Životní prostředí – EURACTIV.cz https://euractiv.cz Evropská unie v českých souvislostech Fri, 24 May 2019 19:22:00 +0000 cs-CZ hourly 1 https://wordpress.org/?v=4.9.9 https://euractiv.cz/wp-content/uploads/sites/7/2018/04/ea_favicon_32x32-1.png Životní prostředí – EURACTIV.cz https://euractiv.cz 32 32 Visegrád je mrtvý. Ať žije Visegrád+ pro obnovitelné energie https://euractiv.cz/section/politika/opinion/visegrad-je-mrtvy-at-zije-visegrad-pro-obnovitelne-energie/ https://euractiv.cz/section/politika/opinion/visegrad-je-mrtvy-at-zije-visegrad-pro-obnovitelne-energie/#respond Fri, 24 May 2019 19:22:00 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=opinion&p=130013 Visegrád ignoruje klimatické hrozby, chce nadále spalovat fosilní paliva a nedodržuje limity pro znečištění ovzduší. Tento trend chce zvrátit platforma Visegrád+ pro obnovitelné zdroje, píše Ada Ámonová.

Ada Ámonová pracuje jako výzkumnice berlínského think-tanku E3G – Třetí generace environmentalismu. Komentář vznikl jako součást projektu VisegradInfo.eu.

Co se týče podílu obnovitelných zdrojů energie, Česko, Maďarsko, Slovensko a Polsko zaujímají v EU poslední řady, všechny čtyři země mají totiž podíl nižší než 20 procent. Situace je ještě horší při pohledu na podíl obnovitelných zdrojů v elektroenergetice. Maďarsko je v pomyslném žebříčku zemí Unie předposlední, Polsko je páté a Česko šesté od konce. Slovensko z Visegrádské skupiny vyčnívá díky hydroelektrárnám vybudovaným v období komunismu.

Nízký podíl obnovitelných zdrojů je často dáván za vinu geografii. Rakousko, které se třemi zeměmi V4 sousedí, je ale ve využívání obnovitelných zdrojů lídrem celého kontinentu. Opravdu vítr přestává foukat na rakouské hranici? Co by tedy mohl být důvod pro takový obrovský rozdíl?

Odpovědí je politická vůle. Úspěšný rozvoj obnovitelných zdrojů v Rakousku je zakotven v politické a společenské shodě o prospěšnosti čisté a udržitelné energetické politiky bez ohledu na aktuální ideologické směřování. Všem obyvatelům přináší blahobyt a čistý vzduch, ekonomice mnoho benefitů. Tato vize a uvažování podporuje vysoké klimatické ambice.

Česko musí být v podpoře obnovitelných zdrojů ambicióznější, říkají experti

Nastává konec doby uhelné a Česko se musí poohlížet po nových zdrojích energie. V souvislosti s rostoucími požadavky v oblasti ochrany klimatu se nabízí zejména obnovitelné zdroje, jejichž podpora ale v tuzemsku podle odborníků pokulhává.

Rakousko před 25 lety

Před 25 lety ale všechno bylo jinak. Tehdy byl rakouský postoj k obnovitelným zdrojům podobný tomu, jaký dnes vidíme ve středoevropských a východoevropských členských státech: obnovitelné zdroje jsou drahé, nespolehlivé a neschopné produkovat dostatečné množství energie.

V minulém století na změně klimatu nebyla ani zdaleka tak rozsáhlá celospolečenská shoda, technologie obnovitelných zdrojů byly mnohem méně rozvinuté, investiční náklady vysoké a projektový management a financování byly pouze v plenkách. Rakousko, Německo a Skandinávie se staly průkopníky, díky kterým dnes prožíváme pravý opak. Investice do solární a větrné energie jsou rutinními projekty, které se dobře integrují do elektrických sítí. Celkové investiční náklady značně klesly pod úroveň většiny nákladů konvenčních elektráren.

Německý expert: Lidé musí nejprve věřit, že jim chytrá energetika přinese užitek

„Lidem v Německu se myšlenka energetické transformace líbí. Neopodstatněné náklady ale mohou tento konsenzus ohrozit,“ říká o rozvoji chytrých sítí v sousední zemi Mathias Böswetter ze Spolkového svazu solárního průmyslu (BSW).

Vlády V4 však stále věří, že pouze velké elektrárny jsou schopné spolehlivě dodávat elektřinu. Dominantní hráči v elektroenergetice se cítí být ohroženi solární a větrnou energií a mají pravdu. Místní vlády proto raději blokují rozvoj obnovitelných zdrojů a udržují hegemonii konvenčních technologií pro výrobu elektřiny.

Některé z těchto zemí zavádějí nesmyslné a radikální regulace. V Maďarsku nedostane povolení žádná větrná elektrárna v okruhu 12,5 kilometru od jakéhokoli lidského obydlí, což dělá červenou zónu pro větrné elektrárny prakticky z celé země. V důsledku těchto pravidel je jednodušší dostat povolení na 2gigawattovou jadernou elektrárnu než na 30megawattovou větrnou farmu. Na Slovensku si zase lidé mohou nainstalovat vlastní domácí obnovitelné zdroje elektřiny, z vyrobené elektřiny však musí spotřebovat alespoň 90 procent.

Obnovitelné zdroje nejsou už jen teorie. Síť jich dokáže pojmout mnohem víc, říká energetický expert Hnutí DUHA

V Evropě se z obnovitelných zdrojů vyrábí 30 % elektřiny. Zhruba z poloviny se přitom jedná o zdroje nestabilní, a síť to přesto zvládá, říká pro EURACTIV.cz Karel Polanecký.

Rozhovor s Karlem Polaneckým, energetickým expertem Hnutí DUHA, vznikl u příležitosti představení Atlasu energie, …

Kultivování diskuse

Národní energetické a klimatické plány, jejichž první verzi si Evropská komise vyžádala do konce minulého roku, odrážejí deformovanou představu energetické politiky a velmi nízké klimatické ambice. Nejvyšší cíl pro podíl obnovitelných zdrojů v roce 2030 je v těchto zemích 21 procent a podpůrné dokumenty mají obecně nízkou kvalitu. Podle nové studie aplikující metodiku Komise podle směrnice o obnovitelných zdrojích, měly všechny státy přijít s alespoň o čtyři procenta vyšším podílem, který by pokrýval čtvrtinu spotřeby z dodávek zelené energie. S určitostí přitom platí, že nákladově efektivní potenciál se pohybuje nad tímto číslem.

Dnešní situace volá po společném postupu organizací, které již po desetiletí pracují na urychlování přechodu na čistý a udržitelný energetický systém. Think-tanky a environmentální asociace z Visegrádu a Rakouska se nedávno sešly v Praze, aby vytvořily platformu pro obnovitelné zdroje Visegrád+, která hledí dál než krátkodobé vládní politiky. Nová koalice chce kultivovat diskusi o energetické politice, která se dnes pohybuje na patetické a provinční úrovni. Platforma nabízí nové Evropské komisi nejen expertizu a kritickou analýzu národních plánů, ale i správná čísla.

Visegrádská spolupráce začala s fanfárami a dlouho sloužila jako dobrá platforma pro politickou změnu. Přispěla k rozvoji demokracie ve střední Evropě. Z V4 se však stal rušivý prvek ve středu Evropy. Dnešní spolupráce je založena na ignorování klimatických hrozeb, na pokračujícím spalování fosilních paliv, na porušování limitů pro znečištění ovzduší a na podkopávání rozvoje obnovitelných zdrojů. Země V4 poškozují zájmy a zdraví svých obyvatel. Platforma pro obnovitelné energie Visegrad+ je založena s cílem zvrátit tento trend a otevřít se spolupráci se stejně smýšlejícími aktéry.

Starý Visegrád je mrtvý. Ať žije Visegrád+.

]]>
https://euractiv.cz/section/politika/opinion/visegrad-je-mrtvy-at-zije-visegrad-pro-obnovitelne-energie/feed/ 0
Čeká nás dekarbonizace, změna palivové základny, je nutné vědět, jak na to [Promoted content] https://euractiv.cz/section/energetika/press_release/ceka-nas-dekarbonizace-zmena-palivove-zakladny-je-nutne-vedet-jak-na-to/ https://euractiv.cz/section/energetika/press_release/ceka-nas-dekarbonizace-zmena-palivove-zakladny-je-nutne-vedet-jak-na-to/#respond Thu, 16 May 2019 15:00:00 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=press_release&p=129793 Návštěvníci mohli shlédnout 55 velmi zajímavých přednášek na aktuální témata, v předsálí vystavovalo výsledky své činnosti 101 vystavovatelů a tradičního společenského večera se zúčastnilo přes čtyři stovky hostů.

Takový je jednoduchý sumář letošní konference. Důvodem této úctyhodné účasti je krom nelehké situace v oboru především výběr souvisejících témat, která byla přednášena a následně diskutována.

„Letošní Dny teplárenství a energetiky hodnotím vysoce pozitivně. Kromě standardních referátů a přednášek jsem vycítil jakousi jednotu mezi našimi členy a účastníky, kterou jsem dříve nezaznamenal. Příčinu tohoto jevu vidím především v těžké situaci tepláren v nerovném konkurenčním prostředí při výrobě tepla způsobenou především výrazným nárůstem ceny emisních povolenek v minulém roce,“ poznamenal předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Tomáš Drápela.

Letošní konference podle hostů především jasně určila problematické pojmy, označila je a naznačila, nebo přímo určila, jak tyto problémy řešit.

O jisté formě soudržnosti hovořil i Jiří Feist, šéf strategie společnosti EP Energy, který označil letošní Dny teplárenství a energetiky jako místo sdílení priorit, které chceme v dalším období společně řešit. „Čeká nás dekarbonizace, změna palivové základny, bude nutné vědět, jak to bude například s fondy,“ upozornil Jiří Feist.

Hosté měli možnost poslechnout nejen hlasy z praxe teplárenství a energetiky, ale podobně jako v předešlých ročnících i přípravu legislativních a regulativních opatření z úst zástupců dotčených ministerstev.

