Tag: cíle,
Pohledy na zvyšování cíle pro energetickou účinnost se liší, ukázaly neshody v Parlamentu
Měla by si EU předepsat výraznější zvyšování energetické efektivity? Ano, odhlasovali europoslanci ve výboru pro průmysl, vývoj a energetiku. Ne všichni s tím ale souhlasí. EU by podle nich měla být více realistická. O zprávě, která hodnotí plnění směrnice o energetické účinnosti, bude plenární zasedání hlasovat v červenci.
Kdo zodpovídá za staré elektro výrobky? MŽP chystá nová pravidla
Vedle novely odpadového zákona vzniká nový předpis pro vybrané výrobky s ukončenou životností. Za jejich sběr mají zodpovídat výrobci prostřednictvím takzvaných kolektivních systémů. Vyžaduje to přesnější vymezení jejich role, což například v oblasti elektrozařízení vyvolává debaty. Kritika se také snáší na návrh ministerstva průmyslu, aby se výrobky s ukončenou životností obchodovaly na komoditní burze.
Klimatické cíle do roku 2030 Komise zvyšovat nechce
Zítra budou unijní ministři životního prostředí v Bruselu jednat o postupu EU po pařížské klimatické konferenci, na které v prosinci vznikla globální dohoda o ochraně klimatu. Z dokumentu, který včera představila Evropská komise, vyplývá, že evropské závazky se v návaznosti na Paříž navyšovat nebudou. Na zvýšení klimatické ambice přitom tlačí nejen ekologické organizace, ale i některé firmy a asociace.
Oběhové hospodářství musí pochopit celá společnost, potřeba je prý lepší komunikace
Myšlenka oběhového hospodářství nespočívá jen v lepším zpracování odpadů. Rozumněji by se měly přírodní zdroje využívat například už ve fázi výroby. Aby prosincový balíček Evropské komise přešel do života, bude podle odborníků potřeba zlepšit informovanost a komunikaci mezi všemi zapojenými stranami včetně spotřebitelů.
PŘEHLED: Jak ovlivní dohoda z Paříže klimatickou politiku EU
Na jaře se v EU očekává debata o důsledcích nové klimatické dohody z Paříže pro evropskou legislativu. Unii letos čeká smršť návrhů, do kterých se může promítnout snaha některých zemí a organizací zvýšit evropské klimatické ambice. Co se bude dít?
Oběhové hospodářství: místo spalování odpadů by měla dát ČR přednost třídění
Vládě by se měl na stůl dostat návrh nového zákona o odpadech, který připravuje ministerstvo životního prostředí. Podle odborníků se v něm málo reflektují předpokládané evropské cíle, které Komise představila v balíčku o oběhovém hospodářství. Namísto spalování odpadů by prý mělo Česko preferovat recyklaci. Jinak může za pár let připravovat další novelu.
Zvýšení klimatických závazků EU po Paříži na stole není
Nová klimatická dohoda z Paříže podle některých názorů znamená, že EU není se svou klimatickou politikou osamocena, a mohla by tak přijmout vyšší cíle pro snižování emisí, rozvoj obnovitelných zdrojů nebo zvyšování energetické účinnosti. Odpovídalo by to prý i snaze o udržení globálního oteplování na 1,5 stupni Celsia. Evropská komise však takový krok neplánuje a podle některých politiků by to ani nebylo rozumné.
Podíl OZE v energetice? Propříště už členské země nemají mít předepsané cíle
Po roce 2020 se mají země EU samy rozhodovat o tom, kolik procent energie chtějí vyrábět z obnovitelných zdrojů. V národních plánech pro energetiku a klima mají přijít i s dalšími opatřeními, která povedou k naplnění klimaticko-energetických cílů a vytvoření energetické unie. Takzvaný systém řízení se teprve dojednává, setkává se však už s kritikou, že nebude mít dostatečnou sílu.
Peníze z CO2 povolenek mohou jít do inovací v podnicích. ČR se bojí, že je vyčerpají jiné země
Ze systému emisního obchodování budou moci podniky i v budoucnu čerpat peníze na inovace a modernizaci. Česko si chce pohlídat, že jeho firmy dosáhnou na finance z fondu pro podporu OZE, zachycování uhlíku a zcela nových technologií v průmyslu. K dispozici bude také modernizační fond pro chudší členské země. Jaké projekty z něj získají podporu?
Energetickou unii EU vítá. Státy i firmy ale zajímá, jak ji chce Komise řídit
Už během letoška se má ukázat, jak chce Evropská komise zajistit koordinaci mezi energetickými a klimatickými politikami jednotlivých zemí EU, které mají během příštích let společně vytvořit energetickou unii. Česko i některé další země se obávají, že by se ze systému řízení mohly vyklubat závazky, které by energetickou politiku tlačily vybraným směrem.
Povinné zavádění obnovitelných zdrojů už nikdy, říká Česko k energetické unii
Evropské klimaticko-energetické cíle Česko uznává, nechce se ale zavazovat ke konkrétním číslům pro podíl obnovitelných zdrojů. Také energetickou účinnost si chce zvyšovat po svém. Žádá proto volné nastavení systému pro správu energetické unie, který má sledovat, jak členské státy naplňují evropské strategie. Pokud chce energetiku řídit po svém, potřebuje ale srozumitelné vlastní zákony.
