Tag: čr
Jan Zahradil: Referendum o brexitu je příležitost, aby si ČR řekla o výjimky
Česká vláda nesmí zaspat a měla by se na případný brexit, tedy odchod Velké Británie z EU, připravit. Podle českého europoslance Jana Zahradila (ODS) je to příležitost, jak si říct například o výjimku ze společné měny euro nebo azylové a migrační politiky EU. „Pokud by se k tomu přidaly i další země visegrádské čtyřky, tak by se šance na úspěch zvedly,“ uvedl v rozhovoru pro EurActiv.
Jak v ČR zlepšit e-Government? Opisovat ze zahraničí a rozšířit elektronickou identifikaci
V hodnocení digitalizace veřejných služeb Česko patří mezi státy EU k posledním. Výdobytky českého e-Governmentu, jako je Czech POINT či datové schránky, v dnešní době nestačí a potřebují další rozvoj. K tomu jsou však zapotřebí experti, kteří by vládě radili, jak na to. Co všechno českému e-Governmentu chybí a jak zajistit, aby se Česko posunulo v evropském srovnání nahoru?
Tomáš Prouza: Globální bezpečnostní strategie pro globální Evropu
Je rok 2003 a Evropská unie schvaluje svoji historicky první bezpečnostní strategii. Vymezuje v ní hrozby, kterým Evropa čelí, a hodnoty, jež mají být chráněny. Než uběhne třináct let a Unie se ocitne v roce 2016, třikrát se rozšíří celkem o 13 států, stane se terčem několika teroristických útoků a bude se muset vypořádat s migrační a uprchlickou krizí. V neposlední řadě bude muset pochopit, co obnáší být skutečně aktivním a zodpovědným globálním hráčem ve světě propojeném nejen ekonomicky a politicky, ale i kyberneticky nebo environmentálně.
Česko a Polsko k migraci: Je třeba stále počítat s uprchlíky z Ukrajiny
Praha s Varšavou se v oblasti migrační politiky v mnoha ohledech shodnou. Za klíčovou považují pomoc třetím zemím a fungování hotspotů. Společný je i negativní postoj vůči přerozdělování uprchlíků podle kvót. V čem se naopak sousedící země rozcházejí? Například v postoji vůči možnému vzniku pohraniční a pobřežní stráže. Česká společnost je vůči migrantům navíc o něco radikálnější než ta polská.
Výplaty v Česku patří mezi nejspravedlivější, tvrdí OECD
Extrémně nízké mzdy oproti národnímu standardu pobírá v Česku podstatně méně lidí než v jiných zemích. Tvrdí to alespoň studie OECD, podle níž jen necelých pět procent Čechů bere mzdu menší než 10,5 tisíce korun. Částka odpovídá padesáti procentům takzvaného mzdového mediánu, tedy příjmu imaginárního „prostředního“ Čecha. Tuto úroveň příjmu definuje OECD jako relativní hranici chudoby.
Senátor Hampl: EU není vytesaná do mramoru, změny ji mohou prospět
EU je lidský výtvor, který prochází vývojem a nemusí nutně zůstat pořád stejný. Diskuse spojené s možným odchodem některého ze členských států mohou naopak Unii posunout dál a postarat se o změny k lepšímu. V rozhovoru pro EurActiv to uvedl český senátor a předseda senátního Výboru pro záležitosti EU Václav Hampl (zvolen za KDU-ČSL).
Sobotka: V uprchlické krizi se spolupráce V4 osvědčila. Předsednictví skupiny přebírá ČR
Visegrádská skupina znásobuje vliv Česka v EU, prohlásil dnes premiér Sobotka při zahajování českého předsednictví této regionální skupiny. Ukázalo se to podle něj při debatách o uprchlické krizi nebo projednávání klimaticko-energetické politiky. Česko chce v roli předsedy posilovat soudržnost a důvěru, mezi konkrétní priority patří energetika, inovace nebo obranná politika.
Tomáš Prouza: Vládní koncepce pro EU vzbudila zájem, podporujme další diskusi
Vláda před měsícem schválila konečnou verzi Koncepce působení ČR v EU, ve které shrnula svoji vizi členství v osmadvacítce. EurActiv dokument nejen analyzoval, ale také se mu podařilo rozvířit diskusi sérií článků, ve kterých svůj názor na Koncepci publikovali politici i analytici. A rád bych v této diskusi pokračoval, píše v exkluzivním komentáři státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
Rozhodnutí o euru se vláda vyhýbá
Vláda v koncepci pro evropskou politiku jasně ukazuje, že nemá odvahu ani politickou vůli zavést v České republice společnou měnu. V úvodu dokumentu se mluví o strategickém zájmu o „plnohodnotné členství České republiky v EU“. Bez naší účasti v rozhodovacích procesech eurozóny však tento cíl zůstává jen zbožným přáním, píše v komentáři pro EurActiv bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček.
Vládní evropská koncepce dává smysl
Koncepce pro působení v EU se od podobných materiálů vlády liší, protože podrobněji hovoří o způsobu svého naplňování. Vláda si bude již v předlegislativní fázi určovat priority, podrobněji o nich diskutovat, hledat spojence a vypočítávat přínosy a náklady, zdůrazňuje ve svém komentáři ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál.
Čeští politici váhají, zda vytvářet armádu EU. Stačí jim NATO
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker si myslí, že by měla vzniknout jednotná armáda EU, která by čelila současným evropským hrozbám a ukázala Rusku, že to Evropa myslí s ochranou svých hodnot vážně. Juncker má podporu zejména u německých politiků, názory těch českých jsou však různé.
