Tag: jaderná Archives

Nová studie společnosti Candole Partners se zaměřuje na ekonomické aspekty dostavby třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny Temelín. Autor Ivan Kotev se zabývá náklady, jaké bude dokončení Temelína vyžadovat, a dochází k závěru, že společnost ČEZ během plánování dostavby významnou část výdajů do svých výpočtů nezahrnula. Cílem jeho analýzy je poukázat na vysoké riziko, že výstavba Temelína nebude moci být z různých důvodů dokončena.

Britští ekologičtí aktivisté podali k Evropské komisi stížnost na skrytou státní podporu jaderné energetiky v podobě omezené odpovědnosti provozovatelů elektráren za škody, které by vznikly v případě jejich havárií.

Německé energetické společnosti upozornily na vysoké náklady, které s sebou v příštích letech může našemu západnímu sousedovi přinést odklon od jaderné energie. Ty se podle Siemensu mohou během 20 let vyšplhat až na 1,7 bilionů eur.

Evropská komise vydala dokument, který členské státy EU vyzývá k užšímu propojení elektrických sítí. Evropa tak prý bude úspěšněji čelit poklesu výroby jaderné energie poté, co se Německo rozhodlo odstavit své jaderné elektrárny. Rada EU pro energetiku bude dokument projednávat dnes (20. září) na svém neformálním zasedání v Polsku.

Evropská poslankyně Sandrine Belier vyzvala k uzavření jaderného zařízení ve francouzském Marcoule, kde včera (12. září) došlo k výbuchu, při němž zahynul jeden člověk a další čtyři byli zraněni. Francouzský Úřad pro jadernou bezpečnost zahájil vyšetřování příčiny havárie.

Aby přimělo Bulharsko pokračovat v dostavbě jaderné elektrárny v Belene, vsadila Moskva na jinou taktiku – podala na Sofii žalobu. Informace přinesl partner EurActivu bulharský Dnevnik.

Ministři členských zemí Evropské unie včera schválili návrh Komise, který vládám ukládá připravit do roku 2015 národní plány pro nakládání s jaderným odpadem. Státy v plánech budou muset uvést, jak hodlají řešit konečné ukládání vyhořelého paliva. Zeleným aktivistům se ale nelíbí, že nové požadavky členským státům nezabrání ve vývozu nebezpečného odpadu do Ruska.

Německá vláda by podle německého komisaře Günthera Oettingera měla svůj přechod na jiné zdroje energie koordinovat se svými evropskými partnery. Komisař tak zjevně reagoval na obavy okolních členských zemí, které chtějí znát důsledky německého odklonu od jádra.

Itálii čeká v neděli a v pondělí série referend, ve kterých se občané budou moci vyjádřit k otázce dalšího rozvoje jaderné energetiky. Země by tak mohla následovat příklad Německa, které v minulých týdnech rozhodlo o uzavření svých jaderných elektráren do roku 2022. Mezi italskými voliči údajně převládají protijaderné nálady. Záležet bude ale také na účasti v referendu.

V Německu, kde vláda počátkem týdne rozhodla o trvalém uzavření osmi jaderných elektráren a odstavení ostatních reaktorů do roku 2022, se začíná rozbíhat debata o budoucnosti energetického sektoru.

Německo uzavře do roku 2022 všechny jaderné elektrárny. V reakci na havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima se na tom shodly strany vládní koalice kancléřky Angely Merkel. Provozovatele jaderných elektráren RWE, E.ON nebo Vatenfall rozhodnutí zřejmě nepotěší.

Vrcholní představitelé skupiny sedmi nejvyspělejších zemí světa a Ruska G8 požadují zpřísnění mezinárodních pravidel pro jadernou bezpečnost. Na summitu G8 ve francouzském Deauville to uvedl francouzský prezident Nicolas Sarkozy, jehož země skupině předsedá.

Evropští experti na jadernou bezpečnost se v noci na dnešek s Evropskou komisí dohodli na parametrech zátěžových testů jaderných elektráren. Scénáře počítající s odolností elektráren proti útokům teroristů testy nakonec obsahovat nebudou. Uvedl to komisař pro energetiku Günther Oettinger.

Příprava testů, jejich průběh a vyhodnocení musí být „odborný, ne zpolitizovaný proces“ a útoky teroristů by jejich součástí zřejmě být neměly. Předseda vlády Petr Nečas to řekl na Evropském jaderném fóru, které se v těchto dnech koná v Praze.

Francie a Velká Británie se včera postavily proti tvrdé variantě zátěžových testů, která by vedle přírodních katastrof zahrnovala také útoky teroristů nebo pády letadel. Tu s podporou Rakouska a Německa prosazuje německý eurokomisař Günther Oettinger. Jednání expertů s Evropskou komisí mají pokračovat příští týden v Praze.

Všech 143 evropských jaderných elektráren i těch, které jsou ve výstavbě nebo se jejich výstavba plánuje, by podle Evropské komise mělo projít přísnými bezpečnostními testy. Komise se kloní k názoru, že by se elektrárny měly testovat na všechna možná rizika, od přírodních katastrof a krizí zaviněných lidským faktorem až po teroristické útoky podobné těm z 11. září 2001.

Evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger po skončení neformálního jednání ministrů v maďarském Gödölö uvedl, že parametry zátěžových testů jaderných elektráren budou hotova do 12. května. Připustil ale, že zatím není jasné, jestli jejich součástí budou i scénáře zahrnující teroristické útoky nebo pád letadla.

Když nedávno část Japonska zpustošilo zemětřesení a následné cunami, zprávy o obětech na životech brzy zastínil celosvětový strach z radioaktivního spadu z jaderné elektrárny Fukušima Daiči. Píše Bjørn Lomborg, vedoucí Centra Kodaňského konsenzu.

Poslanci Evropského parlamentu včera přijali usnesení, v němž Slovensko kritizují za nedostatečný pokrok při vyřazování jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích. Ukončení provozu elektrárny, která používá zastaralou sovětskou technologii, nařizuje Slovensku smlouva o přistoupení k EU. Společně s ním vyřazují své jaderné elektrárny také Litevci a Bulhaři.

Reakce světa a Evropské unie na události v japonských jaderných elektrárnách povedou podle českých odborníků k posílení bezpečnostních opatření ve stávajících a nových zařízeních. Náklady na jejich zajištění podle expertů mohou ovlivnit i rozhodování o výstavbě nových bloků.

Přední evropští politici zareagovali na havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima dohodou, že zavedou „nejvyšší standardy“ jaderné bezpečnosti a všechny jaderné elektrárny podrobí zátěžovým testům. Shodli se na tom na pátečním summitu EU.

Poláky možná čeká referendum, ve kterém rozhodnou, zda chtějí mít ve své zemi jadernou elektrárnu. Včera to řekl premiér Donald Tusk, jehož vláda výstavbu plánuje. Jedním z cílů, který tím sleduje, je snížit závislost země na uhlí.

Heinrich Böll Stiftung ve spolupráci s Hnutím DUHA a českou pobočkou mezinárodní organizace WISE v následující analýze hledá příčiny popularity jaderné energetiky v zemích střední a východní Evropy, konkrétně v České republice, na Slovensku, v Polsku, Maďarsku a Bulharsku.

Osud jaderných reaktorů, které propadnou v zátěžových testech slibovaných Evropskou komisí, je nejistý. Evropští ministři pro energetiku na včerejším mimořádném jednání potvrdili, že účast v testech prováděných Evropskou unií nebude povinná. Hlavní zodpovědnost za jadernou politiku tak zůstává na úrovni jednotlivých členských států.