Tag: klaus

Aktuálně v EU 09-12-2015

Europoslanec Poche: Paříží klimatická politika nekončí, EU musí závazky uvést v život

„Důležitou otázkou bude naplňování případné dohody. Velmi důležité bude zavést účinné kontrolní mechanismy, které by zajistily plnění závazků ze strany jednotlivých zemí,“ říká k probíhající klimatické konferenci v Paříži europoslanec Miroslav Poche (ČSSD/S&D). Co může dělat EU a co Česká republika? A jak vnímá rozhodnutí vlády prolomit limity na těžbu uhlí, když chce Česko snižovat emise?

Senátor Hampl: EU není vytesaná do mramoru, změny ji mohou prospět

EU je lidský výtvor, který prochází vývojem a nemusí nutně zůstat pořád stejný. Diskuse spojené s možným odchodem některého ze členských států mohou naopak Unii posunout dál a postarat se o změny k lepšímu. V rozhovoru pro EurActiv to uvedl český senátor a předseda senátního Výboru pro záležitosti EU Václav Hampl (zvolen za KDU-ČSL).

Šimon Pánek: Po 10 letech v EU chybí v Česku proevropské síly

„Řada lidí v České republice negativně přijímá cokoliv, co se snažíte pozitivně vysvětlit,“ říká v rozhovoru ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek. Platí to podle něj i pro pohled Čechů na Evropskou unii. Desáté výročí členství v EU by prý mohlo přinést oživení debaty a ukázat na pozitivní stránky, jaké pro Česko Unie má.

Dienstbier: ČR má požádat o zrušení „Klausovy výjimky“

Česko by mělo upustit od požadování takzvané výjimky z Listiny základních práv EU. Tou bývalý prezident Václav Klaus podmínil před více než čtyřmi lety svůj podpis pod Lisabonskou smlouvu z obavy před tím, že by moly být prolomeny Benešovy dekrety. Podle Jiřího Dienstbiera by zrušení Klausova požadavku bylo důležitým krokem, kterým by se Česko přihlásilo k ochraně lidských práv.

Klaus: Západní Evropa nám nijak vážně nepomohla

Současný evropský ekonomický a sociální systém neumožňuje rychlý ekonomický růst a demokracie v něm mizí. Vstup do EU byl pro Českou republiku nevýhodný, a to zejména kvůli velkému množství regulatorních nařízení. To jsou jen některé myšlenky, které dnes v Makedonii přednese bývalý prezident Václav Klaus. Uvedl to deník Týden.cz.

EP doporučil Radě, aby se „Klausovou výjimkou“ zatím nezabývala

Europoslanci dnes (22. května) schválili zprávu o takzvané Klausově výjimce týkající se uplatňování Listiny základních práv. V té doporučují Evropské radě, aby ostatní členské státy proces ratifikace Klausovy výjimky nezahájily do té doby, než ratifikaci dokončí Česká republika. Očekává se, že český Senát i prezident Miloš Zeman, jejichž souhlas je nezbytný, by mohli být pro tento dokument konečnou.

Zeman s Barrosem zítra na Hradě vyvěsí vlajku EU

Do České republiky dnes (2. dubna) přijíždí předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Do Prahy ho pozval nový prezident Miloš Zeman. Zítra spolu na Hradě vyvěsí vlajku EU, Zeman při této příležitosti také podepíše dodatek Lisabonské smlouvy, který umožňuje vznik tzv. eurovalu. Oba akty mají čistě symbolický význam, můžou ale ovlivnit to, jak je Česká republika v EU vnímána.

Politologové: S odchodem Klause český euroskepticismus nezmizí

Na Hradě dnes (8. března) Miloš Zeman po deseti letech vystřídal Václava Klause. Ten se ve světě proslavil především svými kritickými postoji vůči evropské integraci. Jeho výroky v tomto směru možná ovlivňovaly také české veřejné mínění. Může se tedy s odchodem Klause změnit i vztah české společnosti k EU? Ptali jsme se politologů.