Dražší povolenky přinesou ČR víc peněz, emisní obchodování ale stále nefunguje
Česko souhlasilo s klimatickými cíli EU s podmínkou, že získá dodatečné finanční kompenzace. Množství peněz, které může získat, závisí na ceně emisních povolenek. Systém emisního obchodování zatím funguje špatně. Podle ekologů za tím stojí i nepřehlednost systému a přidělování bezplatných povolenek některým podnikům. I průmysl si ale stěžuje, že mu nízká cena povolenek komplikuje život.
SLEDUJTE S NÁMI – Summit EU: bitva o klimatický balíček
V srdci unijních institucí, Bruselu, startuje dvoudenní summit vrcholných představitelů EU. Hlavním tématem jsou klimaticko-energetické cíle do roku 2030, o které se zatím vedl tuhý boj. Na program se ale dostanou i ekonomické otázky a zahraničně-politická témata, jako je hrozba nákazy virem ebola či aktuální situace na Ukrajině a Blízkém východě.
PŘEHLED POZIC – ČR a Střední Evropa: energetickou politiku si chceme vybrat sami
Než nastoupí nová Evropská komise a nový „evropský prezident“ Donald Tusk, chtějí se členské země dohodnout na pokračování klimatické a energetické politiky po roce 2020. Summit se sejde na konci října, ale v postojích států zatím není jasno. S napětím se proto očekávají výsledky dnešního neformálního jednání ministrů v Miláně. Česko ladilo pozice s Visegrádskou čtyřkou, Rumunskem a Bulharskem.
Kvůli OZE odchází podniky z Evropy, tvrdí čeští průmyslníci
V Bruselu se zítra (19. března) schází summit EU, který bude kromě Ukrajiny jednat o budoucnosti evropské energetiky. Čekat lze třeba dohadování o osudu obnovitelných zdrojů v evropské legislativě. Česko patří mezi státy, které závazek pro OZE nechtějí. Poškozuje prý evropský průmysl.
Přetahování o budoucnost OZE v Evropě vrcholí
Pro obnovitelné zdroje energie by v EU neměl platit žádný závazek a podporovat by je státy měly hlavně na poli výzkumu, tvrdí velké elektrárenské firmy. Závazek Evropa naopak potřebuje a mohlo by to motivovat i velké výrobce, odpovídají nevládní organizace. V EU vrcholí vyjednávání před summitem prezidentů a premiérů, který se zaměří na klimaticko-energetickou politiku.
Cíl pro zelenou energii splní Česko už letos
Česko letos může splnit slib, který dalo Evropské komisi, že bude vyrábět 13,5 procenta spotřebované elektřiny z obnovitelných zdrojů. Stane se tak ovšem o šest let dříve oproti původnímu záměru.
Návrh klimatické politiky EU sklízí kritiku ze všech stran
Včerejškem odstartovala intenzivní debata o podobě budoucí klimaticko-energetické politiky EU. Evropská komise zveřejnila svou představu o nových klimatických závazcích a mimo jiné také návrh na reformu emisního obchodování. Na adresu bruselské exekutivy se nyní snáší kritika od ekologů i podniků.
Cíl pro energetickou účinnost do roku 2020 Unie nesplní, ukazuje studie
Jednotlivé členské země prozatím různě pokročily v plnění klimaticko-energetických cílů EU do roku 2020. Šest zemí bude mít pravděpodobně problém s cílem pro podíl obnovitelných zdrojů v energetice, šest zemí pak s plněním emisního cíle. Pozadu je však většina států především s plněním cíle pro energetickou účinnost. Do roku 2020 jej pravděpodobně splní jen čtyři země.
Na budoucí klimatické politice se EU zatím neshodne
Letos by měla Evropská komise představit návrh klimaticko-energetických cílů pro rok 2030. Budoucnost klimaticko-energetické politiky předem konzultuje také se členskými státy, které se zatím shodnou jen na tom, že by Evropa měla přijmout cíl pro snižování emisí CO2. Členské země také upozorňují, že EU musí pamatovat na svou konkurenceschopnost.
Klimaticko-energetické závazky pro rok 2030: ČR je zastáncem jednoho cíle
Ještě několik let zbývá EU ke splnění klimaticko-energetických závazků do roku 2020. V současnosti už ale začíná připravovat nové cíle pro další dekádu. Bude jeden, nebo tři? A budou právně závazné? Nad tím i dalšími otázkami se teď evropské instituce i členské země zamýšlejí. Česko podporuje pouze jediný cíl zaměřený na redukci emisí CO2.
Klimaticko-energetická politika 2030: bude mít smysl závazek pro energetickou účinnost?
V EU nedávno skončila veřejná konzultace k novým klimaticko-energetickým cílům pro rok 2030. Je pravděpodobné, že bude stanoven cíl pro snižování emisí CO2 a možná také pro obnovitelné zdroje. Debata však běží nad možným závazkem pro zvyšování energetické účinnosti. Podle zastánců by měl být jedním ze základů celé politiky, podle skeptiků ale může přinést i negativní důsledky.
Stanovit závazek pro emise CO2 do roku 2030 nestačí, ozývají se zelené sektory
Stejně jako pro rok 2020 by měla mít Evropa do roku 2030 tři klimaticko-energetické cíle, tvrdí nevládní organizace a evropské asociace zaměřující se na energetickou účinnost a obnovitelné zdroje. Otázkou je, zda takový přístup nalezne podporu mezi členskými státy. Jisté to má zatím pouze cíl pro emise oxidu uhličitého.