze z EU použít na dopravu a vzdělávání
Česká republika zahájila dialog se zástupci Komise o budoucí Dohodě o partnerství. Podle analýzy Komise Česko zaostává v oblastí inovací a výzkumu. Právě tam by měly směřovat finance z fondů EU po roce 2020.
Kohezní politika EU má být podle europoslanců ekologičtější
Výbor Evropského parlamentu pro regionální rozvoj požaduje ekologičtější kohezní politiku. V přijatém nařízení se poprvé objevil i zákaz podpory fosilních paliv.
Stanislav Polčák: Střet zájmů premiéra ČR je v Evropě dosud nevídaný. Musí být co nejdříve vyřešen
Proč by měl švédský, francouzský nebo španělský daňový poplatník posílat své peníze do evropského rozpočtu, aby je dostával český miliardář? Nemá to žádnou logiku, říká europoslanec Stanislav Polčák.
Téměř poslední šance na podporu projektů v oblasti odpadového hospodářství
Programové období 2014 – 2020 se neúprosně blíží ke konci. V rámci odpadového hospodářství již probíhají poslední, nebo téměř poslední výzvy na podporu vybudování či modernizace odpadové infrastruktury. O tom, jak budou vypadat dotační tituly v dalších letech, probíhají jednání.