V teplárenství a energetice hraje regulace zásadní roli už nyní a v budoucnosti bude stále větší. „Letošní Dny teplárenství a energetiky pro nás byly přínosné, protože jsme měli možnost hovořit o revizi systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). To znamená informovat širokou teplárenskou veřejnost o tom, co se připravuje pro další obchodovací období 2021-2030. Je pro nás velmi důležité, že zde můžeme vše prodiskutovat a že se nám dostává zpětné vazby nejen od teplárníků, ale i od kolegů z Ministerstva průmyslu a obchodu,“ řekl Pavel Zámyslický, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu na Ministerstvu životního prostředí.

Ministerstvo životního prostředí představilo prostřednictvím ředitele Odboru odpadů Jaromíra Manharta tři nové odpadové zákony, které jsou dnes již v mezirezortním připomínkovém řízení.

„Jsem rád, že jsme mohli přestavit novou odpadovou legislativu. Harmonogram, který má schvalovací proces, bychom rádi dodrželi. Znamená to uskutečnit do června mezirezortní konferenční vypořádání, v letních měsících předložit návrhy zákonů Legislativní radě vlády, během září nebo října nechat schválit zákony v rámci jednání vlády a ideálně do konce letošního roku předložit zákon do Poslanecké sněmovny,“ uzavřel Jaromír Manhart.


Konferenci podpořili generální partneři: EP Energy a.s., ČEZ, a.s., KLINGER Fluid Control GmbH, Veolia Energie ČR a.s. Mezi partnery konference zmiňme také společnosti RUML s.r.o, Uchytil s.r.o., Elektrárny Opatovice a.s., Plzeňská teplárenská, a.s., Pražská teplárenská a.s., United Energy, a.s., Energotrans a.s., ČEZ Teplárenská, a.s.

25. ročník Dnů teplárenství a energetiky se tradičně uskutečnil třetí dubnový týden v Kongresovém, výstavním a společenském centru ALDIS v Hradci Králové. Pořadatelem je Teplárenské sdružení ČR, konferenci organizuje společnost Exponex.

]]>
https://euractiv.cz/section/energetika/press_release/ceka-nas-dekarbonizace-zmena-palivove-zakladny-je-nutne-vedet-jak-na-to/feed/ 0
Kandidáti na šéfa Komise se střetli v poslední „superdebatě“. Zahradil ostatním oponoval https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/kandidati-na-sefa-komise-se-stretli-v-posledni-superdebate-zahradil-ostatnim-oponoval/ https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/kandidati-na-sefa-komise-se-stretli-v-posledni-superdebate-zahradil-ostatnim-oponoval/#respond Thu, 16 May 2019 12:55:08 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129765 Volby do Evropského parlamentu čekají na Evropany už příští týden a kampaně vrcholí. V Bruselu se ve středu ve velké televizní debatě utkali kandidáti celoevropských politických stran na příštího předsedu Evropské komise, který by měl podle zvyklosti vzejít právě z eurovoleb.

Česko a „nové“ členské státy v bruselské předvolební debatě, která svým pojetím připomínala show typu The Voice, pomyslně reprezentoval dlouholetý europoslanec za ODS a nyní kandidát evropských konzervativců a reformistů Jan Zahradil. Utkal se mimo jiné s hlavním favoritem na vítězství Manfredem Weberem, německým lídrem evropských lidovců, a nesouhlasil například s jeho návrhem na zvyšování pravomocí EU v zahraniční politice.

Lídři řešili také obchodní vztahy se světovými giganty nebo stále palčivé téma migrace. Hlasitý kandidát socialistů a místopředseda Evropské komise Frans Timmermans si v této oblasti „kopl“ do zemí střední a východní Evropy, které podle něj „musí projevit více solidarity, jinak hrozí obnovení vnitřních hranic.“

Začal unijní soud s Českem kvůli migračním kvótám. Rozsudek padne až na podzim

Žalobou vůči Česku, Polsku a Maďarsku se dnes začal zabývat unijní soud. Před soudem zaznějí pouze stanoviska jednotlivých stran. Rozhodnutí by mělo být známo až na konci roku. Podle Prahy je smysl celého řízení pouze formalistický.

Klimatická změna, digitální daň

Průzkumy v unijních zemích ukazují, že kromě migrace je pro velkou část Evropanů klíčová také otázka životního prostředí a boj proti změnám klimatu. Moderátoři diskuse v prostorách Evropského parlamentu se kandidátů ptali na to, jestli má smysl podporovat progresivní změny, když to může znamenat ohrožení průmyslu a úbytek pracovních míst.

Reprezentantka Zelených Ska Kellerová nebo Frans Timmermans prosazovali ambicióznější politiku ochrany klimatu, zatímco Weber byl zdrženlivější. Zahradil zdůraznil potřebu postupného přizpůsobování, které bude mít racionální cíle a bude sociálně udržitelné.

Životní prostředí je u eurovoleb klíčové pro čtyři z pěti Čechů

Pro čtyři z pěti potenciálních českých voličů je před volbami do Evropského parlamentu důležité, zda má politický subjekt jako priority ochranu životního prostředí, zvířat a přírody, udržitelné zemědělství či snižování znečištění ovzduší.

Jako ryba ve vodě se cítila kandidátka evropských liberálů (ALDE) a současná eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová v tématu zdanění velkých digitálních firem, ve kterém se za svůj současný mandát vyznačovala tvrdým přístupem vůči firmám jako Facebook nebo Google. Navrhla jednotnou celoevropskou digitální daň, s čímž souhlasili i další kandidáti.

Podle Manfreda Webera by se tato otázka na úrovni EU neměla řešit jednomyslně, ale většinovým hlasováním. Oponentem byl ostatním opět Zahradil, který vyjádřil své přesvědčení, že zdanění by mělo zůstat v kompetenci členských států a „panevropská“ daň není dobrý nápad.

Google dostal od Evropské komise rekordní pokutu

Google dostal od Evropské komise zatím největší pokutu v historii za zneužívání dominantního postavení na trhu. Společnost má 90 dní na to, aby věci napravila, jinak jí budou hrozit penále ve výši pěti procent průměrného denního obratu.

Mladí nezaměstnaní

Problémem v mnoha unijních zemích je nezaměstnanost, a to především u mladých lidí. Reprezentant Evropské levice Nico Cué jako jedno z možných řešení navrhl zavedení celoevropské minimální mzdy, s čímž souhlasil například i Timmermans. Podle Zahradila se problémy v jednotlivých zemích výrazně liší, a proto je zapotřebí přístup „ušitý na míru“ každému z nich. „Evropská komise nevytváří pracovní místa, to firmy. Jejím úkolem je vytvořit jim k tomu vhodné prostředí,“ nechal se slyšet člen ODS.

V závěrečných příspěvcích kandidáti především vyzvali k účasti u eurovoleb, která podle statistik neustále klesá. V Česku přišlo v roce 2014 k volebním urnám okolo osmnácti procent voličů. Letošní volby se uskuteční v pátek 24. a v sobotu 25. května, výsledky z celé EU budou známy v neděli.

]]>
https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/kandidati-na-sefa-komise-se-stretli-v-posledni-superdebate-zahradil-ostatnim-oponoval/feed/ 0
Životní prostředí je u eurovoleb klíčové pro čtyři z pěti Čechů https://euractiv.cz/section/zivotni-prostredi/news/zivotni-prostredi-je-u-eurovoleb-klicove-pro-ctyri-z-peti-cechu/ https://euractiv.cz/section/zivotni-prostredi/news/zivotni-prostredi-je-u-eurovoleb-klicove-pro-ctyri-z-peti-cechu/#respond Tue, 14 May 2019 09:29:19 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129706 Pro čtyři z pěti potenciálních českých voličů je před volbami do Evropského parlamentu důležité, zda má politický subjekt jako priority ochranu životního prostředí, zvířat a přírody, udržitelné zemědělství či snižování znečištění ovzduší. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos MORI, do kterého se zapojilo 11 členských zemí Evropské unie. Výsledky představila na dnešní tiskové konferenci Kateřina Davidová z Centra pro dopravu a energetiku.

Boj proti klimatickým změnám považuje za hlavní prioritu pro evropské volby 69 % českých potenciálních voličů. Ve zbývajících deseti zemích je toto téma prioritou v průměru pro 77 % respondentů. Nejvíce zajímá voliče v Itálii, a to z 84 %.

Zato udržitelnost zemědělství je důležitá pro české respondenty více (83 %) než činí průměr zapojených zemí (80 %). Jde o nejdůležitější téma pro tuzemské voliče z těch, která se týkají životního prostředí. Ochrana proti extrémnímu počasí (suchu, vedru, povodním) je důležitá pro sedm z deseti českých potenciálních voličů.

Podle ředitele Ústavu empirických výzkumů STEM Martina Buchtíka je jedním z obecně důležitých témat týkajících se životního prostředí omezení emisí v osobní dopravě. „V naší průmyslově orientované zemi skoro neprosaditelná věc, protože se tam kloubí různé jiné zájmy. Česká veřejnost je hodně nastavená tak, že největší znečišťovatelé jsou v Asii, takže Evropská unie by měla omezovat asijské trhy,“ popsal.

„Naopak máme velkou tradici v chráněných krajinných oblastech a národních parcích, tam je to téma silné. Tam se lidé shodují, že chráněná krajinná oblast musí mít zvláštní režim a je potřeba s ní pracovat,“ doplnil Buchtík.

Video: Klima se mění rychleji, než vědci čekali. Vodní eroze postihuje čtvrtinu EU

Do roku 2050 budou až čtyři miliardy lidí na světě žít v suchých oblastech, což může způsobit další migrační vlnu. Je to jeden z důvodů, proč by změna klimatu měla zajímat i EU.

EU má řešit terorismus a daňové ráje, chtějí Češi

Za nejdůležitější téma eurovoleb považují Češi ochranu před teroristickými útoky (86 %). Kromě ekologických záležitostí je pro voliče zásadní snaha o ukončení daňových rájů a obrana hodnot, jako jsou lidská práva a demokracie.

