Tag: EAcohesion
Kohezní politika EU má být podle europoslanců ekologičtější
Výbor Evropského parlamentu pro regionální rozvoj požaduje ekologičtější kohezní politiku. V přijatém nařízení se poprvé objevil i zákaz podpory fosilních paliv.
Regionální organizace pomáhají bojovat proti nezaměstnanosti mladých lidí
Více než 3 miliony mladých lidí v Evropské unii je nezaměstnaných. Přestože politika zaměstnanosti nespadá mezi kompetence EU, evropské kohezní fondy se nezaměstnanost mladých snaží snižovat. Příkladem jsou projekty z Belgie, Francie nebo Nizozemska.
Místní akční skupina v Telči pomáhá s dotacemi majitelům lesů i lidem v obtížné situaci
Již téměř patnáct let se lidé mohou obracet na Místní akční skupinu Mikroregionu Telčsko, díky které mohou čerpat evropské dotace.
Projekty dotované z evropských fondů nemají dobrou pověst. Mnohdy zbytečně
Získání dotací je složitý i kontrolovaný proces. Přesto někdy dochází k situaci, kdy miliony z evropských fondů nejsou využity dvakrát efektivně.
Škola hrou. Děti z Vysočiny se učí pomocí moderních technologií
Více jak šedesát základních i středních škol na Vysočině postupně modernizuje vybavení svých učeben a kabinetů. Novinkou jsou i digitální vzdělávací programy, díky kterým se mohou žáci zajímavou formou naučit, jak funguje cyklus vody v přírodě nebo třeba lidské tělo.
Evropské fondy v Kraji Vysočina
České regiony mohou čerpat peníze z takzvaných kohezních fondů EU, jejichž cílem je pomoci chudším evropským oblastem dohánět ty bohatší. Z evropských financí tak rostou nové silnice, školy nebo třeba zastávky autobusů.
Bez financí z EU bychom nedokázali modernizovat silnice, říká hejtman Vysočiny Běhounek
O evropské peníze je na Vysočině zájem, s projekty financovanými z EU se potkáváme každý den. Osobně ovšem nepovažuji nynější model čerpání unijních financí za šťastný, říká hejtman kraje Jiří Běhounek.
Od roku 2020 půjde na české projekty méně evropských peněz. Zájem o čerpání se může snížit, varují odborníci
Míra spolufinancování ze strany EU v příštím programovém období výrazně poklesne. Může to způsobit úbytek zájmu o dotace ze strany žadatelů a snížení úspěšnosti dotačních projektů.
Summit „Přátel koheze“: Státy požadují více peněz na zemědělství a politiku soudržnosti
V Bratislavě proběhl summit Přátel koheze. Sešli se zde zástupci 16 chudších zemí EU. Výsledkem je společné prohlášení, ve kterém státy uvádí, že nesouhlasí se snižováním peněz na kohezi a zemědělství a s nárůstem národního spolufinancování projektů podporovaných fondy EU.
Tisíce českých dětí žijí v chudobě. Unie řadě z nich zaplatila nové bydlení
Chudoba ohrožuje v ČR téměř 276 tisíc dětí. Až 50 tisíc z nich žije v takzvaných sociálně vyloučených lokalitách. V Brně se tento problém rozhodli řešit tím, že vybraným rodinám v nesnázích přidělili byty.
Čeští podnikatelé si stěžují, že dotace křiví trh, o finanční nástroje ale zájem nemají
Po roce 2020 získá ČR méně finančních prostředků určených na kohezi. Může za to fakt, že postupně konverguje k průměru EU. Finance ale muže získat zapojením do centrálně řízených programů a využíváním finančních nástrojů. V tom však ČR značně pokulhává.
Za růstem HDP České republiky stojí fondy EU a investice do infrastruktury, tvrdí studie
ČR získala díky členství v EU přes bilion korun. Fondy EU a investice do infrastruktury stojí i za kladným růstem HDP. ČR by neměla spoléhat jen na rozpočet EU, měla by se naučit získávat peníze i z jiných zdrojů.
Unijní rozpočet a velké ambice Moravskoslezského kraje
Česká republika se bude muset přizpůsobit novému rozpočtu EU. Příkladem jí může jít Moravskoslezský kraj, který si stanovil ambiciózní cíle. Jeho zástupci ale ví, že kromě dalších změn to nepůjde ani bez větší reprezentace přímo v Bruselu.
Čerpání peněz z EU by nemělo být cílem samo o sobě, upozorňují auditoři
Evropský účetní dvůr zveřejnil v září výsledky svého šetření. Analýza dvaceti operačních programů odhalila dva hlavní problémy v čerpání dotací. Pomalý start operačních programů a velký objem financí, který zbývá na konci období dočerpat.
Vyjednávání budoucího víceletého rozpočtu EU je v očích Česka a Polska bojem za kohezní politiku
Žádné škrty v kohezních a zemědělských fondech, více flexibility a méně administrativy. Právě tak si Česká republika a Polsko představují budoucnost evropského rozpočtu.
Z evropských fondů těží i české hrady a zámky. Obce si dotace pochvalují
Pomoc ze strany státu a vlastní zdroje nestačí na rekonstrukce a opravy českých hradů a zámků. Obce a města volí možnost finanční pomoci ze strany EU. Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) poskytuje až 85 % potřebných prostředků.
Video: Cesta do historie politiky soudržnosti EU
Evropská politika soudržnosti podporuje rozvoj regionů, které zaostávají, zatímco v těch pokrokovějších financuje inovace a podnikání.
Víceletý finanční rámec pro období 2021–2027
Příští víceletý rozpočet má reagovat na nové priority EU. Zemědělská politika či politika soudržnosti získají méně financí a více prostředků poputuje na migraci a správu hranic. Novinkou je mechanismus, který má propojit čerpání peněz s dodržováním zásad právního státu.
Česká doprava čerpá miliardy z fondů EU, kvalita silnic však stále pokulhává
Fondy EU jsou hlavním zdrojem financování českých silnic. Doprava v ČR ale nadále vázne, a navíc způsobuje obrovské znečištění ovzduší. Od roku 2004 bylo zrekonstruováno či nově zbudováno za finanční spoluúčasti fondů EU celkem 3 447 kilometrů silnic.
Fondy EU mohou pomáhat se sociálními službami nebo rozrůstáním měst. Co chtějí české obce a kraje?
Města a obce již mají své tematické priority pro budoucí kohezní fondy EU ustaveny. Výzvou je pro ně sociální péče nebo přesun lidí z venkova do měst. Kraje svou pozici teprve pilují.
Rozpočet EU po roce 2020: rozdíly mezi V4 a západem se prohlubují
V jednání o příštím víceletém finančním rámci je pro V4 klíčovou otázkou výše přidělených dotací na postupnou konvergenci méně vyspělých regionů a myšlenka vázat prostředky s požadavky na právní stát.
Míra spolufinancování ze strany EU poklesne. Najdou se peníze ve státním rozpočtu nebo obecních kasách?
EU už po roce 2020 nebude financovat projekty z 85 procent, ale jen ze 70 a méně procent. Nahradit evropské fondy by mohl stát, obce nebo centrálně řízené komunitární programy. Česko je v tom ale skeptické.
Ivan Lesay: Pro finanční nástroje budeme v příštím víceletém finančním rámci potřebovat jednodušší pravidla
Kombinace finančních nástrojů a dotací je jednou z mnoha oblastí, kde by bylo vytvoření smysluplnějšího regulačního rámce po roce 2020 velmi přínosné, říká Ivan Lesay.