Tag: čr

Aktuálně v EU 06-04-2016

Tomáš Prouza: Globální bezpečnostní strategie pro globální Evropu

Je rok 2003 a Evropská unie schvaluje svoji historicky první bezpečnostní strategii. Vymezuje v ní hrozby, kterým Evropa čelí, a hodnoty, jež mají být chráněny. Než uběhne třináct let a Unie se ocitne v roce 2016, třikrát se rozšíří celkem o 13 států, stane se terčem několika teroristických útoků a bude se muset vypořádat s migrační a uprchlickou krizí. V neposlední řadě bude muset pochopit, co obnáší být skutečně aktivním a zodpovědným globálním hráčem ve světě propojeném nejen ekonomicky a politicky, ale i kyberneticky nebo environmentálně.

Tomáš Prouza: Vládní koncepce pro EU vzbudila zájem, podporujme další diskusi

Vláda před měsícem schválila konečnou verzi Koncepce působení ČR v EU, ve které shrnula svoji vizi členství v osmadvacítce. EurActiv dokument nejen analyzoval, ale také se mu podařilo rozvířit diskusi sérií článků, ve kterých svůj názor na Koncepci publikovali politici i analytici. A rád bych v této diskusi pokračoval, píše v exkluzivním komentáři státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
Aktuálně v EU 28-04-2015

Rozhodnutí o euru se vláda vyhýbá

Vláda v koncepci pro evropskou politiku jasně ukazuje, že nemá odvahu ani politickou vůli zavést v České republice společnou měnu. V úvodu dokumentu se mluví o strategickém zájmu o „plnohodnotné členství České republiky v EU“. Bez naší účasti v rozhodovacích procesech eurozóny však tento cíl zůstává jen zbožným přáním, píše v komentáři pro EurActiv bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček.
Aktuálně v EU 28-04-2015

Vládní evropská koncepce dává smysl

Koncepce pro působení v EU se od podobných materiálů vlády liší, protože podrobněji hovoří o způsobu svého naplňování. Vláda si bude již v předlegislativní fázi určovat priority, podrobněji o nich diskutovat, hledat spojence a vypočítávat přínosy a náklady, zdůrazňuje ve svém komentáři ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál.

Vladimir Bartovic: České desetiletí v EU

Deset let členství České republiky v EU lze ohodnotit jako vcelku úspěšné. Země se plně integrovala do vnitřního trhu EU, postupně se naučila, jak fungují rozhodovací procesy v EU a úspěšně zvládla své první předsednictví v Radě EU. Posledním krokem před plnou integrací do EU zůstává přijetí společné evropské měny – eura, stejně jak učinily jiné země, které do Unie vstoupily spolu s Českou republikou.

Měli bychom vědět, kdy chceme přijmout euro

Česká republika by měla znát datum vstupu do eurozóny, byl by to důkaz, že si stojíme za svými závazky, píše pro EurActiv David Král, který pracuje jako ředitel odboru politického plánování Ministerstva zahraničních věcí ČR. Jeho text reaguje na nedávný rozhovor redakce s předsedou TOP 09 Karlem Schwarzenbergem, který se zaměřoval na priority České republiky v evropských otázkách.

Agenda pro českou zahraniční politiku 2014

Jaká byla česká zahraniční politika v roce 2013 a kterých doporučení by se politici a diplomaté měli držet v zahraniční politice letos?
Obchod a export 03-02-2014

Obchodní dohodu EU-USA komplikují pravidla o ochraně investorů

Na konci roku 2014 mají skončit jednání o zóně volného obchodu mezi EU a USA. Evropská unie a Spojené státy přitom začaly o zóně volného obchodu jednat před půl rokem s cílem prolomit zásadní bariéry ve vzájemném obchodu. Oběma klíčovým ekonomikám by dohoda měla pomoci k hospodářskému růstu.
Budoucnost EU 27-11-2013

Čas oživit chybějící českou diskusi o EU

Co znamenají předčasné volby v ČR pro zdejší evropskou diskusi? Nad tím se ve svém textu zamýšlí ředitel Institutu pro evropskou politiku Europeum David Král. Česká politická reprezentace by měla být podle jeho názoru na evropském poli aktivnější. Veřejná diskuze o Evropské unii by si pak podle něj zasloužila „restart“. Jaká v ní spatřuje hlavní témata?