Průzkum se uskutečnil mezi 4. a 16. lednem a zúčastnilo se jej 2000 potenciálních českých voličů mezi 18 a 65 lety. Agentura IPSOS jej provedla také například v Dánsku, Itálii, Polsku ve Francii nebo na Slovensku. Průzkumu se neúčastnili lidé, kteří byli rozhodnuti, že nepůjdou k volbám.

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční 24. a 25. května. Češi rozhodují o 21 europoslancích, kandidátky jsou jednotné pro celou republiku. Před pěti lety získaly ANO, ČSSD a TOP 09 se STAN po čtyřech europoslancích, KDU-ČSL a KSČM po třech europoslancích, ODS dva a Svobodní jednoho.

Přehled českých europoslanců: Na čem pracovali a co se jim podařilo?

Českou republiku reprezentuje v Evropském parlamentu 21 poslanců. O co se během svého mandátu zasloužili? Na jaké důležité legislativě pracovali? Následující přehledy obsahují souhrn jejich dosavadní práce. 

]]>
https://euractiv.cz/section/zivotni-prostredi/news/zivotni-prostredi-je-u-eurovoleb-klicove-pro-ctyri-z-peti-cechu/feed/ 0
Konec skládkování v nedohlednu! https://euractiv.cz/section/obehove-hospodarstvi/opinion/konec-skladkovani-v-nedohlednu/ https://euractiv.cz/section/obehove-hospodarstvi/opinion/konec-skladkovani-v-nedohlednu/#respond Fri, 10 May 2019 13:57:27 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=opinion&p=127904 Byť se stále pohybujeme v teoretické rovině, protože nová odpadová legislativa zatím ještě neprošla celým nezbytným legislativním procesem, přesto se postupně začíná rýsovat budoucí podoba nového zákona o odpadech. Ta by teoreticky mohla znamenat i posun roku 2024, který měl být pro Česko významným rokem z pohledu odklonění dále využitelných a recyklovatelných odpadů ze skládek, a to bohužel až na rok 2030.

V této souvislosti se redakce Odpadového fóra ptá: „Jaký dopad by mělo toto případné rozhodnutí na Českou republiku z pohledu přechodu na cirkulární ekonomiku?“

Článek původně vyšel v březnovém čísle časopisu Odpadové fórum, odborného měsíčníku pro průmyslovou a komunální ekologii.

Soňa Jonášová: Evoluci přežijí ti, kteří jsou ochotni k progresu

Odsun na rok 2030 považuje INCIEN za neakceptovatelný. Plnění cílů cirkulární ekonomiky bude jeden z nejnáročnějších úkolů celého odpadového a obalového hospodářství, protože v současnosti v mnohých bodech vykazujeme jako recyklaci prostá čísla o třídění. Týká se to typicky plastů, kdy se reálně zpracuje a k recyklaci odevzdá asi polovina všech plastů, které dnes jako občané třídíme.

Nově nebude možné recyklaci takto obcházet a „plácat se po ramenech“, jak skvělí jsme třídiči. Dostali jsme se do bodu, kdy se začnou i jiné obalové firmy než ty, které vyrábějí lehce zpracovatelné PET lahve, ptát, co se děje s jejich odpady a jak naplní cíle EPR (rozšířené odpovědnosti výrobce) týkající se recyklace (tam se budou nové cíle měřit – při vstupu do zpracovatelských zařízení). Už teď vidíme, jak jsou vyděšeni, když zjistí, že roky financovali systém, který jaksi na reálné zpracování odpadů zapomněl.

Cirkulární ekonomika funguje skutečně jen ve chvíli, kdy je kruh uzavřen. A to se dnes neděje. Posunutí konce skládkování by mělo neblahý dopad zejména v oblasti vytvoření skutečné recyklace. A tento neblahý dopad by dopadl i na obce, neboť ty často dnes na absenci recyklačních technologií doplácejí. Pro mne bylo šokující, že odpadové firmy neměly zábrany svoz plastů mnohým obcím zdražit více než svoz SKO.

Roztočení „cirkulárního kola“

Podle našeho názoru musíme recyklaci chápat jako nedílnou a zodpovědnou součást našeho života, ne pouze jako prostý byznys.

Ty odpadové firmy, které dnes slouží jen jako drahý logistický systém, nebudou mít v budoucnosti místo na trhu. A je tedy třeba, aby se co nejdříve dovzdělaly o oboru cirkulární ekonomiky, nebo jim byznys vyfouknou nové, progresivní firmy a nebo obce samotné, kterým dochází trpělivost a jdou trendem rekomunalizace, kde s odpadem nakládají svépomocí a vytříděné složky prodávají přímo zpracovatelům. Chystá se významný evoluční krok a přežijí jen ti, kteří jsou ochotni k progresu.

Paranoidní jsou i představy, že se adaptace obcí na rok 2024 nedá stihnout. Právě proto jsme před pár lety začali pilotní projekty v jednotlivých městech a obcích po sérii seminářů PAYT TOUR s Ministerstvem životního prostředí. Bylo nám jasné, že starostové se dostanou do úzkých, kdy budou před další etapou snahy o změnu zákona mylně informováni ze strany mnohých vlastníků skládek, že se jim nakládání s odpadem významně zdraží, pokud se zdraží skládkovací poplatky.

To je lehce řečeno velká nepravda, protože obce, které budou třídit dostatečně tak, aby dosáhly na třídicí slevy, se kterými zákon počítá, tak budou mít skládkovací poplatek stále zafixovaný na dnešní částce a navíc vydělají na prodeji vytříděných komodit.

My jsme tak teď skvěle připraveni všechny lži podobného významu vyvrátit a poukázat na cesty, jak nastavit odpadové hospodářství správně a ekonomicky vyváženě. A jak je zvykem, tak všechno spolu souvisí. Pokud nebudeme uměle bojkotovat rozvoj recyklace, tak se vytříděné suroviny stanou cenným materiálem, pro který bude dobrý odbyt u lokálních zpracovatelů, a tak se změní i celá ekonomika obce.

Proč by měli starostové platit po ukončení zpracování plastů v Číně mnohdy i 3x tolik, když je vše jen výsledek lenosti odpadových firem, které měly plnit roli nejen drahého logistického systému, ale zejména umět nabídnout skutečné zpracování? A tak i zde těžíme z podpory od mnoha recyklátorů v oblasti ochoty investovat do nových zařízení, pokud se jim nebude stávat, že se k surovinám od producentů nedostanou, neboť jej odpadové firmy zvesela skládkují.

Infografika: Oběhové hospodářství EU je tady

Odpad nemusí vždy nutně končit v koši, ve spalovnách nebo na skládkách, ale může se recyklovat a znovuužívat. 4. července vstupují v platnost v celé EU nová pravidla a cíle, kterými mají členské státy přeměnit své hospodářství na oběhové.

Dnes je to začarovaný a zcela nefunkční kruh. A naším cílem je jej ztransparentnit, pokud jde o reálná a správná data, nastavit podmínky férově pro všechny – od výrobců po prodejce, zákazníky, obce a následně i pro odpadové firmy, které to s odpady myslí skutečně vážně a i cirkulárně.

V mnoha případech bude nutné „vymést Augiášův chlév“, ale jsme přesvědčeni, že s tímto nemůžeme čekat do roku 2030. Chceme, aby obce konečně dostaly do rukou nástroj, jak na odpadech vydělávat, a nemusely podléhat tlakům a nesprávně nastavenému systému.

Ing. Soňa Jonášová, ředitelka INCIEN

Miloš Kužvart: ČR může v době očekávaného ochlazení hospodářského růstu přijít o investice ve výši 30 mld. Kč

Dopad tohoto případného rozhodnutí na přechod České republiky na cirkulární ekonomiku by byl fatální. Současné zaostávání za nám srovnatelnými sousedy (co se týká velikosti ekonomiky i doby, kdy naši sousedé zavedli tržní hospodářství – čili Slovenskem a Maďarskem) by se prodloužilo o dalších 11 let.

Co je skutečně hrozivé, je to, že pro podnikatele vnášíme do jejich investic do oblasti podnikání v odpadech (především budování linek na třídění a recyklaci odpadů) nejistotu z hlediska jejich návratnosti. Proto by se až do roku 2030 žádné větší investice, zatím ze strany soukromého sektoru plánované v letech 2019 – 2024 v úrovni zhruba 30 miliard Kč (dolní odhad disponibilních prostředků), nekonaly. Je to logická reakce podnikatelského sektoru na ztrátu stabilního podnikatelského prostředí.

Věnujme však pozornost i širším, makroekonomickým souvislostem tohoto rozhodnutí: Podle řady odhadů dojde v nejbližších letech k ochlazení hospodářského růstu. A pokud vláda svým rozhodnutím výrazně sníží důvěru podnikatelů ve stabilní právní prostředí, poškodí tím ekonomiku, která v té době bude ve složitějších podmínkách.

Nejistota byla vzbuzena především tím, že před více jak čtyřmi lety byla přijata právní úprava s legisvakancí, čili dobou mezi přijetím právní normy a její účinností – v tomto našem případě to bylo období 2014 – 2024, čili celých 10 let.

Skládkování může přijít Českou republiku draho

Není žádnou novinkou, že se evropské politiky vzájemně ovlivňují, některé souvislosti ale nejsou zdaleka zjevné. Například na souvislost odpadového hospodářství s legislativou v oblasti ochrany klimatu se často zapomíná a přitom může mít pro Česko poměrně významné důsledky.

Právní nauka konstatuje, že ještě nikoli účinná právní norma jistým způsobem formuje právní vědomí adresátů takovéto normy – v našem případě podnikatelů a municipalit.

Pokud skutečně k onomu časovému posunu dojde, pro energetické využití budou dováženy v množství řádově X00 000 tun ročně tuhá alternativní paliva ze zahraničí. To znamená, že český směsný komunální odpad bude dále ukládán na skládkách.

Závazné recyklační cíle EU pro léta 2030 či 2035 pak budou díky absenci normativních a ekonomických nástrojů nesplnitelné.

RNDr. Miloš Kužvart, výkonný ředitel České asociace oběhového hospodářství, z.s.

