Tag: klima Archives

Komise v zimě navrhne novou směrnici pro obnovitelné zdroje. Na rozdíl od té stávající už nemá obsahovat cíl pro využívání obnovitelné energie v dopravě. Ekologové se ale obávají nápadu na povinné přimíchávání biopaliv, který se naopak zamlouvá výrobcům těchto produktů. Problém způsobují biopaliva první generace, která ohrožují potravinovou bezpečnost a neprospívají klimatu.

Evropská komise má zájem, aby EU ratifikovala novou globální klimatickou dohodu v první vlně zemí, které to učiní, řekl dnes místopředseda Maroš Šefčovič. Stihnout by se to prý mohlo během jednoho nebo dvou let. Členské státy si ale mezi sebe ještě musí rozdělit evropský cíl pro snižování emisí dojednaný v roce 2014 a ratifikační proces se kvůli tomu může protáhnout do roku 2019 nebo dál, tvrdí například nevládní organizace.

Byl zahájen ratifikační proces pařížské klimatické dohody, evropské státy odsouhlasily vznik pohraniční stráže a Ukrajina se o krůček přiblížila bezvízovému styku s EU. Co dalšího se v Evropě událo minulý týden, se dozvíte v našem přehledu zpráv.

V pátek bude v New Yorku slavnostně zahájena ratifikace Pařížské dohody, podle které se má řídit globální snižování emisí skleníkových plynů po roce 2020. V EU by se mohlo její přijetí zbrzdit kvůli nejasnému rozdělení cíle pro snižování emisí mezi jednotlivými státy. Pokud dohoda vstoupí v platnost bez EU, ztratí Unie možnost ovlivňovat důležité detaily světové klimatické politiky.

V databázi Panama Papers, která shrnuje uniklé informace o lidech spojených s firmami sídlícími v daňových rájích, se objevuje i jméno Micaely Domecq Solís-Beaumontové, manželky evropského komisaře pro klima a energetiku Miguela Ariase Cañeteho. Komisařův kabinet investigativnímu týmu sdělil, že Cañete neporušil kodex chování Evropské komise. O celé věci byl prý předem informován i předseda Komise Juncker.

EU potřebuje více zdrojů zemního plynu a cest pro jeho přepravu, ne zdvojnásobení kapacity jednoho existujícího plynovodu, říká v rozhovoru pro EurActiv náměstkyně státního tajemníka USA pro energetiku Elizabeth Sherwood-Randallová. Jednou z možností pro diverzifikaci je podle ní budování terminálů na zkapalněný plyn, který nyní začínají vyvážet i USA.

Přestože se v minulých měsících očekávalo, že březnový summit EU by mohl znovu otevřít unijní klimaticko-energetické cíle a debatovat o jejich možném navýšení, nakonec se bude klimatické politice věnovat v Bruselu jen velmi malá pozornost. Prezidenti a premiéři se jinak budou opět soustředit na řešení migrační krize. K navyšování evropských klimatických cílů nemá chuť Evropská komise ani některé členské země, především Polsko.

Na rozvoj čisté mobility lze čerpat peníze z evropských fondů, a to na infrastrukturu, vozidla pro veřejné dopravní podniky nebo obce a kraje a také na osvětu. Týká se to i zemního plynu, který má v Česku podporu díky dohodě mezi státem a plynárenskými firmami už deset let. Podle plynárenského svazu je o auta na stlačený zemní plyn (CNG) stále zájem.

Vláda rozhodla o přípravě antifosilního zákona, který má snížit závislost Česka na fosilních palivech a podle kterého se mají zároveň snižovat emise skleníkových plynů. První podobný zákon přijala před sedmi lety Velká Británie. Tam emise klesají, podle skeptiků je to ale spíš kvůli mírnějším zimám a ekonomickému poklesu. Ekologové však upozorňují, že zatímco ve Spojeném království klesají emise i spotřeba energie, průmyslová výroba roste.

Na Slovensku proběhly parlamentní volby. EU se s Kanadou dohodla v otázce řešení sporů mezi investory a státy, a dokončila tak vzájemnou obchodní smlouvu. Společně s úřady USA zase Evropská komise zveřejnila dokumenty k dohodě o předávání osobních dat. Co dalšího se v EU dělo minulý týden?

Zítra budou unijní ministři životního prostředí v Bruselu jednat o postupu EU po pařížské klimatické konferenci, na které v prosinci vznikla globální dohoda o ochraně klimatu. Z dokumentu, který včera představila Evropská komise, vyplývá, že evropské závazky se v návaznosti na Paříž navyšovat nebudou. Na zvýšení klimatické ambice přitom tlačí nejen ekologické organizace, ale i některé firmy a asociace.