Duté debaty o Evropě

Je fascinující pozorovat, s jakým málem se organizátoři a zejména donoři různých seminářů a konferencí o EU spokojí. Když se sejdou akademici a novináři, vypustí pár frází a postěžují si na politiky. Nejlépe na ty, kteří v daném tématu drží reálnou moc – v otázkách EU tedy na poslance. Naopak ti, kteří mají moci o poznání méně (senátoři, hejtmani, starostové), se dočkají opatrné pochvaly.

Co s českou evropskou politikou?

Diskurz o EU v ČR přináší občanům zprimitizovanou ideologickou verzi demokratické debaty o stavu věcí. Ten nedává občanům prostor ke kvalifikovanému formování názorů a má silnou tendenci k populistickým zjednodušením. V době politické krize EU je to stav velmi riskantní a dlouhodobě nebezpečný. Věcná a racionální debata nebyla nikdy více potřebná, uvádí ve svém policy paperu Výzkumné centrum Asociace pro mezinárodní otázky.
Energetika 13-09-2012

Finanční řešení pro čistou energii pro střední a východní Evropu

Studie zpracovaná v rámci programu Cambridgeské univerzity pro vedení v udržitelnosti ve spolupráci s Regionálním centrem pro výzkum energetické politiky na Korvínově univerzitě v Budapešti hodnotí Českou republiku, Bulharsko, Maďarsko a Rumunsko z pohledu rozvoje čisté energetiky. Cílem analýzy je posílit dialog mezi vládami a investiční komunitou při zvažování budoucího energetického profilu regionu.
Eurozóna 28-06-2012

České národní zájmy po Fiskální smlouvě?

Další Briefing paper AMO předkládaný v rámci projektu Challenging the Czech Tales on European Policies se zaměřuje na přehled hlavních evropských událostí od podpisu fiskálního paktu EU a na pozici, jakou má v tomto dění Česká republika.

Jak vypadá svět podle tvůrců české zahraniční politiky?

Česká republika dnes žije v poměrně bezpečném světě, zejména díky svému ukotvení v euroatlantických institucích a mimořádně dobrým vztahům se sousedními státy. Hlavními tématy, jimiž se v zahraniční politice zabývá, jsou ekonomika a energetika. Vyplývá to z průzkumu „Trendy české zahraniční politiky: Studie zahraničněpolitických elit“, kterého se zúčastnila více než stovka politiků, diplomatů, novinářů i expertů. Co dalšího víme o názorech české zahraničněpolitické elity?
Budoucnost EU 13-10-2009

Jak číst Klausův požadavek

Prezident Václav Klaus nechce Lisabonskou smlouvu podepsat. Nebylo jasné, jaký scénář si po hlasování ve prospěch smlouvy v Irsku vybere. Kromě čekání na výrok Ústavního soudu zvolil jako „obstrukční pojistku“ požadavek záruky proti prolomení Benešových dekretů, které dle jeho názoru hrozí na základě Lisabonské smlouvy, respektive Listiny základních práv EU.

Nový „Mr. Euro“ se pustil do práce

Že euro ČR přijmout musí, je jasné již od jejího vstupu do Evropské unie. Otázka tedy nezní „zda?“, ale „kdy?“ ČR ale stále hledá odpověď na první otázku. Nejen nad tím se v této analýze zamýšlí David Klimeš z Respektu.
Budoucnost EU 02-05-2007

Skeptici se šinou do středu

Autor se zabývá vývojem postojů (nejen) českých euroskeptiků k evropské ústavní smlouvě, o jejíž oživení se pokouší německé předsednictví.

Proč investovat v České republice?

