Životní prostředí Archives

Finské předsednictví v Radě EU začalo 1. července a velvyslanec Finské republiky v Polsku tvrdí, že Helsinky připravily ambiciózní program přesto, že jde o rušné období obsazování nových postů. Možnosti spolupráce s V4 bude Finsko hledat v oblasti bezpečnosti a v rozvoji infrastruktury, říká Juha Ottman.

Energetická družstva mají obrovský potenciál, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz německá expertka na decentralizaci energetiky Krisztina Andréová.

Česká republika bude mít od roku 2021 k dispozici zhruba 120 miliard korun z nového Modernizačního fondu. Ten má zemím EU pomoci na cestě k nízkouhlíkové energetice. 

Ministři členských států opět diskutovali o budoucnosti zemědělství po roce 2020, zejména s ohledem na ochranu klimatu. Česko je environmentálním aspektům budoucí zemědělské politiky EU nakloněno, volá však po vyšším rozpočtu, zjednodušení a flexibilitě.

Evropský parlament jako celek prosazuje aktivnější boj za zmírnění dopadů klimatických změn. Oporu pro své plány může nalézt také u nové předsedkyně Komise, která téma zařadila mezi své priority. Ozývají se však také hlasy, které s nasazeným ambiciózním kurzem nesouhlasí.

Se začátkem července se v Unii střídají předsednické země. Radu EU, kde zasedají ministři národních vlád, po Rumunsku přebírá Finsko. Seveřané se plánují soustředit na boj s klimatickými změnami a ochranu principu právního státu.

Lineární ekonomický model vytváří hory odpadu. Zahrnuje těžbu a zpracování primárních surovin, které, jakmile jsou použity, jsou následně vyhozeny.

Ačkoliv jsou země V4 spíše partnery než rivaly třech pobaltských zemí, přetrvávají mezi nimi i rozdíly, například v otázce eura, migrace, udržení demokratických pravidel, bezpečnosti a postoje vůči Rusku, říká expert z univerzity v estonském Tartu.

V EU přibývá lidí, kteří chtějí energii nejenom spotřebovávat, ale i vyrábět. Pro své domácnosti či podniky si proto pořizují vlastní zdroje energie. Motivací pro takový krok je hned několik – nejen že mohou ušetřit za elektřinu, ale také si mohou vydělat prodejem přebytečné energie, a navíc šetří životní prostředí.

České příhraniční regiony úzce spolupracují se svými evropskými partnery. Programy přeshraniční spolupráce však mají své limity – zejména co se týče náročné administrativy.

Jak je na tom české hospodářství, do jakých oblastí je třeba investovat a jaké politiky vyžadují reformu? Právě na tyto otázky odpověděla Evropská komise v letošním doporučení pro českou hospodářkou politiku.

Nově i staronově zvolení čeští europoslanci obsadí coby řádní členové či náhradníci téměř všechny opětovně ustavené europarlamentní výbory a podvýbory. Český hlas bude zcela chybět ve výboru pro zahraniční věci, výboru pro rozvojovou spolupráci a ženská práva.

Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v rozpáleném červnu z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.

V červenci poprvé zasedne Evropský parlament v novém složení. Jakmile si zvolí vedení a rozdělí se do výborů, europoslanci začnou projednávat legislativní návrhy. Řešit budou nový rozpočet, případnou brexitovou dohodu nebo také reformu vyřizování žádostí o azyl.

Evropská komise v roce 2015 zveřejnila ambiciózní balíček týkající se oběhového hospodářství, jehož cílem je stimulovat přechod k oběhovému hospodářství, podpořit globální konkurenceschopnost a udržitelný hospodářský růst.

Summit EU v Bruselu zdržel spor o formulaci části závěrů, souvisejících se snahou o uhlíkovou neutralitu společenství k roku 2050. Proti pohledu většiny údajně vystupoval především polský premiér Mateusz Morawiecki. Země nakonec věc vyřešily kompromisním formulací.

Z přírody mizí včely, mouchy, motýli i další druhy hmyzu. Od roku 1989 ho vymřely více než tři čtvrtiny. Mohou za to mimo jiné klimatické změny a používání pesticidů. Ty jsou sice v Evropské unii monitorovány, v posledních letech ale vyvstaly obavy ohledně jejich povolování.

Národní klimaticko-energetický plán pro rok 2030 má své mezery, Českou republiku na to upozornila Evropská komise. Unijní exekutiva doporučuje ČR zvýšit podíl energie vyrobené z obnovitelných zdrojů a také nastavit ambicióznější cíle týkající se energetické účinnosti.

Otázka, koho chtějí prezidenti a premiéři zemí EU jako nového předsedu Evropské komise, bude nejsledovanějším a nejspíš také nejkomplikovanějším bodem čtvrtečního a pátečního unijního summitu v Bruselu. Probírat se ovšem budou i klima, dezinformace nebo eurozóna.

Zásadními neznámými v tématu přechodu z uhlí na jiné zdroje není jestli, ale kdy, a jak cílů dosáhnout s ohledem na lidi v uhelných regionech. Polsko, Česko a Slovensko se potýkají s  otázkou kdy, zatímco Polsko stále řeší jestli vůbec.

Evropská unie chce do roku 2050 snížit čisté emise oxidu uhličitého na nulu. Jako variantu, na které by se mohli dohodnout prezidenti a premiéři členských zemí, to obsahuje návrh závěrů čtvrteční vrcholné schůzky.

Čistší doprava, úspornější budovy, ale také větší podíl obnovitelných zdrojů energie. Právě tak by mohla vypadat cesta České republiky směrem k nízkouhlíkovému hospodářství. 

Každý by se měl zamyslet nad tím, jestli je opravdu nutné, aby neustále jezdil autem nebo vytápěl na pětadvacet stupňů, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz ekolog Bedřich Moldan. Současná vláda je podle něj v otázce zlepšování kvality ovzduší poměrně aktivní.

V posledních letech jsme svědky extrémních výkyvů počasí. Jedním z projevů jsou velmi horká léta bez pravidelných srážek – místo nich přicházejí přívalové deště, které ale vyprahlá půda není schopná absorbovat. A nastává sucho. Jak s tím může Česko bojovat?