Co s českou evropskou politikou?

Diskurz o EU v ČR přináší občanům zprimitizovanou ideologickou verzi demokratické debaty o stavu věcí. Ten nedává občanům prostor ke kvalifikovanému formování názorů a má silnou tendenci k populistickým zjednodušením. V době politické krize EU je to stav velmi riskantní a dlouhodobě nebezpečný. Věcná a racionální debata nebyla nikdy více potřebná, uvádí ve svém policy paperu Výzkumné centrum Asociace pro mezinárodní otázky.

Zítra proběhne další kolo hlasování o „Klausově výjimce“

Poslanci z Výboru Evropského parlamentu pro ústavní záležitosti budou zítra (19. února) opět hlasovat o zprávě o tzv. Klausově výjimce z Listiny základních práv EU. Na její podobě se přitom nejsou schopni dohodnout už rok a půl a celý proces přijetí tohoto dokumentu tak zatím stojí na mrtvém bodě. Pomůže tato již třetí zpráva označována za některými poslanci za „kompromisní“? A potřebují Češi vůbec tento protokol?

Zahraniční tisk fascinuje Franz, favority jsou bývalí premiéři

Zahraniční média si všímají české prezidentské volby zejména díky netradičnímu vzhledu Vladimíra Franze. U Miloše Zemana zase poukazují na osobité chování, Jan Fischer je vnímán jako jeden z potenciálních vítězů. Prezidentská volba je v očích novinářů také koncem éry Václava Klause.

Klaus už vůči EU zřejmě vše řekl, tvrdí politolog

Václav Klaus přednesl 1. ledna 2013 svůj poslední novoroční projev ve funkci prezidenta. Tradičně se v něm nezapomněl kriticky vyjádřit směrem k Evropské unii. Podle politologa Zdeňka Zbořila však letos nebyl v této oblasti tolik kritický, což může být způsobeno tím, že si „připravuje pozici“ na prezentaci svých názorů po skončení prezidentského období, či faktem, že Klausem už bylo na toto téma „nejen všechno řečeno, ale také jeho epigony mnohokrát a detailněji tradováno.“

Půjde nový prezident ve stopách Klause?

Současný prezident Václav Klaus patří k největším kritiků evropské integrace. Na základě rozhovorů s prezidentskými uchazeči, které EurActiv od minulého pondělí zveřejňuje, se redakce proto ptala českých analytiků, jak se podle nich bude příští hlava státu od Klause lišit. Od koho by očekávali největší obrat v evropské hradní politice a koho naopak označují za „pečlivého čtenáře Klausových tezí“?

EU dnes převezme Nobelovu cenu, peněžní odměna pomůže dětem postiženým válkou

Herman Van Rompuy, José Manuel Barroso a Martin Schulz dnes za Evropskou unii převezmou Nobelovu cenu míru. Ceremoniálu, který se uskuteční v norském Oslu, se zúčastní také řada významných politiků včetně Angely Merkelové či Françoise Hollanda, Václav Klaus i Petr Nečas se ale omluvili. Peníze, které jsou s oceněním spojené, poputují na humanitární projekt určený na pomoc dětem postiženým válkou.

O „Klausově výjimce“ se bude znovu jednat na konci listopadu

Takzvaná česká výjimka z Lisabonské smlouvy, která by podle prezidenta Václava Klause měla zabránit retroaktivnímu působení Listiny základních práv EU na české právo, prožívá krušný podzim. Poté, co byla v říjnu během opakovaného hlasování ústavního výboru Evropského parlamentu zamítnuta, budou o její budoucnosti europoslanci opět diskutovat na konci listopadu. I kdyby nakonec přece jen dostala zelenou, s největší pravděpodobností narazí v českém Senátu.
Budoucnost EU 01-11-2012

K bankovní unii má výhrady koalice, opozice i prezident

Směrem k bankovní unii, jejíž první fáze by měla začít fungovat už od ledna příštího roku, je slyšet mezi českými politiky, ekonomy i odborníky stále více kritiky. Kromě prezidenta, premiéra, představitelů České národní banky (ČNB) i koaličních stran jisté obavy zaznívají i ze strany ČSSD. Ta však odsuzuje i rezolutní postoj českého premiéra. EurActiv zjišťoval postoj českých politiků.

