Tag: imigrace Archives

Švýcaři před týdnem v referendu rozhodli, že budou omezovat imigraci. Bern už oznámil, že zatím neotevře svůj pracovní trh Chorvatům. Z EU na švýcarské rozhodnutí začínají přicházet odpovědi. Evropská komise například odložila jednání o švýcarské účasti v programech Horizont 2020 a Erasmus+. V těch se rozdělují peníze na vědu, výzkum a vzdělávání.

Zemím EU se nelíbí švýcarské rozhodnutí o omezení imigrace. Kvóty pro přistěhovalce odhlasovali Švýcaři v referendu. Země sice není součástí Unie, patří ale do Schengenského prostoru. A právě jeho pravidla se nyní chystá porušit, varují evropské státy. Komentátoři upozorňují, že protiimigrační nálady panují i v jiných státech.

Britové svou imigrační politikou vzbuzují stále více negativních ohlasů v členských zemích EU i Bruselu. Kromě polské kritiky si tento týden království vyslechlo i ostrá slova od eurokomisaře pro zaměstnanost a sociální věci Lászla Andora. Argumenty proti omezování přílivu přistěhovalců zaznívají i od domácích expertů.

Přistěhovalectví je jedním z hlavních problémů, které Velká Británie řeší, pokud přijde řeč na Evropskou unii. Aktuální příčinou je obava z možného přílivu pracovníků z Bulharska a Rumunska. Budeme usilovat o omezení počtu imigrantů, zopakoval včera (5. ledna) premiér David Cameron v rozhovoru pro BBC. Podle odborníků je panika zbytečná.

Britská vláda se bojí vlny přistěhovalců z Bulharska a Rumunska. Pro tyto země totiž od nového roku skončila přechodná omezení na pracovních trzích devíti evropských států. Česka se změna netýká, protože překážky pro bulharské a rumunské pracovníky tu neplatily. Bát se podle Evropské komise nemusí ani Britové. Velká část z nich ostatně pracovníky z východu vítá, pokud se dokážou začlenit do společnosti.

Extremistické politické strany získávají na síle souběžně s tím, jak se hospodářská situace v EU podepisuje na zaměstnanosti přistěhovalců. Hlavní politické strany přitom podle expertů na extremismus obvykle pouze reagují, ačkoliv by namísto toho mohly samy iniciativně vysvětlovat, proč je tolerance mezi obyvateli žádoucí.

V rámci přípravy nového cizineckého zákona se mezi odbornou veřejností znovu otvírá diskuze, zda by měla být zavedená takzvaná regularizace, tedy legalizace neregulérního statutu imigrantů prostřednictvím zákona. Ministerstvo vnitra se staví proti, mezi odborníky se ale názory liší. Někteří ji vidí jako příliš radikální a nedemokratické řešení, jiní ji označují za jeden z nejúčinnějších nástrojů, který by státu pomohl při řešení některých složitých situací.

Vláda minulý týden schválila návrh zákona o státním občanství navržený Ministerstvem vnitra (MVČR), který upravuje podmínky pro zisk a ztrátu občanství. Podle rezortu je jedním z cílů této novely prokázat, že osoby žádající o udělení českého státního občanství jsou plně integrovány do české společnosti. MVČR tak reaguje na kritiku neziskových organizací, podle kterých jsou nové podmínky příliš přísné.

Německý ministr vnitra společně s jeho francouzským kolegou zaslali dopis dánskému předsednictví, v němž vznesli požadavek na změnu schengenských pravidel. Podle nich by členské státy měly mít volnější ruce v zavádění kontrol na hranicích. Důvodem jsou obavy z příchodů ilegálních imigrantů.

Podle nedávno publikované zprávy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) se na migraci do i v rámci evropské sedmadvacítky výrazně podepsala hospodářská krize. Spolu s uzdravováním ekonomiky půjde podle organizace ruku v ruce i její pozvolný růst.