Ivo Kropáček: Ministr by měl přestal podléhat různým nezodpovědným lobby

Řadu let Hnutí DUHA upozorňuje, že směrnice EU o skládkách z roku 1999 v článku 6a) požaduje, aby členské státy na skládku ukládaly odpady pouze po předchozí úpravě. Čeští politici i legislativa ustanovení neplní, stejně jako ustanovení článku 5, podle kterého máme výrazně omezit skládkování BRKO. Hrozí nám proto sankce za obcházení evropského práva.

Ministr životního prostředí Richard Brabec kritiku Evropské komise otupil tím, že prosadil do legislativy úplný zákaz skládkování od roku 2024. Ekologické organizace jej za to kritizovaly. Konstrukcí zákazu znemožnil jinou úpravu odpadů než jejich pálení ve spalovnách. Což od začátku nebylo nic jiného než ministrova sázka na špatného koně a na zcela mylnou odpadovou strategii…

Jan Maršák: Pro oběhové hospodářství potřebuje ČR nové zákony. Už může být ale pět minut po dvanácté

Výše recyklace komunálních odpadů, textilu nebo cíl pro hliníkové obaly v rámci balíčku oběhového hospodářství, který EU letos přijala, budou pro Českou republiku nové. Naopak třídění bioodpadu již v Česku známe. Jak si ČR stojí v oblasti cirkulární ekonomiky EU?

Navíc pan ministr nejprve v roce 2015 v novém Plánu odpadového hospodářství ČR dokonce snížil(!) do té doby platný cíl recyklovat 50% komunálního odpadu, aby o pár let později souhlasil se směrnicí, která požaduje jeho zvýšení na minimálně 55% do roku 2025 a 65% do r. 2035. Místopředseda vlády tím dává průmyslu, obcím i veřejnosti zcela chaotické signály: „Do roku 2024 budujte spalovny a s recyklací to nepřehánějte. V roce 2024 končí skládkování. Po roce 2024 výrazně poroste procento recyklace.“ Na úkor čeho? Skládkování už nebude, takže na úkor právě vybudovaných spaloven…?

Nezávislé ekologické organizace na tento omyl po celou dobu upozorňovaly a měly pravdu. Snižovat cíl recyklace v POH ČR a krajů byl krok zpět. Konstrukce úplného zákazu skládkování k roku 2024 byla také chybná. Je na čase, aby ministr přestal podléhat různým nezodpovědným lobby a šel do Evropy – implementoval evropské směrnice a doporučení Evropské komise: upravil zákaz skládkování tak, aby od roku 2024 na skládkách nekončil pouze neupravený a biologickému rozkladu podléhající odpad (včetně SKO). Řekl, jak dosáhneme 65% recyklace KO. Zvýšil skládkovací poplatek. Prosadil třídicí slevu pro obce a podpořil PAYT. Zavedl poplatek za spalování SKO. A hlavně podpořil odbyt recyklátů, včetně kompostů.

Ivo Kropáček, odpadový expert Hnutí DUHA

Martin Hájek: Protahováním riskujeme masivní výstavbu a rozšiřování skládek

Zákaz skládkování využitelných odpadů k roku 2024 byl do zákona o odpadech vložen poslanci v roce 2014. Na transformaci odpadového hospodářství bylo 10 let. Prodloužení zákazu do roku 2030 dává za pravdu těm, kteří platný zákon o odpadech nebrali a dodnes neberou vážně. Fakticky se ocitáme znovu na začátku, jako by se v roce 2014 nic nestalo. A časovaných ekologických bomb v krajině přibývá.

Stávající kapacita skládek ostatního a nebezpečného odpadu v ČR se rychle plní. Vroce 2017 činila podle údajů CENIA 68,3 milionu tun materiálu (včetně technického zabezpečení). Podle dat ISOH bylo ve stejném roce odstraněno skládkováním 3,4 milionu tun odpadů. Za současných podmínek při podílu materiálu pro technické zabezpečení skládek 20 % bude kapacita skládek zcela vyčerpána za necelých 17 let, tedy v roce 2034.

Ani v případě zákazu skládkování využitelných odpadů skládkování neklesne na nulu, protože nevyužitelné odpady budou stále vznikat. Protahováním odklonu odpadů od skládkování riskujeme nutnost nové vlny masivního rozšiřování stávajících a výstavby nových skládek z devadesátých let. První vlaštovky už tu jsou, aktuálně se v řízení EIA projednává například rozšiřování skládky Orlík na Děčínsku, která má podle záměru provozovatele fungovat do roku 2050.

Královnou skládek být ČR nechce. K oběhovému hospodářství má ale daleko

Zákaz skládkování má v Česku platit od roku 2024. Konec skládek je ale jen první krok na cestě k oběhovému hospodářství, které zajišťuje efektivní využívání všech zdrojů.

Namísto budování kapacit pro cirkulární ekonomiku jsou prostředky již dnes zcela nesmyslně vynakládány na pokračování doby skládkové. Nutno dodat, že za tichého souhlasu takzvaných ekologických organizací, které současně zuřivě protestují proti zařízením na energetické využití odpadu, i řady obcí, které vidí bezpracný zisk do obecní kasy nebo jsou prostě skládkaři vydírány.

Jsme už dost bohatá země, která si nemusí tak hloupě ničit životní prostředí pro příští generace. Teď je potřeba o tom přesvědčit veřejnost a poslance. Pak skládkování využitelného odpadu konečně odejde, kam patří – na smetiště dějin.

Ing. Martin Hájek, Ph.D., ředitel Teplárenského sdružení České republiky

Pavel Telička: Situace se stává skutečně tristní

Každý odklad zákazu skládkování je samozřejmě špatně. Česká republika čeká na nový zákon o odpadech už několik let a situace se stává skutečně tristní. Z průkopníka omezení skládkování, které MŽP ambiciózně plánovalo už před mnoha lety, se stáváme zemí, která ani po letech diskusí nedosáhla v oblasti odpadového hospodářství ani nejmenšího posunu.

Česká republika skládkuje téměř polovinu veškerého odpadu, který vyprodukujeme. A přitom skládkování je jednoznačně nejhorší variantou pro nakládání s odpadem, a to i podle tzv. odpadové hierarchie. Nejen že jsou kvůli skládkování zdroje ztraceny, ale jsou také problémem pro životní prostředí, řada skládek není ani vhodně zabezpečena.

Neexistuje tedy jediný pozitivní aspekt prodloužení termínu pro zákaz či omezení skládkování. Kromě nízké ceny pochopitelně. Otázkou také je, co se stane s tříděnými surovinami, jako je plast či papír, na které se vztahuje zákaz dovozu odpadu do Číny. Pokud tyto suroviny nedokážeme efektivně zpracovávat, řada z nich opět skončí na českých skládkách.

Pavel Telička: Kyberútoky mohou ohrozit tisíce životů. Přenechat 5G síť firmě Huawei je obrovsky nezodpovědné

S místopředsedou Evropského parlamentu Pavlem Teličkou (ALDE) redakce mluvila mimo jiné o tom, jak bude vypadat kampaň před evropskými volbami nebo proč by politici neměli zpochybňovat varování NÚKIB. S čím půjde hnutí Hlas do voleb? A proč mu nevadí více antievropských poslanců?

Čeští zákonodárci se ale zákonu o odpadech nemohou už dlouho vyhýbat. Nejpozději v příštím roce musí Česká republika implementovat novou evropskou odpadovou legislativu a bude muset k omezení skládkování přistoupit. Čím dříve to udělá a čím dřívější termín pro ukončení skládkování nastaví, tím lépe.

JUDr. Pavel Telička, místopředseda Evropského parlamentu

Vlaďka Matušková: Pokud termín posuneme, pak usneme na vavřínech

Psal se začátek roku 2018 a v médiích se s vyšší frekvencí objevovaly články o tom, že Česká republika musí do roku 2024 vymyslet, jak naloží s 2,5 miliony tun komunálního odpadu, který každoročně končí na skládkách. O rok pozdějijiž Ministerstvo životního prostředí připouští posun na rok 2030, doba na přípravu je totiž krátká.

Zvenčí tak debata o zákazu skládkování využitelných odpadů v ČR připomíná pohádku o Šípkové Růžence. Zainteresované subjekty spaly a spaly, až se v roce 2019 najednou probudily, aby zjistily, že by se za pět let měly připravit na zákaz skládkování plánovaný na rok 2024, a že překvapivě není možné to adekvátně stihnout.

Změna legislativního prostředí v oblasti nakládání s odpady je přitom naprosto klíčová pro postupný přechod z lineárního na cirkulární pojetí ekonomiky v ČR. Odpad, který by mohl být materiálově či energeticky využit, ztrácí i přes sofistikovanost většiny českých skládek na své hodnotě. Opatření v podobě oproštění se od nejhoršího způsobu ukládání odpadu má mít nejen ekologický, ale i ekonomický dopad. Dle odhadů může přijetí principů cirkulární ekonomiky do roku 2030 generovat v Evropě miliardy eur.

Problematika cirkulární ekonomiky a účinného využívání zdrojů

Téma cirkulární ekonomiky, nebo-li oběhového hospodářství, je v současnosti komunikováno v mnoha oblastech. Celý proces přechodu k cirkulární ekonomice je potřeba vnímat v širším kontextu.

Připomínky odpadových firem, že se do roku 2024 nestihne vytvořit dostatek jiných kapacit nahrazujících skládkování, jsou zcela na místě. Vedle prevence vzniku odpadů je v první řadě potřeba navýšit recyklaci, což se ale snadněji řekne, než udělá. Využívání výrobků z recyklovaných materiálů by mělo být zvýhodněno, např. snížením DPH, primární suroviny jsou totiž stále levnější než recykláty.

Na místě je i otevřít debatu, zda ochrana spotřebitele není až příliš přísná. Přes větší množství odpadu, který bude skutečně recyklován, nejen vytříděn, je nutné ve vyšší míře počítat i s energetickým využitím odpadu (4 současné spalovny mají kapacitu 777 000 tun ročně).

