Tag: Juncker
Juncker: Hlavní tváře kampaně za brexit nemají plán. Místo toho opouští loď
Brexit byl tento týden jedním z hlavních témat plenárního zasedání ve Štrasburku. Předseda Komise Jean-Claude Juncker nebo šéf liberální frakce ALDE Guy Verhofstadt nenechali na bývalém londýnském starostovi Borisi Johnsonovi a předsedovi strany UKIP Nigelu Faragovi kvůli jejich rezignaci nit suchou. Státy EU navíc řeší v souvislosti s brexitem další potíž. Británie chce snížit daň z příjmu právnických osob, a láká tak firmy a investory, aby zde po brexitu zůstali.
Předsednictví Slovenska v Radě EU: Zvládne ho v době brexitu?
Slovensko dnes přebírá pomyslné otěže od Nizozemska a na půl roku se stává předsednickou zemí v Radě EU. Jaké je stát v čele Unie, si Bratislava vyzkouší poprvé od svého vstupu do EU v roce 2004. V „turbulentní“ době, kdy Evropa řeší odchod Velké Británie z EU, to nebude snadný úkol. Bratislavě však hraje do karet, že má silný předsednický tým.
Brexit: specialita na jídelníčku institucí EU. ŽIVĚ
Odchod Velké Británie z EU dnes bude tématem číslo jedna v Evropském parlamentu i na dvoudenním summitu evropských lídrů v Bruselu. Jak budou důležitá jednání o vystoupení Británie z EU vypadat, průběžně sledujte s EurActivem.
Brexit si vyžádal první politické oběti. Bude Juncker další?
Kvůli brexitu začaly padat hlavy. V pátek oznámil rezignaci na post premiéra Velké Británie David Cameron. V sobotu ho následoval britský eurokomisař Jonathan Hill. Podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka by měl odstoupit také předseda Komise Jean-Claude Juncker. Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza nesouhlasí. Evropa si totiž prý v této době plné problémů nemůže dovolit ještě institucionální krizi.
Brexit je tu. A co bude dál?
Velká Británie se jako první země v historii rozhodla odejít z Evropské unie. Nad procesem vystoupení či navázání nových vztahů s Unií však visí celá řada otazníků. EurActiv proto přináší odpovědi na některé palčivé otázky, které s brexitem souvisí.
Jan Zahradil: Referendum o brexitu je příležitost, aby si ČR řekla o výjimky
Česká vláda nesmí zaspat a měla by se na případný brexit, tedy odchod Velké Británie z EU, připravit. Podle českého europoslance Jana Zahradila (ODS) je to příležitost, jak si říct například o výjimku ze společné měny euro nebo azylové a migrační politiky EU. „Pokud by se k tomu přidaly i další země visegrádské čtyřky, tak by se šance na úspěch zvedly,“ uvedl v rozhovoru pro EurActiv.
5 zpráv minulého týdne, které byste neměli přehlédnout
V Británii zavraždili poslankyni Jo Coxovou, což šokovalo celou Evropu a pozastavilo kampaň před referendem o setrvání Spojeného království v EU. V Chorvatsku padla vláda. Předseda Evropské komise navštívil Rusko a jednal s Vladimirem Putinem. Podívejte se, co dalšího se dělo minulý týden.
Kritika západních států za nesolidaritu v ČR naráží
Nové členské země EU včetně ČR se ostře vymezily vůči kritice, které se jim za odmítavý postoj vůči migrační politice evropské osmadvacítky dostalo od špiček EU a představitelů některých západních států. Nepřijímají ani výhružky, které se týkají čerpání z evropských strukturálních fondů. Na případném krácení příspěvků z fondů by totiž tratily i bohaté západní země.
V Panama Papers figuruje i žena eurokomisaře Cañeteho
V databázi Panama Papers, která shrnuje uniklé informace o lidech spojených s firmami sídlícími v daňových rájích, se objevuje i jméno Micaely Domecq Solís-Beaumontové, manželky evropského komisaře pro klima a energetiku Miguela Ariase Cañeteho. Komisařův kabinet investigativnímu týmu sdělil, že Cañete neporušil kodex chování Evropské komise. O celé věci byl prý předem informován i předseda Komise Juncker.
5 událostí minulého týdne, které byste neměli přehlédnout
V Bruselu se minulý týden jednalo o řešení migrační krize, ale také se zasahovalo proti organizátorům pařížských teroristických útoků. Hlavní město EU zažilo i protesty evropských ocelářů. Co dalšího se v Unii a jejím okolí dělo, se dozvíte v našem přehledu.
Otázky a odpovědi: K čemu slouží Investiční plán pro Evropu a fond EFSI?
Investiční plán Evropské komise zvaný Junckerův balíček má za sebou první půlrok. V pondělí se chystá otevření kanceláře Evropské investiční banky v Praze. To by mohlo usnadnit i využívání Evropského fondu pro strategické investice, který má podporovat financování rizikových projektů. Přinášíme základní odpovědi na otázky, které se s investičním plánem a EFSI pojí.
Z Junckerova balíčku by ČR podporu získat mohla, je na to ale připravená?
