Zatímco v Chorvatsku se zrecykluje každý rok až 80 procent veškerého elektronického a elektrického odpadu, na Maltě tomu je jen kolem 20 procent. Co se nejčastěji vytřídí a proč mezi členskými státy existují takové rozdíly?
Německé automobilové skupině Volkswagen hrozí pokuta více než 100 milionů eur (2,6 miliardy Kč) za to, že u své flotily osobních aut loni nesplnila cíle Evropské unie stanovené pro emise oxidu uhličitého (CO2).
Ministr zdravotnictví Jan Blatný si uvědomuje negativní dopady těžby uhlí na životní prostředí a lidské zdraví. „Osobně jsem pro ukončení těžby uhlí co nejdříve,“ uvedl ministr na dotaz serveru EURACTIV.cz.
Ukončení používání syntetických pesticidů, obnova biodiverzity a podpora menších farem. Tři cíle, které si stanovila evropská občanská iniciativa s názvem „Zachraňme včely i farmáře“.
Se začátkem nového roku vystřídali Portugalci v čele Rady EU Němce. Země kancléřky Merkelové si připsala několik zásadních úspěchů, a na Portugalsku teď bude, aby dosažené kompromisy přetavilo v konkrétní změny.
Ministerstva životního prostředí a zahraničí předloží vládě do konce února návrh dalšího postupu ohledně polského hnědouhelného dolu Turów poblíž českých hranic. Na dotaz ČTK to uvedlo ministerstvo životního prostředí.
Nejnižší průměrné emise u vozů vyráběných pro evropský trh měly za deset měsíců minulého roku automobilky PSA a Toyota. U PSA dosahoval průměr 97,9 gramu CO2 na kilometr a u Toyoty 100,6 gramu.
V roce 2030 spotřebuje východní část Velkopolského vojvodství poslední elektřinu z uhlí, o deset let později pak plánuje tento region dosáhnout klimatické neutrality. „Nejde o PR, vše máme do detailu promyšlené,“ zdůrazňuje spoluautor strategie.
Kromě koronavirové krize se letos výhoda členství v EU ukázala ještě v jiném světle, a to konkrétně v případu neoprávněného rozšíření těžby v hnědouhelném dole Turów na česko-německo-polském pohraničí. Případem se na podnět českých občanů začaly zabývat instituce EU. Jak...
Velkým tématem roku se stala tzv. spravedlivá transformace. S náročnou proměnou má členským zemím pomoci především mechanismus spravedlivé transformace. Ten v průběhu roku doznal několika změn. Vývoj jsme sledovali.
Co bude hýbat Evropou v roce 2021? Přinášíme výběr redakce klíčových témat: vakcína proti covid-19, vztahy EU a Británie, unijní zahraniční politika, ale i klimatické a digitální regulace.
Evropská komise včera v nezávazném stanovisku dospěla k závěru, že Polsko prodloužením těžby na dole Turów porušilo několik unijních pravidel. Česko se tak nyní může obrátit na Soudní dvůr EU. Varšava by zároveň měla uznat svou chybu.
Evropská komise na jaře představila průmyslovou strategii vytyčující cíle unijní průmyslové politiky, pak se ale v Evropě rozšířila koronavirová pandemie. Evropský průmysl se tak bude muset kromě tzv. dvojí transformace vypořádat hlavně s dopady krize.
Co přinesl summit Evropské rady (10.-11. prosince) v otázce emisních cílů? Česká republika je s výsledkem jednání spokojena, do závěrů summitu se jí podařilo prosadit hned několik bodů. Na čem se lídři dohodli a co se konkrétně Česku podařilo vyjednat? Odpovídá šéfredaktorka Euractiv.cz Aneta Zachová.
Společná zemědělská politika bude zelenější. Farmáři budou muset v souladu s unijní Zelenou dohodou lépe pečovat o půdu, krajinu a svá zvířata. Přesné podmínky se teprve dojednávají.
Voda z kohoutků by měla v příštích letech být kvalitnější a všeobecně dostupná například v restauracích či ve veřejných budovách. Europoslanci dnes odsouhlasili návrh směrnice, která mimo jiné zpřísňuje normy pro povolený obsah některých znečišťujících látek ve vodě.
Koncept evropské přidané hodnoty se nejvíce spojuje s projekty, které jsou spolufinancovány z EU, a mají tak přispívat nejen k lokálním potřebám, ale také k evropským cílům. Měřit přínos vynaložených prostředků však není zrovna jednoduchý úkol.
Česká republika bude muset v následujících letech zapracovat dekarbonizovat svou ekonomiku. Doba uhelná totiž končí a ČR musí plnit ambiciózní evropské cíle pro snižování emisí skleníkových plynů. Otázkou zůstává, jak zajistit vytápění českých domácností, které byly dosud závislé na uhlí. ČR chce vsadit na plyn.
ČSSD nesouhlasí s aktuální podobou Národního plánu obnovy, v jehož rámci má Evropská unie pomoci restartu českého hospodářství po koronavirové krizi 182 miliardami korun.
Evropská unie zpřísní své klimatické závazky k roku 2030. Shodli se na tom dnes po celonočním jednání v Bruselu prezidenti a premiéři členských zemí, kteří podpořili omezení celounijních emisí skleníkových plynů o nejméně 55 procent proti roku 1990.
Od čtvrtka čeká prezidenty a premiéry zemí EU jeden z nejnáročnějších summitů. Na programu bude zablokovaný víceletý rozpočet a fond obnovy provázaný s dodržováním principů vlády práva, vztahy s Británií, klima, protikoronavirová vakcína, USA a Turecko.
Svaz průmyslu a dopravy se obává navýšení evropského klimatického cíle na 55 procent, o kterém by ve čtvrtek a pátek měla rozhodovat Evropská rada. Zvýšení klimatických ambicí přinese nejen příležitosti, ale také větší rizika a náklady pro řadu odvětví.