Stavba spalovny komunálního odpadu však trvá v průměru 7 let. Jen řízení EIA (vyhodnocení vlivů na životní prostředí) se může protáhnout až na rok. Na obhajobu odpadových společností je tedy potřeba podotknout, že stát vybudování nových technologií příliš nepodporuje. Nepomáhají ani některé nejmenované neziskové organizace, které občany spalovnami iracionálně straší, a to za situace, kdy uhelné elektrárny, které patří k největším zdrojům znečištění ovzduší v zemi, žádají o výjimky pro vypouštění toxických látek.

Odklad ale iniciují zejména obce, které se brání zdražení poplatku za odpad a nutnému přenesení části nákladů na občany. Skutečnost, že skládkovací poplatek je v ČR mimořádně nízký, je známa a diskutována již mnoho let. Za současných podmínek není divu, že málokterý občan je motivován ke snížení množství produkovaného odpadu a většímu třídění. Argumenty obcí jsou tedy liché. Ze skládkovacího poplatku se stalo politikum, a to na úkor životního prostředí a zdraví lidí a ekonomiky.

V4 v koši? Region trpí nelegálními skládkami i nespolehlivými statistikami odpadů

Česko má rezervy v třídění bioodpadu. Podobně jsou na tom i ostatní země Visegrádské čtyřky. Jedním z dalších společných problémů je „kreativní vykazování“. Pozitivní příklady ale přináší některá města.

Pokud se zákaz skládkování odsune na rok 2030, v českých podmínkách reálně hrozí, že stát a obce opět „usnou na vavřínech“, ač již nyní je za pět minut dvanáct. Zachraňuje nás snad jedině pomyslný Damoklův meč v podobě legislativy EU a nařízení, že v roce 2035 bude možné vozit na skládky pouze desetinu komunálního odpadu. Chceme ale zůstávat i v této oblasti na chvostu Evropy? Pevně doufám, že nikoliv!

Vlaďka Matušková, Project Manager NAFIGATE Corporation, a.s.

]]>
https://euractiv.cz/section/obehove-hospodarstvi/opinion/konec-skladkovani-v-nedohlednu/feed/ 0
Nová Unie sedmadvaceti musí zůstat po eurovolbách a brexitu jednotná v dobrém i ve zlém https://euractiv.cz/section/budoucnost-eu/news/nova-unie-sedmadvaceti-musi-zustat-po-eurovolbach-a-brexitu-jednotna-v-dobrem-i-ve-zlem/ https://euractiv.cz/section/budoucnost-eu/news/nova-unie-sedmadvaceti-musi-zustat-po-eurovolbach-a-brexitu-jednotna-v-dobrem-i-ve-zlem/#respond Tue, 07 May 2019 14:54:22 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129549 Ve čtvrtek budou lídři členských států diskutovat v rumunském Sibiu o budoucích prioritách EU na následujících pět let. Mezi nimi by měla být ochrana vnějších hranic, reforma azylové politiky, zelená energie, klima, posílení měnové unie, rozšiřování nebo obměna unijních institucí.

Šéfové států a vlád sedmadvaceti zemí Evropské unie chtějí tento čtvrtek v rumunském městě Sibiu jednoznačně ukázat, že EU je a do budoucna také zůstane jednotná a nechybí jí sebedůvěra.

Chtějí ale také začít diskusi o „prioritách a výzvách“, tedy o tom, jakou agendu si Evropská unie nastaví do roku 2024, do kdy bude její chod ovlivňovat v květnu nově zvolený Evropský parlament (EP) a od podzimu také nová Evropská komise (EK). Debata se tak nevyhne ani otázkám souvisejícím právě s personálním obsazením vrcholných unijních funkcí.

„Postbrexitový summit“?

Neformální summit byl plánován jako první vrcholná schůzka EU po britském odchodu z bloku, který se měl uskutečnit na konci března. Britská premiérka Theresa Mayová tak bude v Rumunsku chybět podobně, jako se už v minulých měsících na summitech neúčastnila diskusí, které se týkaly brexitu samotného a dění v EU po něm.

Poprvé konání summitu oznámil v europarlamentu šéf EK Jean-Claude Juncker v roce 2017, kdy plánem mnohé překvapil, včetně samotných Rumunů.

Přes odklad brexitu na konec října chtějí ale nyní šéfové států a vlád zemí Unie využít příležitost a nabídnout před eurovolbami na konci měsíce občanům evropských zemí stručný dokument popisující, jakými principy se chce evropský blok, označený v závěru textu jako „nová Unie sedmadvaceti“ do budoucna řídit. Summit je tak jednoznačně „postbrexitový“, bez ohledu na to, že Británie zatím stále neodešla.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jaké jsou scénáře a jaká realita?

Jednotu zachovejme, i když máme odlišné názory

Když o návrhu textu „Deklarace ze Sibiu“ diskutovali na počátku týdne v Bruselu diplomaté unijních zemí, dávali podle informací ČTK mnozí z nich najevo, že k textu by mohli mít řadu výhrad či nejrůznějších doplnění, ale právě v zájmu demonstrace jednoty na jejich zapracování netrvaly.

Například Švédové mínili, že v deklaraci by měla být zmínka o migrační problematice, přístupy k jejímu řešení ale členské státy dál dělí, a tak ji dokument nezmiňuje. Čeští diplomaté na jeho textu oceňují, že je psán jednoduše a srozumitelně a nabízí sdělení o „jednotě a naději“.

Šéfové států a vlád tak nakonec desetibodovou deklaraci dostanou ke schválení beze změn. Její klíčová sdělení hovoří právě o trvající jednotě sedmadvaceti zemí v dobrých i špatných dobách, o potřebě chránit „náš způsob života, demokracii a vládu práva“, či třeba o Evropě jako odpovědném globálním hráči, který také dokáže zajistit budoucnost pro další evropské generace.

Po brexitu může EU zrychlit. Česko zase ztratí svého spojence, říkají odborníci

Ať už bude podoba brexitu jakákoliv, EU podle odborníků odchodem Británie ztratí brzdu evropské integrace. Uvolní se naopak prostor pro francouzsko-německý motor.

Předseda vrcholných unijních schůzek Donald Tusk také prezidentům a premiérům na jednání na radnici v centru Sibiu představí materiál stručně popisující jeho představu strategické agendy EU pro roky 2019 až 2024. K němu v minulých dnech ze strany členských zemí zazněla řada výhrad, státy se liší například v pohledu na „míru ambicí“ v otázce ochrany klimatu či na možnosti budoucího rozšiřování bloku.

Strategické priority se mnohdy s textem obecnější deklarace prolínají. Vedle příslibů ochrany vnějších hranic či reformy unijní azylové politiky hovoří třeba o rychlejším přechodu k „zelené“ energii či posilování měnové unie.

Různý pohled mají unijní země pochopitelně i na „institucionální otázky“, tedy rozdělení vrcholných funkcí v příštím období. Dokumenty pro summit v Sibiu tuto věc příliš nezmiňují, kartami totiž určitě zamíchá výsledek voleb do europarlamentu na konci měsíce, o věci se politici ale určitě budou bavit.

Jisté je, že do podzimu musí být jasno nejen okolo nového vedení EP, ale země by si měly udělat představu o budoucím šéfovi Evropské komise po Jeanu-Claudu Junckerovi. Významné bude nové obsazení postu v čele evropské diplomacie po Federice Mogheriniové a letos bude také potřeba vyřešit, kdo nahradí v roli předsedy Evropské rady Donalda Tuska.

Na jednotu členských států apeluje i Komise

Jednání neformálního summitu v Sibiu bude mít dvě části. Pracovní oběd v místním Národním muzeu Samuela von Brukenthala bude za účasti Mogheriniové věnován mezinárodním otázkám. Druhá část summitu, kterému bude předsedat rumunský prezident Klaus Iohannis, se odehraje na radnici města, které je podle něj na summit dobře připravené.

Se svým obsáhlým podkladovým dokumentem před schůzkou dnes také přišla Evropská komise. Po jejím zasedání věnovaném nadcházejícímu summitu prohlásil předseda EK Juncker, že jedině pokud budou země EU v dalším období jednotné, mohou hrál roli ve světovém dění.

„Musíme rozhodovat o důležitých věcech, které opravdu můžeme řešit v celoevropském měřítku,“ prohlásil Juncker na dnešní tiskové konferenci. Zároveň zdůraznil, že nechápe, proč velká část unijních politiků hovoří o plánu výrazně omezit počet témat, která má Brusel řešit, když se to během jeho končícího pětiletého funkčního období již stalo.

Zůstaňme jednotní, ale rozhodujme kvalifikovanou většinou

Juncker zdůraznil, že během následujícího období by Unie měla rozšířit okruh věcí, v nichž může rozhodovat kvalifikovaná většina místo jednomyslného konsenzu. Komise již dříve ve snaze posunout kupředu některá dlouhodobě zablokovaná témata navrhla, aby se místo současného jednohlasného schvalování v příštím období rozhodovalo většinově například o některých daňových či sociálních otázkách.

Z členských zemí, které by tuto změnu musely schválit, se však ozvaly některé negativní ohlasy.

EU se nedohodla na zavedení digitální daně, Visegrád se proto chystá jednat na vlastní pěst

Evropský plán na zdanění digitálních gigantů ztroskotal kvůli odporu některých členských států. Komise proto navrhuje, aby Rada EU rozhodovala o této oblasti kvalifikovanou většinou. Země V4 nový způsob hlasování odmítají a digitální společnosti chtějí místo toho danit po svém.

Jednotný postup členských států bude podle Junckera pro EU v budoucnu klíčový například vzhledem ke globálním obchodním otázkám. Předseda Komise zmínil vyjednávání o možné obchodní dohodě se Spojenými státy, kvůli níž je Brusel v „takřka každodenním“ kontaktu s Washingtonem.

Od jeho loňské červencové schůzky s americkým prezidentem Donaldem Trumpem se nic zásadního nezměnilo, podotkl Juncker. Šéfovi Bílého domu, který na EU uvalil cla na dovoz oceli a hliníku a hrozí zavedením cel na automobily, může podle Junckera Unie důvěřovat.

