Tag: 2013
Ivan Hodač: Ministři se nesmí hádat o vliv, ale spolupracovat
„Je důležité, aby to mezi ministerstvy klapalo, aby levá ruka nedělala něco jiného, než pravá. Mezi MZV a MPO musí vzniknout skutečná koordinace a nesmí se hádat, kdo bude mít větší vliv ohledně vnějších ekonomických vztahů,“ říká Ivan Hodač, který působil v letech 2001-2013 jako generální tajemník Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA).
Obrat v evropské politice pokračuje: Vláda se chce připojit k „fiskálnímu paktu“
Česká republika by se měla připojit k fiskálnímu paktu a do šesti let přijmout euro. Podle informací Hospodářských novin by tento krok neměl blokovat ministr financí Andrej Babiš ani prezident Miloš Zeman. Jak uvedl premiér Bohuslav Sobotka, vláda se snaží „obnovit dobrou pověst ČR v Evropě“.
Rusnok: Sobotkova vláda by se měla chovat k EU vstřícně a racionálně
„Podařilo se nám obhájit takový postoj České republiky, který říká, že národní a evropský zájem nejsou ve vzájemném rozporu. Domnívám se a věřím, že v tomto racionálním a současně vstřícném přístupu k evropské spolupráci bude nová vláda pokračovat,“ zhodnotil pro EurActiv své dosavadní působení končící premiér v demisi Jiří Rusnok.
Opozice: Návrhy nové vlády týkající se EU jsou „mimo mísu“
Přijetí eura bez referenda, snížení spotřební daně na pleny proti vůli Evropské komise i kompetentnost některých ministrů. To jsou jen některé body týkající se evropských záležitostí, kterých se v souvislosti se vznikající vládou obávají opoziční politici.
Zaorálek v čele MZV: Čekají ho střety se Zemanem?
Jednání o budoucí vládě jsou už několik týdnů na české politické scéně tématem číslo jedna. Ministerstvo zahraničí (MZV) by mělo být v rukou sociální demokracie, navrhovaným kandidátem na šéfa diplomacie je Lubomír Zaorálek. Co budou hlavní výzvy pro MZV? A jaký bude jeho vztah s vládou a prezidentem?
Čína je alfa a omega klimaticko-energetické politiky, ukazuje Světový energetický výhled
Jak se bude světová energetika vyvíjet během příštích dvaceti let? Poroste podíl obnovitelných zdrojů, zásadní bude vypořádat se s uhlím. Důležité je také zvyšování energetické účinnosti, tvrdí Mezinárodní energetická agentura, která zítra (7. ledna) v Praze představí svůj aktuální Světový energetický výhled.
Odchody a nováčci – rok 2013 v Česku i Unii
„Evropské unii přeji, aby se přestala zabývat blbostmi a začala se zabývat věcmi podstatnými,“ říká v dalším dnešním článku EurActivu prezident Miloš Zeman. Ať už se podle Vás unie zabývá věcmi více nebo méně důležitými, připravili jsme výběr z toho nejzajímavějšího, co se v EU a v ČR událo v uplynulém roce. A začínáme právě novým českým prezidentem.
Ve Výboru pro evropské záležitosti zasedne Fiala, Stropnický či Langšádlová
Veřejnost už zná složení jednotlivých poslaneckých výborů. Z 19 členů Výboru pro evropské záležitosti (VEZ) zasedne do této funkce plných 14 nováčků, pro které bude členství ve VEZ premiérou. Najdeme však mezi nimi i známé tváře, mezi které patří například bývalý ministr Fiala či poslanec hnutí ANO Stropnický. Jak již EurActiv informoval, VEZ povede lidovec Ondřej Benešík.
Nová vláda se nejspíš přikloní k „zákonu o úřednících“ z dílny ČSSD
Přijetí kvalitního zákona upravujícího vztah úředníků a státu je jednou z podmínek pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů v příštím programovacím období. Je však jasné, že zákon do konce roku přijat nebude a Rusnokova vláda proto pro Evropskou komisi připravuje akční plán plnění jednotlivých podmínek. Příprava zákona se mezitím přesunula z Ministerstva vnitra zpět na Ministerstvo práce a sociálních věcí, které je autorem původního návrhu.
SPD: Německá koaliční dohoda musí obsahovat i možnost dvojího občanství
V Německu se po zářijových volbách nadále vyjednává o vládě. Sociální demokraté (SPD) dali na konci minulého týdne důrazně najevo, že nepřistoupí na plán velké koalice s křesťanskými demokraty Angely Merkelové, pokud se obě strany nedohodnou na zásadních otázkách. Mezi ně sociální demokraté řadí mimo jiné reformy pracovního trhu či možnost dvojího občanství.
Volby: Podle německých médií je Zeman zábavný a neškodný
Výsledky českých voleb vyvolaly zájem také v okolních zemích. Německá média se obávají oslabení tradičních stran a vzestupu „populistických” a „anti-systémových” hnutí. Vliv prezidenta Zemana příliš nereflektují. Slovensko si všímá především velkého úspěchu svého rodáka Andreje Babiše. Na to, jak jsou ve střední Evropě reflektovány české volby, jsme se ptaly zahraničních analytiků.
