V roce 2030 spotřebuje východní část Velkopolského vojvodství poslední elektřinu z uhlí, o deset let později pak plánuje tento region dosáhnout klimatické neutrality. „Nejde o PR, vše máme do detailu promyšlené,“ zdůrazňuje spoluautor strategie.
Občané zemí V4 si rizika spojená s klimatickou změnou uvědomují, řada z nich podporuje cíl dosažení klimatické neutrality. Na druhou stranu, někteří z nich nejsou připraveni změnit své spotřebitelské chování a zmírnit tak negativní dopady na životní prostředí a klima.
Evropská unie zpřísní své klimatické závazky k roku 2030. Shodli se na tom dnes po celonočním jednání v Bruselu prezidenti a premiéři členských zemí, kteří podpořili omezení celounijních emisí skleníkových plynů o nejméně 55 procent proti roku 1990.
Postup v boji s klimatickými změnami je příliš pomalý. Obnova po pandemii představuje příležitost pro zintenzivnění činnosti proti globálnímu oteplování, shodují se aktéři na jednotlivých úrovních.
Obnova evropských ekonomik po pandemii se může díky národním plánům obnovy financovaným z evropských fondů stát předehrou ke splnění klimatických cílů. Jak se této příležitosti zhostí státy Visegrádské čtyřky? Obnova ekonomiky po koronavirové pandemii patří mezi hlavní priority všech evropských...
Šest dní před zásadním summitem Evropské unie odmítají lídři Maďarska a Polska ustoupit ve sporu, který hrozí zablokovat unijní finance na příští rok. V ohrožení je tak i přijetí nových emisních závazků.
Evropský rozpočet se v letech 2021-2027 kvůli snaze obnovit evropské ekonomiky rekordně nafoukne o nové fondy. Jaké příležitosti by mohl nabízet automobilovému průmyslu?
Ochrana půdy se zatím potýká s nedostatečnou harmonizací pravidel napříč EU, v nových iniciativách Evropské komise však téma nabírá na důležitosti, píší Kristýna Hutová a Denisa Fančová z České styčné kanceláře pro výzkum, vývoj a inovace.
Ministři životního prostředí zemí Evropské unie se dnes shodli na podmínkách dosažení klimatické neutrality do poloviny století. Zástupci unijních vlád odsouhlasili společný postoj k takzvanému klimatickému zákonu.
Všechny členské státy EU se budou podílet na splnění přísnějších emisních cílů stanovených Evropskou komisí, bude se však přihlížet ke specifickým podmínkám jednotlivých zemí. Shodli se na tom včera pozdě večer prezidenti a premiéři.
Z Evropy se má stát první klimaticky neutrální kontinent. Tato ambice však má svou cenu, například nutnost změnit společný přístup k lesům, které zadržují emise oxidu uhličitého.
Předseda české vlády Andrej Babiš dnes odlétá do Bruselu na další summit Evropské rady. Tématem jednání bude kromě brexitu také ochrana klimatu a cíle Evropské unie pro rok 2030. Česká vláda navyšování ambicí dlouho odmítala, nyní ale nasadila smířlivější tón.
Většina poslanců Evropského parlamentu podpořila návrh, aby Evropská unie omezila do roku 2030 emise skleníkových plynů o 60 procent proti úrovním roku 1990.
Evropský parlament chce výrazně zvýšit objem peněz, které mají být z nového evropského fondu k dispozici regionům závislým na fosilních palivech. Europoslanci zároveň podpořili využívání plynu.
Snižování emisí se opět dostává do čela unijní agendy. Poslanci výboru Evropského parlamentu chtějí snížit emise v EU o 60 procent. Evropská komise i členské státy jsou však mnohem opatrnější.
Evropská komise v září předloží návrh na navýšení klimatických cílů EU pro rok 2030, a to navzdory kritice, která zaznívá ze států východní Evropy. Průmyslové země se obávají, že ambiciózní požadavky podkosí jejich ekonomickou obnovu po koronaviru.
S koncem doby uhelné mají českým regionům pomoci peníze z evropských fondů. Ty ale musí mít jasno v tom, co vlastně k udržitelné budoucnosti potřebují, píše Zuzana Vondrová z Centra pro dopravu a energetiku.