V e-Governmentu je ČR v EU až na 25. místě, může za to nezájem českých vlád
Index Evropské komise ukázal, že ČR v oblasti digitalizace veřejných služeb za zbytkem EU výrazně pokulhává. V oblasti tzv. e-Governmentu, který usnadňuje komunikaci mezi veřejností a státní správou, Česko totiž skončilo až na 25. místě. Podle odborníků, které EurActiv oslovil, je hlavním problémem neexistující základní koncepce a dlouhodobý nezájem ze strany českých vlád. Stát by proto měl svůj přístup změnit. Obyvatelům to ušetří čas a státu náklady.
Minimální mzda v Řecku poklesla, i tak je dvojnásobně vyšší než v ČR
Česká minimální mzda je v EU čtvrtá nejnižší, přestože na počátku ledna došlo k jejímu zvýšení. ČR tak předběhla pouze Litvu, Rumunsko a Bulharsko. Ukázal to aktuální průzkum Eurostatu, podle kterého je také Řecko jedinou zemí, kde se minimální mzda za posledních sedm let snížila, stále je ale dvakrát vyšší než v ČR.
Zeman s vládou ladili zahraniční politiku
Koordinace zahraniční politiky, to byl hlavní účel včerejší schůzky nejvyšších ústavních činitelů s prezidentem Milošem Zemanem. Je to naléhavé téma, o nesouladu mezi hlavou státu a vládou, bez obalu píše už i zahraniční tisk.
Česko by odchod Řecka z eurozóny příliš nepocítilo
Vítězství levicového hnutí Syriza v nedělních parlamentních volbách v Řecku prohloubilo v Evropě obavy o možném odchodu země z eurozóny. Případný „grexit“ by pocítili hlavně zahraniční věřitelé a zranitelné jižní křídlo eurozóny. Dopady na Českou republiku by však byly minimální. Problémy by ČR mohla mít pouze v rámci prvotního šoku v souvislosti s hospodářským propadem našich sousedů, shodují se ekonomové.
Daniel Kunštát: Dění mimo českou kotlinu je u nás na okraji zájmu, platí to i pro EU
„O politické dění v EU se podle našich výzkumů dlouhodobě zajímá jen třetina českých občanů,“ říká v rozhovoru politolog Daniel Kunštát z Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Češi podle něj chápou Evropskou unii jako „něco vzdáleného“. Jak se pohled české společnosti na EU proměňoval v posledních deseti letech?
Vladimir Bartovic: České desetiletí v EU
Deset let členství České republiky v EU lze ohodnotit jako vcelku úspěšné. Země se plně integrovala do vnitřního trhu EU, postupně se naučila, jak fungují rozhodovací procesy v EU a úspěšně zvládla své první předsednictví v Radě EU. Posledním krokem před plnou integrací do EU zůstává přijetí společné evropské měny – eura, stejně jak učinily jiné země, které do Unie vstoupily spolu s Českou republikou.
Měli bychom vědět, kdy chceme přijmout euro
Česká republika by měla znát datum vstupu do eurozóny, byl by to důkaz, že si stojíme za svými závazky, píše pro EurActiv David Král, který pracuje jako ředitel odboru politického plánování Ministerstva zahraničních věcí ČR. Jeho text reaguje na nedávný rozhovor redakce s předsedou TOP 09 Karlem Schwarzenbergem, který se zaměřoval na priority České republiky v evropských otázkách.
Místopředsedkyně Hospodářské komory: Problém Evropy je vzdělávání
680 zástupců evropských firem ve čtvrtek zasedlo v bruselském sídle Evropského parlamentu místo europoslanců. Hlasovalo se o tom, jak by mělo vypadat další směřování Evropské unie v podnikatelských otázkách. Hlavní problémy vidí firmy v nedostatku technicky vzdělaných absolventů. Českou delegaci vedla místopředsedkyně Hospodářské komory Irena Bartoňová Pálková.
Protiruské sankce české firmy o miliardy nepřipraví
České firmy kvůli evropským sankcím proti Rusku o miliardy korun nepřijdou. Podle předběžných výsledků průzkumu Hospodářské komory ČR počítají exportéři v příštích dvanácti měsících se ztrátami zakázek v celkové hodnotě desítek až stovek milionů korun.
Tahanice o komisaře končí, do Bruselu pojede Jourová. Získá regiony?
Dlouhý vládní boj o pozici českého kandidáta do Evropské komise končí. Stane se jím ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová. Sociální demokraté stáhli svého kandidáta, bývalého ministra financí Pavla Mertlíka. Jourová by nejraději získala post pro komisaře pro regionální rozvoj, konkurovat ji ale bude dosavadní rakouský komisař Johannes Hahn.
Časová osa: Odysseova cesta k českému eurokomisaři
Ze všech jmen, které se v České republice zmínily při hledání kandidáta na eurokomisaře, by se dal sestavit fotbalový tým i se čtyřmi nahrádníky. Prošli jsme mediální archiv a pokusili se zmapovat výběr českého jména do Komise.
Telička: Snad premiér hraje hru a jméno komisaře už má
Premiér Bohuslav Sobotka podle bývalého kandidáta ANO na českého komisaře Pavla Teličky nemluví pravdu, když tvrdí, že na nominaci je ještě čas. Doufá, že koalice po včerejším jednání už konkrétní jméno má a premiér ho nechce zveřejnit kvůli vnitrostranickým důvodům. Telička prý už nějaký čas nepočítal s tím, že by se českým kandidátem nakonec stal.