Tag: dotace Archives

Vlastníci lesů, které postihl kůrovec, by letos měli získat až čtyřmiliardovou kompenzaci za ušlé zisky, část půjde z prostředků EU. Podle lesníků by však bylo potřeba jednou tolik.

Finance z EU se nemalou měrou podílejí na rozvoji české vědy a do budoucna by měly ještě více. Jedním z velmi úspěšných příkladů je světově uznávané centrum BIOCEV, kde se mj. provádí výzkum vzácných chorob.

České uhelné regiony – Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj – ekonomicky zaostávají za svými sousedy. Všímá si toho nejen česká vláda, ale i Evropská unie, a v budoucnu by se proto mohly oblasti těšit ze zvláštní finanční podpory.

Kohezní politika bude i po roce 2020, ačkoliv její přežití vůbec nebylo jisté. Měla by ale zapracovat na vyjasnění pravidel a být vedena odspodu nahoru, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz bývalý člen Evropského výboru regionů Petr Osvald.

V roce 2020 začne fungovat úřad, který si posvítí na dotační a daňové podvody ve výši desítek miliard eur. Jeho pravomoci ale nedosáhnou na největšího příjemce dotací, tedy Polsko. A mimo zůstává i Maďarsko. Žádný jiný region není v této otázce tak rozdělený, jako Visegrád.

Státní zemědělský intervenční fond nebude proplácet dotace holdingu Agrofert od února 2017. Stejný způsob zvolí i u podniků rodiny ministra zemědělství Tomana, a to od srpna 2018. Opozice kroky uvítala.

Česko může čerpat až 675 milionu eur na projekty přeshraniční spolupráce. Peníze využívá na podporu inovací a výzkumu, na ochranu životního prostředí, kulturních a přírodních památek nebo na podporu vzdělávání.

Česká republika získala od roku 2004 do konce loňského roku z rozpočtu EU zhruba 1,31 bilionu korun, do rozpočtu Unie poslala 565 miliard korun. Celkem tak ČR získala z EU o 741,3 miliardy korun víc, než zaplatila.

Horkou favoritkou na post historicky prvního evropského veřejného žalobce je kandidátka z Rumunska. Paradoxem však je, že proti ní brojí její vlastní vláda.

Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v prvním měsíci roku 2019 z českého pohledu v Evropě a především v Evropské unii odehrálo.

Programové období 2014 – 2020 se neúprosně blíží ke konci. V rámci odpadového hospodářství již probíhají poslední, nebo téměř poslední výzvy na podporu vybudování či modernizace odpadové infrastruktury. O tom, jak budou vypadat dotační tituly v dalších letech, probíhají jednání.

Do České republiky dorazili auditoři Evropské komise. Po ministerstvech dnes zamířili také do Státního zemědělského intervenčního fondu, který odpovídá za vyplácení a kontrolu unijních zemědělských dotací v ČR. Závěry auditů mají být známy v dubnu.

Včerejší debatu o možném střetu zájmů českého premiéra Babiše zakončil dnes Evropský parlament usnesením. V něm vyzývá Komisi, aby případ dotací pro Agrofert důsledně vyšetřila. Komisař Oettinger už včera přislíbil, že do Česka v lednu pošle auditory.

Fond solidarity pomáhá zemím EU, které zasáhly záplavy, sucha nebo požáry. K jeho zřízení vedly i rozsáhlé povodně, které postihly Česko v roce 2002.

Europoslanci nevědí, jaká je pozice ČR k budoucí společné zemědělské politice, Evropský parlament ale bude mít rozhodující hlas v konečném hlasování.

Vláda ČR hodnotila dosavadní využívání financí z fondů EU. V OP životního prostředí nebo OP Zaměstnanost už byly prostředky téměř vyčerpány a mají tak být podpořeny penězi z méně aktivních programů, jako OP PIK nebo Praha - pól růstu.

Příští víceletý rozpočet má reagovat na nové priority EU. Zemědělská politika či politika soudržnosti získají méně financí a více prostředků poputuje na migraci a správu hranic. Novinkou je mechanismus, který má propojit čerpání peněz s dodržováním zásad právního státu.

Až 70 procent přímých plateb budou moci evropští zemědělci opět získat o měsíc dřív. Některým se také uvolní vyšší zálohy na rozvoj venkova. Česko využije pouze první opatření, dopady sucha na venkov se budou řešit národními prostředky.

Vedra střídají krátké přívalové deště, půda nezvládá zadržovat vodu a celou zemi sužuje sucho. Problému si všímá také Brusel. Čeští europoslanci vidí řešení i v evropských dotacích, ať už na nové přehrady, nebo třeba na obnovu rybníků.

Města a obce již mají své tematické priority pro budoucí kohezní fondy EU ustaveny. Výzvou je pro ně sociální péče nebo přesun lidí z venkova do měst. Kraje svou pozici teprve pilují.

Česko mělo v evropských fondech alokováno 11 miliard korun na podporu vysokorychlostního internetu. Program ale ztroskotal, a tak se peníze přesunou jinam. Rozhodnutí už je schváleno.

EU už po roce 2020 nebude financovat projekty z 85 procent, ale jen ze 70 a méně procent. Nahradit evropské fondy by mohl stát, obce nebo centrálně řízené komunitární programy. Česko je v tom ale skeptické.

Česku hrozí, že se peníze z evropských fondů budou urychleně vyčerpávat na poslední chvíli podobně jako v minulém období, což přinese neefektivní utrácení peněz, varují analytici.

Pomalého čerpání dotací na úspory energie v podnicích si všímá i Nejvyšší kontrolní úřad. Kritizuje mimo jiné dlouhý proces schvalování žádostí.