Komise bude vyjednávat s USA o vzájemném obchodu. Členské státy jí k tomu udělily mandát

Zástupci unijních států dnes na setkání Rady potvrdili mandát Evropské komise pro vyjednávání se Spojenými státy o odbourání překážek volného obchodu. Proti byla Francie, Belgie se zdržela.

Junckerův pohled na eurovolby

Juncker se dnes vyjádřil také k volbám do Evropského parlamentu, v nichž mohou podle průzkumů posílit populistické a protievropsky laděné strany. V kampani by podle něho neměly zavedené strany používat agresivní styl, ale zdůraznit, co v EU dokázaly.

„S populisty a extremisty musíme bojovat, ale ne lacinými hesly a osobními útoky. Nebojovat s nimi slovy, ale činy,“ prohlásil Juncker.

V souvislosti s osobními ataky zmínil páteční zprávu polské státní televize TVP o předsedovi Evropské rady Tuskovi. Někdejšího polského premiéra, který kritizuje současné vedení své země za ohrožování vlády práva, přirovnalo médium kontrolované politiky konzervativně nacionalistické vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) k Hitlerovi a Stalinovi, což Juncker označil za „zcela nepřijatelné“.

Rozklíží europarlament populisté? Neklidný Brusel čekají po volbách velké změny

Po květnových volbách do Evropského parlamentu může přijít velké zemětřesení. Odborníci předpovídají, že v nich uspějí euroskeptické strany, které využívající strachu z přílivu migrantů ze severní Afriky i poklesu popularity Evropské unie.

]]>
https://euractiv.cz/section/budoucnost-eu/news/nova-unie-sedmadvaceti-musi-zustat-po-eurovolbach-a-brexitu-jednotna-v-dobrem-i-ve-zlem/feed/ 0
Visegrád se snaží držet krok s rozvojem elektromobility https://euractiv.cz/section/politika/news/visegrad-se-snazi-drzet-krok-s-rozvojem-elektromobility/ https://euractiv.cz/section/politika/news/visegrad-se-snazi-drzet-krok-s-rozvojem-elektromobility/#respond Thu, 02 May 2019 14:52:04 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129361 V prodeji elektrických vozidel je zatím střední Evropa pod průměrem EU. Nechce však zaostávat za globálním trendem, rozbíhá proto produkci baterií a touží po velkém úspěchu.

Článek vznikl ve spolupráci se slovenskou a polskou redakcí EURACTIV a maďarským think tankem Political Capital jako součást projektu VisegradInfo.eu.

Když Volkswagen oznámil, že na Slovensku letos propustí 3 tisíce ze svých 15 tisíc zaměstnanců, šokoval tím celou zemi.

Automobilový průmysl zastupuje 12 procent slovenského HDP a 44 procent místní průmyslové produkce. Volkswagen je doposud největším soukromým zaměstnavatelem na Slovensku. Díky multinárodním podnikům vyrábějícím automobily se spalovacím motorem je automobilový průmysl jádrem slovenské ekonomiky.

Podle vyjádření Volkswagenu je důvodem snížení počtu zaměstnanců klesající produkce několika modelů této značky. Další vysvětlení však firma neposkytla a odkazuje se spíše na korporátní strategii německého Wolfsburgu. Ani březnová cesta slovenského premiéra Petera Pellegriniho do sídla společnosti, během které chtěl vyjednat udržení pracovních míst ve slovenské pobočce, příliš nepomohla. Slovenská vláda také nedávno schválila novou strategii, která se zabývá nedostatkem kvalifikované pracovní síly v průmyslu, rostoucími mzdami a nedostatečným aplikovaným výzkumem.

Slovenské problémy ale ještě neznamenají, že ve stejné situaci jsou i ostatní země ze skupiny Visegrádských zemí.

Přestože jsou všechny čtyři země – Slovensko, Česko, Polsko a Maďarsko – závislé na automobilovém průmyslu, v rozvoji nízkoemisních vozidel jsou pod unijním průměrem. V4 také čelí podobným strukturálním problémům souvisejícím s nízkou kupní silou a nedostatečnými investicemi do výzkumu.

Zákaz dieselů je teprve začátek. Němci se přiklánějí k čistým městům a udržitelné mobilitě

Obyvatelé německých měst chtějí čistší vzduch, méně aut v ulicích a více zeleně. Jedinou cestou je udržitelná mobilita a změna v myšlení lidí, říkají odborníci.

Některé země Visegrádu však dělají pokroky. Maďarsko má v rámci V4 nejvyšší podíl elektrických vozidel. Česko se chystá produkovat vlastní elektromobily a baterie a v minulosti usilovalo i o továrnu značky Tesla. Polsko si stanovilo cíl, podle kterého se má do roku 2025 na místních silnicích pohybovat jeden milion elektromobilů. Ačkoliv plán možná není úplně realistický, země se posouvá vpřed, a to jednak díky novému typu elektromobilu a zahraničním investicím do výroby baterií.

Tempo, jakým k posilování elektromobility dochází, představuje tak pro Visegrádské státy sice výzvu, ambice těmto státům ale nechybí.

Plán jednoho milionu

Ve srovnání se západní Evropou je počet prodaných elektromobilů ve Visegrádských zemích nízký. Podle zprávy bruselské nevládní organizace Transport & Environment se Maďarsko se svým 1,5 % blíží 2,5% průměru EU. V absolutních číslech je však jen několik tisíc vozidel ve V4 dobíjecích, oproti desítkám milionů vozidel se spalovacím motorem.

Za pomalým nástupem elektromobility stojí podle expertů vysoká cena za nová nízkoemisní vozidla a nedostatek dobíjecích míst. Kromě toho se Visegrád potýká i s nižší kupní silou.

Navzdory těmto nedostatkům mají Visegrádské země velké plány do budoucna. Česko, Slovensko i Maďarsko dotují nákup elektrických vozidel, ať už z národních fondů nebo z celoevropského Nástroje pro propojení Evropy. Některé z nich mají rovněž v plánu podpořit výstavbu dobíjecích míst.

Před třemi lety Mateusz Morawiecki, tehdy ještě jako místopředseda polské vlády, oznámil, že země plánuje dosáhnout do roku 2025 jednoho milionu elektromobilů. Navzdory malému pokroku ani dnes Morawiecki coby premiér ze svých ambicí neustoupil.

Český Národní akční plán čisté mobility si zase klade za cíl dosáhnout 1% podílu prodaných elektrických vozidel do roku 2020. O pět let později, do roku 2025, by se měl tento podíl zvýšit na 4 %. Podle Zdeňka Petzla, výkonného ředitele českého Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP), jsou však takové cíle nereálné.

Další krok k čisté mobilitě. Veřejná sféra musí začít využívat více nízkoemisních vozidel

Europoslanci dnes podpořili směrnici, která stanovuje, že určité procento vozidel nakoupených a pronajímaných ve veřejných zakázkách musí spadat mezi nízkoemisní. Podle české europoslankyně Konečné je finální verze legislativy příliš slabá.

Mezi lety 2016-2018 poskytla slovenská vláda 5 milionů eur na nákup elektromobilů. Dalších pět milionů zamýšlí do odvětví poslat v rámci nového akčního plánu. Kromě toho vláda slibuje vyčlenit jeden milion pro obce na vybudování dobíjecích míst. Země usiluje o to, aby se do konce dalšího desetiletí pohybovalo po slovenských silnicích 35 tisíc elektromobilů. Do roku 2025 by mělo být v provozu 1500 veřejných dobíječek. Cíle jsou to však vysoké. Dnes se totiž na Slovensku nachází 1700 plug-in hybridů a bateriových elektromobilů a 200 veřejných dobíječek.

Maďarsko je na tom o něco lépe. Podle společnosti LeasePlan, která se zabývá správou vozového parku, je v zemi vybudováno 1562 veřejných dobíjecích stanic.

Od aut k bateriím

Vzhledem k vysoké závislosti ekonomik zemí Visegrádské čtyřky na automobilovém průmyslu se podpora elektromobility jeví jako nutnost. Vlády všech čtyř zemí se proto ve svých plánech budoucí produkce automobilů a baterií o silné automobilové odvětví opírají.

Plán polského premiéra, podle kterého se má po tamních silnicích do roku 2025 prohánět milion elektromobilů, kalkuluje s výrobou těchto vozů na území Polska. Ačkoliv budoucnost prvního místního projektu (elektrické dodávky ‘Elvi’, jejíž výrobu plánovala společnost Ursus) je poté, co se z projektu stáhli dva strategičtí partneři, ve hvězdách, na scéně je nyní nová iniciativa „Polská Elektromobilita“, za níž stojí čtveřice energetických společností. První model osobního vozu má být představen ještě letos na jaře.

Zásadní komponentou elektromobilu jsou baterie. Nedávný materiál Evropského účetního dvora s odvoláním na údaje výzkumné organizace Bloomberg NEF uvádí, že cena baterie může tvořit až polovinu celkové ceny vozu.

 

Auta na elektřinu mohou v budoucnu sloužit jako pojízdné baterky

Nástup elektromobility bude klást zátěž na distribuční síť. Zároveň nabídne nové možnosti v oblasti akumulace, zaznělo na letošním Energetickém kongresu ČR.

Polsko si potenciál baterií uvědomuje. Minulý rok korejská společnost LG Chem otevřela u Vratislavi továrnu na baterie do elektromobilů. Společnost do projektu investovala 500 milionů eur, zaměstnala přes 2 tisíce lidí a plánuje vyrobit 100 tisíc baterií ročně. Kromě toho má být do roku 2020 v polském Dolním Slezsku vybudována dosud největší továrna na lithium-iontové baterie, a to čínskou společností Zhangjiagang Guotai-Huarong New Chemical Materials.

Nové nápady

Velké ambice má také Česko. „Česká republika by měla využít potenciálu, který automobilový sektor přináší, být aktivní a stát se tak v oblasti mobility zemí budoucnosti,“ myslí si Zdeněk Petzl z AutoSAPu.

Škodovka letos plánuje vyrobit první elektromobil a do roku 2022 by měla navrhnout deset nových modelů elektroaut. V Česku se hovořilo také o výstavbě továren na baterie, za kterými by stály dvě významné společnosti –  čínská Contemporary Amperex Technology Limited (CATL) a americká Tesla. Z plánu však sešlo.