Vláda má příští týden na agendě projednávání podkladů k antifosilnímu zákonu. Tento bod byl přitom z programu posledních dvou zasedání kabinetu stažen. Zástupci průmyslu si myslí, že debata o zákonné úpravě snižování závislosti na fosilních palivech zatím nedosáhla uspokojivého závěru. Ministerstvo životního prostředí a ekologové naopak říkají, že pro hlubší diskuzi bude nejprve nutné pohnout se z místa.

V řadě členských zemí EU už funguje obdoba takzvaného antifosilního zákona, který chce na vládě prosadit ministr životního prostředí Richard Brabec. Které země to jsou a jakými pravidly se v nich snižování emisí skleníkových plynů řídí?

„Cena povolenky neustále padá, velmi silně reaguje na ceny energetických komodit a další vývoj je proto těžší predikovat než kdykoliv předtím,“ komentuje situaci na trhu s emisemi Jan Fousek, výkonný ředitel a partner ve společnosti Virtuse, která obchoduje s emisními povolenkami. Firma má také blízkou zkušenost s rozvojem emisního obchodování v Čině. S jakými problémy se asijská velmoc potýká?

Evropská komise by měla brzy zahájit práci na dopadové studií k nové směrnici pro energetickou účinnost, kterou představí ve třetím čtvrtletí letošního roku. Bude v ní počítat i s možností, že by se cíl zvýšil na 40 %. Zatím platí dohoda členských zemí, že cíl bude nezávazný a ve výši 27 %. To se zdá ale například europoslancům málo. Vyšší energetická účinnost má prý řadu přínosů pro ekonomiku i bezpečnost EU.

Na jaře se v EU očekává debata o důsledcích nové klimatické dohody z Paříže pro evropskou legislativu. Unii letos čeká smršť návrhů, do kterých se může promítnout snaha některých zemí a organizací zvýšit evropské klimatické ambice. Co se bude dít?

Evropský komisař pro klima a energetiku Cañete je dnes a zítra na návštěvě v uhelném Polsku. Z Varšavy zní názor, že klimaticko-energetické cíle EU jsou příliš vysoké. Ukázala to prý klimatická konference v Paříži. Jiné země jsou naopak pro zpřísnění evropské politiky. Své názory by si měly státy vyjasnit do března.

V uplynulém roce jste si mohli na stránkách EurActivu přečíst více jak šest desítek rozhovorů s nejrůznějšími osobnostmi nejen z politiky. Ze všech interview jsme vybrali sedm interview, které nás zaujali nebo je z nějakého důvodu považujeme za obzvlášť přínosné.

Ještě než se naplno rozběhne rok 2016, podívejte se na hlavní události, které nedaly Evropě v minulém roce spát.

„Aktiva Vatenfallu, o která máme zájem, jsou moderní uhelné elektrárny s životností až 40 let,“ říká generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš, který věří, že uhelná energetika bude v Německu ještě dlouhou dobu potřebná. Společnost má v Německu zájem také o investice do obnovitelných zdrojů.

Nová klimatická dohoda z Paříže podle některých názorů znamená, že EU není se svou klimatickou politikou osamocena, a mohla by tak přijmout vyšší cíle pro snižování emisí, rozvoj obnovitelných zdrojů nebo zvyšování energetické účinnosti. Odpovídalo by to prý i snaze o udržení globálního oteplování na 1,5 stupni Celsia. Evropská komise však takový krok neplánuje a podle některých politiků by to ani nebylo rozumné.

Nová klimatická dohoda, kterou se podařilo uzavřít v Paříži, je dobrou zprávou pro EU a její snahu o ochranu klimatu. K dohodě se totiž připojili i ostatní významní znečišťovatelé. Záležet však bude na tom, jestli státy začnou své cíle pro snižování emisí naplňovat, protože v rámci mezinárodního práva nejsou závazné.

Francouzská krajní pravice neuspěla v regionálních volbách, v Paříži byla schválena nová dohoda o ochraně klimatu a Komise představila plány, jak zjednodušit online obchod v EU. Co dalšího se událo v Evropě minulý týden, se dočtete v pravidelném přehledu zpráv.

Od začátku aféry automobilky Volkswagen v USA uplynuly více než dva měsíce a škodlivým emisím z aut se věnuje i EU. Pozornost se zaměřila i na jiné výrobce dieselů. Členské státy ale zmírnily podmínky nového testovacího systému, který se má zavádět už od příštího roku. Zároveň chce EU snižovat emise CO2, který neprospívá klimatu. Obě snahy však mohou podle některých názorů působit proti sobě.