Tag: Francie Archives

Evropská unie lituje odchodu Spojených států z jednání o digitální dani, v případě potřeby je nicméně připravena upravit zdanění digitálních služeb samostatně. Uvedl to dnes podle agentury Reuters eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.

Německo musí pomoci sousedním zemím v Evropské unii oživit po koronavirové krizi své ekonomiky. Podle agentury Reuters to včera na jednání s poslanci konzervativní unie CDU/CSU řekla kancléřka Angela Merkelová.

Koronavirová krize představuje nebezpečí pro EU, je pro ni momentem pravdy, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Varoval, že pokud nyní bohatší evropské státy nebudou solidární, mohli by se v zemích jako Itálie, Španělsko a také Francie k moci dostat populisté.

Země eurozóny zesílily před dnešní videokonferencí ministrů financí tlak na Nizozemsko, které dosud blokovalo společný plán na oživení ekonomik po koronavirové krizi.

Evropská unie může zahájit přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií. S odvoláním na nezveřejněný návrh rozhodnutí unijní sedmadvacítky o tom dnes napsala agentura Reuters.

Čím dál více indicií nasvědčuje tomu, že Evropská unie po mnohaletých odkladech letos na jaře konečně spustí přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií. Konkrétně druhá země „klepe na unijní dveře“ už skutečně dlouho.

Zítra začne mimořádný summit Evropské rady k víceletému finančnímu rámci, členské státy ale stále trvají na svých pozicích. Předseda ER Charles Michel si však od summitu slibuje průlom.

Proces přijímání nových členů EU by mělo být možné kdykoli přerušit, pokud některá ze zemí přestane plnit požadovaná kritéria. Počítá s tím plán, který dnes zveřejnila Evropská komise ve snaze odblokovat zahájení přístupových rozhovorů s balkánskými zeměmi.

Evropská unie musí v rámci politiky rozšíření a sousedství řešit řadu komplikovaných výzev – Turecko, Ukrajinu nebo integraci západního Balkánu. Jaký byl v tomto ohledu loňský rok a co na Unii čeká letos?

Francouzi v říjnu zablokovali zahájení unijních přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií, a chtějí reformu celého procesu. Důležitá otázka je, jestli se jedná o legitimní požadavek. Experti se ve svém hodnocení potřebnosti reformy neshodnou.

Francouzsky prezident Emmanuel Macron v polovině listopadu označil Evropu jako možného „prostředníka vyjednávání“ mezi USA a Čínou. Tyto země se stále nedokáží shodnout na budoucí dohodě, jejímž cílem je ukončit současnou patovou situaci v oblasti obchodu.

Severní Makedonie společně s Albánií s nadějí čekala na zahájení přístupových rozhovorů s Evropskou unií, stopku jí však vystavila Francie. Makedonci kvůli tomu půjdou předčasně k volbám.

Západní svět sice už v mnohých ohledech není světovým lídrem, zato má však svého nového vůdce. Je jím Emmanuel Macron, píše redakce EURACTIV.com ve svém večerním The Brief. 

Jako lehké povzbuzení pro Borise Johnsona hodnotí média návštěvy Německa a Francie, kde se snažil přesvědčit kancléřku Angelu Merkelovou a prezidenta Emmanuela Macrona o nepotřebnosti sporné irské pojistky v připravené dohodě o odchodu Británie z EU.

Francouzská apatie vůči zemím V4 má několik příčin. Patří mezi ně historická neochota rozšiřovat EU, strach, že Německo zaujme v této širší Unii vedoucí postavení, a v neposlední řadě také geografická tendence nedívat se na východ, ale spíše na jih.

Brexit už je, pokud nebude odložen, za dveřmi. Odchod členské země Evropskou unii samozřejmě ovlivnil, obzvlášť jedná-li se o tak významnou zemi jakou je Velká Británie. Jak ale brexit EU vlastně proměnil?

Zbývá 23 dní do předpokládaného odchodu Británie z Unie. Jednání o již uzavřené výstupové dohodě a jejím schválení však stále pokračují, stejně tak jako příprava na potenciální brexit bez dohody.

Zástupci členských zemí EU se dnes shodli na kompromisní variantě nových energetických pravidel, která právně omezí, avšak neznemožní výstavbu plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa.

Smlouva, kterou Francie a Německo dnes (22. ledna) podepíší, pramení z proevropské energie Emmanuela Macrona. Text je pragmatický a soustředí se spíše na ekonomiku a obranu, než na politické otázky. Na řadu témat se však země stále dívají rozdílně.

Evropané vycházejí do ulic. Kromě „žlutých vest“ ve Francii zažívají občanské protesty také v Belgii, Maďarsku, Rakousku nebo v Srbsku.

Francie, Německo, Španělsko, Portugalsko a Lucembursko si mezi sebou rozdělí 141 migrantů z lodi Aquarius, která bude moci po několika denním čekání zakotvit na Maltě. EU rozhodnutí šestice zemí vítá.

Spolupráce zemí EU v oblasti obrany bude zase o něco intenzivnější. Má upevnit vztahy s NATO a vyrovnat obchodní spory s USA. Potřeba budou i finance na boj s migrací. Takové výsledky přineslo dnešní zasedání Rady pro zahraniční záležitosti.

Názory visegrádských zemí na institucionální architekturu měnové unie se rozcházejí. Shodnou se na tom, že nechtějí hrát druhé housle, píše Robert Csehi.

Přestože země V4 se v EU nadále považují za součást ekonomické, sociální a stále více také politické periferie, mohl by být brexit právě pro ně velkou příležitostí, píše Christian Schweiger.