Je český prezident ve světě vidět?

Jak prosazovat zájmy tak malé země, jako je Česká republika? Může v tomto ohledu ovlivnit reputaci ČR hlava státu? Mezi odborníky na to panují různé názory. Vesměs se ale shodují v tom, že prezident by měl navenek hájit názory vlády, a neprezentovat své vlastní, pokud se od stanoviska kabinetu odlišují.

Snižují Klausovy výroky důvěru Čechů v EU?

V posledních měsících se v médiích opět začaly množit kritické názory prezidenta Václava Klause týkající se evropské integrace. Politologové se shodují, že právě tyto postoje jsou jedním z důvodů, proč důvěra Čechů vůči EU stále klesá.

Stavebníci vítají energetické průkazy, ty ale dál budí i kritiku

Povzbudí české stavebnictví a přinesou úspory energie? Nebo jde spíše o zbytečnou administrativu a zvyšování nákladů? Energetické průkazy budov včera prošly Poslaneckou sněmovnou, ve veřejné debatě to však stále nemají jednoduché. Jejich správné fungování nyní musí zajistit státní správa, tvrdí odborníci.

Prezident Klaus: Bez oživení unijní ekonomiky ČR jako malý stát ničeho nedosáhne

Ekonomický vývoj na starém kontinentě je pro budoucnost malé země, jako je Česká republika, klíčový. Pokud nedojde k jejímu dalšímu nastartování, Česko spolu s dalšími evropskými zeměmi ničeho nedosáhne. Na státní návštěvě Itálie to uvedl český prezident Václav Klaus.
Sociální politika 14-09-2012

Potopí prezidentské veto zákon o sociálně-právní ochraně dětí?

Prezident Václav Klaus vrátil novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která si klade za cíl snížit počet dětí v ústavních zařízeních a naopak více podpořit jejich umisťování k pěstounům. Zákon byl podle Klause přijat na nátlak mezinárodních institucí včetně Evropské komise a profesionalizace pěstounské péče prý povede k tomu, že pěstouni nebudou vnímat péči jako poslání, ale jako zaměstnání.

Spor o energetické průkazy po Klausově vetu pokračuje

Novela zákona o hospodaření energií je podle prezidenta Václava Klause jedním z nejhorších zákonů, jaké kdy dostal na stůl. Proto jej včera (9. srpna) vetoval. Přivítala to mimo jiné řada senátorů. Zastánci zákona tvrdí, že Klausovy argumenty jsou nedostatečné, a věří, že poslanci rozhodnutí přehlasují. Jedním z hlavních bodů zákona jsou nové normy pro energetické průkazy budov.
Klimatická změna 29-05-2012

Klaus podepsal zákon zvyšující poplatky za vypouštění emisí

Prezident Václav Klaus dnes (29. května) podepsal novelu zákona o ochraně ovzduší, která v posledních měsících budila pozornost zejména kvůli poplatkům za vypouštění emisí do ovzduší. Poplatky za znečišťování budou nově hradit pouze velké firmy, zatímco malé podniky od nich budou osvobozeny.

Prezident Klaus podepsal zákon o evropské občanské iniciativě

Prezident České republiky Václav Klaus dal včera (17. května) svým podpisem na srozuměnou, že souhlasí s tím, aby se Češi aktivně zapojovali do tzv. evropské občanské iniciativy. Tuto novinku, která za přísně stanovených podmínek umožňuje Evropanům ovlivňovat vznik unijní legislativy, do evropského práva zavedla Lisabonská smlouva. V EU platí od 1. dubna.