Česko má nicméně vlastní firmu na výrobu baterií. Tou je firma HE3DA, která vychází z patentu českého vědce. Na konci tohoto roku plánuje zahájit ostrou výrobu lithiových baterií v továrně Magna Energy Storage v Horní Suché na Ostravsku.

V Maďarsku do sektoru e-mobility investují především nadnárodní automobilové podniky. Například společnost Audi už svou výrobu elektromobilů zahájila. Společnost Mercedes-Benz zase oznámila výstavbu své „full flex“ továrny, která umožní výrobu různých modelů – včetně těch elektrických. Do provozu má být uvedena v roce 2020. Do výstavby provozů na výrobu baterií nyní v Maďarsku investuje Samsung a jihokorejská SK Innovation.

Navzdory zjevnému pokroku stojí ovšem před Maďarskem jedna zásadní výzva: jak zajistit, aby se na transformaci odvětví podílely i firmy s domácím kapitálem.

„Velké společnosti se zahraničním kapitálem dnes nedostatek pracovních míst kompenzují robotizací a většině z nich se také mimořádně daří. Nyní je třeba, aby jejich příkladu následovaly také maďarské středně velké a malé podniky. K tomu ale potřebují stabilní a předvídatelné právní prostředí,“ řekl think tanku Political Capital generální tajemník Maďarské asociace automobilového průmyslu Csaba Kilián.

Europoslanci požadují bezpečnější autonomní vozidla. Mají více chránit zdraví i osobní data

Autonomní doprava může zvýšit bezpečnost a plynulost na silnicích, přispět k čistšímu vzduchu nebo vytvářet nová pracovní místa. Musí být ale zajištěna dostatečná ochrana a kontrola osobních údajů, která vozidla vytvářejí.

Sen o velkých továrnách

Slovensko za ostatními zeměmi Visegrádské čtyřky zaostává. Slovenský závod Volkswagenu je sice v rámci skupiny jediným místem, kde automobilka vyrábí svůj model e-UP!, ředitel Slovenské asociace pro elektromobilitu Patrika Križanského nicméně upozorňuje, že tento model není založen na speciální modulární platformě VW pro elektromobily a je tedy otázkou, nakolik je jeho výroba udržitelná.

Výhledy jsou přesto slibné. PSA Peugeot-Citroën začíná vyrábět elektrický Peugeot 208. O zahájení výroby vlastních elektromobilů pak údajně uvažují i místní továrny Kia a Jaguar Land Rover.

To však Slovensku nestačí. Místopředseda Evropské komise zodpovědný za energetickou unii Maroš Šefčovič na Facebooku prohlásil, že „Slovensku velmi přeje, aby mělo ‚gigatovárnu‘ na výrobu baterií, která je nezbytná pro nezadržitelný rozvoj elektromobility.“

Komise podle zmíněného materiálu Evropského účetního dvora odhaduje, že pouze na uspokojení poptávky v rámci zemí EU bude potřeba do roku 2025 každoročně vyrobit baterie v hodnotě až 250 miliard euro. K tomu bude podle Komise zapotřebí alespoň 10 až 20 velkokapacitních závodů na výrobu baterií, tzv. gigatováren, z nichž každá ročně vyprodukuje lithium-iontové baterie o výkonu zhruba 200 GWh.

A právě do tohoto závodu nyní nastupují i země Visegrádské čtyřky.

]]>
https://euractiv.cz/section/politika/news/visegrad-se-snazi-drzet-krok-s-rozvojem-elektromobility/feed/ 0
První debata spitzenkandidátů skončila bez jasného favorita https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/prvni-debata-spitzenkandidatu-skoncila-bez-jasneho-favorita/ https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/prvni-debata-spitzenkandidatu-skoncila-bez-jasneho-favorita/#respond Thu, 02 May 2019 09:57:51 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129340 V pondělí 29. dubna se na Maastrichtské univerzitě v Nizozemí konala veřejná debata pěti hlavních kandidátů evropských politických stran na post předsedy Evropské komise. Chyběl mezi nimi Manfred Weber coby lídr evropských lidovců.

„Dialog, rovnost a udržitelnost“, lepší rovnováha mezi Bruselem a členskými státy, nebo „nová zelená dohoda pro Evropu“ byla některá z témat, kterými se diskutující zabývali.

Maastrichtské debaty se zúčastnil kandidát eurosocialistů Frans Timmermans, liberál Guy Verhofstadt, kandidátka Evropské levice Violeta Tomićová, Bas Eickhout za Zelené, a Jan Zahradil za Evropské konzervativce a reformisty (ECR).

Manfred Weber, spitzenkandidát Evropské lidové strany (EPP), se z debaty omluvil kvůli své účasti na oslavách v Bavorsku. Organizátoři debaty však tvrdí, že mu termín diskuse oznamovali rok dopředu.

The Capitals: Nový šéf Evropské komise nemusí vzejít ze spitzenkandidátů, říká Jan Zahradil

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

PRAHA

Optimistické výhledy: Vedoucí kandidát frakce ECR Jan Zahradil věří, že jeho politická skupina zůstane po květnových volbách třetí největší v Evropském parlamentu. Dále uvedl, že budoucí předseda Evropské komise nemusí vzejít …

Digitální Evropa

Všichni kandidáti se shodli na tom, že Evropa musí regulovat velké technologické firmy jako je Google, Amazon a Facebook.

„Tyto technologické společnosti používají údaje, které jim dáváme zadarmo a ony z toho pak mají miliardové zisky“, prohlásil Timmermans. EU by měla podle něho zabezpečit, aby firmy řádně odváděly daně a aby občané měli kontrolu nad svými údaji.

Na otázku, zda považuje stránku Wikileaks za hrdinský počin, nebo za problém, Eickhout odpověděl, že „to jsou hrdinové, kteří přinášejí transparentnost“. Dodal, že technologické společnosti „musí zabezpečit, že hrají podle evropských pravidel, což znamená, že při zadávání reklamy musí být vše plně transparentní“.

Zatímco Verhofstadt by chtěl zřízení evropského regulátora, podle Timmermanse by to bylo protekcionistické opatření.

Konzervativec Zahradil zase žádá co nejmenší regulační zásahy EU. „Evropská komise by neměla jednat jako vláda Evropy, ale pomáhat národním vládám.“

EU se nedohodla na zavedení digitální daně, Visegrád se proto chystá jednat na vlastní pěst

Evropský plán na zdanění digitálních gigantů ztroskotal kvůli odporu některých členských států. Komise proto navrhuje, aby Rada EU rozhodovala o této oblasti kvalifikovanou většinou. Země V4 nový způsob hlasování odmítají a digitální společnosti chtějí místo toho danit po svém.

Udržitelná Evropa

S výjimkou Zahradila všichni kandidáti vyjádřili podporu studentským klimatickým stávkám. Timmermans i Eickhout mají klimatickou agendu za jednu ze svých hlavních priorit. Kandidátka levice Violeta Tomićová označila klimatickou změnu za „největší boj 21. století.“

„Pokud Evropa nenastaví správné klimatické cíle a nevyčlení dostatečné investice, budeme muset dovážet elektrická auta z Číny,“ varoval Eickhout. Bude-li Evropa konat správně, přinese to „investice do nových pracovních míst i do nové ekonomiky v každém sektoru“.

Středoškoláci v ulicích za lepší klima. Řada politiků i odborníků jim tleská

Vezměte vědecká varování o nevratných dopadech klimatických změn vážně, jinak budeme protestovat každý pátek, vyzývají politiky mladí lidé po celém světě k záchraně planety.

Zahradil zopakoval, že některé země nejsou připraveny na tak rychlou transformaci. „Musíme postupně upustit od spalování uhlí, ale pokud to uděláme ze dne na den, bude to utrpení,“ myslí si.

Na výčitku, že je „klimatický dinosaurus“ český kandidát reagoval, že mu to nevadí. „Vždy jsem měl rád Jurský park“.

Sociální Evropa

Kandidáti se rovněž zabývali situací nezaměstnaných mladých lidí ze sociálně znevýhodněného prostředí. „Musíme zvýšit mobilitu lidí v EU, máme 3 miliony volných pracovních míst. Potřebujeme změnit i sociální politiku a zabezpečit (v EU) minimální sociální ochranu,“ urgoval Verhofstadt.

Timmermans zase volá po celoevropské minimální mzdě nastavené na 60 % průměrné mzdy v dané zemi. „Zabilo by nás, kdybychom zaplatili o 50 centů navíc za pizzu, abychom zajistili, že lidé budou chráněni?“, zeptal se.

Všichni zúčastnění se shodli na tom, že by usilovali o takovou Komisi, která by byla genderově vyvážená.

EU prodloužila otcovskou dovolenou na deset dní. Češi tak získají tři dny navíc

Sladit rodinný život matek s pracovními povinnostmi není snadný úkol. S tím by měla pomoci nová evropská směrnice, kterou tento měsíc schválil Evropský parlament.

Rozpory nad USA

Když se řeč stočila na amerického prezidenta Donalda Trumpa, diskuse se přiostřila.

Podle liberála Verhofstadta musí Evropa jednat, aby mírnila „toho muže ve Washingtonu a jeho slabomyslnost“. Frans Timmermans zase řekl, že Evropa musí být hlavně jednotná a nedovolit, „aby nás Trump hnal proti sobě“.

Američané opět hrozí miliardovými cly, tentokrát kvůli evropské podpoře Airbusu

Na počátku týdne dorazila z Washingtonu znepokojivá zpráva. Americká administrativa se prý chystá uvalit další cla na evropské výrobky, tentokrát ve výši 11 miliard dolarů.

Další hlavní téma večera přišlo od Base Eickhoutea, podle kterého bude klíčové, jak Weber přistoupí k utvoření a řízení většiny v nově zvoleném europarlamentu.

