Česko spolu s dalšími osmi zeměmi vyzvalo Evropskou unii, aby upřela větší pozornost své zahraniční politiky na západní Balkán. Varovaly také před působením cizích aktérů v regionu na úkor bloku.
Zákaz cestování do EU pro občany západobalkánských zemí kvůli pandemii byl symbolickou „fackou“, která ukázala skutečný přístup Unie k regionu, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz odborník na politiku rozšiřování EU Michal Vít.
Rok 2020 nabídl poměrně zajímavý vývoj také v otázce vztahů EU s jejím nejbližším okolím – se státy západního Balkánu a zeměmi Východního partnerství. Shrnujeme nejdůležitější momenty.
Zelenou transformací nemá projít jen EU, ale výhledově i její budoucí členské země ze západního Balkánu. Unie jim na to pošle miliardy eur v dotacích i zárukách. Otázkou je, jestli je region dokáže využít.
I když se na květnovém „rozšiřovacím summitu“ EU jaksi zapomnělo na téma rozšíření, západní Balkán zůstává mezi bruselskými prioritami. Na podzim možná dokonce dojde k překročení jednoho nebo dvou zásadních milníků.
V poslední době se zdá, že Evropská unie po několika letech váhání opět začíná přistupovat k západnímu Balkánu jednotně a uvědomuje si jeho důležitost. K dalšímu posunu by mohlo dojít na videokonferenci příští týden, která nahradí očekávaný summit v Záhřebu.
Státy Evropské unie se dnes shodly na zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií. Po videokonferenci unijních ministrů pro evropské záležitosti to na twitteru uvedl německý ministr Michael Roth.
Evropská unie může zahájit přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií. S odvoláním na nezveřejněný návrh rozhodnutí unijní sedmadvacítky o tom dnes napsala agentura Reuters.
Čím dál více indicií nasvědčuje tomu, že Evropská unie po mnohaletých odkladech letos na jaře konečně spustí přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií. Konkrétně druhá země „klepe na unijní dveře“ už skutečně dlouho.
Proces přijímání nových členů EU by mělo být možné kdykoli přerušit, pokud některá ze zemí přestane plnit požadovaná kritéria. Počítá s tím plán, který dnes zveřejnila Evropská komise ve snaze odblokovat zahájení přístupových rozhovorů s balkánskými zeměmi.
Upravená pravidla pro přijímání nových členských zemí Evropské unie by mohla přesvědčit Francii, aby přestala blokovat zahájení přístupových rozhovorů se zeměmi západního Balkánu.
Od svého vstupu do EU v roce 2013 zažívá Chorvatsko patrně největší „evropskou“ zkoušku. Od ledna se ujalo předsednictví Rady a má před sebou řadu důležitých úkolů včetně ukončení první fáze brexitu. Pod Andrejem Plenkovićem se navíc třese premiérské křeslo.
Evropská unie musí v rámci politiky rozšíření a sousedství řešit řadu komplikovaných výzev – Turecko, Ukrajinu nebo integraci západního Balkánu. Jaký byl v tomto ohledu loňský rok a co na Unii čeká letos?
Francouzi v říjnu zablokovali zahájení unijních přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií, a chtějí reformu celého procesu. Důležitá otázka je, jestli se jedná o legitimní požadavek. Experti se ve svém hodnocení potřebnosti reformy neshodnou.
Tři země aspirující na členství v EU – Srbsko, Severní Makedonie a Albánie – se rozhodly prohloubit regionální spolupráci vytvořením „mini-Schengenu“. Cílem je zlepšení života a hospodářství v regionu do té doby, než jim EU otevře své dveře.
Severní Makedonie společně s Albánií s nadějí čekala na zahájení přístupových rozhovorů s Evropskou unií, stopku jí však vystavila Francie. Makedonci kvůli tomu půjdou předčasně k volbám.
Po včerejším schválení úprav v brexitové dohodě podpořili lídři členských států zastavení vydávání licencí pro prodej zbraní Turecku. Naopak prozatím nenašli shodu nad zahájením přístupových jednání s Albánií a Severní Makedonií.
Dva týdny před odchodem Británie z EU se dnes v Bruselu sejdou evropští lídři k jednání, jemuž bude dominovat právě brexit. Na unijní prezidenty a premiéry čeká také debata o příštím víceletém rozpočtu, rozšíření EU či klimatických závazcích.
Pro zahájení přístupových rozhovorů EU se Severní Makedonií a Albánií se dnes vyslovil český ministr zahraničí Tomáš Petříček, který se v Bratislavě zúčastnil schůzky s kolegy ze Slovenska, Maďarska, Polska a Francie.
S brexitem a očekávanými evropskými volbami stojí Evropská unie před nejasnou budoucností. Kam do toho všeho zapadá plánované rozšíření členské základny o země západního Balkánu?
V albánském Drači se s eurokomisařem Johannesem Hahnem včera neformálně sešli zástupci západobalkánských zemí. Účastníci se shodli na tom, že do budoucna by mezi státy měla vzniknout společná ekonomická zóna. Řeč přišla i na rozšiřování EU.
Komise dnes doporučila zahájit přístupová jednání s Makedonií a Albánií. V obou případech ale rozhodnutí o vstupu může narazit u členských států. Turecko se naopak podle Unie vzdaluje jejím hodnotám. Nadále ale zůstává strategickým partnerem.
Evropa sleduje dění ve Francii. Škoda, že dlouho očekávané prezidentské volby nepředcházela žádná smysluplná kampaň. Osud Francie však není to jediné, co by nás mělo zajímat. Za pozornost stojí Balkán, Maďarsko nebo třeba Rakousko.