Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jak probíhala a co se vyjednalo?
Společná obrana a bezpečnost se stává jednou z hlavních priorit evropské integrace. Její kořeny však sahají až ke konci druhé světové války. Od té doby však společná spolupráce v této oblasti spíše zaostávala. Situace se ale začala v posledních letech měnit, a to zejména kvůli ruské hrozbě a migrační krizi. Otázkou zůstává, zdali současné ambiciózní návrhy a iniciativy budou v nejbližší době skutečně realizovány a jestli se z Evropské unie stane silný hráč i v oblasti obrany a bezpečnosti.
Ať se lidé, kteří hovoří o regulaci zbraní, vžijí do kůže šéfredaktora Charlie Hebdo. Byl to sportovní střelec a dostával každý týden výhrůžky smrtí. V této situaci si podal žádost, aby u sebe mohl nosit nabitou zbraň. Žádosti nebylo vyhověno.
Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž se má do roku 2020 rozrůst až na 10 000 lidí. Kromě ochrany hranic budou pohraničníci moci nosit zbraň, odmítnout vstup do EU a pomáhat s navrácením nelegálních migrantů.
Spolupráce zemí EU v oblasti obrany bude zase o něco intenzivnější. Má upevnit vztahy s NATO a vyrovnat obchodní spory s USA. Potřeba budou i finance na boj s migrací. Takové výsledky přineslo dnešní zasedání Rady pro zahraniční záležitosti.
Za národní bezpečnost sice nadále odpovídají členské státy, Komise jim ale pomocí financí a vzájemnou koordinací pomáhá s řešením problému radikalizace. Evropský účetní dvůr unijní exekutivě doporučil posílit koordinaci svých aktivit.
Česko loni v srpnu podalo k evropskému soudu žalobu kvůli směrnici o zbraních, která je podle vlády diskriminační. Do českého práva má být předpis implementován do poloviny září, ale rozsudek ohledně žaloby se dá očekávat až mnohem později.
Priority budoucího unijního víceletého finančního rámce po roce 2020, jako bezpečnost, obrana, program Erasmus, výzkum či digitalizace jsou i v zájmu ČR. Boj o evropské peníze však nebude lehký, upozornila na dnešní návštěvě Česka komisařka Jourová.
EU má speciální databázi pro sdílení informací o nebezpečných jedincích. Francie jich hlásí víc než všechny ostatní země dohromady. Nárůst začal po teroristických útocích. Odborníci varují před zneužíváním systému.
Islamisté přišli o finanční zdroje z prodeje ropy a ukradených artefaktů a hledají nové. Navíc se blíží návrat bojovníků IS do Evropy. Europarlament tak řeší, jak co nejvíce omezit financování džihádistů.
Podle analytika Christophera Wylieho, kterého dnes vyslýchal britský parlament, může za únik dat o 50 milionech uživatelů Facebooku software Ripon společnosti AggregateIQ. Před Westminster by měl předstoupit i Mark Zuckerberg, ten chce ale za sebe poslat náhradu. Evropská komise nezahálí a požaduje po něm informace o chystaných změnách na sociální síti.
Evropská unie chce mít s Velkou Británií i po brexitu co nejužší vztah. Britové prý ale nemohou počítat s tím, že si po odchodu zachovají všechny výhody unijního členství nebo že si budou vybírat, co z dosavadních pravidel se jim hodí. Text dohody unijní sedmadvacítky předpovídá komplikace ve vzájemném obchodu.
Kvůli chemickému útoku v britském Salisbury by Česko mohlo vyhostit několik ruských diplomatů. O podobném kroku uvažují i další evropské státy. Na bruselském summitu EU to uvedl český premiér v demisi Babiš.
Před jednáním unijního summitu EU dnes premiér v demisi Babiš jednal se šéfem NATO Jensem Stoltenbergem. Odmítl, že by se v Česku vyráběla nervová látka novičok, která v britském Salisbury otrávila někdejšího dvojitého agenta Skripala. Podle Britů jsou za útok odpovědní Rusové.
K přímým zahraničním investicím je Česká republika čtvrtá nejotevřenější na světě. Nemáme žádné kontrolní mechanismy, které by nás před rizikovými investicemi chránily. Před pronikáním cizích mocností do strategických oblastí u nás pravidelně varuje BIS i další odborníci. Nic se však neděje a ekonomický a politický vliv Číny a Ruska se pomalu zvětšuje. A to nejen v ČR.
Jednání o brexitu mezi EU a Velkou Británií pokročila do druhé fáze. Pomalu se začíná řešit podoba budoucích vzájemných vztahů. Jak si je představuje Česká republika?
Rozpočet EU na příští rok má podpořit hospodářský růst a zaměřit se na nové výzvy. Náklady evropských institucí by se naopak měly snížit. Na dnešním jednání se na tom shodli ministři financí členských států. Podle Česka se ale nesmí zapomenout také na evropské dotace. Diskuse se zaměřila i na budoucí víceletý rozpočet po brexitu. Zde ČR očekává, že bude muset platit do společné kasy víc.
Aby se mohla EU rozhodovat rychleji a jednodušeji v zahraniční politice a bezpečnosti, mohlo by se u některých otázek upustit od jednomyslného rozhodování, myslí si šéf Komise. Podle české ministryně obrany Šlechtové se vláda bude tímto námětem teprve zabývat.
Dobrá spolupráce policie, zpravodajců a armád je podle britské premiérky výhodná pro Spojené království i Evropskou unii. Podle šéfa Komise Junckera by se měla bezpečnost řešit odděleně od ostatních záležitostí, jako je například obchod.
Společná obrana má být pouze úkolem NATO. Stálá strukturovaná spolupráce EU nemá tuto roli ohrozit. USA a další mimounijní země se však obávají opaku. Česko chce stát v čele jednoho ze 17 projektů struktury PESCO. Na obranu ale příliš nepřidá.