„Vytvoří koalici s progresivními silami, nebo bude pokračovat v tom, co jsme bohužel viděli doposud a bude spolupracovat s pravicí?“

Podle hlasování diváků v průzkumu během debaty byl nejpřesvědčivější Timmermans (43 %), následovaný Eickhoutem (36 %), Verhofstadtem (9 %), Zahradilem (7 %) a nakonec Tomićovou (5 %).

Druhá diskuse se uskuteční již dnes 2. května v italské Florencii.

Klíč k eurovolbám #4: Jak výsledek voleb ovlivňuje složení Evropské komise?

Květnové volby do Evropského parlamentu už jsou za dveřmi. Jak se v nich zorientovat? Připravili jsme pro vás sérii stručných „klíčů“. Ten čtvrtý v pořadí přibližuje vzájemný vztah Evropského parlamentu a Evropské komise.

]]>
https://euractiv.cz/section/eurovolby-2019/news/prvni-debata-spitzenkandidatu-skoncila-bez-jasneho-favorita/feed/ 0
Video: Klima se mění rychleji, než vědci čekali. Vodní eroze postihuje čtvrtinu EU https://euractiv.cz/section/klima-a-zivotni-prostredi/video/klima-se-meni-rychleji-nez-vedci-cekali-vodni-eroze-postihuje-ctvrtinu-eu/ https://euractiv.cz/section/klima-a-zivotni-prostredi/video/klima-se-meni-rychleji-nez-vedci-cekali-vodni-eroze-postihuje-ctvrtinu-eu/#respond Tue, 23 Apr 2019 12:01:21 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=video&p=128809 Čtvrtina území Evropské unie je postižena vodní erozí. A do roku 2050 budou až čtyři miliardy lidí na světě žít v suchých oblastech, což může způsobit mnohem větší migrační vlnu, než jakou Evropa zažila v roce 2015. To je jen několik důvodů, proč by změna klimatu měla zajímat i Evropu, ačkoliv drtivější důsledky pocítí jiné kontinenty.

Video vzniklo v rámci projektu Evropa v souvislostech, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropského parlamentu.

]]>
https://euractiv.cz/section/klima-a-zivotni-prostredi/video/klima-se-meni-rychleji-nez-vedci-cekali-vodni-eroze-postihuje-ctvrtinu-eu/feed/ 0
Další krok k čisté mobilitě. Veřejná sféra musí začít využívat více nízkoemisních vozidel https://euractiv.cz/section/zivotni-prostredi/news/dalsi-krok-k-ciste-mobilite-verejna-sfera-musi-zacit-vyuzivat-vice-nizkoemisnich-vozidel/ https://euractiv.cz/section/zivotni-prostredi/news/dalsi-krok-k-ciste-mobilite-verejna-sfera-musi-zacit-vyuzivat-vice-nizkoemisnich-vozidel/#respond Thu, 18 Apr 2019 14:45:20 +0000 https://euractiv.cz/?post_type=news&p=129026 Europoslanci dnes podpořili směrnici, která stanovuje, že určité procento vozidel nakoupených či pronajatých ve veřejných zakázkách musí spadat mezi nízkoemisní. Podle české europoslankyně Konečné je finální verze legislativy příliš slabá.

Evropská legislativa Směrnice EU o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel zavedla požadavek na hodnocení udržitelnosti při zadávání veřejných zakázek už v roce 2009. Nepřinesla však očekávané výsledky. Na stole se proto objevila nová verze Clean Vehicles Directive, která určuje, jakého podílu čistých vozidel musí být dosaženo při nákupu či pronájmu vozů ve veřejných zakázkách. Veřejná sféra se tak má stát významným faktorem pro urychlení nástupu alternativních paliv.

„Díky podpoře čistých vozidel skrze veřejné zakázky spolehlivě podpoříme rozšíření čisté mobility, která přispěje ke kvalitě ovzduší,“ uvedla evropská komisařka pro dopravu Violeta Bulcová.

Evropská unie si postupně stanovuje stále přísnější limity pro emise oxidu uhličitého ze silniční dopravy. Výrobci aut však dlouhodobě upozorňují, že regulace nestačí. Zapotřebí je také rozvoj infrastruktury a osvěta mezi řidiči.

K čistší dopravě může přispět i státní správa a samospráva například tím, že budou pro své potřeby a veřejné služby pořizovat právě ekologická vozidla. Díky tomu mohou podpořit poptávku po takových vozech, a zároveň tak lidem umožní poznávat jejich fungování v praxi. Velký význam to má přirozeně u veřejné dopravy.

„Pokud stát chce, aby mu po silnicích jezdila čistější vozidla, musí jít spotřebitelům příkladem, nakupovat je pro potřebu vlastního aparátu a stavět potřebnou infrastrukturu. Pokud nedělá ani jedno, jak se v současnosti děje v České republice, nemůže čekat, že se něco změní, nebo že za něj situaci vyřeší spotřebitele s omezenými zdroji,“ řekla pro EURACTIV.cz česká europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM), která se tématu čisté mobility věnuje.

Emise u osobních aut se mají snížit o 37,5 procenta. Výrobci automobilů to označují za nereálné

Evropští poslanci dnes schválili návrh na snížení škodlivých emisí u nových osobních aut do roku 2030 o 37,5 procenta a u nových lehkých užitkových vozů o 31 procent.

Nová pravidla začnou platit v roce 2021

Dosavadní předpisy výsledky nepřinesly, Evropská komise v aktualizované směrnici proto navrhla rozšířit environmentální požadavek nejen na nákup vozidel, ale též na leasing, pronájem a nákup vozidel na splátky. Směrnice se má také vztahovat na zakázky na služby veřejné silniční dopravy, nepravidelné osobní dopravy nebo na poštovní a kurýrní služby či sběr odpadu.

Komise navrhla i novou definici „čistého vozidla“, ve které u osobních a lehkých užitkových vozidel vyšla z emisních norem pro CO2 a látky znečišťující ovzduší. U těžkých vozidel ji založila na alternativních palivem s tím, že pro ně bude možné také stanovit emisní limity poté, co bude schváleno nařízení k emisím CO2, které tuto regulaci v EU poprvé zavádí.

Pro členské státy pak Komise navrhla minimální cíle, kterých musí ve veřejných zakázkách u jednotlivých kategorií vozidel dosáhnout, a to v období od zavedení povinnosti (uplynutí transpoziční doby směrnice) do konce roku 2025 a s vyšší ambicí pak v období 2026 až 2030. Cíle určují, jaký podíl mají mít „čistá vozidla“ mezi pořízenými, pronajatými či jinak využitými vozy. Tento přístup by měl podle Komise dosavadní pravidla zpřehlednit a zjednodušit. Konkrétně pro Českou republiku by měl do roku 2025 i 2030 tento podíl činit 29,7 %.

Směrnice se nevztahuje například na dálkové autobusy, lesnická a zemědělská vozidla, sanitky nebo armádní vozidla. Komise má však do budoucna možnost podmínky přezkoumat a kategorie případně rozšířit.

Zástupci členských zemí v Radě EU a poslanci Evropského parlamentu projednávali návrh v průběhu roku 2018 a v polovině letošního února došlo během trojstranných jednání s Komisí k předběžné dohodě. Evropský parlament nyní směrnici v poměru 458 hlasů ku 107 oficiálně odsouhlasil a formální souhlas se teď čeká také od Rady EU. Od vstupu směrnice v platnost (odhaduje se červen tohoto roku) pak mají členské státy dva roky na úpravu své legislativy. Povinnosti z ní vyplývající tedy začnou platit od poloviny roku 2021.

EU se dohodla na snížení emisí CO2 u nákladních aut

Evropská unie se dohodla na snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) u nových nákladních vozů a autobusů. Do roku 2030 se mají emise snížit ve srovnání s letošním rokem o 30 procent.

K naplnění cílů je potřeba rozvíjet infrastrukturu

Závazky pro veřejné zadavatele přivítali také výrobci automobilů. Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) v té souvislosti zdůraznilo, že k naplnění cílů je potřeba rozvíjet infrastrukturu – tedy čerpací a dobíjecí stanice. Do konce roku 2020 by Evropská komise měla zhodnotit plnění směrnice o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva z roku 2014 a případně navrhnout její úpravy.

Rozvoj infrastruktury bude možné i nadále podporovat z evropských peněz. Státní orgány by měly prostřednictvím dostupných finančních prostředků a technické asistence podpořit i samotné veřejné zadavatele, aby investice do čistějších vozidel nevyústily například do zbytečně vysokých cen jízdného. Komise by v tom měla členským zemím poskytnout podporu, aby mohly být využity různé finanční nástroje.

Europoslankyni Konečnou, která se Clean Vehicles Directive věnovala jako stínová zpravodajka, ale výsledek jednání zklamal. „Podle mého názoru bylo přijetí ambiciózní směrnice tím nejdůležitějším klíčem ke splnění nově stanovených emisních a prodejních cílů pro výrobce lehkých užitkových a osobních automobilů. Přijaté znění je slabé a obsahuje řadu výjimek jak pro lehká, tak pro těžká vozidla,” řekla Konečná.

Nelíbí se jí například, že se do dokumentu dostatečně nepromítá podpora vozidel na CNG a LPG, která je pro Česko klíčová. Směrnice podle ní také není dost přísná, protože povinnost splnit první cíl nákupů čistých vozidel nabíhá členských zemím až ke konci roku 2025. „Členské státy si nad svojí odpovědností umyly ruce. Na jedné straně veřejný sektor předepsal výrobcům nesplnitelné cíle, na druhé ale nechce nakupovat vozidla, jejichž výrobu automobilkám sám nařídil,” uzavřela Konečná.

Kateřina Konečná: Debata o reformě EU nikdy reálně nezačala. Promarnili jsme příležitost

Velmi často poučujeme státy mimo Evropskou unii o tom, co a jak mají dělat. Nám tady  ale narazil ledovec do přídi lodi a my pořád ještě tancujeme na palubě, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz europoslankyně Kateřina Konečná.

]]>
https://euractiv.cz/section/zivotni-prostredi/news/dalsi-krok-k-ciste-mobilite-verejna-sfera-musi-zacit-vyuzivat-vice-nizkoemisnich-vozidel/feed/ 0