Podle nového průzkumu Ernst a Young je Česká republika pro investory sedmou nejatraktivnější zemí na světě. Průzkum dále uvádí, že do Evropy směřují především investice do automobilového průmyslu a špičkových technologií. Tomu odpovídá i struktura nejnovějších investic, které přicházejí do ČR.
Aktuálně v EU 30-05-2005

Česká republika v Evropské unii: roční vysvědčení

Dosavadní zkušenost našeho ročního členství v EU je mírně pozitivní a střízlivě nadějná. Začneme-li skutečně skromně, musíme konstatovat, že za celý rok nenastal v ekonomice žádný podstatný negativní šok, který by mohl být přímo či odvozeně vztažen ke vstupu do EU. To je relativně dobrá zpráva, zejména pak ve světle řady katastrofických scénářů, črtaných v období krátce před vstupem.
Aktuálně v EU 06-05-2005

Česká občanská společnost 2004: po 15 letech rozvoje

Česká občanská společnost je po 15 letech rozvoje aktivní, ambiciózní a různorodá, ale stále čelí problémům. Může se pochlubit mnoha silnými stránkami – silnou základnou občanů, úspěšným působením neziskových organizací v oblasti ochrany přírody, celkově pozitivním vztahem s veřejnou správou a každodenní praxí mnoha neziskových organizací. Jako klíčové problémy analýza identifikovala témata veřejné vykazatelnosti a interního řízení organizací. Přináší mnoho nových poznatků, které mohou zpochybnit tradiční názory na občanskou společnost v ČR.
Obchod a export 19-04-2005

Miller, pěstuj pšenici. Zemědělci se topí ve vlastním zrní – a my s nimi

Záchranná síť se mění v lepkavou past a úředníci začínají mít neklidné spaní. Mají na krku statisíce tun nepotřebné pšenice a dost možná také žaloby rozlícených zemědělců, kteří mají pocit, že naletěli. První sezona strávená pod křídly společné zemědělské politiky Evropské unie končí fiaskem. Jako z udělání byla totiž vloni dobrá úroda.
Budoucnost EU 14-03-2005

Jak bude vypadat finanční perspektiva 2007 – 2013

Jednou z hlavních priorit nastoupivšího lucemburského předsednictví EU je i nalezení dohody o budoucí podobě finanční perspektivy na léta 2007 až 2013. Podle návrhu Evropské komise pozice České republiky jako čistého příjemce z Evropského rozpočtu výrazně posílí. Evropský rozpočet je hlavním finančním nástrojem realizace politik Evropské unie a naplňování jejího poslání. Přitom ještě do roku 1967 byly vlastně rozpočty tři, pro všechny tři Společenství (Evropské hospodářské společenství, Evropské společenství uhlí a oceli a Euroatom).
Aktuálně v EU 11-03-2005

Česká ratifikace ústavní smlouvy – oběť vládní krize?

Ještě donedávna nikdo v České republice nepochyboval o tom, že o ratifikaci ústavní smlouvy Evropské unie bude rozhodnuto v referendu. Výsledek byl zároveň považován za poněkud problematický, díky polarizaci české politické scény v této otázce, podobně jako je tomu v Británii nebo v Polsku. Tento trend se ovšem v poslední době dramaticky mění a vyvstávají různé zajímavé scénáře, jaký bude další osud ratifikace ústavní smlouvy.
Aktuálně v EU 24-01-2005

Úskalí ratifikace ústavní smlouvy v ČR

Debata o ratifikaci ústavní smlouvy v České republice vykazuje několik zajímavých aspektů. Tento článek se pokusí je stručně shrnout a analyzovat. Prvním z bodů, které je třeba zmínit, je dosavadní nevyjasněnost ohledně metody ratifikace. Ústava České republiky předpokládá dle článku 10a klasickou cestu souhlasu obou komor Parlamentu třípětinovou většinou jejích členů s ratifikací mezinárodní smlouvy. Jak se ovšem stalo i v případě Smlouvy o přistoupení k EU, politická reprezentace se rozhodla pro cestu obligatorního referenda, jehož kladný výsledek smlouvu ratifikoval.