Tag: koheze
Finanční nástroje jsou zlatým vejcem Evropské unie. Představují budoucnost kohezní politiky?
Finanční nástroje pomáhají tam, kde si trh nedokáže poradit a kde dotace nejsou tím nejefektivnějším řešením. Mohou splnit sny nebo pomoci nastartovat podnikání. V čem tkví jejich kouzlo a jak jejich potenciál využít naplno?
Bohatá Praha a evropské dotace: Doplácí metropole na přísná pravidla?
Zástupci hlavního města Prahy tvrdí, že nově nastavená pravidla čerpání financí z evropských fondů jsou pro ni nevýhodná. Je tomu skutečně tak? Odpověď není vůbec jednoduchá.
Infografika: Kolik peněz získá Česko z evropského rozpočtu po roce 2020?
Evropský rozpočet bude mít v následujícím období od roku 2021 do roku 2027 rekordní objem. Disponovat bude částkou 1,8 bilionu eur. Část peněz bude směřovat na tzv. kohezní politiku, tedy přímo do evropských regionů, včetně těch českých.
Předseda Evropské rady Michel přišel s kompromisním návrhem dlouhodobého rozpočtu EU
Předseda Evropské rady Charles Michel dnes přišel s návrhem víceletého rozpočtu Unie na roky 2021 až 2027, který má počítat s přesunem části peněz od bohatších zemí k méně vyspělým a umožnit větší pružnost v čerpání financí na kohezní politiku.
Rozpočet EU se musí změnit, trvá na svém Babiš
Návrh víceletého finančního rámce EU se Česku nelíbí a je třeba udělat všechno pro jeho změnu, řekl dnes premiér Andrej Babiš na konferenci v Bratislavě. V otázce případného převzetí eura vidí podle svých slov více nevýhod než výhod.
Přátelé koheze se nevzdávají. Portugalský summit ale nic nového nepřinesl
V portugalském městě Beja se v sobotu 1. února sešli zástupci skupiny členských zemí EU, kterým se nelíbí navrhovaná podoba příštího víceletého rozpočtu Unie, a chtějí ji změnit. Český premiér Babiš tradičně nešetřil kritikou na adresu Evropské komise.
InvestEU: Česká příležitost, jak se odpoutat od „pohodlných“ dotací
Dotací z kohezních fondů Evropské unie, na které Česká republika tradičně hodně spoléhá, postupně ubývá. Za rohem ovšem čeká šance, jak zmodernizovat české nakládání se zdroji pro veřejné účely. Jmenuje se InvestEU.
Jaké plány rezonují v Karlovarském kraji? Vlastní univerzita, 5G síť a menší závislost na evropských dotacích
Karlovarský kraj zaostává v čerpání evropských dotací za ostatními českými kraji. I když ho budoucí snížení objemu kohezních fondů ovlivní spíše méně, představitelé kraje i města Karlovy Vary chtějí být při plánování nových projektů samostatnější už teď.
Přátelé koheze se nechtějí vzdát evropských dotací. Šestnáctka států v Praze podepsala deklaraci
Evropská unie se stále nedohodla na podobě nového víceletého finančního rámce, podle kterého se plánují společné výdaje. Využít toho chce skupina 16 států, která plánuje na poslední chvíli společně zatlačit na zachování objemu financí v politice soudržnosti.
EU se na novém dlouhodobém rozpočtu do konce roku nedohodne, shodují se odborníci
Finské předsednictví EU má ambici ukončit vyjednávání o novém víceletém finančním rámci pro roky 2021–2027 do konce letošního roku, vyhlídky ovšem v tuto chvíli nevypadají příliš dobře. Co nový dlouhodobý rozpočet znamená pro Česko?
Německý europoslanec: Podmiňování eurofondů zásadami právního státu není o předpojatosti
Nejde o zaujatost vůči konkrétním zemím, ale o nezávislost evropských soudních systémů, o to, zda soudy rozhodují spravedlivě, říká německý europoslanec Jens Geier o podmínce dodržování právního státu v souvislosti s budoucím rozpočtem EU, která se nezamlouvá zejména zemím V4.
Český listopad v EU: Všude samé pakty
Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v listopadu z českého pohledu v Evropě a v Evropské unii odehrálo.
Rozpočet na kohezní a zemědělskou politiku se snížit nesmí, shodly se chudší státy EU
Unijní rozpočet na politiku soudržnosti i na zemědělskou politiku na roky 2021 až 2027 by měl být zachován na úrovni stávajícího sedmiletého rozpočtového rámce. Zástupci patnácti zemí ze skupiny Přátel koheze se na tom shodli na jednání v Bratislavě.