V Praze otevře svou kancelář Evropská investiční banka, která mimo jiné spravuje fond EFSI tvořící základ investičního plánu Evropské komise. Z něj Česko využívá podporu pro financování malých podniků, využít by však peníze mohlo i pro velké – například infrastrukturní – projekty. Představy jsou však zatím mlhavé a v popředí zůstávají klasické nástroje jako strukturální fondy. Čerpání z nich by se však mělo zefektivnit, a i k tomu prý může EFSI pomoci.
Wilhelm Molterer: Propojení EFSI a strukturálních fondů může zvýšit efektivitu čerpání
„Z dlouhodobého hlediska vidím zejména pro země využívající kohezní politiku velkou příležitost ke zvýšení efektivity strukturálních fondů,“ říká výkonný ředitel Evropského fondu pro strategické investice Wilhelm Molterer o propojování financí z tohoto nového fondu a již existujících evropských nástrojů. EurActiv s ním mluvil také o dalších aspektech Investičního plánu pro Evropu, jehož základ EFSI tvoří.
Z Junckerova balíčku se nejvíc investuje v energetice, zatím zmobilizoval 60 miliard eur
Od září funguje Evropský fond pro strategické investice, na kterém stojí tzv. Junckerův balíček. Podle Komise by se díky němu mělo v EU pro investice během tří let odblokovat 315 miliard eur. Zatím se povedlo zmobilizovat 60 miliard a zájem je hlavně o projekty v energetice. ČR využívá peníze z EFSI pro zlepšení úvěrových podmínek malých podniků, mohlo by se ale poohlížet po větších projektech.
Rozdělování uprchlíků podle kvót nefunguje, ukazuje praxe
Podle zdrojů agentury AFP roste mezi diplomaty a odborníky v Bruselu přesvědčení, že relokační plán pro rozdělování uprchlíků z území Řecka a Itálie nefunguje. Řada zemí nechce přijímat muslimy nebo velké rodiny a země východního křídla se znepokojením sledují zprávy ze států, ve kterých se nachází velké množství migrantů. Komise ale nechce od dosavadní politiky ustupovat.
Komisařka Vestagerová: Do ochrany hospodářské soutěže politiku nemícháme
„Můžete být státní společnost nebo soukromá firma, ale pokud chcete působit na evropském trhu, musíte se řídit evropskými pravidly. Nejde o politiku,“ říká evropská komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová, která vede formální šetření vůči několika nadnárodním firmám. Jak si stojí případ Googlu nebo Gazpromu?
Plynovod Eastring si razí cestu mezi evropské prioritní projekty
Na seznam projektů společného zájmu EU může za dva týdny přibýt plynovod Eastring, který má propojit střední a jihovýchodní Evropu s Tureckem. Projekt českého Energetického a průmyslového holdingu a slovenské vlády už sháněl podporu u předsedy Evropské komise Junckera a sympatie hledá i u české vlády. Na stole však nejdřív musí být přesná fakta.
Uspěje EU s hotspoty? Bez přispění států to nepůjde
Hotspoty, tedy registrační místa v nárazníkových státech, které mají pomáhat zvládat vlny přicházejících běženců, nezafungují, pokud členské země plně nedostojí svým závazkům. V první řadě by měly poskytnout informace o svých přijímacích kapacitách, aby relokace mohly běžet dál. I přesto, že lhůta vyprší až na konci října, dosud tak učinilo jen několik z nich. Českou republiku mezi nimi nenajdeme.
5 událostí minulého týdne, které byste neměli přehlédnout
Dohoda lídrů EU s Tureckem na společném řešení migrační krize, nová obchodní strategie EU či pokračující debata o setrvání Velké Británie v EU. Pokud se chcete dozvědět další zajímavé novinky, přečtěte si pravidelně připravovaný přehled událostí z pera redakce EurActivu.
Evropské události uplynulého týdne očima ekonoma Petra Zahradníka
Minulý týden se nesl ve znamení výročního projevu předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera. Věnoval se nejen novému plánu na řešení migrační krize v Evropě, ale například i dovršení projektu Hospodářské a měnové unie (EMU). Nejen na tato témata se zaměřuje komentář poradce prezidenta Hospodářské komory Petra Zahradníka.
5 událostí, které byste neměli přehlédnout
Migrační krize, kvóty na přerozdělení uprchlíků, plenární zasedání Evropského parlamentu nebo pomoc evropským farmářům. Přehled nejzajímavějších události z minulého týdne přináší redakce EurActivu.
INFOGRAFIKA: K řešení migrační krize má přispět fond pro Afriku
Stabilizovat africké země a pomoci zvládat migrační toky. To má patřit mezi priority, na které se zaměří speciální fond vytvořený v reakci na migrační krizi. Evropská komise do něj vyčlenila 1,8 miliardy eur a peníze chce i od členských zemí. Podívejte se na naši infografiku.
ANKETA: Čeští europoslanci k Junckerovu projevu
Jaké byly prvotní dojmy českých europoslanců ze včerejšího projevu předsedy Evropské komise Jean-Claudea Junckera, který přednesl na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku? Co se jim v jeho řeči o stavu Unie líbilo a co tam naopak postrádali? To vše se dozvíte v anketě, kterou připravila redakce EurActivu.