Každý týden přichází na italské území 2.500 nelegálních přistěhovalců. Drtivá většina z nich jsou uprchlíci z Tuniska a Libye. Itálie tak vystřídala Řecko na pozici země, která představuje hlavní vstupní bod pro nelegální přistěhovalce do EU.

Nizozemsko podle neformálního dokumentu plánuje vykazovat ze svého území občany EU, kteří by si činili „nepřiměřené nároky“ na sociální dávky nebo by spáchali závažný trestný čin. Včera na to v Evropském parlamentu upozornil šéf delegace polských europoslanců v Evropské straně lidové (EPP).

Spory mezi Paříží a Římem o africké imigranty připomínají ping-pong. Tisíce afrických uprchlíků, kteří přijíždějí ze severní Afriky na lodích na italský ostrov Lampedusa, se odtud snaží dostat do Francie. Ta je ale posílá zpět do Itálie.

Turecký hlavní vyjednavač s EU Egemen Bagis požaduje, aby Evropská unie k jeho zemi přistupovala stejně jako v minulosti k jiným kandidátským zemím a umožnila Ankaře účastnit se bruselských summitů EU. Výměnou za podpis dohody, která by EU výrazně pomohla v boji proti ilegální imigraci, požaduje zavedení bezvízového styku.

Libyjský vůdce Muammar Kaddáfí včera (20. února) Evropské unii vzkázal, že pokud bude i nadále podporovat protirežimní protesty v zemi, které si podle některých zdrojů již stihly vyžádat kolem 200 mrtvých, může zapomenout na spolupráci v boji proti ilegálním přistěhovalcům z Afriky.

Turecko a Řecko chtějí více spolupracovat na řešení ilegální imigrace. Problém nepředstavuje ani zamýšlený plot na řeckých hranicích, shodli se v pátek (7. ledna) předsedové vlád obou zemí v tureckém Erzurumu.

Řecká vláda plánuje výstavbu 206 kilometrů dlouhého plotu, který by zamezil ilegálním přechodům řecko-turecké hranice. Jednotky rychlého nasazení agentury Frontex Řecku nestačí.

Belgie a Švédsko posílají žadatele o azyl zpět do jejich vlasti. Obávají se hromadného přílivu etnických Albánců a Romů, který by mohl nastat kvůli nedávnému zrušení vízové povinnosti pro občany Srbska a Makedonie.

Itálie včera oznámila, že Libye možná nedostojí svým závazkům ohledně společné kontroly ilegálních přistěhovalců. Důvodem je diplomatická roztržka mezi Libyí a Švýcarskem, která přerostla v celoevropský problém.

Belgie povolila vstup nové vlně ilegálních imigrantů. Tento krok však nemá zvěstovat zavedení „masové regulace“, které mnoho členských zemí EU oponuje.

Švédské předsednictví včera kritizovalo zavedení víz pro Čechy cestující do Kanady a vyslovilo se pro reciproční opatření. Kanadský tisk mezitím nenechává na tamním kabinetu nit suchou a odsuzuje zkostnatělý azylový systém. Z Hradu se ozval prezident Klaus – prý ztrácíme státní suverenitu.

Evropská komise se pokusí přesvědčit členské státy, aby pomohly Itálii a Maltě s vyřízením žádostí o azyl. Všechny předchozí pokusy o přesun žadatelů o azyl do jiných členských zemí EU ale v minulosti narážely na jejich nesouhlas.

Ministr vnitra Ivan Langer navrhl vládě plán, jak bojovat s rostoucí nezaměstnaností cizinců. Jeho součástí je i nabídka na zaplacení letenky a 500 euro navíc pro ty, co dobrovolně opustí Česko a vrátí se domů. Zároveň jim slibuje, že se mohou kdykoliv vrátit.

Navzdory sporům mezi jednotlivými politickými uskupeními Evropský parlament včera podpořil návrh na zavedení tzv. „modrých karet“ pro kvalifikované pracovníky. Role Parlamentu v této oblasti je ale pouze konzultativní. O tom, v jaké podobě budou modré karty zavedeny rozhodnou členské země až pod vedením českého předsednictví.