Na Radu EU by měli jezdit ministři, ne jejich náměstci, shodují se strany
Česká republika by se měla chovat konzistentně a předvídatelně, do evropských institucí by měla posílat kompetentní zástupce a měla by se snažit nacházet spojenectví se zeměmi, s nimiž ji pojí společné zájmy. Podle lídrů politických stran je to cesta, jak lépe prosadit české pozice v rámci Evropské unie.
Jiří Maštálka: Vztyčení vlajky EU by nemělo být výkřikem do tmy
"Vztyčení vlajky EU na Pražském hradě by nemělo být posledním výkřikem do tmy, ale prvním krokem k tomu, aby integrace do EU nesla pozitivní plody a odvracela rizika," uvádí v dalším předvolebním rozhovoru pro EurActiv europoslanec Jiří Maštálka (KSČM).
Co si politické strany myslí o „eurofederalismu“ prezidenta Zemana?
Prezident Miloš Zeman často sám sebe označuje za eurofederalistu. Nedávné výroky vůči Rusku či Izraeli však vyvolávají mezi některými politiky otázku, zda prezident nesměřuje Česko spíše na východ. S představiteli politických stran jsme se mimo jiné bavili o tom, jak vnímají prezidentovi názory na EU a nakolik by s ním debatovali evropské kroky.
Věra Jourová: ČR patří na západ, nikoliv na východ
„ČR je významným hráčem ve střední Evropě a patří spíše na západ, než na východ. Abychom byli na čele pelotonu, není na překážku ani fakt, že jsme nepřijali euro. Není to natolik zásadní, abychom nemohli být v jádru EU,“ říká v dalším předvolebním rozhovoru 1. místopředsedkyně hnutí ANO 2011 Věra Jourová.
Euro přijmeme, ale až to bude pro nás výhodné, shoduje se většina stran
Přijetí eura bychom se bránit neměli, je však důležité počkat do chvíle, kdy pro nás bude vstup do eurozóny výhodný. I tak by se dal shrnout názor většiny českých politických stran. Vztah k euru a případné referendum o jeho přijetí jsou jedním z témat, na které jsme se ptali v rámci předvolební série rozhovorů se zástupci politických stran.
EurActiv představí předvolební evropské vize politických stran
Během příštích čtrnácti dní se můžete těšit na sérii devíti rozhovorů s představiteli politických stran, které mají podle průzkumů veřejného mínění největší šanci uspět v nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny. Zaměřili jsme se na část jejich programu, která se věnuje evropským otázkám, na přijetí společné měny, prosazování českých zájmů na evropské půdě nebo čerpání evropských peněz.
ČR může z Fondu solidarity získat na likvidaci povodňových škod až 15,9 milionů eur
Česká republika by mohla od Evropské unie získat až necelých 16 milionů eur na likvidaci škod, které byly způsobeny červnovými záplavami. Ministerstvo financí ve své zprávě vyčíslilo celkové ztráty na 637 milionů eur. Česko tak získá peníze z Fondu solidarity na základě kritéria bezprostředně sousedící země postižené stejnou katastrofou. Tou je v tomto případě Německo.
ČR požádá o povodňovou pomoc do zítra, Slovensko se možnosti vzdalo
Aby získala Česká republika od evropských států peníze sloužící na napravování škod, které jí vznikly kvůli červnovým povodním, musí zaslat žádost Evropské komisi s vyčíslením svých ztrát již do konce tohoto týdne. Žádost již v minulosti zaslalo Německo a Rakousko, naopak Slovensko tuto pomoc využít neplánuje. Evropská komise navíc připravila reformu Fondu solidarity EU, ze kterého prostředky do postižených zemí poputují, díky níž by měl příště celý proces probíhat rychleji.
ČR požádá EU o povodňovou pomoc v polovině srpna
Česká republika pošle žádost Evropské komisi o finanční pomoc z Fondu solidarity EU pro oblasti poškozené červnovými povodněmi v polovině srpna. Učiní tak poté, co dokončí vyčíslování povodňových škod. Pro ČTK to uvedlo ministerstvo financí.
Česko bojuje s povodněmi, EU je připravena pomoct
Povodně sužují Českou republiku už několik dní a škody, které způsobují, se teprve pozvolna začínají sčítat. Na informace o záplavách v Česku, Rakousku a Německu už ale zareagovala Evropská komise. Je připravena všem třem postiženým státům poskytnout pomoc. O jak velkou částku ve finále půjde, se zatím neví. Jisté ani není, kdy případné peníze z Bruselu do Česka dorazí.
Van Rompuy: Musíme řešit nezaměstnanost mladých lidí
Jedním z nejvážnějších problémů EU je v současnosti vysoká nezaměstnanost mladých lidí. Ta výrazně vzrostla v důsledku krize hlavně na jihu Evropy, bojují s ní ale i ostatní státy. Představitelé členských zemí EU by se proto měli otázkou zabývat na příštím červnovém summitu. Vyzval je k tomu předseda Evropské rady Herman Van Rompuy.
Nyní probíhá už třetí evropský semestr, jaký je jeho význam?
Evropská komise v rámci tzv. evropského semestru příští týden již potřetí zveřejní svá doporučení pro Českou republiku. Cílem semestru je koordinovat hospodářské a fiskální politiky členských států EU. Vydávaná doporučení jsou ale nezávazná, a vyvstává tak otázka, zda mají reálný dopad.