Kritika západních států za nesolidaritu v ČR naráží
Nové členské země EU včetně ČR se ostře vymezily vůči kritice, které se jim za odmítavý postoj vůči migrační politice evropské osmadvacítky dostalo od špiček EU a představitelů některých západních států. Nepřijímají ani výhružky, které se týkají čerpání z evropských strukturálních fondů. Na případném krácení příspěvků z fondů by totiž tratily i bohaté západní země.
Bez eura není členství v EU plnohodnotné. Rozhodnutí o datu ale vláda odkládá
O datu přistoupení do eurozóny má být jasno nejpozději do roku 2020. Zatím vláda rozhodovat nechce, i když je přijetí eura pro členství v EU zásadní. I to se píše v nové koncepci pro působení v Unii, kterou dnes vláda přijala. Sobotkův kabinet chce být aktivnější a jednat srozumitelněji, než to ČR dělala dosud.
Expert na fondy EU: Žadatele o dotace nesmíme mást
Přílišná byrokracie či neefektivní kontroly, které mohou dospívat k odlišným závěrům, nezlepšují povědomí o evropských fondech mezi českou veřejností a navíc mohou potenciální žadatele od přihlašování projektů odrazovat. V rozhovoru pro EurActiv na to upozorňuje Petr Holan, který pracuje v nové Asociaci pro evropské fondy (APEF).
Vláda posvětila Dohodu o partnerství, ta nyní poputuje do Bruselu
Kabinet premiéra Bohuslava Sobotky na svém včerejším (21. července) zasedání projednal finální verzi Dohody o partnerství, která je základem pro čerpání prostředků z evropských fondů v období 2014-2020. Dokument bude nyní odeslán Evropské komisi ke schválení.
Rozpočet EU nezohlednil výzkum ani Erasmus, tvrdí europoslanci
Podoba unijního rozpočtu pro období 2014 až 2020 není stále jasná. Po pátečním nečekaně brzkém krachu mimořádného summitu evropských lídrů by jednání měla pokračovat až na začátku příštího roku. Podle oslovených europoslanců byl navržený rozpočet nepřijatelný, protože škrtal na úkor kohezní politiky, růstu, výzkumu či programu Erasmus.
Začíná rozpočtový summit, opozice kritizuje vládní postoj
Vláda prosazuje v otázce podoby finančního rámce EU pro roky 2014 až 2020 na jedné straně zachování objemu peněz pro kohezní politiku, zároveň však požaduje úspornější rozpočet. Stává se tak členem obou nejviditelnějších skupin států, jejichž spor se očekává na probíhajícím summitu Evropské rady. Opozici se vládní postoj k rozpočtu EU nelíbí, označuje ho za „trapný“.
Fabrizio Barca: Regionální politika EU potřebuje novou metriku
Posuzování úspěšnosti projektů podpořených z evropských fondů (a regionální politiky obecně) se v příštím programovacím období podle Fabrizia Barcy, autora studie k budoucnosti kohezní politiky EU, radikálně změnit. Lidi nezajímá, kolik se postavilo mostů, chtějí spíš vědět, co se tím v jejich životě zlepší, říká Barca v rozhovoru pro EurActiv.cz.
Fondy EU jsou nadstandardním zdrojem financí, říkají autoři projektu z Lázní Bělohrad
Jak ukazuje příklad výstavby lázeňského resortu „Tree of Life“ v Lázních Bělohrad, peníze z evropských fondů mohou výrazně pomoci s financováním investic za podmínek, které by investorovi běžné finanční instituce nikdy nedaly. Autoři projektu ale druhým dechem dodávají, že je také třeba naplnit cíle, k nimž se v projektu realizátor zavázal.U evropských fondů nejde jen o rozdávání peněz, vzkazují Španělé nováčkům
Konference, která se konala ve španělském Gijónu naznačila, že hluboké názorové rozdíly na budoucnost evropské politiky soudržnosti po roce 2013 stále přetrvávají. Zatímco nové členské země zdůrazňují, že jejím hlavním cílem musí zůstat podpora zaostalých regionů, španělské předsednictví namítá, že u evropských fondů o žádné přerozdělování od bohatších k chudším nejde.
Ministři EU: Politika soudržnosti se musí zjednodušit
V Mariánských lázních se v těchto dnech koná další z neformálních ministerských Rad, které na svém území v rámci předsednictví Česká republika hostí. Zástupci ministerstev pro místní rozvoj se na setkání shodli na tom, že je třeba politiku soudržnosti zjednodušit. Evropskou komisi a Radu pak vyzvali k sestavení harmonogramu pro vyjednávání o politice soudržnosti po roce 2013.