Tag: jednotný vnitřní trh Archives

Po více než jednom roce dohadů se evropské země shodují na budoucích pravidlech pro vysílání pracovníků. Kontroverzní směrnici však ještě musí schválit Evropský parlament, který se s Radou v několika bodech neshoduje.

Revize směrnice o vysílání pracovníků rozděluje Evropu - zatímco starší členské státy v čele s Francií ji vítají a chtějí pro vysílání přísnější podmínky, nové členské státy včetně České republiky vyjádřily s revizí nesouhlas. O co vlastně v této diskusi jde, se dozvíte v přehledné infografice.

Výbor Evropského parlamentu dnes schválil zprávu o vysílání pracovníků. Text je namířený proti volnému pohybu v Evropě a je nevyvážený, říká europoslankyně Martina Dlabajová

Výhodou České republiky v současné době je, že nejen nepatří do skupiny ekonomických potížistů či přímo těch, vůči nimž byla přijímána stabilizační a záchranná opatření, ale naopak její nynější nadprůměrná ekonomická kondice představuje kapitál, který by měl být zhodnocen a zužitkován ve prospěch našich zájmů v EU a jejich obhajoby.

S rozvojem moderních technologií se mění i trh práce. Lidé se také čím dál více pohybují mezi zeměmi a mění pracovní pozice. Sociální zabezpečení Evropanů je proto čím dál důležitější, říká estonský ministr zdravotnictví a práce Jevgeni Ossinovski.

Společnost Uber vede řadu soudních sporů po celé EU. Jeden takový i s francouzskou vládou, která podle americké firmy svým zákazem aplikace UberPop porušila evropské právo. Jeden z generálních advokátů Soudního dvora však tvrdí, že jednotlivé státy mají právo Uber na svém území zakázat podle vlastního uvážení.

Minimální mzda řidičů mezinárodní dopravy je předmětem sporu mezi západními a východními zeměmi. Čeští a němečtí dopravci jsou přitom ve shodě, že uplatňovat by se měla až po třech týdnech, které řidič stráví v jiné zemi. Komise ale navrhuje pouhou třídenní lhůtu.

Evropská komise otevřela diskusi o prohloubení hospodářské a měnové unie. Bez efektivního jednotného vnitřního trhu však lze o nástavbě v podobě měnové unie jen těžko hovořit.

Evropská komise dnes představila balíček opatření pro silniční dopravu v EU. Navrhuje v něm řešení sporu ohledně minimální mzdy řidičů mezinárodní dopravy. Očekávaný návrh však čeští dopravci kritizují.

Vítězství Emmanuela Macrona ve francouzských prezidentských volbách přineslo prozatím jen náznak naděje, že Evropa se bude zabývat nejen záležitostmi zachování si své pouhé existence a zastavením destrukce klíčových nosných zdí, na kterých stojí a které jí stále ještě drží pohromadě navzdory tomu, že v souvislosti s brexitem ještě zažijí nemalou sérii otřesů.

Unie má zatím v oblasti sociální politiky jen omezené pravomoci, jsou však nezbytné pro fungování vnitřního trhu. Výraznější angažmá EU by s sebou přineslo významnější dopady, které mohou přinášet jak užitek, tak i ekonomické problémy.

Lídři členských zemí EU se o víkendu v Bruselu shodli na závazných pokynech pro vyjednávání o brexitu. A shodli se na nich velice rychle. Problémy však nastanou už brzy, a to zejména u otázky, jak zaplnit „díru“ v unijním rozpočtu. Pokud jde o budoucí vztahy mezi EU a Británií, ty přijdou na řadu až příští rok.

Západní země zavádějí povinné minimální mzdy. Uplatňují je však i na řidiče mezinárodní dopravy, což se nelíbí jak státům s nižšími mzdami, tak Evropské komisi. Chystá proto nová opatření.

Vyjednávání o brexitu se sice mírně komplikují debatami v londýnském parlamentu, premiérka Theresa Mayová chce ale jejich hlavní část stále uzavřít do dvou let. Na podmínkách odchodu se však s Bruselem nemusí vůbec dohodnout. Pro tento případ má Mayová záložní řešení.

Německo, Francie a Rakousko zavádějí nová pravidla pro minimální mzdu. Vztahují se na domácí i zahraniční pracovníky včetně řidičů mezinárodní dopravy. Podle Jany Radové, vedoucí kanceláře Svazu průmyslu a dopravy ČR v Bruselu, jsou tato pravidla diskriminační a souvisí s chystanou revizí směrnice o vysílání pracovníků.

Zeď mezi západní a východní Evropou sice padla, ale řada členských států se vrací k protekcionismu. Hlavním principem jednotného trhu EU se tak stává „bližší košile než kabát“.

Podle ministra financí a místopředsedy vlády Andreje Babiše (ANO) je třeba přetvořit NATO z defenzivní aliance na ofenzivní. Pokud jde o přijímání migrantů, přednost bychom měli dávat Ukrajincům, kteří podle něj také utíkají před válkou. Babiš mluvil s polskou redakcí EurActivu.